Smutek sluší Elektře
Eugene O'Neill
Vrcholné O'Neillovo drama, vycházející z mytické příběhu, který známe z dramatického zpracování všech tří řeckých klasiků: Aischyla, Sofokla i Euripida. O'Neill se ovšem jen inspiruje dějovou a významovou kostrou a vlastní příběh přenáší do Spojených Států v polovině 19. století.
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1992 , DiliaOriginální název:
Mourning Becomes Electra, 1931
více info...
Přidat komentář
Tahle hra byla poněkud zvláštní. Když jsem se ponořila do čtení, musela jsem mít takovou tu správnou náladu, ani nevím proč.
Štítky knihy
zfilmováno divadelní hry scénáře řecká mytologie převyprávění, literární adaptace antická dramata řecké báje
Autorovy další knížky
1988 | Cesta dlouhým dnem do noci |
1992 | Smutek sluší Elektře |
1965 | Anna Christie |
1975 | Touha pod jilmy |
1963 | Podivná mezihra |
Osudová tragédie, silná jako antická, jenže tady osud nevytvářejí bohové, ale lidé sami, jejich nenávist, jejímž rubem je láska.
Lidské osudy jsou determinovány povahou, charakterem hrdinů. Mannon: " … Nevím, co mi to svazuje jazyk, když toužím nejvíc promluvit. A honem schovávám, co jsem chtěl rozdat. Nějaká síla se mne dotkne, a já zůstanu sedět ztuhlý a bez citu jako socha na náměstí." (str. 62)
A není, není úniku, ač po něm touží... Lavínie: "Vezmem se brzy, ano? A odstěhujeme se někam ven, daleko od lidí a zlých jazyků. Uděláme si ostrov na zemi - jenom my dva, sami pro sebe -! A děti budeme mít a budeme je milovat a naučíme je, aby milovaly život a nikdy, nikdy se nepoddaly nenávisti a smrti!" (str. 157/158)