Eugene O'Neill | Databáze knih

Eugene O'Neill

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1888 - 1953

Populární knihy

/ všech 20 knih
Cesta dlouhým dnem do noci
Cesta dlouhým dnem do noci
Smutek sluší Elektře
Smutek sluší Elektře
Tak trochu básník
Tak trochu básník
Dny bez konce
Dny bez konce

Nové komentáře u knih Eugene O'Neill

Měsíc pro smolaře Měsíc pro smolaře

„Tuto divadelní hru jsem kdysi dávno viděla inscenovanou na prknech Národního divadla, roli Jamese hrál Oldřich Kaiser. Zapůsobila na mě a čas od času se mi vkradla do mysli. V běžné distribuci nebylo ani možné ji zakoupit jako divadelní hru. Mrzelo mě to, protože jsem si ji chtěla znovu oživit. Děkuji ČRo za její nastudování a pro mě velmi milý vánoční dárek. Eugen O'Neill patří mezi mé top divadelní autory a tato hra není výjimkou. Syrovost a drsnost středozápadu, alkohol a bezvýchodnost. I když už to chvíli vypadá na happy end, nebyl by to Eugene O'Neill, aby to znovu nesvrhnul do marastu.“... celý text
— Isew

Měsíc pro smolaře Měsíc pro smolaře

„James je zamilovaný do Josie a Josie do Jamese. Otec Josie jim lásku přeje. James bude brzy dědit a bude finančně zaopatřený. Na obzoru se nezdají rýsovat žádné vnější okolnosti, které by měly narušovat zdárné pokračování právě popsané výchozí situace. Tak co by se mohlo pokazit? Jenže pokazilo se nakonec úplně všechno. Přišlo mi, že je v tomhle statku v Connecticutu vše naopak. Zatímco jiné divadelní hry a beletristická díla popisují postavy, které jsou vnitřně zkažené, ale snaží se předstírat mravnost, poctivost nebo vnitřní etickou konzistenci (třeba Revizor, Ideální manžel nebo Kdo se bojí Virginie Woolfové? - abych zmínil namátkou pár z těch, které jsem potkal nedávno), tady to tak není. Tady mají postavy uvnitř touhu po dobru pro sebe i druhé, jen byly vrženi do prostředí, ve kterém si každý zvykl na to, že jakoukoli citlivost nesmí dávat najevo, vždyť by mohla vypadat jako slabost a slabost se tady přece krutě trestá! Jenže tím, jak je jejich křehkost nepěstovaná, tak s ní neumí zacházet. Jejich vyjití ze sebe pak působí nejistě, pro druhé nevěrohodně, snad i pro ně samé nevěrohodně (někdy jako by sami nevěřili svým dobrým stránkám). A tak se při první známce nepochopení zaleknou a vracejí do zdánlivého bezpečí cynismu, chladu a vypočítavosti – do emočního světa, který vnímají jako jistotu. A tak ani nadále nepáchají dobro, které chtějí, nýbrž zlo, které nechtějí (abych to vyjádřil takhle biblicky). A tak Josie zůstává stále nemilována, otec Phil neuvidí svoji dceru šťastnou a Jamese i nadále bude likvidovat alkohol.“... celý text
— mirektrubak

Měsíc pro smolaře Měsíc pro smolaře

„Poutavý příběh dialogů o hledání štěstí v USA.“
— Borek9

Tak trochu básník Tak trochu básník

„O´Neill patří k mým oblíbeným dramatikům. Mám ráda přesně tyto typy her. Rodinné drama irských přistěhovalců v Americe. Syrové, psychologické, úsporné. Bývalý účastník bitvy u Talavery Major Cornelius ("Con") Melody vlastní hospodu blízko Bostonu. Žije minulostí, hraje si na honoraci a pije. Jeho manželka ho omlouvá a dcera nenávidí. Zraněný mladý muž a jeho matka ohrozí Connyho vybudovanou iluzi. Je to skvělá hra. Škoda, že před smrtí Eugene O´Neill údajně spálil rukopisy svých dalších her z plánovaného cyklu Příběh vlastníků.“... celý text
— Isew

Cesta dlouhým dnem do noci Cesta dlouhým dnem do noci

„už dlouho jsem nečetl dílo s názvem tak přesně vystihujícím obsah, trochu jako cesta sv. Kryštofa = s každým dalším krokem se břemeno stává těžší a těžší, a za tmy je to už tíha celého světa, protože nedokážeme jiné podepřít a samy sebe pozvednout pro čtenáře, kteří ví své o bojích se závislostí, bolestivá léčba a mrazivá katarze“... celý text
— los

Přejít na knížky autora