Solitaire
Alice Oseman
Tori Springová by byla nejradši, kdyby ji všichni nechali na pokoji. Jenže svět, do kterého se narodila, je hlasitý a extrovertní: vypadá to, že každý po ní chce, aby se změnila a popřela sama sebe. Až na Michaela Holdena. Tenhle zvláštní kluk ji snad jako jediný bere takovou, jaká je. Když jejich střední školu šokuje anonymní skupina Solitaire, pokusí se Tori a Michael odhalit její tajemství. A možná během pátrání zjistí, že ve společnosti plné předsudků může jedno přátelství změnit úplně všechno… Debutový román autorky Srdcerváčů, ve kterém se poprvé objevili Nick a Charlie.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2023 , CooBooOriginální název:
Solitaire, 2014
více info...
Přidat komentář
Po přečtení Bez lásky (ze které jsem byla nadšená ) jsem měla od Solitaire dost vysoká očekávání. Bohužel už od začátku jsem ale tušila, že tohle nebude ono Hlavní hrdinka Tori byla tak neslaná nemastná, že jsem neměla šanci si k ní vybudovat nějaký vztah a většinu knihy mě spíš štvala Všechno jí vadilo, nic nebylo dost dobré a často byla až bezdůvodně zlá a naštvaná. Ani vedlejší postavy mi nijak extra nepřišly (až na Nicka a Charlieho, ti mezi ostatními tolik vyčnívali a je jsem si jako jediné v tomto příběhu oblíbila ) Jediné co mě ze začátku bavilo, byly vtipy a akce Solitaire. Ke konci jsem už se mi vůbec nechtělo posledních 50 stran dočítat, protože mě vůbec nezajímalo, jak to dopadne.
Celou knihu vystihuje věta: ,,Ráda piju dietní limonádu a chovám se jako zahořklá kráva - Tori. O ničem jiném příběh nebyl. Na to, že je toto už druhá verze knihy, kterou autorka přepracovala za mě velké zklamání
.
2/5
.
Za zaslání knihy moc děkuji @humbook_blogeri #humbookblogeri
(SPOILER)
Knihu jsem dostala v rámci spolupráci s Humbook blogery.
První věc, na kterou upozorním je ta, že kniha rozhodně není žádné love story a otevírá mnoho vážných témat. Tori Springová byla velmi dobře napsaná hlavní hrdinka a oproti těm, o kterých normálně čtu byla hodně reálná teengerka.Tori mi přirostla k srdci a rozhodně si nesloužila, jak se k ní okolí chovalo. Co mě štvalo byl fakt, že rodičům byla "ukradená", protože už jedno "rozbité" dítě doma měli. Zrovna toto je velmi zajímavá myšlenka a mrzí mě, že v knize nebyla dál rozvíjena, což nebyl první ani poslední problém v knize.
Upřímně netuším jestli je dobře fakt, že jsem hned zezačátku uhádal, kdo by za Solitairem stál, ale i tak mě to neubralo na chuti tu knihu číst. Posledních pár kapitol jsem lhtala plnými doušky tak moc, že jsem knihu dočítala v jednu ráno. I přesto jako velké mínus knize přikládá to, že sice nastínila vážné problémy, ale nikde nebylo vidět jeho řešení ve větším měřítku.
Knihu mohu doporučit všem, kteří mají rádi Srdcerváče, ale chtějí temnější příběh a zajímá je víc informací o Tori.
Musím se přiznat, že z téhle knihy jsem měla docela rozporuplné pocity. Solitaire je autorčinou prvotinou a v mnohých částech je to znát. Knihou nás provází Tori Springová, kterou můžeme znát jako starší sestru Charlieho ze Srdcerváčů. Tori je... Inu, jiná. Nesnáší všechno a všechny, a jsem si stoprocentně jistá, že mé náctileté já by ji zbožňovalo.
Do knihy jsem se zprvu nemohla začíst právě kvůli hlavní hrdince a jejímu (na můj vkus) přehnaně pesimistickému chování. Jenže pak jsem si vybavila svou vlastní teenagerskou "emo" fázi, přičemž právě tohle uvědomění mě donutilo Tori přehodnotit a do určité míry taky pochopit. Všichni jsme byli jednou mladí a ztracení, no ne? Na druhou stranu oceňuju, že si hl. hrdinka prošla alespoň nějakým charakterovým vývojem, díky kterému dílo nakonec nehodnotím příliš negativně.
Jako celek hodnotím Solitaire tak nějak průměrně. Na to, že se dílo potýká s poměrně závažnými tématy (TW: sebepo*kozování, sebev*ažedné myšlenky, PPP, deprese, aj.), je na ně nahlíženo celkem povrchově, což je škoda. Taky hl. zvrat byl na můj vkus dost předvídatelný. Knížka pro mě představovala spíš takovou oddechovku, i přesto, že se jedná o contemporary. Jako debut je to však poměrně ucházející a nelituji, že jsem si knihu přečetla.
Hodnocení: 3,5/5
Knihu jsem obdržela v rámci #spoluprace s #humbookblogeri kterým tímto děkuji.
Alice Oseman jsem samozřejmě (jako drtivá většina všech ostatních) začala číst díky komiksu Srdcerváči (do toho jsem se ale pustila dřív, než vyšel seriál)! Od té doby jsem přečetla ještě román Radio Silence a Bez lásky (moc doporučuju!), no a díky novému vydání autorčina debutu jsem se po 2. sérii Srdcerváčů pustila i do Solitaire.
Takhle - kdyby hlavní hrdinkou nebyla Tori, kterou jsem si v seriálu moc oblíbila a zajímal mě její příběh, tak by mě kniha asi tolik nebavila. Takhle jsem si čtení ale moc užila!
Musím vyzdvihnout, že na debut je kniha napsaná opravdu čtivě a zase kvituju, že autorka opět otevřela důležitá témata.
Sice to mělo pár much a Bez lásky je za mě lepší, ale i tak můžu knihu doporučit.
,,Abych byla upřímná, já hudbu ani moc ráda nemám. Jen některé písničky. Najdu nějakou, která se mi fakt líbí, a pak ji poslouchám pořád dokola třeba milionkrát, dokud se mi nezhnusí a nezačnu ji úplně nenávidět."
Už podle citátu poznáte, že Tori Springová je prostě chábryně. Takto ji označila @ta.z.jine.paralely a já nemůžu jinak, než souhlasit! Tori je chábryně a to nejen proto, že jde na maškarní za Wednesday Addams (a tu mám taky ráda ). Má velmi zajímavou osobnost, velmi zajímavé názory (mimochodem s jejím názorem na čaj ABSOLUTNĚ nesouhlasím!), super vývoj a celkově je prostě hustá. Pesimisticky depresivně nepřekonatelná. A ikdyž teď v létě nemám depresivní náladu, tak jsem se do ní dokázala určitým způsobem vžít. Mnohokrát jsem knihu na začátku chtěla odložit (a to jsem i párkrát udělala), ale potom se to rozjelo a bylo to skvělé. A ani mě moc ve čtení netáhla zápletka okolo Solitaire, ale spíše postavy. Kromě Tori musím vyzdvihnout také Michaela, který je úplně ňuňánkovský a hlavně rychlobruslí! A cokoliv co souvisí s bruslením já miluju, takže Michael byl jasný. Objevuje se tam samozřejmě i Charlie a Nick, což je super. Nedávno jsem viděla i druhou sérii Srdcerváčů, takže jsem měla takový menší maraton.
Celkově bych knihu hodnotila kladně. Velkým plusem jsou rozmanité a dobře napsané postavy, plno citátů. A jako mínus je, že mi až tolik nesedl styl psaní autorky a ne vždy se mi to četlo úplně hladce. Ale možná je to tím, že Solitaire je autorčina prvotina. Rozhodně si přečtu další díly a jsem zvědavá jak se autorka posunula.
Krásné 4/5
,,Trpělivost zabíjí..."
Za knihu a vzkazík moc děkuji @humbook @humbookblogeri #humbookblogeri a také @endlessbibliophile
Asi bych zrovna k této knize nebyla tak přísná. Hlavní hrdinka, Tori Springová, si prochází nelehkým období dospívání, v němž je ústřední postavou její bratr, který má problémy s příjmem potravy, což je problém který se viditelně podepisuje na fyzickém i psychickém zdraví. Tori se pak viní, nejen ze svých činů a pocitů, ale také z toho, že její bratr je na tom milionkrát hůř a ona nemá právo si jakkoliv stěžovat. Tyhle pocity jsou v dospívání i dospělosti velmi časté a pokud se je autorka snažila vystihnout, udělala to velmi dobře.
Ano, jednání Tori je často nevysvětlitelné a iracionální, ovšem, je to dívka, která se potýká s existencionální krizí a silnými depresemi, nemám jí za zlé jejích chování. A příběh obecně taky nebyl úplně špatný, je to kniha pro mladší věkovou skupinu a rozhodně si najde svoje fanoušky. Já si čtení užila.
Solitaire - Alice Oseman
This is not a love story.
Moje recenze:
Tahle kniha má hrozně potenciálu. A ano, rozhodně to není romantický příběh. Není to dokonce ani veselý příběh. Tento příběh je velmi hluboký a silný.
Rozhodně do tohoto čtení jděte s tím, že bude dost depresivní. Ne s tím, že je Tori jen introvert a má cynický smysl pro humor.
Solitaire jsem četla až po Srdcerváčích. A vůbec jsem netušila, že to co Tori prožívá, je až tak vážné.
Tori byla vždy má jedna z nejoblíběnějších postav z Heatrstopper a stále jí je. Teď mám na ni jen trochu lítostivější pohled. Občas jsem moc nechápala její myšlenky, nebo chování, ale je to jen příklad toho, že Tori bojuje s dlouho zakořeněnou duševní nemocí.
Mimo psychické problémy se tu řeší hezké, ale i problematické vztahy mezi lidmi.
Kniha se četla dobře a rychle na to, jak silný příběh to byl.
Upřímně moc nevím, jak mám sepsat tuto recenzi, protože jsem nikdy žádnou podobnou knihu nečetla.
Musím této knize dát plný počet hvězd, protože byla skvělá. Jen si myslím, že není pro každého. Myslím si, že na tuto knihu bude spoustu rozdílných pohledů, ale za mě byla hluboká, ale krásná a dojemná.
3,5*/5* Solitaire byla jediná knížka od autorky, která mi chyběla přečíst a byla jsem zvědavá, jak se mi bude líbit. Tori jsem si ze Srdcerváčů oblíbila a ráda jsem si přečetla její příběh. Tím, že Tori je tak specifická postava je specifická i ta knížka. Nejde tady totiž ani o lásku, ani o přátelství jako takové, není tady jedno centrální téma, pod které by se dala knížka shrnout. Tím tématem je Tori. A všechno se to točí okolo ní. Jak vnímá svět, jak prožívá věci, jak se cítí, jak na ní působí škola, psychický stav jejího bratra, anonymní skupina Solitaire... Všechno tohle tady je, zároveň je tu ale i prostor pro spoustu myšlenek a já tak mám v knize desítky lepíků. Líbilo se mi, jak knížka poukazuje na to, že školní systém není úplně chytře nastavený a že vaše úspěšnost ve světě se neodráží od toho, jaké máte známky. Líbilo se mi, že bylo vidět vztahy mezi Tori a jejími kamarády a to, jak se mění. Hlavně se mi ale líbilo, že Tori není klasická YA hlavní hrdinka. Ona totiž není hrdinka. Svět jí štve, nebaví ji, nejradši by se někam schovala a to pro ostatní není to, jak by se měla chovat. Tahle knížka je velmi zvláštní a svá a nebála bych se jí přirovnat k divnoknihám, i když tam nespadá úplně. Jen si myslím, že se nebude líbit každému kdo má rád například Srdcerváče. Já si její čtení užila a rozhodně ho nelituji, na druhou stranu si ale myslím, že mi nějak extrémně dlouho v paměti nezůstane. Od autorky mám větší oblíbence (Bez lásky). #spoluprace #humbookblogeri
Hned ze začátku bych chtěla upozornit, že i přesto že se kniha odehrává ve stejném světě jako Srdcerváči, tak je to něco odlišného a ne všem kniha musí sednout. A teď to nemyslím ve zlém slova smyslu.
Příběh se mi opravdu líbil jenom tady nečekej nějakou přemotivovanou hlavní hrdinku - Tori je pesimistická a má svůj vlastní humor kterému ne každý rozumí. A od toho se taky odvíjí i děj, takže nic extra veselého nečekejte. I přes to, že Tori má svoje mouchy jsem s ní soucítila a aby mi líto, čím si musela projít.
Co se týče skupiny Solitaire, tak mi u toho trošku chyběla špetka akce a napětí. No a pak mi tu ze začátku nesedl Michael. To se ale v průběhu knihy změnilo. Nakonec se mi knížka líbila a doporučuju ji jak fanouškům Srdcerváčům, kteří se chtějí víc dozvědět o Tori, tak i ostatním kteří Srdcerváče ještě neznají
4.5/5
Nové vydání: IG
Ach jo, co já budu s tímto výtvorem dělat. Musím říct,že po knížce: Bez lásky,jsem svá očekávání snížila,ale i přes to jsem z knížky zklamaná? Asi ne zklamaná,ale...
Hrozně moc se mi líbila první polovina příběhu. Tori se mi zalíbila a já se dokázala vcítit do pár scén a jejího smýšlení. Druhá hlavní postava mi také nevadila a oba mi k sobě sedli
Moje pozitivní hodnocení se snížilo po druhé půlce knihy.
Nelíbila se mi zápletka se Solitairem... Asi každý odhalí,kdo to dělá a celkové odůvodnění,proč se to dělo, mi přišlo úplně nedomyšlené a divné.
Úplně bych tuhle zápletku vypustila.
Do první půlky knihy jsem byla vážně spokojená. Kniha má totiž i spoustu skvělých myšlenek, citátů a scén,ale po druhé půlce se mé kladné hodnocení vytratilo.
Hodně mě to mrzí, protože jsem vážně byla nadšená z toho,že se mi knížka líbí,aleee bohužel nemůžu vypustit druhou polovinu z hodnocení.
Velkým plusem téhle knihy byly scény s naší oblíbenou dvojicí - Charlie a Nick. Ty dva miluju, díky nim byla kniha o sto procent lepší .
Vážně nevím,co mám s autorkou dělat. Komiksy Srdcerváčů se mi samozřejmě líbí,ale ty beletrie...
Věřím,že si knížku můžete oblíbit. Zaručuju skvělou první polovinu,ale pak už je to na vás,jak se vám příběh bude líbit ^^
Srdcerváči jsou v poslední době velkým hitem, ale úspěšně se mi vyhýbají. Mám v plánu knihy a po nich samozřejmě i seriál. A není den, kdy bych na ně nenarazila tady na Instagramu. Řekla jsem si tedy, že je čas s nimi nějak začít.
.
A jako ideální příležitost se mi naskytla díky novému vydání knihy Solitaire, jehož autorkou je
Alice Oseman, která stojí za Srdcerváči!
.
Kniha má na databázi knih 68% hodnocení, ale protože to byl můj vstup do tohoto fiktivního světa, nekoukala jsem na to. Soustředila jsem se pouze na příběh Tori. Mezi vedlejšími postavami narážíme na Nicka a Charlieho, kteří jsou hlavními tvářemi právě Srdcerváčů.
.
Tori není úplně sluníčková postava, ale seděla mi k tématu knihy, které je pěkně tajemné. V její škole se objeví tajemná anonymní skupina Solitaire, a zvláštně se Tori všechny činnosti této skupiny týkají. A pak je tu Michael Holden, kterého jsem si prostě zamilovala. Milý, neoblomný, fajn.
.
Kniha je kraťoučká, má ani ne 300 stran. A čte se moc hezky! Svižně, nezasekává se. Nebudu lhát, jedno prosluněné odpoledne na lavičce mi k jejímu přečtení stačilo.
.
Po přečtení jsem ještě zvědavější na Srdcerváče jako takové. I když byl Nick a Charlie vedlejšími postavami, jejich výstupy mě moc bavily. Takže další plus!
.
Četla jsem některé recenze, které knihu hodnotily jako průměr. Pro mě je Solitaire pomyslným kopancem k přečtení Srdcerváčů, u kterých se bojím nové závislosti... Ale to si povíme zase příště!
Miluji Srdcerváče. Četla jsem je nejméně 2x a tak mne lákalo si přečíst i další knihy od Alice Osemanové. A Solitaire byla ta nejlepší volba. Je to jedna z nejlepších knih, co jsem četla a to jsem od ní nečekala moc. Chytla mne už od svého začátku, až do úplného konce. A i když tam nebyla romantická linka (na které v knížkách trvám), tak se mi neuvěřitelně líbila. Řeší se tam mezilidské vztahy a psychické zdraví. Tím byla kniha zajímavá a velice čtivá.
Četla jsem nové vydání Solitaire. Nejdříve se mi do knihy příliš nechtělo. Ale nakonec jsem po ní sáhla. A byla jsem velmi mile překvapená. Upřímně jsem si ani nečetla o čem kniha vlastně je. Jedinou informací bylo to, že je to příběh Tori, kterou jsem si velmi oblíbila právě v sérii Srdcerváči.
Do postavy Tori jsem se dovedla vcítit ve většině situací. Sama jsem bývala strašný samotář a navazovat přátelství mi dělalo problémy. Nedovedu říct, co přesně mě na této knize tolik dostalo. Byla to však přesně ta kniha, která mi pomohla překlenout menší čtecí krizi.
Kniha je rozdělena na dvě části... dříve jsem četla Srdcerváče, kteří mě dostali... tato kniha se točí kolem sestry Charlieho Tori ... za mě dost pesimistická osoba a její pohled na svět zrovna nebyl můj šálek čaje... ale ráda jsem si tuto knihu přečetla, to je fakt ..
Knihu jsem začala číst, protože jsem se zamilovala do série Heartstopper a chtěla jsem se dozvědět více o Tori.
V knize je zmíněno mnoho duševních chorob a je zřetelné, že Tori taky s nějakou bojuje. Dále se v knize objevuje variace vztahů mezi lidmi. Tori a její bratr Charlie mají mezi sebou sourozenecké pouto, ale Tori a její mamka musí k sobě cestu najít. A tak dále.
Opravdu to není špatné čtení a myslím, že je to solidní debutový román. (Také to psala, když jí bylo sedmnáct, takže ji to trochu omlouvá.)
Nebyl to úplně můj šálek čaje, i když mám ráda Srdcerváče, Tori a její teenagerské problémy mě spíš dopalovaly. Když se lidé usmívají, nemusí to znamenat, že nemají problémy… To už je na mě nějak moc středoškolské. Často jsem z Tori rostla. Je to takový vhled do puberťáckého života a do psychických problémů.
Ale rozhodně to byla zajímavá zápletka. Místy to bylo až moc dramatické a někdy se příběh podobal spíš telenovele, ale i tak jsem si ho užila.
Solitaire jsem četla až po Srdcerváčích. A vůbec jsem netušila, že má Tori takový život.
Musím říct, že se mi to četlo velmi dobře. Šlo to rychle, stránky mi ubíhaly pod rukama. Ale jak už tady někdo psal, bylo to trochu depresivní a do letních měsíců se mi to moc nehodilo :D Na druhou stranu jsem ráda, že jsem poznala i Torin příběh a vím, co si prožila. Občas jsem nechápala její myšlenky, nebo chování. Něco přeháněla, třeba že by hned střílela nějaké cizí holky na ulici.
Michael byl fajn postava. Taky trochu šílenec, ale super :D Líbilo se mi, že má neobvyklého koníčka - rychlobruslení. A byl milý.
Celkově hodnotím 4 ⭐ Jak už jsem psala, bylo to rychlé a čtivé. A bavilo mě to. Navíc obdivuju autorku, že to napsala takhle mladá. Ale Srdcerváče nic nepřekoná :D
Obdivuju autorku, že to napsala tak mladá, ale s hlavní hrdinkou se absolutně nedalo ztotožnit, tyhle emo rozervané typy fakt nechápu. A to ani když jsem byla v jejím věku a holce, která si neumí v sedmnácti letech vyžehlit sukni bych asi dala rovnou přes držku. Ještě, že tam byly vedlejší postavy.
Štítky knihy
střední školy pro dospívající mládež (young adult) LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
2019 | Srdcerváči. Kniha 1 |
2014 | Solitaire |
2019 | Srdcerváči. Kniha 2 |
2020 | Srdcerváči. Kniha 3 |
2021 | Srdcerváči. Kniha 4 |
Tohle bylo něco úplně jiného než Srdcerváči nebo než jakákoli jiná kniha, co jsem poslední dobou četla. Nemůžu říct, jestli lepší nebo horší ale je to jiný. A to v dobrém smyslu slova
Tori najednou vypadala jako úplně jiný člověk, když jsem měla tu možnost číst knihu z jejího pohledu. Už jen styl, kterým byla kniha napsaná, poukazovala na to, jak se Tori opravdu cítí A nemůžu říct, že jsem chápala, proč většinu věcí dělala, nedělala nebo proč je dělala, na to jsem až moc odlišné ale bylo skvělé číst knihu z pohledu někoho jako je ona. Takových knih existuje podle mého moc málo
Líbilo se mi, jak se tam opět řešily vážnější problémy at už byly v rodině, mezi kamarády, nebo problém o sám sobě.
A ted už konec o Tori a chtěla bych tu něco říct o Michaelovi.Michaela mám ráda. OpravduTo, jaký je jeho tajný koníček, jak se mu povedlo ho před většinou lidí skrývat, jak dokázal být optimistický nehledě na to, čím si procházel, jak si nevybíjel vztek na lidech, jak se choval k Tori... Michael je skvělý. Opravdu skvělý
A sice první polovina knihy se mi četla hůř než druhá (možná to bylo jen mnou), a v první půlce mi přišlo, že se toho moc nedělo (zase to je možná jen mnou), ale druhá půlka i konec stál za to
A ted jen k tomu konci kdo četl ten ví já si opravu myslela, že vztah dvou postav byl jen kamarádský, a pak přišla ta scéna na střeše školy a já byla: Ou. Ouuu. OUUU. Tak takhle to je...
Moc moc děkuju @humbook @humbook_blogeri za možnost si knihu přečíst
Citátové okénko:
Štěstí je cena hluboké myšlenky.
To cituješ koho?
Sebe, mrkne na mě.
Nic se nezmění, dokud se sama nerozhodneš, že o změnu stojíš.