Smrt Zajdy Munroa
Nick Cave
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406479/bmid_smrt-zajdy-munroa-r9Z-406479.jpg
4
488
488
Chlívák, cesťák a mrtvý muž Zajda Munro je proklet a odsouzen k odchodu z pozemského světa hned v první větě románu. Ne že by si v životě nestačil užít. Fantazie tohoto velkohubého, samolibého a uhrančivého dandyho je mírně omezená: představit si umí jedině vagínu, a hned nato si tiskne dlaň do rozkroku, aby si ulevil. Ženy hodnotí a svléká pohledem jako neúnavný rentgen a s většinou z nich je hotov si okamžitě na jakémkoli místě zašukat. Už jen to vypadá jako jeho hlavní neřest, ale kromě toho ještě žvaní, pije, kouří, řídí jako magor a občas si rád šlehne. Takový je život hlavního hrdiny Zajdy, obchodního cestujícího s kosmetickými přípravky v Brightonu a okolí, mistra ve svém oboru. Zajdovi juniorovi, druhému hrdinovi románu, který svého tátu miluje láskou bezpodmínečnou a nekritickou, je devět let. Dvojice Zajda a Zajda mladší není nepodobná otci a synovi z Cesty Cormaca McCarthyho a každopádně je stejně nezapomenutelná. I Zajda se synkem jsou na cestě a zažívají svého druhu apokalypsu, třebaže v caveovském hávu, tedy groteskně utopenou v spermatu, vodce Smirnoff, tabákovém kouři a koksu. Nick Cave je tu ve svém živlu, je to jeho „knižní koncert“ par excelence, nezapře žádný ze svých atributů: je drzoun, komik, provokatér, sprosťák, patetik i moralista najednou.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , ArgoOriginální název:
The Death of Bunny Munro, 2009
více info...
Přidat komentář
Po Oslici jsem se na knížku hodně těšila, ale bohužel mě zklamala. Nějak nemůžu překousnout ty laciné vulgarismy a sexuální narážky, které jsou skrz naskrz knihou propletené a, podle mého názoru, ne vždy na místě. Navíc mi to nepřišlo moc zábavné, ani ponaučení jsem si tu nenašla. :-)
"WT*?"- pardon za tento výraz, ale to je prvá vec, ktorá mi napadla počas čítania knihy. Nie som útlocitná, nemala som problém s Caveovými "škáričkami", ani s jeho Avril a Kylie. Ale to, čo mi neskutočne vadilo, a doteraz ma hnevá, že ku mne sa jeho metafory nedostali. Nepochopila som jeho nadhľad, ani čierny humor, ktorý tu všetci o knižke opisujú. Táto kniha bola napísaná pre niekoho iného ako mňa...
Ps. Som rada, že som ju takmer po roku dočítala, a asi ju darujem niekomu, pretože sa na ňu vo svojej poličke nevládzem ani pozerať :)
CHLÍVÁK je neodolateľný. Pri konci CESŤÁKA sa definitívne preukáže, že titulná maľba od K. Bažantovej prevyšuje obsah knihy minimálne o dva kvalitatívne stupne. A v prvej tretine MŔTVEHO MUŽA umiera v prvom rade chuť dočítať to.
Spatne to nebylo, ale nadsena jsem z toho taky nebyla. Takovy dobry prumer. Znovu si to neprectu.
Pokud jste někdy měli pocit že jste opustili řízení a cestující nechali na palubě a přesto se dokázali nějak vrátit na správnou trajektorii cesty životem, tuhle knihu si opravdu vychutnáte s potěšením.
A těm které to ještě čeká přeji, ať si v tom okamžiku zmateného chaosu včas vzpomenou na Zajdu ...
Každopádně zábavné mírně znepokojivé čtení.
Nemam problém s tím, že je to vulgární, nebo přinejmenším kontroverzní, ani s tím, že hlavní hrdina je záporák... Mám problém s tím, že to se mnou nic nedělalo...
Vulgarita ani úchylárny mi nevadí, ale kniha mě nevzala tak jako Oslice. Do jejího hlubokého hnijícího bahna jsem se tenkrát ponořil a vyplul až na konci, zde jsem se trochu trápil. Možná pro tu bezcitnost hlavního hrdiny, kterou jsem nedokázal asociovat, samozřejmě to na kvalitě napsaného neubírá, ale jaksi jsem se se Zajdou nedokázal ztotožnit. Caveovy nápady jsou zběsilé a párkrát jsem se i zasmál, ale více jsem tak nějak vnitřně se Zajdou nesouhlasil, např. když si honil péro na pohřbu vlastní ženy, kterou před tím dohnal k sebevraždě. Chudák malý Zajďula, naštěstí jsem to četl ještě jako bezdětný, to by se mi kniha příčíla asi ještě kapku více. Nicméně i když mi byl Zajda jako "hrdina" hodně proti srsti a celou dobu jsem byl na něj nasraný, jak někdo může takhle kurvit život sobě i své rodině, když malý Zajda se neměl možnost bránit, kniha jako taková je napsaná dobře a je stejně jako Oslice prudce originální. Takhle opravdu nikdo jiný nepíše a mou knihovničku bych neochudil o její přítomnost v žádném případě. Třeba se k ní ještě vrátím a ucítím to celé jinak, pro dnešek zůstanu pouze u průměrného hodnocení - ale přečíst by si to měl každý, stejně jako Oslici.
Super, zjedol som to na jeden raz.... Niet čo dodať, iba to že puritánskym a bigotným povahám by sa kniha nemala dostať do ruky.
Je to geniální kniha. Jednoduchý, prostý příběh, který spoustu čtenářů děsí. Pro záplavu úchyláren, z nichž mají oči navrch hlavy, ani nevidí, o čem ta knížka ve skutečnosti je. A že je navíc neskutečně vtipná, brilantně strhující a hodně moc opravdová. Paráda.
Příběh Zajdy Munroa, patologického děvkaře, zmateného egoisty, alkoholika a totálně selhávajícího otce, a jeho devítiletého syna. Cave podává o něco sevřenější a realističtější příběh, než ve své prvotině A uzřela oslice anděla, ale ve svém náhledu na živočicha jménem člověk zůstává stejně brutální. Líčení Zajdovy osobní sexuální apokalypsy není pro útlocitné povahy, ale vulgarita není samoúčelná a není ani na překážku bohatosti jazyka a imaginace, obojím Cave nepochybně vládne velmi zručně. Projít se Zajdou jeho truchlivou cestu, na níž je jako můra k žárovce přitahován k vagíně (čím dál míň záleží na tom k čí, ale nedosažitelným ideálem jsou Kylie Minogue a Avril Lavigne) rozhodně není nijak povznášející. Ale zážitek to určitě je (snad jen to rozuzlení mohlo být silnější) a Caveův pověstný černý humor nechybí ani tentokrát. Nick znovu dokázal, že jeho literární bokovky (knihy, scénáře) snesou vyšší měřítka, než jaká obyčejně uplatňujeme na spisovatelské pokusy známých muzikantů.
Osobní apokalipsa ukončená jak jinak než anální penetrací ďáblem, ránou bleskem a pak teprv až milosrdným, osvobozujícím skonem. Ale v nadprůměru to udržují hlavně barvité vedlejší postavy v čele s úžasným Zajďulkou...
Inu, asi jsem přečetla spoustu knížek které se opíraly o psychiku, přijde mi to trošku umělý a nevím proč, příběh nebyl špatný ale celé to vyznívá nemastně, neslaně, kdyby tam nebyl Zajda junior, je to uplně v háji, protože ten tomu dodává aspon toho citu... Rozhodně lepší dílko jak Oslice..
(knížky anglo-amerických autorů se fakt tragicky drží u čtení, člověk aby si u toho vylomil prsty, aby viděl všechny písmena, možná i to kazí dojem z četby)
Autorova hudba mě provází životem již 5 let, po nedočtené Oslici (to jsem fakt nedokázala zvládnout) jsem tedy sáhla po výtisku o panu Zajdovi, protože se přece jen Caveovy literární stránky nechci vzdát. Co na to říct? Rozhodně se jedná o netradiční četbu v porovnání s tím, čím se běžně krmím. Sex, vagíny a chlípné pasáže jsou zde na denním pořádku, nicméně čtenář se od toho musí odpoutat - příběh leží až za touto vrstvou. Netvrdím, že se v takových textech vyžívám, nicméně zde vidím i ten účel. Opravdu existenciální pohled na život jednoho člověka, jedné rodiny. Rozhodně to není můj šálek čaje, nehodlám si to přečíst znova a ani to nikomu nedoporučím, nemám ale ani důvod na knihu nadávat. Nick Cave je prostě osobnost a jako takového ho beru i s jeho literárními výstřelky.
Hodně vulgární,ale naprosto dokonalé.Mistr Cave nikdy nezklame.Násmála jsem se až až (obzvlášť u pochcané koupelny)
Kniha se mi skvěle četla. Nick Cave má přesně ten styl, u kterého se dokážu dokonale uvolnit a zažrat. Určitě bych knihu doporučil.
Štítky knihy
australská literaturaAutorovy další knížky
| 1995 |  A uzřela oslice anděla |
| 2009 |  Smrt Zajdy Munroa |
| 2017 | Píseň z pytlíku na zvratky |
| 1995 | King Ink |
| 2012 | Texty 1978–2007 |
Kdyby jste se mě zeptali, kdo je mým nejoblíbenějším autorem, bez váhání odpovím, že Tolkien. Tím druhým nejoblíbenějším by byl nejspíš Nick Cave, jehož Oslice patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četl. Takže na jeho druhý román Smrt Zajdy Munroa jsem se vyloženě těšil. Jedná se o hrozně moc čtivě napsanou knihu, plnou černého humory i za tím vším ukrytých hlubokých myšlenek. Bohužel se k tomu musíte dostat přes hromadu "šukání" a "kundiček". S tímhle jsem měl problém u Bukowského, kterému jsem nikdy nepřišel na chuť, a mám s tím problém i teď. I když je jasný, že jde o alegorii, věčně zpitý obchodní cestující Zajda Munro, který si ale i přesto zasouloží kdykoliv se jen trochu naskytne příležitost (což se stává celkem často), ani jeho přespříliš inteligentní synek Zajda junior, mi nepřišly jako uvěřitelný postavy a já se s nimi nedokázal tak nějak sžít. Pokud ale tohle akceptujete, budete se bavit, stejně jako se určitě bavil autor při psaní. Téhle knížce asi nebude patřit čestné místo v mojí knihovničce, ale za přečtení určitě stojí.