Smutek poručíka Borůvky
Josef Škvorecký

Poručík Borůvka série
1. díl >
Kriminální povídky spojené postavou hlavního hrdiny, sympatického staršího vyšetřovatele. Splňuje všechny nároky na logický základ zápletky. jednou z předností knihy je příjemný nadhled a smysl pro dobromyslný humor.
Přidat komentář


Pokud je detektivka zajímavá i tehdy, když už jste ji četli, a víte tedy, který zahradník je vrahem a jak to celé proběhlo, svědčí to o její kvalitě. To je pro mě případ i téhle povídkové knížky. Co naplat, Škvorecký to s perem uměl. Jen mi bylo při čtení nějak víc a víc smutno...


I po nějakých pětadvaceti letech, co uplynuly od chvíle, kdy jsem Borůvku četla poprvé, kniha neztratila nic ze svého půvabu a (dů)vtipu.


Výborná sbírka povídek, pan poručík je takový sympatický český človíček. Jen některé zápletky jsou tak nějak až absurdně zapletené... Jen teď uvažuji, jestli se pustit i do dalších případů - co jsem zatím o nich slyšel tak jsou postižené politizací a velmi vzdáleným odstupem - oboje dané autorovou emigrací. Uvidíme.


Jeden z mála detektivů zrozených za totáče, za kterého se česká literatura nemusí stydět.


Soubor, který začíná dvěma podprůměrnými příběhy, první detektivka Nadpřirozené schopnosti poručíka Borůvky je nudně táhlá a plánovaná, leč otravná ukecanost ubíjí i dobrou absurdní pointu. Pak už se téměř rytmicky střídají lepší a slabší příběhy. Borůvka je postavou v kriminálním prostředí sympatickou. Nedokonalý, poctivý policista, místy zahnaný autorem do bažin trapné nerozhodnosti a dementního chování. Kniha nezklamala, k některým povídkách se ráda vrátím.
Ještě dodám, že detektivní příběhy Vědecká metoda a Smrt na Jehle patří k těm nejlepším ve sbírce.


+ vzájemné propojení jednotlivých případů a osudů hlavních postav
+ překvapivá vyústění
+ velmi živě a věrohodně popsané postavy
- občas až moc přitažené za vlasy (ale do celkového stylu knihy to vlastně zapadá)


Můj oblíbený soubor vtipně a nápaditě napsaných detektivek z 60. let, ke kterým se lze opakovaně vracet. Pozdější příběhy poručíka Borůvky - to už nebylo ono.


Povídky napsané pěkným stylem, poručík Borůvka byl frajer a nenechal se šikanovat západními policisty a to se psala léta šedesátá!


Autorův vypravěčský styl nemá chybu, jeho hrdina naopak nějaké ty chyby má, ale tím právě je člověčí a čtenáři sympatický. Povídky nepostrádají vtip a logiku a rád se k nim občas vrátím.


Poručík Borůvka řeší případ za případem a vede si dobře.
12 povídek, některé byly zfilmovány.
Podtitulem je - detektivní pohádka.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno detektivní a krimi povídky české detektivky a krimiČást díla
![]() |
Aristotelská logika 1966 |
![]() |
Čí dedukce? 1966 |
![]() |
Dobrá stará daktyloskopie 1966 |
![]() |
Horizontální vražda 1966 |
![]() |
Jeho nejlehčí případ 1966 |
Autorovy další knížky
1964 | ![]() |
1990 | ![]() |
1990 | ![]() |
1991 | ![]() |
1965 | ![]() |
Škvorecký je skvělý vypravěč a příčiny poručíkova smutku by samy vydaly na román. Jenže když vidím vodítka, jakmile se objeví, a všichni podezřelí přestanou být podezřelí dlouho před odhalením, tak to detektivce marná sláva ubírá na kráse.