Smrtka
Neal Shusterman
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/334111/bmid_smrtka-aCp-334111.png
4
3448
3448
Smrtka / Žatva smrti série
1. díl >
Ve světě budoucnosti lidstvo zvítězilo nad nemoci, stárnutím a nakonec i nad smrtí. Nikdo neumírá a Zemi hrozí přelidnění. Jedinými, kdo může ukončit život, jsou tak „smrtky“. Dva mladí lidé, Citra a Rowan, jsou vybráni, aby se stali učedníky tohoto řemesla – což je role, po níž ani jeden z nich netouží. Musí si osvojit „umění“ brát život, a přitom mít na paměti, že když se jim to nepodaří, mohou vlastní život ztratit. Okolnosti je postaví proti sobě a brzy je jasné, že pokud jeden z nich vyhraje, druhý musí zemřít… Za dokonalý svět je třeba zaplatit vysokou cenu.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , Yoli (ČR)Originální název:
Scythe, 2016
více info...
Přidat komentář
Moje první kniha od tohoto autora a spokojenost. Odchýlila jsem se od žánru, který většinou čtu a mile překvapena. Zajímavé téma, jen mě děsí, že v budoucnu by to všechno mohlo být pravdou. Nejvíc mě dostal závěr, skvělé řešení těžké situace hlavních postav.
(SPOILER)
Kniha začala výborně. První i druhou část jsem si vysloveně užívala - byla to taková kombinace Pratchettova Morta s moderním sci-fi. Autor otevíral atraktivní a hluboká témata a v každé kapitole tu bylo nad čím přemýšlet. Svět byl na první pohled velmi dobře vystavěný a maximálně uvěřitelný. Tady však začíná to ale - jen na první pohled. Při noření se hlouběji do knihy začaly vyplývat výrazné nelogičnosti ohledně fungování světa, které jsem byla relativně ochotna přejít při připomenutí, že se přece jedná o YA. Bohužel to, kam příběh vedl, se mi vůbec nelíbilo. Třetí a čtvrtá část byly vysloveně divné, opakovaly události, děj stagnoval a začala jsem se nutit k dočtení. A během tohoto procesu vyplouvaly na povrch další problémy. K žádné postavě jsem si nedokázala vytvořit vztah, protože nebyly dobře vykreslené. Citra i Rowan mi byli od prvních kapitol nesympatičtí, ale myslela jsem, že se to během jejich vývoje zlepší. Nezlepšilo. Ostatní postavy měly více potenciálu - smrtka Faraday, smrtka Volta, dokonce i smrtka Goddard byly zajímavé a psychologicky uvěřitelné charaktery, bohužel jejich potenciál - a potenciál prakticky celé knížky - ztroskotal na plochém a chladném stylu vyprávění. Také to vypadá, že se autor nedokázal rozhodnout, jestli píše pro děti, nebo starší YA. A to je strašná škoda. Protože pokud to bylo myšleno pro děti, je to krok vedle. Při čtení jsem byla plná vzteku a hnusu nad nejen masovými vraždami, které ani nebyly dobře popsané (působilo to na mě, jako bych seděla v tramvaji a jen projížděla kolem - kromě absurdity samotných akcí se mě to nijak hluboce nedotklo), a které se bohužel začaly opakovat a gradovat tak podivnost děje. Kdyby to autor pojal jinak, mohl by to být opravdu velmi temný, hrozivý a depresivní thriller. Takhle to bohužel bylo jen podivné a depresivní cosi - snad snaha o bizarní detektivku. Kladně hodnotím pozitivní závěr, protože i když jste rozpolcení, tak hlavním hrdinům jste donuceni fandit. Další díly trilogie číst nebudu. Nedočítání sice není můj styl, ale přispělo k tomu, že konec byl relativně uzavřený. A aspoň ušetřím.
SPOILERY ->
- Celý koncept výběru nových smrtek byl ujetý. Jakože jste proti zabíjení lidí, je to podle vás nemorální, ale budete je zabíjet, protože jinak by je mohl zabíjet někdo jiný svými horšími metodami? Cože? Tolik k uvěřitelnosti hlavních hrdinů, hlavně Citry, která na to absolutně neměla.
- Tak stejně ujetý byl způsob zabíjení smrtkami, i to, že svoji práci neměly po těch letech nijak standardizovanou. Každý si zabíjel koho chtěl, někdo si vybíral náhodně, někdo výpočty, způsoby smrti byly také na každém z nich... V konečném důsledku se vlastně Goddardovi vůbec nedivím, spíš se divím, že to takhle volně nastavené mohlo vůbec takovou dobu fungovat.
- Jak jsem psala výše, kdyby to bylo pojaté trochu jinak, smrtka Goddard by byl vynikající záporák. Při jeho prvním příchodu na scénu v letadle jsem měla husí kůži. Čekala jsem, že to tak bude pokračovat, no bohužel.
- Opravdu jsem si užívala výňatky z deníků smrtek. To byl hlavní zdroj filozofických otázek.
Slyšela jsem na Smrtku jen samou chválu, ale nenapadlo by mě, že to bude až tak úžasný! Do knížky jsem se ponořila od prvních stran, člověk se dozvídá nejrůznější informace, už už uvěří autorovi to, co vymyslel, smiřuje se s dějem, se kterým nesouhlasí a ejhle! Ono je to zničehonic všechno úplně jinak!
Autor neustále překvapuje čtenáře, druhou polovinu jsem přečetla najednou, jinak to prostě nešlo. Poslední třetinu jsem četla prakticky s otevřenou pusou, děj graduje, pořád. Myslela jsem si, že větší překvápko a akce mě čekat nemůže, další kapitola předčila tu předchozí. A takhle to frčí až do konce. Zvažovala jsem při čtení, jestli okamžitě sáhnout po druhém dílu, ale po takovém konci ani nemám na vybranou. Je to návykové!!!
Vzkaz pro všechny: kdo stále žije někde pod kamenem a nečetl to jako doteď já, okamžitě napravte. Stojí to za to! Myšlenka, že se ničí lidstvo i v době dostatku a blahobytu je děsivě reálná a pravdivá.
Pro mě odklon od thrillerů a výstup z komfortní čtenářské zóny. Bylo to slabé, pro mě bez napětí, předvídatelné a young adultovské, tam věřím, že to oslňuje. Takže se vracím rychle zpět k tomu svému.
Neal Shusterman vytvořil opravdu zajímavý svět. Lidé svrhli vládu a nyní je jakýmsi řídícím centrem ThunderHead, který má své vlastní zákony a práva, překročili dokonce i hranici přirozené úmrtnosti. A proto mezi normálními občany žijí i Smrtky. Tyto osoby mají za úkol nejlépe soucitně a morálně ,,sbírat" ostatní a pomoci jim tak k věčnému odchodu. Naši dva hlavní hrdinové, Citra a Rowan, ve svých 16 letech vůbec nečekají, že by se jednoho dne takovou Smrtkou mohli stát. Upřímně o to vůbec nestojí. Jenže je tomu jinak, oba jsou přijati do učednictví. Pak ovšem nastane zvrat a jejich životy nemohou být více odlišné. Oba budou čelit morálnímu dilematu.
Obyčejně žánry young adult nečtu, ale tohle mě vážně překvapilo. V ději je tolik překvapivých zvratů, které vás přinutí číst dál a dál. Rozhodně doporučuji všem!
Sci-fi čtu opravdu výjimečně, musí mě anotace zaujmout .. a to hodně. Tak tomu bylo i u knihy Smrtka. Zajímavý svět, do kterého jsem se chtěla ponořit a zjistit, jak to všechno funguje.
Čtení jsem si užila, příběh je napsán poutavě, dynamičnost příběhu přidávají krátké kapitoly a najdete zde i úryvky z deníku ctihodné Smrtky
Chápu, proč kniha měla takový boom, když vyšla. Je to svět, který se tu ještě neobjevil. Nicméně po té druhé, čtenářské stránce, musím říct, že to bylo pro mě průměrné sci-fi. Ale berte na vědomí, že to píše člověk, co přečetl pár knih s tematikou fantasy, takže to porovnáním s tím.
Bavila jsem se od začátku do poslední stránky a těším se na další tři knihy.
Říct, že mě Smrtka bavila, by bylo silný podhodnocení. Už po prvním díle totiž naprosto chápu, proč tahle série vyvolává v lidech takový nadšení.
Když jsem začínala číst, tak jsem vlastně vůbec nevěděla, o čem to je. Jako jasně, věděla jsem, že je to o smrtkách, co mají různě barevný róby... A to bylo tak nějak všechno. Netušila jsem, jestli se to odehrává v našem světě nebo v nějakém fiktivním, v přítomnosti, v budoucnosti, nic. Neptejte se mě, jak je to u takhle populární série možný, sama nevím.
Každopádně jsem za to nakonec ráda, protože o to víc mě ta budoucnost, jakou ji Neal Shusterman vykreslil, zasáhla. Postavy, zápletka, způsob vyprávění – všechno dobrý. Ale ten svět, stav společnosti? Tomu se nic nevyrovná.
Autor si hraje s myšlenkou, co se s lidstvem stane po tom, co už pro něj na světě nezůstává nic, co by ještě neobjevilo, nic, co by nedokázalo vyřešit. Po tom, co dosáhné nesmrtelnosti a představa věčného života už dávno není jen zbožnou představou, ale každodenní realitou. Jde do detailů, všechno má dobře promyšlené a postupně ukazuje, že ani zdánlivá utopie nemusí být tak úplně růžová... A je to zatraceně boží!
Knížka vás navíc rychle pohltí. Užijete si každou stranu a budete nedočkavě čekat na každou novou informaci, každé odhalení. Příběhy jako tenhle mi připomínají, proč jsem dřív tak žrala dystopie – a upřímně se vůbec nebudu zlobit, pokud se jednou dočkáme jejich comebacku.
Jestli mě nějaká knížka v poslední době naplňovala až dětským nadšením a radostí, tak to byla tahle. Nebyla snad stránka, abych se netetelila blahem.
Neal Shusterman napsal vynalézavý příběh, který se sice schovává za nálepku „young adult,“ přitom ale motiv nesmrtelnosti zpracovává mnohem důsledněji než mnohá sci-fi pro dospěláky.
Skrze dystopický příběh se prolínají deníkové záznamy smrtek – lidí, kteří byli vybráni pro udržování rozumné populační křivky v době, kdy se neumírá, neexistuje nemocnost, ba kdy se dokonce ani sami nemůžete zabít. Deníky mají v příběhu funkci jakýchsi filozofických úvah, které čtenáře vedou k zamyšlení se nad novým uspořádáním světa, významem a důsledky jeho nastavení, zároveň na něj ale nekladou moralizující zátěž.
Jaká existuje lepší recenze, než že jsem tuhle knížku slupnul jak malinu za pouhý jeden den (cca 380 stran)?
Velmi zajímavý koncept o možné budoucnosti, kdy lidé již dosáhli vlastně všeho na poli vědění, mají nad sebou dozor v podobě dokonalé a bezpečné umělé inteligence (bude se náš vývoj ubírat podobným směrem??) a hlavně a především dokázali ošálit smrt a stali se tak zdánlivě nesmrtelnými. To přináší ale přirozeně růst populace, a tak jsou vybráni lidé "nadřazení", tzv. smrtky, které stojí nad zákony a náhodně vybraným lidem odebírají životy dle předepsaných pravidel, v předepsaném množství. Už to je samo o sobě hustý a autor to dokázal opravdu poutavě a mrazivě popsat. Líbilo se mi uvažování nad konceptem nesmrtelnosti a dosažení všeho, co lidstvo potřebuje - vlastně se nemá nyní za čím hnát a často dochází ke stagnaci a ztrácení smyslu života (něco, co bylo už tolikrát nastíněno ve fantasy u elfů).
Místy působilo něco ohledně tohoto budoucího světa trochu nedomyšleně, ale nelze vše podat na ani ne 400 stranách.
Deníkové zápisy slavných a důležitých smrtek na začátku kapitol sloužily jako velmi chytrý doplněk světa a propojení s příběhem. Též v nich byly úvahy o morálce, samotných zákonech, smrti, lidech. Ale až tak před půlkou knihy mi došlo, že C. s. je Ctihodná smrtka, pořád jsem za tím čekal nějaké jméno... :)
K příběhu nic nenapíšu, jen že mě bavil a přede mnou jsou ještě další 3 knihy o Smrtkách a už teď dovedu odhadnout, že tuhle sérii si oblíbím.
Překvapivě vynalézavé, někdy nekompromisní, velmi čtivé, více o lidech než o nevšednostech a nových technologiích, přemítavé, nápadité, znepokojivé. Skvěle načtená audiokniha. A ten zvuk brousku o čepel kosy při přechodech vynikající!
Nemyslela jsem si, že se mi ta kniha bude líbit. Ze začátku jsem se nemohla přenést přes kosení, ale potom jsem se začetla a bylo to nádherný, postavy jsem si oblíbila prakticky hned, nejvíc Ctihodného smrtku Faradaye a Citru. Zajímavý, netradiční nápad se skvělým zpracováním. Moc se mi líbily filozofické zápisky do deníku smrtek. Včera v jedenáct večer jsem to dočetla a dneska se pustím do dalšího dílu<3:-D
Vzhledem k tomu, že nedávno vyšla další kniha k úžasné sérii Smrtka, musela jsem si ji znovu přečíst a oživit vzpomínky, jak moc úžasná tato série je. Miluju ten svět, který je skvěle propracovaný a napsaný. Kniha se četla poměrně rychle, je to moc hezky ozvláštněné zápisky z deníků smrtek, které jsou vždy na začátku každé kapitoly. Líbí se mi, jak se pohledy kapitol různě střídají a prolínají, protože se nenudíte a vidíte i ostatním smrtkám "do hlavy". Je to prostě skvělá dystopie a je to určitě jeden z těch příběhů, které by opravdu stálo zfilmovat. Za mě jedno velké ano a pokud jste ještě nečetli, určitě byste to měli napravit.
Možná jsem měl moc velká očekávání, ale tato kniha se mi vůbec nelíbila. Bylo to příšerně nudné a cech smrtek mi připadal úplně nedomyšlený. Celé to bylo takové zvláštní a chvílemi hloupé. Moderní svět a umění smrtek mě nenadchlo, další díly číst pravděpodobně nikdy nebudu.
(SPOILER)
Hodně dobře napsané. U dystopie se může stát, že v ní chybí "proč". Co se stalo, že se ve světě dějí takové věci. Ale tady to všechno je a díky tomu příběh dává smysl. "Záporák" byl dobrý, uvěřitelný a nepřehnaný. Některé zvraty se daly čekat. Ale po dlouhé době bylo příjemné narazit na příběh, kde není umělá inteligence (nebo stoje obecně) zlá.
Docela mě překvapilo, jak byl v některých chvílích málo vyobrazen výcvik na smrtky. Tedy samotné zabíjení. Naopak bylo popisováno hodně zamyšlení se postav nad údělem a povinnostmi smrtek.
Velké plus je i nepřítomnost prvků Deus ex machina. (Asi teda až na jeden dva momenty, ale bylo do příběhu vpraveno tak hladce, že by si toho člověk nevšiml.) Postavy si jinak musí vystačit samy.
Knížku jsem přímo zhltnul a úplně s ní vybočil ze svého typického žánru, takže jsem možná při hodnocení trošku přidal. Zatím si myslím, že je to solidních 4,5 *.
Za mě průměrný příběh. Zajímavý svět a jeho systém, to ano, ale už jsem četla lepší sfi-ci.
Příběh mě oslovil prakticky od začátku, ačkoliv musím přiznat že zhruba první třetina knihy postrádá tempo a děj se zdál v jednu chvíli zacyklený opakujícími se situacemi. Příběh má však neskutečné množství kladů, které vás jednoduše vtáhnou do děje a nepustí.
Nejsem fanouškem dokonalých světů, kde vše funguje jako na drátkách a každý může cokoliv. Byla jsem proto trochu skeptická a měla obavy, zda se v tomto světě budu cítit jako doma. Svět je děsivý, znepokojivý a na první pohled dokonalý, ale postupem času odhrnujeme oponu zdánlivé dokonalosti a zjišťujeme, že ve všem lze najít mezeru a vždy lze vytvořit kličku v zákonu. Tento svět není dokonalý, ale krutý a nemilosrdný, Intriky mám ráda a těším se, že v příštích dílech odhalíme mnohem víc. Nyní jsme teprve na začátku, ale už nyní jsem jako na jehlách, jak se to celé vyvine.
Postav je tu požehnaně a přiznám se, že jsem v nich měla extrémní zmatek. Kniha je však dostatečně dlouhá na to, aby si čtenář prostě zvykl a jména se mu sama od sebe přestanou plést. Dost mi v tomto ohledu pomohla i rozdílná barva róby u jednotlivých smrtek. Když mi nic neříkalo jméno, barva mě vždy navedla správným směrem. Není nouze o různorodé charaktery, ačkoliv se všichni obyvatelé světa zdají chladnější a příliš neprojevují emoce. Což na druhou stranu do světa dokonale zapadá, ale ráda bych tam viděla o kapku víc emocí - některým scénám by to dodalo "šťávu".
Příběh, který čtenáře donutí přemýšlet o smrti, nesmrtelnosti, náboženství, etice, zákonech... Je zde mnoho propojených témat, která nabádají k pozastavení a zamyšlení. Proto vám knihu doporučím - originální svět, charakterově výrazné postavy a o zvraty nouze taky nebude. Hodně se zde seznamujeme se světem, ale je to čtenáři podáváno postupně a nemusíte tak mít obavy, že se hned na prvních stránkách ztratíte v záplavě informací.
Jděte do toho, nebudete litovat!
PS: pokud váháte, doporučuji audioknihu - ta vás strhne okamžitě. Interpreti jsou prostě dokonalý a příběhu naprosto sedli!
Hodnocení: 4/5
Kniha mě velmi bavila ačkoliv je určena mládeži (pro děti to úplně není myslím). Představa světa jak ho autor vykreslil je na jednu stranu znepokojivá, na druhou stranu se lépe chápe řemeslo Smrtek i to jak mnoha různými způsoby se k udělování smrti dá přistupovat. Zajímavé, rychle plynoucí čtení.
Vůbec jsem nevěděla, co od této knihy čekat. Začátek se mi vlekl, ale možná to nebyla až tak vina knihy, že jsem se nedokázala začíst, protože mi dlouho trvalo než jsem se srovnala s myšlenkou kosení - pro mě vraždění, ať už ho vykonávala smrtka starého nebo nového vyznání. Hrozně se mi to příčilo a proto si myslím, že tato kniha moc není pro děti a nebo možná právě je. Třeba mladí nebudou až tak citlivě koukat na etickou otázku nesmrtelnosti a kosení. Postupně jsem se s tím ale srovnala a začala jsem knihu vnímat víc jako souboj těch " dobrých a zlých" a pak už se mi četlo lépe.. Takže ve finále musím říct, že ano, je to dobré, popsaný svět je originální, místy velmi krutý, ale opravdu zajímavý a já jdu pokračovat s dalším dílem..
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie smrt budoucnost utopie nesmrtelnost pro dospívající mládež (young adult) učedníci, učednictví sci-fi fantasy morální dilema
Smrtka
Většinou sci-fi moc nečtu, ale na tuto knihu mě nalákala kamarádka a já jsem věděla, že si ji musím přečíst. A v žádném případě mě nezklamala. Rozhodně si časem přečtu nějaké autorovy další knihy.
Člověk měl pořád nad čím přemýšlet. "Dokonalý" svět je dokonale vyobrazený s jeho výhodami i problémy. Postavy vám okamžitě přirostou k srdci a pokud nechcete číst dál, konec je tu docela uzavřený. Já ale rozhodně doporučuji celou sérii (i přes poněkud slabší 2. díl).
Další díly se více zaměřují na společenské problémy než na smrtky jako takové a samozřejmě více rozšiřují děj, postavy a fungování společnosti.
Moc oceňuji také nápad se zápisy z deníků smrtek na začátku každé kapitoly.