Sociální otázky

30.08.2020

Tolstého otázky sociálního charakteru jsou opravdu exemplarní. Jsou jednuduše tak trochu jedovaté. Jsou nevídaně konkrétní a na svou dobu docela odvážné. Jednoduše poukazují na různé okolnosti, které se pojily s prací zejména dělnické vrsty (například těžká práce bez možnosti zajít se najíst,napít dle potřeby a pracovat v hrozných přírodních podmínkách), se kterou byl Tolstoj (pod přezdívkou Ruskin) spřízněný.
Je obdivuhodné číst na prvních stránkách, že lidé v Rusku dokázali pracovat nepřetžitě 37 hodin v těžkém, lesním či průmyslovém řemeslu, aby se dočkali platu ve výši nějaké minimální mzdy.
"Statistická data anglická praví, že průměrná délka života lidí vyšších tříd jest 55 let, délka života životu dělníků při nezdravých povoláních 29." To je teda sakra rozdíl!!! A co jsou sakra nezdravá povolání? Výsledek kapitalismu už v jeho zárodcích byl téměř fatální. Odlištěná práce a práce nedůstojná, nedobře placená je duševním morem lidstva. Nehledělo se na člověka ale na nahraditelnou pracovní sílu, kdy na pozici takového dělníka čakalo dalších 10-20 lidí, kteří ji byli ochotni vykonávat (i v této době). Jak můžeme však s lidmi sociálně (ale i v jiném duchu) pracovat (při jejich problémech s chudobou, šikanou, materiálním a duchovním nedostatkem), když základní potřeba, potřeba kvalitního živobytí je nedostatečná, nevyhovující?
Tolstoj je na str. 41 celkem pravdivě skeptický, když píše "Tedy tak neb onak dělník vždycky bude otročiti lidem, kteří rozhodujíco daních, půdě a předmětech, jichž nutně potřebuje, aby uspokojil své potřeby."