Isew
komentáře u knih
Okresní město
Karel Poláček
Mám velmi ráda poetický styl Karla Poláčka. Okresní město je ospalé, pomalé, všichni mají svou roli, ze které je těžké vystoupit. Viz příklad žebráka. Tak rád by si za vyžebrané peníze něco užil, ale veřejné mínění mu to nedopřeje, protože si velmi dobře uvědomuje, že pak by se o něm rozneslo, že si užívá, když má jako žebrák trpět a nedostal by už od nikoho nic. Tato epizodka mi připomněla Nerudovu povídku Přivedla žebráka na mizinu. Tato maloměstská idyla končí atentátem v Sarajevu a vyhlášením první světové války.
Čert na zemi
Josef Kajetán Tyl
Od J. K. Tyla jsem kromě Fidlovačky a Strakonického dudáka, kdy ani jedna hra mě neoslnila, neznala nic jiného. Proto jsem byla překvapená, jak tato lidová báchorka byla velmi dobře divadelně zpracovaná. Nikde nedrhla a ačkoli se pro nás jedná o velmi známou pohádku, chápu, že v době vzniku, v době, kdy bylo velmi těžké dostat se k českým knihám, měla tato hra opodstatnění. Tyla jsem vždy ctila jako autora naší krásné hymny, ale považovala jsem ho za ne příliš zdařilého divadelního autora. Čert na zemi mi náhled na něj hodně zlepšil.
Dokud se budeš smát
Hana Marie Körnerová (p)
V druhém díle se vracíme k osudům některých obyvatel vesničky Stamice. Kamila je štastně vdaná, Illona velmi nešťastně. Bylo těžké sledovat, co si všechno Illona od mužů nechala líbit. Celý příběh je rámovaný povodní roku 2002.
F. L. Věk I.
Alois Jirásek
Období národního obrození, které se pro nás mladší zdá jako velmi atraktivní, ale žít v té době jako český vlastenec, asi nebylo úplnou procházkou růžovým sadem. Ústrky a nepochopení. Ale i díky těmto národním buditelům máme stále vlastní řeč.
Odkaz Hawthornů
Jennifer Lynn Barnes
(SPOILER) Konečně! Po mnoha tisících přečtených stránkách, po mnoha vysilujících a náročných dějích, větách a příbězích, konečně nastal ten kýžený den a já to dokázala. Konečně jsem našla pravý a nefalšovaný poklad. Ano, je to tak - Vichr z hor. No posuďte: Znal jste mou matku. (ZLP) Ale Toby není můj otec. Moje DNA to nebyla. Tohle je má matka. (ZLP) Byla to Melliina matka? (ZLP) Byl si jistý, že jsem Tobyho dcera. Ale nejsem, ne? Pokrevní ne. Na vaši matku si nevzpomínám. (ZLP) Říkala jste, že vaše matka byla těhotná. Narodilo se dítě? (To je moje obzvlášť oblíbená pasáž) (ZLP) Moje sestra. (ZLP) Nejsem pravnučka paní Laughlinové. Nejsem neteř Rebeccy ani Emily. Eve ano. To ona tam patří. (ZLP) Je to vaše dcera. (ZLP)
Vysvětlivky: ZLP - zbytečné literární pindy.
Poklad, no jak říkám, poklad.
Stanice odložených lásek
Hana Marie Körnerová (p)
Příběh o době, kdy být svobodnou matkou nebyl žádný med ani pro matku, ani pro dítě. O době, kdy když vám bylo 25 a nebyli jste ženatí nebo vdaní, byli jste podezřelí a vděčný námět k pomluvám. O době, kdy si na vás zasedl učitel (nebo kdokoli, s rudou knížkou) a nemohli jste s tím nic dělat. Jen držet ústa a krok. O době, kdy jste nemohli studovat, i když jste byli chytří, jen proto, že jste neměli dělnický původ. O lidech, kteří v té době žili a snažili se prožít svůj život co nejlépe. Paní Körnerová píše velmi čtivě a tu dobu vystihla opravdu věrně.
Zelený děs
Joseph Thomas Sheridan Le Fanu
Zelený děs - asi nejméně povedená povídka z této knihy. Vlastně na konci nevíme vůbec nic.
Pronásledovatel - o trochu lepší než první povídka, ale ne o moc. Stejný neduh jako u první povídky. Na konci vlastně nic nevíme.
Soudce Harbottle - zapomenutelný příběh, vlastně ani nevím, o čem byl.
Pokoj v hostinci Dragon Volant - tohle je důvod, proč číst tuto knihu. Výborný, napínavý a uzavřený příběh.
Carmilla - neznala jsem, upírský příběh, zajímavý twist se jménem.
Nedávno jsme se dívali na Svatbu upírů. Ten film je dedikován Sheridenu Le Fanu. Čekala jsem dedikaci spíše Bramu Stokerovi. Po přečtení posledních dvou povídek, už té dedikaci rozumím. Film si vzal to nejlepší z obou.
Tajemný Etrusk
Mika Waltari
(SPOILER) Tajemný Etrusk byl tedy pěkný trouba. Nejen, že se živil jako pirát, kdy přepadával a vraždil nevinné lidi, našel si ženu, která měla dítě téměř s každým, kdo šel okolo, jen ne s ním a jedinou dívku, která ho měla opravdu ráda a dokonce s ním čekala dítě, nechal prodat do otroctví. Do toho směsice bohyň a bohů, znamení a věšteb. A ten konec? Mám dojem, že na konci knihy si Waltari musel dát nějaký koktejl psychedelických drog, jinak si to nedovedu vysvětlit.
Dveře do léta
Robert A. Heinlein
Nebýt čtenářské výzvy, asi bych se ke knize nedostala. A to by byla škoda. Velmi čtivá kniha, která mě bavila od začátku až do konce.
Jedenácté přikázání
František Ferdinand Šamberk
Jedenácté přikázání - nezapřeš manželky své. Hlavní hrdina toto přikázání porušil a vedlo to k mnoha zamotaným a někdy i komickým situacím. Nečekala jsem, že se sem tam mihne i velmi povedený vtip. V současné době asi překonané, ale s ohledem na dobu vzniku to nebylo vůbec špatné.
Hrobník a vražda v kryptě
Oliver Pötzsch
Mám takovou tradici, že knihy ze série Hrobník jsou mou první přečtenou knihou v novém roce. Stejně tak to bylo i letos. Doufám, že příští rok před koncem roku vyjde další díl, protože je to vždy moc hezký vstup do nového roku. Ale ke knize. Velmi oceňuji výčet postav hned na začátku knihy. I když musím říct, že ani nebyl potřeba. Všechny postavy byly zapamatovatelné a neztrácela jsem se v nich. Tento díl se mi líbil zatím nejvíc. Téma spiritistických seancí a tajemna. Ohrožen byl dokonce i sympatický hrobník. A romantická linka konečně někam vedla. Velmi povedené.
Poklad ve Stříbrném jezeře
Karel May
Filmy natočené podle knižní předlohy jsou většinou mnohem horší než kniha. Tohle je jedna z mála výjimek. I když, popravdě řečeno, z knihy si filmaři vzali snad jen název a ten také upravili. Moc mě bavila tetka Drollová. Indiáni (konkrétně jeden indiánský kmen) zde nebyli vylíčeni jen jako oběti, ale jako podlí a zákeřní lidé, kteří si upraví i přísahu a vykouření dýmky míru tak, aby si dokázali ospravedlnit další podlý útok. Objevení ložiska stříbra mě nebavilo. Proč zálesáci musí těžit drahé kovy? Vůbec to nesedí k jejich stylu života. Ten konec mi připomínal strýčka Skrblíka, který když viděl dolary, tak mu v očičkách zablikal $.
Hlavní přelíčení
Karel Poláček
Výborně napsaný tragický příběh malého člověka z pražské periferie. Ženatý železničář Maršík chce žít na lépe. Napadne ho, že bohatství si obstará sňatkovým podvodem. Karel Poláček dává prostor i vnitřním Maršíkovým úvahám. O tom, jak si sice peníze půjčí, ale vše splatí... Předsevzetí končí v hospodě, kde platí za všechny. A nevyhnutelný tragický konec se blíží.
Provařená historie
Marcela Kohoutová
Příběh "obyčejné" ženy, která uměla výborně vařit. Na pozadí rodinného příběhu se odvíjí i příběh našeho státu. Příběh chvílemi pěkný, často bolestný a chvílemi k nevydržení, prokládaný recepty. Zajímavou informací pro mě bylo, že se běžní lidé skládali svým zlatem na obnovu naší republiky v období pražského jara 1968. Kampak se asi ten cenný kov poděl? Ano, zůstal za prsty zasloužilých komunistů.
Měsíc pro smolaře
Eugene O'Neill
Tuto divadelní hru jsem kdysi dávno viděla inscenovanou na prknech Národního divadla, roli Jamese hrál Oldřich Kaiser. Zapůsobila na mě a čas od času se mi vkradla do mysli. V běžné distribuci nebylo ani možné ji zakoupit jako divadelní hru. Mrzelo mě to, protože jsem si ji chtěla znovu oživit. Děkuji ČRo za její nastudování a pro mě velmi milý vánoční dárek. Eugen O'Neill patří mezi mé top divadelní autory a tato hra není výjimkou. Syrovost a drsnost středozápadu, alkohol a bezvýchodnost. I když už to chvíli vypadá na happy end, nebyl by to Eugene O'Neill, aby to znovu nesvrhnul do marastu.
Zahořanský hon
Alois Jirásek
Nahlédnutí do dob dávno minulých. Motiv velmi podobný, jako u Lucerny. Zlotřilý správce a vzpoura jemu poddaných. Když nastal hon, vzpomněla jsem si scénu z filmu Jára Cimrman ležící, spící. Tu, kde byli zajíci oblečeni do oblečků a stříleni pro pobavení vrchnosti. Z této scény se mi vždy velmi smutno. Stejně tak to bylo i u honu v této knize. Při každém zabitém zvířeti výkřiky radosti a oslavy. Vím, že to tak v minulosti bylo, přesto to ve mně zanechává nepříjemnou pachuť.
Vánoce u Cupiellů
Eduardo de Filippo
Znáte termín italská domácnost? Tak tady si ji užijete. Hádky, nesváry, mimomanželské vztahy, betlém, krádeže a omdlévání. Toto není můj šálek čaje. Neoslovilo mě to a znovu se k této hře vracet nechci.
Jozova Hanule
Květa Legátová (p)
V tak útlé knížce, tak silný příběh. Zapadlá Beskydská vesnička Želary, která přežila mnohé, nepřežila příchod ožralé, nevzdělané, primitivní, zlodějské a násilné hordy z východu. Z vyprávění babičky vím, jak se na konci války těšili na příchod ruských vojáků, od kterých očekávali osvobození. A přišlo to nejhorší, co si dovedli představit. Stejně tak, jako v této knize. Němci se za způsobené utrpení omluvili a snažili se ho odčinit. Ti ruští ožralí mužici ne. Chovají se pořád stejně a přesto se i v této zemi najdou tací, kteří je adorují. Ano, jsou to většinou nevzdělaní lidé, kteří žijí v dezinformacích, ale přesto je mi zatěžko to pochopit.
Případ mrtvého redaktora
Josh Lanyon
Tohle bylo velké šlápnutí vedle. Příběh mě nezaujal. Vnitřní pochody redaktora a jeho milostné eskapády, které byly velmi explicitní, mě neseděly. Náznak je mnohdy mnohem erotičtější, než do detailu popsaná milostná scéna. Popis polykání a chuti spermatu byl pro mě opravdu moc. Další knize od autorky se vyhnu velkým obloukem.
