Šógunův popravčí
Kazuo Koike
Jošicugu, Asaemon Jamada třetí, je oficiální šógunův otameši. To znamená, že pro šóguna testuje kvalitu mečů – a to na tělech živých či mrtvých odsouzenců. Ačkoliv jsou jeho životní příběhy smyšlené, vycházejí ze skutečných událostí a jsou s velikou pečlivostí zasazené do kontextu historických reálií. Není divu, když jsou pod touto knihou podepsaní dva giganti japonského samurajského komiksu, autoři proslulé série Vlk samotář a mládě, Kazuo Koike a Goseki Kodžima!... celý text
Přidat komentář
Ačkoli se série převážně skládá z na sobě navzájem nezávislých příběhů, sleduje osudy výše zmíněného rónina, který v průběhu roku 1700 nastoupil na post otamešiho. Asaemon je mezi obyvateli města považován za ztělesnění spravedlnosti a smrti, protože meče testuje na tělech živých i mrtvých odsouzenců. Zároveň je pro občany Eda záhadou, neboť sice působí ve funkci „vládního úředníka“ a vlastní dům, přesto se odmítá oženit a založit rodinu, zároveň se řídí svým vnitřním morálním kodexem.
První, více než sedmi set stránkový svazek přináší jedenáct povídek. První z nich vypráví o tom jak se Asaemon stal otamešim. Druhý příběh ukazuje Jamadovu soucitnou povahu, a to navzdory tomu, že má popravit dívku, která ho v mládí připravila o panictví. Ve třetí povídce se setkáme se slepým masérem a jeho nevěrnou ženou, čtvrtá nám představí hodně vychytralého masového vraha. V pátém příběhu se seznámíme s vášnivou žhářkou. Šestá je příběhem sofistikované pasti, v níž se mladý Asaemon ocitne… A tak bychom mohli pokračovat až k závěrečné povídce. Ale to by bylo zbytečné, tento výčet bohatě stačí k tomu, abyste pochopili, že se povídky nezaměřují pouze na Asaemona, ale především na lidi, se kterými se při své práci setkává. Přestože jsou to z valné většiny příběhy zločinců, které připraví o život, nejde ve většině případů ani tak o klasické detektivní pátrání jako spíše o vyprávění o tom, jak se stalo, že se dostali pod popravčí meč. Stejně jako u Ogamiho Itta z knihy Osamělý vlk a mládě tato setkání Asaemona i čtenáře často přimějí k zamyšlení.
Obrázky jako ze starých dřevorytů
Na manze Šógunův popravčí (stejně jako na jiných titulech) s Kazuo Koikem spolupracoval Goseki Kodžima 小島 剛夕 jehož kresba odpovídá tradičním japonským kresbám mnohem více než tvorba většiny současných kreslířů mangy. Odpovídá tak mnohem více době, v níž se Asaemonovy příběhy odehrávají. Zároveň je jeho kresba natolik realistická a násilí jím ztvárněné natolik explicitní, že bych své třináctileté dceři tuto mangu rozhodně nepůjčil.
Navzdory tomu je však Šógunův popravčí asi nejlepším titulem, který v edici CREW Manga letos vyšel, a já doufám, že ačkoli jde vlastně o uzavřenou sbírku povídek, vydá nakladatelství CREW i další svazky této skvělé série.
Velmi zajímavá manga, která snad jako jediná zatím vyšla v tomto formátu. Máte tak téměř 800 stran čtení. Pojednává o popravčímu Asaemon Jamada třetí. Svou profesi a svůj meč dostává od svého otce, na kterém složí svoji zkoušku a vyzkouší ostrost svého meče.
Vláda ho přijímá, protože taková zpráva se roznese všude. Lidé se ho bojí, působí na ně nelidsky. Precizní přesná práce kata, jeden švih ostrého meče a je po popravě. Přestože jsou některé obrázky hodně brutální, Asu si oblíbíte. Je totiž spravedlivý a milosrdný.
Dokáže svým obětem, zločincům, kteří si jdou pro trest, ulevit a dát chvilkovou naději. Určitě to není komiks pro slabé povahy a pro děti. Co mě hodně bavilo byli poznámky s hvězdičkou * pod čarou, kde jsme krásně poznali japonskou kulturu a zákony.
Ač bichle tak děj je svižný, zajímavý, co případ to jiný přístup. Tohle dílko se povedlo.
Manga Šogunův popravčí je 11 poviedok zo života Asaemona Jamadu tretieho, ktorý hneď v prvej poviedke vysvetlí, že nie je ani šógunov a ani popravčí. Krása marketingu! Napriek tomu je to ale skvelá manga pre dospelého čitateľa, ukazujúca veľmi realistické striepky zo života rónina, samuraja bez pána, ktorý sa živí skúšaním mečov. Je len zhoda okolností, že meč sa najlepšie vyskúša na živom človeku, zvyčajne odsúdenom na smrť, aby si bol istý, že ostrie je dokonalé.
Prehľadná kresba, rýchly dej, dejepisno-poučné vsuvky, je tam všetko čo udrží milovníka japonskej kultúry v napätí. Skvelá kniha.
Čo ma trápi je, že hrubá buchla je paperback, pri knihách tohto rozsahu rozhodne má zmysel hardback. Neviem, o koľko by to bolo drahšie, ale snáď nie extrémne výrazne.
V Crew u nás vydali manga sériu Šógunův popravčí komplet v jednej knihe a tak tu máme poriadnu nálož príbehov zo stredovekého Japonska, kde je hlavnou postavu šógunov otameši Jošicugu, Asaemon Jamada, ktorý testuje kvalitu mečov a popravuje odsúdených. Príbehov je tu viac a síce sú niektoré trochu slabšie, väčšina bola veľmi dobre vymyslená a zaujímavá. Autori sa snažili držať historických faktov a príbehy sú inšpirované reálnymi historickými udalosťami. Manga je drsná, je tu dosť násilia a prekvapivo veľa erotiky. Celkovo ma to veľmi bavilo a rozhodne jeden z komiksov roka.
Nebudu lhát... myslela jsem si, že mangy jsou takové ty uzounké sešitky. O to více jsem byla překvapena, když jsem zjistila, že jde o skoro 800 stránkový kousek.
Příběh se točí kolem popravčího - ronina Asaemon Jamada. Jeho přístup k práci. Životní filosofie. Zásady. Svým způsobem mi připomínal našeho kata Mydláře. I přesto, že jeho práce byla opravdu drsná (místy “nechutná), tak stále tu byl velký prostor, abychom mohli Jamadu vidět jako člověka.
Kromě brutálních scén, je zde i mnoho poznámek pod čarou, popřípadě “meziscén, kde se dozvídáme něco o historii, hierarchii v rámci justice apod. Tyto fun facty jsem milovala a některé věci jsem si později ještě i dohledávala.
I přesto, že jsem měla strach, že se mi kniha v ruce rozpadne (ono se to nezdá, ale je to fakt bichle), tak se mi povedlo hřbet nezlomit.
Pokud milujete japonskou historii a kvalitní kresbu, tak tuto mangu doporučuji.
Potenciální čtenáře této mangy na první pohled nejspíš upoutá její tloušťka - je to pořádná bichlička čítající celých 750 stran. Do batohu si ji tedy nejspíš nevezmete, vazba je však provedena kvalitně a čtení jí nijak neublíží, nemusíte se bát, že by se vám rozpadla. Teď už se ale pojďme podívat, co čeká uvnitř.
Příběh mapuje osud Jošicugua, Asaemona Jamady třetího, který na samém začátku po svém otci převezme funkci šógunova otamešiho - rónina pověřeného testováním kvality mečů na tělech živých či mrtvých odsouzenců.
Na čtenáře zde čeká několik smyšlených příběhů vycházejících ze skutečných událostí. Obvykle se zaměřují na zločince odsouzené k smrti a činy, které vykonali. Jelikož je „sekáč Asa“ pověřen testováním mečů a nikoliv vynášením rozsudků, může si dovolit vůči svým obětem občas projevit špetku milosrdenství. Hranice mezi dobrem a zlem je však často velmi tenká a čtenáři se jistě nejednou přistihnou u přemítání nad tím, zda bylo chování dotyčných v rozporu s morálkou či zákony. Jak příběh pokračuje, odkrývají se také další zákoutí Asaemonova života, která nejsou o nic méně zajímavá.
Asa je obrovský sympaťak, já osobně jsem si ho oblíbila už od prvních stránek. Nečekejte ale žádné odpočinkové čtení, tahle manga vás spíš přiměje k zamyšlení. Je také protkána nejrůznějšími dobovými zajímavostmi, určitě se tedy dozvíte nejednu novou informaci o historii Japonska. A jak už u japonské tvorby bývá zvykem, ani zde nechybí pořádná dávka ujetostí, detailně vyobrazeného násilí a erotických scén, z čehož vyplývá, že Šógunův popravčí zcela určitě nepatří do rukou dětem a mladistvým.
Na závěr musím vyzdvihnout také naprosto překrásnou a precizní kresbu, jaká se ani na poli mang jen tak nevidí. Šógunův popravčí je vskutku mistrovským dílem a já můžu jen doufat, že se českým čtenářům zalíbí natolik, že se dočkáme pokračování.
Za mě rozhodně po hodně dlouhé době výborný komiks. Jde vlastně o několik příběhu, které jsou propojené hlavní postavou - roninem. Asaemon Jamada je hrozný sympaťák. Sice je to vlastně popravci, ale řídí se svými pevnými morálními zasadami a neskutečně mu to pálí. Pokaždé, když se ho snaží obelstit a potrestat ho za chyby jiných, vyzraje nad nimi a jeho pověst tím nikdy neutrpi. Vůbec nelituji peněz, které jsem za tuhle knihu vydala a doporucuju k přečtení. Nudit se nebudete.
Mám z toho trochu rozporuplné pocity. Na jednu stranu oceňuji historickou věrnost postav i prostředí a zajímavého titulního hrdinu, na druhou stranu je tu staromilsky rozvláčný způsob vyprávění a občas až nechutně explicitní obsah. A tím nemyslím ty popravy samotné, ale detailní zobrazování zločinů, které jim předcházejí. Tenhle povídkový grafický román, především jeho první polovina, totiž není ani tolik o Asaemonovi samotném, jako spíš o jeho "klientech" - vrazích, pedofilech, únoscích a žhářích. V druhé půlce knihy se to trochu zlepší, protože pozornost se od primitivní spodiny společnosti přesune ke klanovým intrikám a kritice nespravedlnosti společenského systému. Je to prostě taková černá kronika období Edo, volně spojená osamělým protagonistou, u kterého všechny ty případy nakonec skončí. Kresba se snaží být realistická, ale není to žádný zázrak.
Štítky knihy
Japonsko japonská literatura samurajové komiksy manga šogunát období Edo (1603–1867) historie a faktaAutorovy další knížky
| 2011 |  Plačící drak 1 |
| 2011 | Plačící drak 2 |
| 2012 | Plačící drak 4 |
| 2013 | Plačící drak 5 |
| 2012 | Plačící drak 3 |
Kniha / manga zaujme svou neobvyklou tloušťkou. Mě tedy určitě zaujala tím kolik má stran a také tématem.
Příběh je rozdělen do 11 delších kapitol. Jsou dlouhé i kratší.
Kresby od Góseki Kodžima jsou krásné, propracované, jiné než jsem dosud v mangách viděla.
Samuraj Jošicugu, Asaemon Jamada třetí, posuzuje různé meče (někdy je v příběhu jejich popis) trestáním zločinců, popravy...
V příběhu je hodně krve, poprav, násilí, nahota, trestání zločinců, nejrůznější druhy zločinců, trochu city, vyhýbání, nenávist, boj za spravedlnost, trocha přátelství,...
Také je krásně vidět i počasí, místa, příroda, budovy,...
Popsané jsou i příběhy, které buď vedly ke zločinu, jejich chycení a usvědčení. Něco málo se z příběhu čtenář dozví i o hlavní postavě. Dojde i na prosbu v laskavost. Různí lidé, různé činy či smýšlení.
Je to občas trochu děsivé (nebo nechutné), ale příběh je čtivý, něčím zajímavý, poutavý. Jošicugu mnoho lidí nemělo rádo, vyhýbali se mu, někteří ho i vyhledali sami kvůli spravedlnosti... Neměl to leckdy lehké.
Každopádně celkově to bylo zajímavé, jiné, čtivé a poutavé.
Nemám co vytknout.