Smrť sa volá Engelchen

25.05.2020

Krásně napsaná kniha. Dle mého názoru mohu tuto knihu stylem a kvalitou přirovnat ke Hemingwayově románu Komu zvoní hrana.

19.04.2020

Na střední škole jsem pořádala výpravy do babiččiny knihovny. Kromě německých knih vázaných v kůži jsem tam objevila i tento poklad. Četla jsem ji několikrát, mnoho věcí jsem nechápala. Dnes na příběh partyzánů nahlížím jinak.

26.03.2020

Krásný příklad válečné prózy.

31.12.2019

Vyprávění jednoho partyzána o životě partyzánské skupiny před koncem II. světové války.

Tuto skupinu nějaký čas schovávali obyvatelé obce Ploština. Ukrývali je, živili a starali se o ně. Potom partyzáni odešli. Mysleli si, že je to pro dobro obyvatel. Vesnici nikdo nechránil.
Osud Ploštiny na konci války je nám dobře znám.

Sám autor Ladislav Mňačko byl členem ploštinské partyzánské skupiny.

20.10.2019

Ladislava Mňačku som si pre štýl rozprávania, formu vedenia dialógov (častá konfrontácia vypovedaných slov s vlastnými myšlienkami; vnútorné pocity a emócie občas zohrávajú dôležitejšiu úlohu ako rozhovory), autenticitu a pôvod materiálu založených na autorových subjektívnych zážitkoch a zjednodušený rámcový príbeh bez množstva postáv a komplikovaných vedľajších dejových liniek, okamžite zaradil medzi mojich najobľúbenejších, nielen slovenských autorov. Mojou prvotinou bola kniha "Ako chutí moc" a osobne ju považujem za Mňačkove vrcholné dielo. Preto všetky ostatné knihy, i keď často kvalitatívne na rovnakej úrovne majú odo mňa o hviezdičku menej. Podobne je to i v prípade knihy "Smrť sa volá Engelchen", ktorá spĺňa všetky vyššie popísané kritéria. Cieľom autora bolo pomôcť čitateľovi k dôkladnejšiemu a hlbšiemu rozlišovaniu medzi príčinami a dôsledkami vojnových hrôz. Na prvý pohľad sa môže zdať, že príbeh má ospravedlniť a legitimizovať správanie partizánskych jednotiek k nemeckým vojakom počas vojny (nielen voči nacistickým príšerám v rôznych špeciálnych oddieloch, ktorých úlohou nebolo viesť konvenčnú vojnu, ale likvidovať civilné obyvateľstvo, ale aj k navonok neškodným tylovým jednotkám, zabezpečujúcich technické zázemie pre wehrmacht) a neskôr civilného obyvateľstva česko-slovenskej národnosti k obyvateľom nemeckých a maďarských národnostných menšín v prvých povojnových mesiacoch a rokoch. Príbeh môže evokovať základný archetyp správania a uvažovania človeka v spoločnosti "MY,
tí dobrí" a "Oni, tí zlý" a preto na odstránenie tých "ZLÝCH" sú povolené všetky prostriedky. Ide čiastočne o skreslený pohľad (i keď tento prvok je v príbehu silne obsiahnutý). Vojna ako taká zanecháva v ľuďoch vo všetkých bojujúcich stranách svojich "Engelchenov", a nie každý je dostatočne silný, alebo má silné okolie aby sa vedel čiastočne alebo úplne zbaviť týchto následkov. Dôležité je nájsť si motív, prečo ďalej žiť. To je pre mňa hlbšia myšlienka tejto knihy.

02.09.2019

Najprv sa mi síce nedarilo začítať ale ku koncu to bola veľmi prekvapivá kniha.

29.12.2018

Kniha kterou jsem přečetl doslova jedním dechem. Má spád, děj, napětí. Možná svou roli sehrálo i to, že se kniha odehrává v místech které znám. Naštěstí jsem si přečetl knihu dříve, než jsem si přečetl úvodní text na tomto webu. Byl bych určitě ochuzený o spoustu překvapení.

14.12.2018

Literárně dobře napsaná kniha, nicméně obsahově mě na řadě míst otrávila. Komunismu poplatný popis událostí se mi chvílemi zdál až úsměvný. Horda partyzánů jen tak nechala běžet padesátku německých vojáků. Všichni neustále, včetně dvou německých přeběhlíků (vážně i oni?), mluví o Němcích jako o bestiích a zvířatech. To, co vyváděli partyzáni a Rudá armáda po Východní Evropě, nechme raději stranou. Zkrátka nesnáším černobílý pohled na dějiny. A slavný Engelchen se objevil asi tak ve třech větách, vlastně ani moc nevíme, kdo to byl. Dílo mě nenadchlo, i když přiznávám, že se čte dobře a plynule. Jeho napsání bohužel spadá do období, kdy byl Mňačko nadšeným komunistou. Zajímalo by mě, jak by kniha vypadala, kdyby jí napsal v 60. letech nebo později.

10.12.2018

Konec války a doba těsně po válce. Němci, partyzáni, kolaboranti a ti ostatní. Vše bylo černobílé, jen s malým množstvím šedi, smrt všudypřítomná a rychlá. I díky této drsné výpovědi se dá porozumět v té době rostoucí síle komunistů a jejich velké podpoře ve společnosti, což se projevilo v prvních poválečných volbách a hlavně pak v únoru 1948.
85 % (294 hodnotících je na průměru 91 %).

Nový kritický pohled na stěžejní událost knihy najdeme v dokumentu ČT Ploština - Krvavá paseka z roku 2003.

09.12.2018

Kniha kterou jsem přečetl doslova jedním dechem. Má spád, děj, napětí. Možná svou roli sehrálo i to, že se kniha odehrává v místech které znám.

23.11.2018

Zajímavá nevšední kniha o partyzanech v době před koncem 2.sv.valky. Prý snad osobní zkušenost autora. Jsem ráda, že jsem se k ní konečně dostala.

22.10.2018

Ano, ano...dědečkova knihovna skrývala nejeden literární poklad... Parádní kniha!

10.09.2018

Drama doby jako drama člověka. Nezkreslená podoba války skrze psychiku jednotlivce. Mrazivé, mučivé i dojemné vzpomínky na všechna ta válečná zvěrstva i pohled do vlastního nitra a bolestný pocit viny. Tak opravdové a nezkreslené, jak jen může být život sám. Vynikající. Prostě vynikající...

28.08.2018

Už zase brečim, ale knížku jsem nakonec přečetla na jeden zátah. Netušila jsem jakou perlu skrývá knihovna zděděna po rodičích.

24.08.2018

Užasná autobiografická kniha, Mňačko působil mezi ploštinskými partyzány. Vřele doporučuji.
Jen mě mrzelo, že jsem knihu nesehnala ve slovenštině, číst knihu slovenského autora v překladu mi připadá zvláštní, raději bych četla originál.

08.04.2018

Velmi silný příběh, zajímavé charaktery, smutné události. Kniha mě hodně překvapila, o každodennosti partyzánů jsem nikdy nepřemýšlela, je to obdivuhodné...

27.02.2018

Mňačko ako ho mám najradšej. Hrdina, či už prominentný fotograf (Ako chutí moc), lästige ausländer (Nočný rozhovor) alebo Voloďa z tohto románu, vypovedá vlastné kruté zážitky a poznania. Hrdina je vo všetkých prípadoch, viac či menej, samotný Mňačko (v tomto prípade ide vyložene o autobiografiu v ktorej je väčšina udalostí a postáv pravdivá). Veľká časť deja je rozprávaná pomocou vnútorných monológov hlavného hrdinu-Mňačka, ktorý týmto spôsobom čitateľovi priamo, pútavo a emotívne predstiera údernú kritiku fašizmu/vojny/komunizmu. Dopad výpovede človeka, ktorý nielen pozoroval, skúmal a prerozprával, ale mnohé aj prežil, je nezameniteľný a jedinečný. Červený Hemingway je náš národný poklad. Pokiaľ tunajší rodák hľadá beletriu o vojne, fašizme a komunizme, mal by začať Mňačkom a až potom sa vydať ďalej.

13.02.2018

Nebýt čtenářské výzvy, nejspíš bych knihu nečetla. Obzvlášť když je od slovenského autora (slovenština se mi čte blbě). Každopádně mě knížka mile překvapila.

31.10.2017

Velmi napínavý a strhující příběh!!!!