Solitaire

10.05.2022

Ona je to vlastně kniha jako každá jiná...Vlastně zde nenacházíme nic originálního. Jak příběh dopadne jsem věděla už od půlky.
Kniha si však našla mé srdce přes lehký styl psaní a Tori, kterou zbožňuji. Celý tento svět jsem si zase užívala a chvilkami se přistihla s úsměvem na tváři.
Nečekejte veledílo pouze pohlazení po tváři, které si každý zasloužíme:)

01.01.2022

Doufala jsem, že rok 2021 uzavřu nějakou úžasnou knihou, ale bohužel to se nestalo. Po dočtení mi zůstal maximálně velký otazník s otázkou 'Co že jsem to teď dočetla?' Do knihy jsem šla s tím, že jsem netušila, co mám díky anotaci, která mi nic neřekla, čekat. Ze začátku mi dělalo strašný problém se začíst, téměř nic se nedělo a hlavní hrdinka mi byla nesympatická. V některých chvílích jsem si říkala, že knihu prostě nedočtu, ale nakonec jsem to nějak přežila. Jediné, co mě při čtení drželo byl Solitaire a snaha zjistit, kdo za tím stojí, což jsem k mému zklamání bohužel odhadla (a stejně tak jsem odhadla i důvod, proč vznikl). Tori byla většinu času na facku, když už to vypadalo, že se vzpamatovala, tak se opět začla chovat hrozně. Michael byl v pohodě, i když někdy jsem nad jeho chováním taky kroutila hlavou. Trochu to zachránil konec, kde už byla nějaká ta akce, ale bohužel jinak nic moc.

28.12.2021

Velmi zajímavá kniha, ale komiks mě zaujal asi více.

18.12.2021

Kniha se mi velmi líbila. Sedla mi Tori, její rodina... Velmi se mi líbil Toriin styl myšlení. Všichni si občas připadáme jako ona (nebo aspoň myslím :). Rozhodně doporučuji.

20.11.2021

Tohle byla zvláštní knížka a nedivím se tomu, že nesedne každému, ale mně se líbila moc. Autorka má super styl psaní, děj odsýpá a příběh mě chytl. Hlavní hrdinové mě bavili. Líbila se mi sarkastická, cynická, pesimistická a stále si na něco stěžující Tori a Michael, který jí byl skvělým protějškem a taky zároveň byl jejím pravým opakem. Ocenila jsem spoustu narážek na knihy, filmy,… a také se mi zamlouvalo to, že sem autorka zakomponovala i internet, sociální sítě, blogy – zkrátka to, na čem dnešní doba stojí a padá. Našla jsem tu i pár hezkých myšlenek a místy jsem se i pousmála, protože při sarkasmu hlavní hrdinky neudržíte kamenný obličej. Solitaire nechybí originální námět, kterým se tak trochu liší od jí podobných knih. Máme tu také zasazená témata, která sice nejsou nějak přelomová, ale stejně o nich člověk rád čte a to téma přátelství, dospívání, utváření osobnosti, srovnávání se se svou identitou – zkrátka to, co většinou dovedou pochopit jen puberťáci, které to trápí. Konec byl hezký. Celá kniha mi přišla povedená, taková super a hezká oddechovka, která vám dokáže i vykouzlit úsměv na tváři.

06.11.2021

Příběh byl velmi čtivě napsaný. Hlavní postava Tori se mi moc líbila a úplně jsem se viděla v jejím chování, uvažování a přístupu k životu a lidem v okolí.
Děj sám o sobě nebyl nic extra. Ale líbila se mi dějová linka mezi Tori a Michaelem.
Konec příběhu byl totálně absurdní

25.09.2021

Po několika letech jsem si dala re-reading a jsem stejně nadšená! Četlo se to krásně, obdivuju autorku, že knížku napsala v takovém věku.

11.08.2021

Měla jsem tam momenty, kdy jsem s Tori absolutně soucítila a bylo mi jí líto. Ale pak přišlo její škatulkování, lhaní a reakce, které podle mě nebyly adekvátní k situaci a ve výsledku jsem se nemohla dočkat až knihu konečně dočtu.
Samotný Solitaire mi taky moc nesedl a nebavil mě.
Největší plus celé knihy byl Charlie a dost uvažuju, že zkusím Srdcerváče.

05.06.2021

Já opravdu nechápu, proč to má tak nízké hodnocení. Doopravdy je to moc milé. Já to přečetla za jednu sobotu. Vyskytuje se tu hlavní postava s depresivními myšlenkami a možná proto se to moc lidem nelíbí, ale já jsem to ocenila. Ano, hlavní zápletka nebyla naprosto dokonalá, ale to nemění nic na tom, že je to špatná kniha. DOPORUČUJI PŘEČÍST!
Trochu unáhlený a divný je i konec, ale myslím, že ničemu neublížím, když dám čtyři hvězdičky. Myslím, že příběh a pocity se autorce povedly, jen moc nevychytala zápletku a děj kolem postav.

07.05.2021

Celou dobu jsem neměla tušení, kam kniha směřuje, a konec mě velmi mile překvapil :) Jako čtení pro dospívající má kniha jistě potenciál :)

06.05.2021

Shrnu to tak že, hned na začátku roku mi přivodila čtecí krizi. Jediná postava, co mě možná donutila to dočíst, byl Michael. Měla jsem ale silné nutkání knihu odložit a už se k ní nevracet.

15.04.2021

4⭐️/5⭐️
Jako první bych chtěla poděkovat @booktwins, že pořádali společné čtení na tuto knížku, jelikož nevím, kdy bych se ke knížce dostala (je to hrozně blbý to psát teď, když jsem knížku četla v únoru). Začala bych postavy, hlavní hrdinka Tori mi byla sympatická, protože nebyla pořád jenom sluníčková, a celkově mi byla celkem podobná - pesimista. Michael byl taky moc fajn a oblíbila jsem si ho o trochu víc než hlavní hrdinku. Ostatní postavy byli taky fajn, někoho jsem si oblíbila víc někoho míň. Celá zápletka se Solitairem byla hezky vymyšlená, já osobně jsem tedy uhodla kdo byl ten “zakladatel” Solitairu, a jak on sám tvrdil, potom, už to bylo moc co udělali. Knížka se odehrává ve stejném “světě” jako Srdcerváči, takže se tam objevovali i stejné postavy, např. Charlie, Nick... Celkově vám knížku můžu doporučit a hrozně mě mrzí, že od autorky u nás nevyšli i další knížky, kromě této a Srdcerváči.

24.01.2021

(SPOILER) Aneb abych ocitovala (rovnou asi na pěti stránkách zmíněný) výrok vypravěčky tohoto "příběhu": "Co to tady sakra melu?" Když už i samotný vypravěč přizná, že jeho příběh nestojí za nic a těch 330 stránek je v podstatě jeden velký omyl, který snad ani nemusel být vytištěn, tak to přece něco znamená. Proč se mi kniha nelíbila a nemůžu teda dát nic jiného než "did not like it", i když jsem četla už i horší knihy?

Hlavní hrdinka, vypravěčka Tori, je naprosto nesnesitelná. Chápu, asi je prostě pesimistka, asi je zrovna v nějakém špatném pubertálním období, asi má psychické problémy a plánuje sebevraždu a s nikým se nechce bavit a zároveň pořád sebe samu lituje kvůli něčemu. Jo, dobrý, takoví lidé existují a pár jich takových znám a fakt není jednoduché se s nimi bavit. Nicméně to není důvod, proč to bylo tak nesnesitelné. Už jsem četla spoustu knih, kde byl hlavní hrdina pesimista, kde měl psychické problémy, kde téma bylo třeba i docela banální a přesto vás to nějak zasáhlo. Ale víte proč? Protože ve většině takových příběhů jde o to, že ten hrdina nějak roste. Vyvíjí se. Nemusí se nutně uzdravit a být sluníčkář, ale prostě příběh by měl mít aspoň trochu začátek, konec, poselství, zápletku, co já vím. Co jsme dostali tady? Tori kolem sebe neustále kope, vrčí a nadává, všechno naprosto nesnáší a ani neví proč vlastně. Její osobnost bych přirovnala k Belle Swan ze Stmívání. Jo počkat, já zapomněla, tohle přece není žádná lovestory! Ale kdepak, je. Leze vám to na nervy už od prvního setkání s Michaelem, který je naprosto normální a v pohodě, ale všichni si myslí, že je divný, protože tak to zjevně na středních školách chodí? No abych vám ušetřila to trápení s knihou, shrnu to: Tori se s ním baví, nebaví, baví, nebaví. Pořád říká, jak je divný, potom si vynadá, že to ona je divná, ale pořád říká, že on je divný a ona je jediná normální asi. Nebo co. Na konci chce Tori "omylem" spáchat sebevraždu, jo a taky Michaela omráčí a nechá v hořící budově. A on ji pak zachrání a políbí a je to divný a celá škola jim tleská. Jakože lidi před školou. Protože ta školní budova právě hoří, což je mimochodem další věc, která mi na téhle knížce strašně vadila. Ta "dobrodružná zápletka". Začne to tím, že Tori řekne, že škola je nudná a život je k ničemu a hraje, místo učení, hru Solitaire a pořád si u toho říká "nenávidím se". A pak najednou místo téhle hry funguje nějaký blog, je to celý fakt dost divný, nakonec se z žertů, kterým se nikdo nezasmál, stane jakýsi "terorismus" se rvačkami, petardami a podpalováním školy, ale nemá to vůbec žádný význam... pro nic. Teda vlastně jo, Tori se neustále pohoršuje, jak ostatní nic nedělají, jak je všem všechno jedno.. aby vzápětí udělala to samé, našla pro své nicnedělání pár výmluv a pak se za to nesnášela a tím pro to teda asi jako něco udělala.. nebo nevím.
Připadalo mi, že opravdu všichni v tomto příběhu byli divní, měli nějaké psychické problémy, ale tvářili se děsně moudře, jak jen ostatně puberťáci mohou být. Problém je, že se tam kvůli tomu všichni akorát hádali, nic se nevyřešilo a když, tak to vůbec nedávalo smysl a bylo jasný, že to žádný řešení není.

Jediná rozumná postava, když nepočítám pár světlých chvil Michaela Holdena, byla Tořina matka, která se rozhodla ty pubertální výlevy své sebestředné, egoistické a pouze do sebe zahleděné dcery ignorovat a nepodporovat ji v tom utápění se v sebelítosti. Třeba když Tori (poté, co s rodiči celý víkend nemluvila, protože jsou prostě strašně blbí přece) nakráčí ráno do kuchyně a řekne své matce "kde mám sukni do školy? proč není vyžehlená?" a její matka odpoví "Je vypraná. Můžeš si ji vyžehlit sama. Já pracuji." V tu chvíli jsem byla ráda, že aspoň s někým se v tomhle příběhu dokážu ztotožnit.

Abych to shrnula - nedokážu posoudit, jestli je Solitaire dobrá nebo špatná kniha, třeba i v rámci svého žánru. Vím jen, že se mi fakt ani trochu nelíbila, celou dobu jsem si říkala, co je tohle proboha za slátaninu a jak se mi to dostalo do knihovny (to není řečnická otázka, fakt nevím, jak jsem k téhle knize přišla) a taky vím, že jsem už pár YA knih přečetla a žádná prostě nebyla takhle hrozná, nezáživná a zbytečná. No, možná je na čase pověsit mládí na hřebík a přestat si namlouvat, že můžu číst to, co čtou lidi z instagramu. Zjevně mi to nesedlo.

21.01.2021

(SPOILER) Nemůžu říct, že bych byla zklamaná ani nijak zvlášť nadšená. Naprosto to splnilo to, co jsem od knihy očekávala.
Vím, že spoustě čtenářům vadila Tori jako hlavní hrdinka kvůli tomu jak byla zamyšlená, cynická a trochu divná. Mně to ale nijak nevadilo a naopak jsem si to užívala. Michaela jsem měla ze začátku fakt ráda, ale na posledních padesáti stránkách se z něj stal zatracenej JD ze Smrtících atrakcí (Heathers). Vlastně celá závěrečná scéna se nesla v duchu tohoto filmu. A nejen kvůli té škole. A výbuchu. A otázce sebevraždy.
Celkově mám pocit, že ten konec to vážně trochu zkazil. Bylo to rychlý, musela jsem to číst dvakrát, protože jsem nestačila vnímat a mimochodem - jak se sakra dostali dolů ze střechy?! Navíc to na mě bylo prostě celý trochu moc. Ech. (Ech je myšleno jen na konec.)
Jinak to však byla vážně super knížka. Upřímně jsem si ji přečetla jenom kvůli Srdcervádčům (je tu někdo vůbec z nějakého jiného důvodu?) a byla jsem ráda, že tu byli Nick s Charliem tolikrát zmíněni. Až na ten konec vážně dobrý příběh.

13.01.2021

Další úžasne zbytečná knížka.
Když si to shrneme , tak hlavní hrdinka nenávidí vše kolem sebe, školu, rodinu, lidi, ale hlavně nenávidí život sám o sobě. Do toho se celkem zbytečně promítne divný "klub" Solitaire, kolem, kterého se všechno točí, ale je to dost předvídatelný a zbytečný. Chvílemi to zachraňoval jedině Michael, který byl správně na hlavu, jinak to bylo dost o ničem.
Chápu, že když trpíte depresivní poruchou nepotřebujete důvod na to, abyste se zabily, ale očekávala bych tedy hlubší pohled na věc. Tohle bylo strašně jednoduchý.

03.11.2020

Knihu jsem koupila ve slevě za nějakých 30,- a rozhodně nelituji. Příběh byl tak jednoduše napsaný, že se kniha v podstatě četla sama a mně to v závěru celkem vyhovovalo. Vlastně to byla docela fajn oddechovka :)

24.10.2020

Zpočátku se mi to celkem líbilo, ale postupně se z toho stávala čím dál větší slátanina. Divná knížka. Hlavní hrdinka byla neskutečně na zabití. Nenáviděla všechno a všechny, včetně sebe, prakticky jen přežívala a chovala se naprosto iracionálně. Kdybych v tom hledala psychologii, řekla bych, že měla přinejmenším těžkou depresi, hraniční poruchu osobnosti nebo bipolární poruchu. To by ani tak nevadilo, protože psychické poruchy by neměly být tabu, jen to bylo hrozně vyčerpávající. Konec jsem nechápala. Je mi jasné, že tam šlo o jakési procitnutí a "skryté" poselství, že v životě máme právo na smutek, ale nesmíme zapomínat žít. Bylo to ovšem podané tak nešikovně, že to prostě vyšumělo a já si z toho odnáším jen pocit "co to ksakru mělo být". Škoda, vypadalo to nadějně.

08.10.2020

žádné wau , i tak ale vpohodě, dobrý příběh a dobře se četlo :) 4/5

23.09.2020

Za mě horší průměr. Rozčilovala mě hlavní postava, Tori, svým neustálým negativismem bez zjevného důvodu. Prostě všechno je špatně a všechno nenávidí protože...proto. Příběh tak sám o sobě byl jednoduchý a nezajímavý. A ani Michael to nezachránil.