Sněhulčiny Vánoce
Kristen McKanagh
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453912/bmid_snehulciny-vanoce-bHE-453912.jpg
4
109
109
Sněhulka tráví první Vánoce v penzionu, který patří slečně Tilly. S provozem jí pomáhá Emily, jejímž snem je otevřít si pekárnu. Emily Sněhulku zbožňuje, ale z nového návštěvníka, Tillyina synovce Lukase, už tak nadšená není. Což je divné, protože Sněhulce její zvířecí instinkt napovídá, že Lukas a Emily by rozhodně měli být kamarádi! Musí ty tvrdohlavé lidské bytosti přimět, aby se na sebe podívali očima jednoho věrného, milujícího kotěte.... celý text
Literatura světová Pro ženy Příroda, zvířata
Vydáno: 2020 , MottoOriginální název:
Snowball's Christmas
více info...
Přidat komentář
Knihy s vánoční tématikou mě vždy upoutají. Obzvlášť, když je vyprávěn nějakým zvířátkem. Tato kniha nebyla špatná, ale jsou i hezčí.
Jakmile zem pokryla ta bílá věc, která mě legračně studí do tlapek, všichni lidé začali nosit tohle divné oblečení.
Proč si prostě jen nenechají narůst kožich jako já? :-)
Nádherné koťátko.
Starý penzion.
Láska.
Miloučké čtení o tom, jak se Lukas (uznávaný fotograf) vrací domů navštívit svou tetu a zjišťuje, že už dlouho potřebuje pomoc.
Je však moc hrdá a tak neměl o ničem ani tušení.
Pomáhá jí pekařka Emily a ta si o Lukasovi nemyslí nic dobrého.
Podaří se mu přesvědčit jí o opaku?
Zachrání penzion?
Asi tušíte :-).
Sněhulka je miláček :-).
Jednohubka na pohodové odpoledne :-)
Klasická romance, od knihy jsem čekala víc :-)
Jsem ráda, že kniha byla psaná nejen z pohledu kotěte.. Emily se lásce k Lukasovi bránila, ale stejně nakonec podlehla :-)
Konec s prstenem byl roztomilý.
Ačkoliv jsem ke Sněhulčiným Vánocům přistupovala bez jakýchkoliv očekávání, tak ve výsledku jsem docela zklamaná, neboť v polovině knihy se chování hlavních postav změnilo a začaly se chovat doslova jako puberťáci a nikoliv životem zkušení lidé. Hlavně tedy Emily jsem měla chuť kolikrát vyválet ve sněhu, aby vychladla a zapnula mozek.
Perfektní knížka na zimní adventní večery pod dekou při svíčce a s linoucí se vůní cukroví. Tahle knížka je nacpaná vánoční atmosférou, jemná oddychovka, žádné náročné čtení jen jednoduchý motiv lásky dvou lidí a jednoho kotěte. Pro kočičí milovníky hezká knížka, části příběhu jsou popisovány samotnou kočičkou, což je lehce úsměvné.
Knížka mě zaujala hlavně svou nádhernou obálkou s malým roztomilým kotětem.
Jedná se o krásný, vánoční příběh plný lásky, který vypráví Sněhulka ze svého pohledu. :-) Doporučuji :-)
Nemělo to chybu, roztomilé, krásné, pohádkové čtení se zlobivou a všetečnou Sněhulkou.
Ráda se pustím do dalšího dílu.
(SPOILER) Doteď nechápu, že jsem se dobrovolně mučila dočtením této knížky. Nejenže mi vadil špatný překlad (Geographic International a pak najednou Nationa Geographic), ale i to, že sama autorka nevěděla, co píše a často si odporovala. Jednou z takových lahůdek bylo třebas to, že v domě byly plynové krby, načež o kousek dál se dočtete o praskání lámajícího se polena, které dohořívalo. Za snahu dávám jednu hvězdičku, ale nikdy se k této sérii nevrátím. Nehledě na to, že bílá modrooká kočka by byla hluchá.
Kniha, na kterou jsem se těšila už minulé Vánoce, ale nakonec jsem se k ní dostala až tyhle. Moc jsem se na ni těšila, kvůli krásné obálce a vyprávění z pohledu malé kočičí slečny.
Příběh byl milý, bavily mě Sněhulčiny nezbednosti a i to, jak k sobě hlavní postavy hledaly cestu, i když z mého pohledu už se mohli „vybarvit“ mnohem dřív… Ale je to příběh jako dělaný na období Vánoc, úplně na mě z knihy dýchala ta vánoční atmosféra a velmi ráda bych ochutnala některé z Emilyiných dobrot. U některých Sněhulčiných výmyslů jsem se musela až smát. Celkově příběh nepřináší nic nového, klasický hate-to-love příběh, ale okořeněno kočičí uličnicí mě to moc bavilo. Určitě si přečtu i pokračování.
Hodnocení: 3,5*/5*
Co mi na knize upoutalo? No jasně, že úžasná obálka s překrásným kotětem s modrýma očkama na obálce. Ta vypadá tak nádherně vánočně, třpytky házejí odlesky a příběh slibuje vánoční romantiku, stromek, koledy, pokoj, mír a pohodu. Kdo by si přál víc? V podstatě jsem nečekala žádný velkolepý příběh, promyšlené zápletky, jen klišé – pár, který se nemusí a přesto se během Vánoc dá dohromady. A k tomu dopomůže jedno malé nezbedné kotě. Jenže to mi nikdo neřekl, že to kotě bude přemýšlet jako člověk a jediné, co ho bude zajímat, bude ocicmávání se hlavních hrdinů. Když už hlavní protagonisti poněkolikáté snili o líbání toho druhého, měla jsem sto chutí vletět do příběhu, zatřást s nimi a zvolat: „Tak už to konečně udělej, ty d**ile!“ Skutečně takto silné emoce ve mne kniha vyvolala, oba si pořád přejí se líbat, sní o líbání, ale všeho všudy se políbí tak třikrát. Knihu jsem si nakonec musela dávkovat, trvalo mi dva týdny ji přečíst a nakonec jsem se rozhodla o jejím vyexpedování, což je mi kvůli té obálce moc líto. Původně jsem totiž doufala, že se stane přesně tou knížkou, kterou si ráda přečtu každé Vánoce znovu a znovu.
(SPOILER) Sněhulčiny Vánoce aspirují na titul nejroztomilejší kniha roku - kapitoly z pohledu koťátka byly prostě kouzelné. Četla jsem ji v ne zrovna lehkém období a tohle mi přesně sedlo do nálady: potřebovala jsem něco odpočinkového a se šťastným koncem. Doporučuji.
Příjemné, odpočinkové, vánoční čtení.
Emily pomáhá s penzionem a o synovci své zaměstnavatelky si nemyslí vůbec nic dobrého. Když pak Lukas přijede a chce se svou tetou strávit Vánoce, Emily má milion důvodů Lukase nenávidět. Vždyť to musí být strašný chlap vzhledem k tomu, jak slečnu Tily i její penzion zanedbával a vůbec s ničím jí nepomohl...
Ale ono je všechno trošku jinak a Emily na to možná přijde... zvlášť se Sněhulčinou pomocí, která se neúnavně snaží dát ty dva zabedněnce dohromady...
Nedávno jsem v komentářích u jedné romantické knihy psala, že u tohoto žánru je potřeba taky něco navíc. A tady to "něco navíc" bylo. Sněhulka, její krásné a bláznivé nápady, roztomilost.
Je to sladké, naivní a plné klišé. A úplně stejné jako kterýkoli vánoční film na Hallmarku nebo Netflixu. Ale nevadí to, protože se to hezky čte. A ta malá chytrá potvůrka tomu dodává na vtipnosti. Takže nic moc se tu neděje, ale na úplný oddech je to fajn.
Líbilo se mi to, ale je to pro mě takový průměr. Nic mě v knize nezaskočilo ani v dobrém ani v špatném. Mohla bych knihu dopsat a až na trochu jiná slova by výsledek byl stejný. Moc průhledný. Ani žádný vtip nebo něco. Ale neříkám, přečíst se to dalo, jen jsem čekala víc. :-)
Příběh vánočně prošpikovaný Sněhulkou, která vtipně přináší atmosféru lásky, zábavy a radosti. Moc mě bavil její textový sloupek, vkládaný mezi kapitolami. Byla to taková rozkošná uličnice a vzhledem tomu, že mám doma kocourka, vím o těch darebárnách, co provádějí moc dobře. V tom jsou všechny kočky stejné. :-) Co se týká Emily, docela mě štvalo, že si udělala závěry sama o Lukasy, aniž by věděla pravou skutečnost. Nicméně časem vše přehodnotila a nakonec vše dopadlo přesně tak jak má. Pohádkový příběh, který byl pohlazením po duši.
Číst to před Vánoci, tak super, sladký příběh ve kterém mi chyběla šťáva. Chyběla mi větší zápletka, jinak příběh moc pěkný. Myslím, ze je to spíše čtení pro pubertální holky, ale doporučuji každému, kdo si chce na chvilku osladit život .
Sněhulčiny Vánoce
Tak tady pro mě zábava začala už při čtení komentářů. Některé komentátorky by se rovnou mohly pustit do tvorby vlastní knížky, a přispět čtenářům svou troškou do mlýna, tak pěkně se to četlo.
Knížečka je milá, místy jsem se lehoulince nudila, ale já se raději budu trošku nudit, než se cítit při čtení knížky jak přejetá parním válcem a s depresí z děje. Tady ani jedno nehrozilo a rozhodně to nebyla ztráta času. Pro citlivé holky, co si příběhy moc berou k srdci, je to příjemné čtení.