Texty 1978–2007 přehled

31.01.2018

„Ty písně, co mluví o lásce, aniž by ve svých verších měly bolest nebo povzdech, nejsou žádnými Milostnými Písněmi, jsou to spíše Písně Nenávisti přestrojené za Milostné Písně, a takovým nemůžeme věřit. Tyto písně nám odpírají naši lidskost a Bohem dané právo být smutní, a právě takovými jsou rozhlasové vlny zapleveleny. Milostná Píseň musí rezonovat šeptem žalu a ozvěnami hoře. Spisovatel, který odmítá prozkoumat ty temnější sféry srdce, nikdy nebude schopen přesvědčivě psát o zázraku, kouzlu a radosti lásky stejně tak, jako nemůžeme uvěřit laskavosti, pokud nedýchala stejný vzdych jako zlo (...) Milostné Písně přicházejí v nesčetných podobách a bývají psány ze spousty důvodů - jako vyznání lásky nebo vyhlášení pomsty, chválit nebo zraňovat nebo lichotit. Napsal jsem písně ze všech těchto důvodů. Ale nakonec Milostná Píseň existuje, aby vyplnila ve formě jazyka to ticho mezi námi a Bohem, aby zmenšila vzdálenost mezi pomíjivým a božským.“

Kniha, která obsahuje původní znění textů i jejich český překlad je šikovná a praktická. To pojetí, kdy je český překlad spíše věrný (i když se verše nerýmují jako v originálu) a původní podobu (její rytmus a strukturu) si mohu přečíst v angličtině, považuji za povedené (občas jsem měl při čtení překladu pochybnosti, ale nejsem angličtinář a ani překladatel a tak se do žádné kritiky pouštět nechci). Zároveň jsem si při příležitosti četby sborníku poslechl všechna zde uvedená alba. Některá poprvé. A některá i naposled - sorry Nicku, ale ty první pokusy s Birthday Party se vážně nedají poslouchat :-)
Co k textům/básním samotným? S postupem času je vidět, jak se Cave uklidňuje, ubývá divokosti a přibývá strukturovanost písní, ale i pestrost a rozmanitost témat. Ale ten základ je pořád stejný: Poetika divokého západu jako z westernů (nebo amerického jihu jako z knížek McCarthyho), příběhy psané z pohledu psance, mezilidské vztahy jako permanentní bojová zóna, kde vítěz bere vše. Násilí a agresivní sexualita. A láska, která víc bolí, než léčí.
Číst ty texty všechny na jeden zátah by asi nebylo možné, ale po částech mi to přineslo zážitek - cítím v nich napětí, vášeň a touhu po upřímné výpovědi. To považuji za důležité.

„Tato pradávná místa nechte pro anděly
nechte svaté, ať se starají o katedrály
a ty mrtvé nechte chladnout pod zemí
neboť Bůh je v ruce té, co má ruka drží
když otevíráme brány do zahrady“