Smrtka
Neal Shusterman
První část strhující nové knižní série od Neala Shustermana, autora čtenářského hitu Bez šance. Ve světě budoucnosti lidstvo zvítězilo nad nemoci, stárnutím a nakonec i nad smrtí. Nikdo neumírá a Zemi hrozí přelidnění. Jedinými, kdo může ukončit život, jsou tak „smrtky“. Dva mladí lidé, Citra a Rowan, jsou vybráni, aby se stali učedníky tohoto řemesla – což je role, po níž ani jeden z nich netouží. Musí si osvojit „umění“ brát život, a přitom mít na paměti, že když se jim to nepodaří, mohou vlastní život ztratit. Okolnosti je postaví proti sobě a brzy je jasné, že pokud jeden z nich vyhraje, druhý musí zemřít… Za dokonalý svět je třeba zaplatit vysokou cenu.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno:Originální název:
Scythe, 2016
Interpreti: Vasil Fridrich , Jana Stryková
více info...
Přidat komentář


Kniha rozhodně předčila mé očekávání a doporučuji :)
Kniha se čte snadno a rychle se dostanete do děje. Svět je dobře napsaný a naše hlavní postavy nepatří k těm plochým a hloupým hrdinům z jiných YA. A skvělý nápad se zápisky z deníků, kde smrtky píší o tom jak smrt vnímají. Těším se až si přečtu pokračování.


Smrtka mě opravdu velmi překvapila. Nechápu, že se mi něco tak drsného a krvavého mohlo líbit.


Běžně fantasy nečtu, ale tato kniha mě upoutala svým nevšedním příběhem už od prvních stránek. Velmi zvláštní pojednání, úvahy nad budoucnosti, nad smrtí. Boj smrtek s morálními zásadami proti těm, kterým se kosení lidí zalíbilo až příliš. Kniha je napínavá do poslední stránky, o momenty překvapení není nouze a i když kniha není napěchována romantikou, lehounký podtex nechybí. Rozhodně není kniha pro mládež. Nedočkavě vyhlížím druhý díl.


2019/23
Asi jsem čekala něco jinýho. Naprostá specialita Smrtky je totiž filosofování o smrti. A taky polovina náplně života smrtek - deníkové zápisy, to bylo přemýšlení o smrti ze sto a jednoho úhlu. Na mě to už asi bylo moc. ;) Kéž by místo toho bylo víc akce! Protože ten potenciál tady prostě nepopiratelně je. Byly tam momenty, kdy se prostě smrtky sebrali, a šli pobít 250 náhodných lidí! Ale stejně to proběhlo tak nějak všedně, nezúčastněně (hlavní postavy se tak moc chtěli tomuhle vyhnout, že se tomu vyhnul i čtenář).
Bavily mě postavy; jejich příběhy; Faraday; a to, že tam necpali romantiku. Ale upřímně, kniha pro mě začala zhruba na straně 300. Tři sta! Stalo se totiž něco, co mě vážně naštvalo. Ale teď si říkám, že to konečně prolomilo ten začarovanej kruh a vtáhlo mě to do dějd. Byl to impuls; a zbytek už rozhodně stál za přečtení!
Sečteno a podtrženo, začátek tak za 2*, konec za 5*. Takže 3,5? 3,5.


Sakra...to byla jízda. Pomalejší rozjezd, ale pak už se nedalo odtrhnout. Tahle dystopie mne fakt dostala. Neskutečně čtivý příběh, krásně napsaný, velmi příjemný jazyk a celkově tento svět mi přirostl k srdci a okouzlil mne. Autor má úžasnou schopnost vystihnou věci zaujímavě a přesně. Všechny postavy jsou skvěle vykreslené, zvraty nečekané a vývoj děje strhující. Je to rozhodně kniha, co donutí i přemýšlet nad vlastní existencí a možnostmi, které v dnešní době máme. Dost často jsem porovnávala a kombinovala. Dokonalé. Hned se musím pustit do druhého dílu.


Asi se ze mne pomalu ale jistě stává milovnice fantasy. Smrtka se mi i přes všechny nálepky young adult zdála spíše pro dospělé a možná se stane i mou nejoblíbenější serií. Moc oceňuju, že v ní bylo spoustu fantasy i scifi prvků, měla akční děj, ale stále se jednalo o rovinu příběhu, který byl uvěřitelný a celý k zamyšlení (jak to bude vypadat až lidstvo překlene všechny nemoci, války a v pokroku dosáhne absolutního stropu). Oba hlavní hrdinové byli uveřitelní a ani konec, který byl nakonec naprosto jednoduchý, jsem předem neodhadla, a to už je co říct. Moc se těším na pokračování.


Knihu jsem odkládala hodně dlouho, ani sama nevím proč. A teď jsem hrozně ráda že jsem se do ní pustila. Byla jednoduše skvělá a s mým překvapením také plná hlubokých myšlenek. Opravdu milé překvapení.


Knížku si o Vánocích přivezl vnuk. Fantasy není moje oblíbená četba, ale nakoukla jsem a kus přečetla. Vnuk odjel i s knihou, která mě drápkem chytla. V naší knihovně ji nemají. Když se ozval vnuk, že by přijel na Velikonoce, hned jsem kula želízko a požádala ho, ať mi knihu přiveze, abych si ji mohla přečíst celou. Už nejsem nejmladší, o životě leccos vím, i o člověku. Je schopen nepředstavitelných věcí, kterých by se ovšem bez představivosti nedopouštěl. Autorova fantazie se zdá být bezbřehá, proto se určitě budu pídit po dalších jeho knihách. Vím, že se u nich nudit nebudu. Jen doufám, že nás lidská fantazie nepřivede v budoucnosti někam, kde bychom určitě být nechtěli.


Tajemná, člověka nutí přemýšlet. Snažíte se vžít do role učedníků. Pochopit, proč je kosení tak důležité, ale je v tom i velká porce strachu. Autor si s námi hezky pohrává, mě se knížka líbila. Zajímavý námět určitě se pustím i do Nimbusu.


Je to taková jednoduší kniha. Rozhodně by se svět dal udělat temnější a drsnější. Což nebylo účelem. Čte se to rychle, jsou tam pěkné momenty. Líbila se mi a celkem mě zajímá další díl.


Velice ctive dilo, ktere me nuti se nad zivotem trochu zamyslet.. kam spejeme? Jak ovlivnuji nase ciny ostatni? Co by se stalo, kdybychom byli nesmrtelni? Meli bychom take Smrtky regulujici populaci? Co clovek, to nazor a i ve smrtelnem svete je obtizne naleznout nejaky system spolecenstvi, ktery by fungoval tak, aby byli volni vsichni jedinci a pritom usporadani spolecnosti respektovali.. mozna tato myslenka nebyla cilem autorova romanu, ale nemohu se od ni odpoutat. Tesim se na pokracovani.


Tato kniha byla vážně skvělá. Tolik pocitů a různých myšlenek, které se mi honily hlavou...doporučuji všem :)


Už jsem to četl podruhé, to mě bavilo více než po prvním přečtení. Opravdu to bylo super a hlavně těším se na druhou knihu :)


Smrtka ve mě vyvolala ohromnou škálu pocitů, které se ve mě nashromážděli a teď se s nimi vyrovnávám. Musím přiznat, že mě donutila pochybovat o mně, rodině, ale také o životě a smrti z tolika rozmanitých úhlů, že jsem ani nevěděla, kam se mám dívat. Chvílemi jsem upírala zrak tam a o chvíli mě nadchlo něco nového, někdy jsem si odstavec četla jednou, dvakrát, třikrát a nakonec čtyřikrát a stejně jsem pouze vnímala okrajově, co se děje pod povrchem. Nechtěla bych přehánět, ale kniha by se dala definovat slovy: stokrát a přece pořád jinak.
Vím, možná zním až příliš nadšeně, ale kniha mě nadchla svou jedinečností a umožnila mi přístup do nové části mého mozku, ale pravdou je, že jsem kritický člověk, takže se pár chybiček našlo. Jednou z nich byl rychlý obrat osobností u hlavních hrdinů, stačilo jen malé popíchnutí. V některých chvílích mi přišlo i malé dítě odolnější na vnější vlivy než postavy z knihy. Musím také upozornit na podobnost jmen, čas od času jsem se ve jménech ztrácela a potenciálně dobré postavy byly odsunuty do pozadí. Možná by nebylo na škodu, knihu pojmout mírně filosoficky, protože v tomto je podle mého názoru spisovatel silná osobnost.


Po Smrtce jsem sáhla až letos, kdy ta největší vlna pozitivních ohlasů odezněla... Bohužel mě to tolik nezaujalo, místy mi to přišlo absurdní, táhlé, divné... Každopádně se knížka četla dobře, vcelku i rychle a úplný propadák to taky nebyl.
Takže prosím, nebijte mě! :D ale hodnotím jako dobrý průměr :-)


Libilo se mi to, druhy díl si rozhodně přečtu, ale čekala jsem trochu víc... Něco mi tam prostě chybělo.
Knihu jsem četla neskutečně dlouho, ale upřímně neznám ten pravý důvod. Příběh byl dynamický, věčně se něco dělo, autor psal krásně, přehledně a postavy měly zajímavé charaktery. Spíše je to o tom, že jsem osobně preferovala jiná díla.
Nicméně kniha je krásně vymyšlená, rozhodně ji doporučuji a ať se děje, co se děje, druhý díl si rozhodně přečtu.