Smrtící intriky
Arnaldur Indriðason
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/4560/bmid_smrtici-intriky-6jZ-4560.jpg
3
46
46
Betty ovládá muže zvláštním kouzlem - je to femme fatal a nezastaví se před ničím. Dlouho držela v osidlech bohatého rejdaře, ten však posléze, znechucen tím, že není jediný, hodlá poměr ukončit a Betty musí jednat. A to brzy, dokud zní závěť v její prospěch. Přeloženo z německé verze islandského originálu Annou Štorkánovou.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2006 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Bettý, 2003
více info...
Přidat komentář
("Nepřipadá ti to fantastické? Nepřipadá ti fantastické žít v zemi, kde ti peníze otevřou jakékoliv dveře?")
Měla jsem chuť na něco lehčího. Což jsem nakonec dostala. Vážně neskutečně dobře napsaný příběh manipulátorky, která dostane všechno, co chce. A za každou cenu. A jelikož je příběh vyprávění z vězení, každému je jasné, že to dostala. Teď už jenom projít příběhem, jak se to stalo. Den po dni. Gesto po gestu. A ono je to vážně těžký číst. Ne jenom kvůli tomu, že už jako čtenář vím, že pro někoho to skončí hodně špatně. Ale taky když vím, že to všechno byla lež...
Docela mě mrzí hodnocení knihy. A i počet lidí, kteří ji četli. Protože realita je taková...kdyby kniha s úplně stejným obsahem vyšla během posledních pěti let, kdyby její autorem nebyl muž, ale žena, kdyby neměla tu naprosto nehodící se obálku (sedí k autorovi ostatním knihám u vydavatele, ale ne k obsahu), tak je to hitovka. Protože to je přesně ten druh psychologickýho románu, kterej stále ještě letí jako blázen. Tahle kniha by si zasloužila nové vydání, důstojnější obálku a podle mě by to hned vypadalo úplně jinak. Škoda :(
Smrtící intriky jsem si užila z prostého důvodů. Mám moc ráda, když se autor pouští do psychologie. Což dělá v hodně svých knihách. Bohužel to neudělal v posledním kousku, který jsem od něj četla, protože byl trochu jiný. A tady jsem si toho užila vážně hodně. Vlastně bych knihu nazvala vážně skvělým psychologickým ženským románem. A tenhle byl vážně dobře napsaný a já si to užila :)
I když uznávám, že ke konci jsem měla problém se soustředit na čtení, a nevyhodit knihu z okna. Každý úsměv a každá zapálená cigareta...ágh!
Oproti jiným autorovým knihám (Hlas, Noc nad Reykjavíkem, Synové člověka a jiné) se mi tahle líbila nejméně, asi hlavně proto, že jsem nebyla napnutá, jak to dopadne a kdo je vrahem. Číst se to ale dalo.
Nebyl tam můj oblíbenec Erlendur a přeskakovala jsem. Mám ráda pomalu plynoucí příběhy,ale tenhle na mne byl přece jen moc natahovaný. Konec byl očekávaný a jsem ráda, že byl takový jaký byl. 2* dávám těm knihám, ke kterým se už vracet nebudu. Tohle je jedna z nich. Ovšem musím uznat, že postavy byly velice dobře napsané.
Pěkně napsaný psychothriler, pěkně popsaná závislost lesbické ženy na své lásce, a kam až může taková závislost dojít.
Spíše psychologický thriler, čtivý a propracovaný, místy zdlouhavý,natahovaný.Dobře se čte, ale přeskakovala jsem.
Arnaldur Indridadson, je bizarní severské jméno a někdy má i takové romány....
Nestojí za přečtění. Už od začátku víte, jak to vše dopadne. V podstatě celou knihu se nic neděje, hodně myšlenek se opakuje, žádný napětí či spád. No ještě že byla tak krátká.
Ale jo..trochu jiný styl. Vypráví Sara z vyšetřovací vazby ...příběh velké lásky, kde od začátku vzhledem k zaměření knihy tušíte, že to bude tak trochu jinak...
Vyšetřovatelé zde tvoří jen kulisu...a vlastně nic nevyšetří. Celé postavené na tvrzení proti tvrzení, jenomže Sařina osudová láska má alibi.....
Série s Erlendurem daleko lepší, kniha byla ale zajímavá a taky čtivá, za mě tedy 75-80%
Četla jsem v dubnu 2009. Podle mých poznámek:
Detektivka napsaná v ich formě. Trochu jako retrospektiva. Čtivé, živé, docela dobré.
Netypická detektivka islandského autora. Ke zločinu sice dojde, ale leitmotivem knihy je vztah dvou žen, manželky bohatého podnikatele Bettý a právničky Sáry. Bettý nejprve nabídne Sáře práci u svého muže a zároveň ji dostává pod svůj vliv. Poté s nicnetušící Sárou rozehrává předem naplánovanou hru, která, jak se později ukáže, bude mít dvě oběti - bohatého rejdaře a právě Sáru. Celá kniha je vyprávěna Sárou ve vězení, protože tam nakonec, i když nevinná, skončí.
Zajímavá kniha o tom, že ve skutečném životě častěji dobro nad zlem nevítězí než naopak. Uvědomila jsem si po dočtení, že můj nejistý pocit v hodnocení knihy pramení asi právě z toho. Čtenář detektivek je totiž něco jako čtenář pohádek - očekává vítězství dobra a potrestání zla, jinak mu detektivka přijde jakási nedokončená.
Ale nakonec právě toto a úžasné vedení příběhu ale oceňuji.
Je to převážně monolog obviněné ženy ze zločinu, který nespáchala a stává se obětí milované osoby. Průměrný psychologický román/krimipříběh.