Som zlomená

Od druhého dílu jsem přeci jen čekala něco trochu jiného.. A taky více AKCE. Ta mi tam chybí.
Spousta pasáží mě nebavila, prvních pár desítek stran jsem umírala a opravdu nechápu co spousta spisovatelů vidí na milostných trojúhelnících...
Nejvíce jsem si oblíbila asi Kenjiho; Juliette je potrhlá, Adam až moc dokonalý (ale mám ho ráda) a Warner nehorázný šílenec. No, budiž...

Příběh se mi sice opravu hodně líbil a byl zajímavý. Ale někdy mě dost štvala hlavní hrdinka se svými pocity a city. Možná kdyby to tam nebylo tak hodně často, tak by mi to tak nevadilo. A kvůli tomuhle nemůžu dát 5 hvězdiček jako jsem dala té první. Ale celkově hodnotím tento druhý díl jako hodně zajímavé pokračování a jsem hodně zvědavá na díl poslední. :)

Mno, druhý díl je trochu jinačí. Někdy mě Juliett neuvěřitelně štvala, zvlášť ta její rozdvojená mysl. Uvidíme, jak to završí třetí díl ;-)

kniha mě začala bavit od až okamžiku, kdy se Juliette poprvé setkala s Andersonem a prostřelila mu obě nohy…v tu chvíli sem si začala říkat, že ta holka přeci jen nebude, tak marná...to ufňukaný něco, před tím bylo vážně příšerný….z postav sem si oblíbila Kenjiho a Warnera (jo, je to hajzl, ale aspoň to přizná)

Musím dát jen tři hvězdičky. SPOILER.......Po napínavém začátku, se děj začal ubíhat pro mě úplně špatným směrem. Warner? Opravdu? Copak si Jul nepamatuje, co všeho je schopný?? Největší charakter je pro mě pořád Adam. Jsem zvědavá na poslední díl :-)

Takže jsem to dočetla... A podle hodnocení jde jasně vidět, že se mi to vůbec, vůbec, vůbec nelíbilo, i když to ze začátku, začátku, začátku vypadalo vcelku nadějně, nadějně, nadějně, tedy - vypadalo to, že by se Jsem Zlomená mohla rovnat předchozí dílu, dílu, dílu. Ok, přestanu s tím opakováním a hurá na "recenzi," nebo spíše seznam věcí, které mě na této knize neuvěřitelně štvaly. (Štvaly, štvaly.)

Text obsahuje SPOILERY. A nasranost.

První třetina knihy byla na poměry Mafi dobrá. Dokonce i lepší než většina předchozího dílu. Jasně, Juliette byla ufňukaná a sebestředná kráva a jediné, co se v knize odehrávalo bylo milostné drama, ale... dávalo to smysl. Vcelku. Prostě poněkud podprůměrné teenagerovské drama o mladičkém x-menovském páru, co jaksi nemůže být spolu. Ano, bylo to patetické, ano, všichni tam totálně přehrávali a, ano, Kenji byl jediná snesitelná postava. (Víceméně. Byl by o něco lepší, kdyby mu Mafi nevnutila zakoukanost do hlavní hrdinky. JAKO KAŽDÉMU JINÉMU CHLAPOVI SAMOZŘEJMĚ, VŠECÍ MILUJOU JULIETTE, WTF?!)

První třetina prostě byla ucházející - žádné (extra velké) nelogičnosti, žádné blbosti, žádné pitomosti a dokonce i vzletný jazyk Mafi, její přirovnání, metafory a jiné shity, které se do prostředí knihy vůbec nehodil, byl na chvíli vyřazen z provozu a kniha se zdála být vcelku fajn. No... a pak se to totálně pos*alo.

Víte, pořád si myslím, že kniha byla řemeslně o něco lepší než ta první. Mafi se rozkoukala, zjistila, jak všechno funguje, takže se jí psalo líp a ono to bylo poznat. Ale z morálního hlediska jsem knihou naprosto znechucená. Já, která četla všechno možné, nemožné jsem skutečně znechucena touto knihou, která říká, že je naprosto v pořádku randit/lézt do postele/vzdychat nad/flirtovat (??? nebo cože to ta Juliette vlastně dělá?) se zrůdou, která hlavní hrdinku psychicky mučila. Jako fakt?

Hele, Warner je fajný psychopat, zajímavá postava, ale příšerný, příšerný, příšerný love interest. Vlastně dost možná úplně nejhorší, o kterém jsem kdy četla. Haló, pamatujete na toho chlapíka, který chtěl po Juliette, aby zabila toho vojáka a toho MALÉHO CHLAPEČKA? Ano, byl to Warner, tento nyní zcela okouzlující mladík, kterému Mafi do huby strčila pár krásných slov a nad kterým se Juliette rozplývá, protože mu tvář vymodelovali sami andělé nebo tak něco (nutilo mě to vzpomenout si na Stmívání, hm).

Nicméně, je to ten samý chlapík, ten, který chtěl zabít tříletého chlapečka, ten, který mučil Kenjiho, ten, který je prostě naprostý magor, a bohužel i ten, kterého Mafi naprosto zvrhle romantizuje. (Během čtení mi na mysl Zdechlina od Baudelairea.) Něco takového mi je prostě prosti srsti, protože je to tak neuvěřitelně nezdravé, a nedokážu si představit, že by to takhle mohlo fungovat. Ne, vážně, představte si, že začnete randit s mučitelem dětí. Byee.

No a pak je tu maestro Adam, který naprosto dokonale slouží zápletce a rozvíjejícímu se milostnému trojúhelníku, který je ale celkem na nic, poněvadž je jasné, jak to skončí. Mám na mysli tu jeho teď už neodolnost Juliettině schopnosti. Skvěle to nahrává Warnerovi, definuje to zápletku a patrně i konec celé série, protože Juliette prostě potřebuje někoho, kdo by na ni šahal.

Adam byl v Jsem roztříštěná roztomilý zamilovaný chlapec, který by pro Juliette obětoval i kus nohy, ale ve Zlomené? Tady ho asi vyměnili. Adam je vzteklý debil, který na všechno nadává a mlátí pěstmi do stolu. Jeho vývoj (?) osobnosti byl ještě rychlejší a nesmyslnější než u Mučitele dětí.

Ti dva si mimochodem vyměnili role. Adam byl původně sympatický hošík a skončil jako příšerný vůl a Mučitel dětí byl psychopatický mučitel dětí a teď to jako je sympatický a romantický mučitel dětí.

A to, že to jsou bráchové je jenom třešínka na dortu, fakt. Originální jak zbytek knihy, fakt.

Dále, Juliette je sebestředná husa jako minule. Její superschopnosti z ní mají dělat drsnou a schopnou hrdinku, ale zase se to moc nepovedlo a Juliette má prostě hulkovské zachvatíčky vztečíčku, kdy mlátí do země a způsobuje zemětřesení. A jako vždy brečí, třese, téměř omdlívá, chvěje se a whatever. Jo a nově ještě umírá a odpadává jí hlava atd., když na ni nějaký klučina (především Mučitel dětí) omdlívá. Já nevím jak vy, ale když se na mně nějaký kluk (potažmo i dívka) podíval, tak mi ještě nic neodpadlo.

No a "příběh." Ráda bych se k němu nějak vyjádřila, ale jak teď přemýšlím… ono se není o čem vyjadřovat, protože tam v podstatě nic nebylo. Kdyby Mafi chtěla, kniha by mohla mít 100 stránek, ale né, čím víc vztahového, emocionálního a zcela zbytečného balastu, tím líp, však ONI TO ČTENÁŘI OCENÍ, CO?! Kvůli těmto blbostem se Zlomenina rozrostla monstrózních (vzhledem k ději) 392 stran!

Závěr knihy vskutku skvělý. Čím víc Mučitele, tím líp. Boží, úžasné, nádherné. Hádám, že k ostatním se dostane někde na straně 300, takže naprostá většina knihy bude jenom s ním. Ú-ŽAS-NÉ!


Sečteno podtrženo: Řemeslně lepší, příběhově apokalypsa a morálně sedmý kruh pekla. Proč někdo nemůže napsat knihu, kde by byl zdravý vztah? Co je na tom tak zatraceně složitého??? Ještě že jsem u minulé knihy dala ty 2 hvězdičky, protože teď můžu s klidem dát 1. (Odpad nevedu.) Už se těším na poslední díl, vážně, vážně se těším.

Juliette mě štvala, její vnitřní monology byly ukňourané až hrůza. A Adam byl také příšerná fňukna. Upřímně, ani ten Kenji mě nějak neoslnil, ale líbil se mi jeho monolog k Juliette o tom, že se nemá chovat, jako by jí někdo ukradl poslední toaleťák - je fajn, že si autorka uvědomuje, jakou hrdinku napsala. Warner je Warner - přijde mi trochu schizofrenní, ale mám ho jako postavu ráda, i když nikdy nevím, kým bude na další straně.

Přeškrtnutá slova a věty se mi v tomhle díle už tolik nelíbily - v první knize se autorka snažila danou přeškrtnou větu nahradit jinou, tady to jen přeškrtla. Přijde mi to méně promyšlenější. Číslovky psané číslicemi jsou zde také, ale už se na to také neklade důraz.
Ale zaujaly mě lingvistické části (nevím, jak to pojmenovat), kdy autorka používala lingvistickou terminologii, aby popsala, jak se Juliette cítí - například si připadala jako osamocené podstatné jméno (nebo tak nějak).

Velké Adamovo tajemství - v jednu chvíli mě to dokonce napadlo.

Těším se na poslední díl. I když mi nepřijde, že by tahle série byla ohledně děje nějak originální a úplně super (prvních sto stran byla nuda, naštěstí se to pak rozjelo), ale baví mě číst. Jen by prostě mohli méně fňukat.

Okamžitě mi dejte 3.díl !

Ale no tak to nam urcite udelala ta spisovatelka naschval. Vybrat si mezi Adamem a Warnerem je pro me tak tezke ,protoze oba jsou tak zatracene uzasni. Kdyz jsem zacala cist tuhle knizku Juliett me hrozne rozcilovala porad se babrala jenom v sobe a v pocitech knizka se teprve rozjela kdyz Kenji shrnul vsechny moje pocity a rekl ji at uz se jako ubulanek nechova a ona ho poslechla. Knizka byla nadherne napsana a bavila me jsem si jista ze kdyz jsem zacala s touhle serii tak jsem neprohloupila. Nic bych nemenila postavy jsou uzasne tak doufam ze tento oblacek bajecnosti vydrzi spisovatelce i do treti knizky na kterou se uprimne hrozne tesim.

Musím říct že po 1 dílu mi tohle připadalo jako pád z kopce dolů. Jako kdyby nás spisovatelka chtěla trochu schladit, snad to bylo proto abychom byly co nejlépe připravený na 3.díl.

Když jsem se k druhému dílu dostala, zjistila jsem, že jsem se po prvním díle těšily tak trochu zbytečně.
Juliette se mi tu zdála taková... hmmm... né nudná, i když to možná trochu taky ( v některých částech ), ale moc ufňukaná. A právě kvůli tomu, mě kniha mě začala bavil až když se tam objevil Warner. Dodal tomu špetku toho co kniha potřebovala. Díky Warnerovi se těším na 3.díl ( a taky doufám že bude lepší než tenhle ).
Chtěla jsem dát 3*, ale knihu jsem přečetla za 3 dny, a to se mi jen tak nestane, přečídt knihu za 3 dny když mě ze začátku ( asi takových 150 stran ) nebaví. Takže nakonec dám 4*.

Každá kniha má totiž svoje plus a mínus ( některé mají jenom plus a jiné zase jenom mínus ), ale tato kniha má pro mě bohužel víc mínusů. Přesto ji dám do doporučených, třeba to 3 a poslední díl spraví :).

Pokud bych měla počítat pouze dialogy a hlavní dějové linie, tak by bylo hodnocení vyšší. Ale půl knihy tvoří rozplývání nad krásou Adama a Wernera + její trapné pokusy o hluboké filozofování, které se do takové knihy opravdu nehodí. Odstavce kdy se začala zabývat svými myšlenkami jsem měla chuť přeskočit, únavné a zdlouhavé.

Druhý díl je sepsaný stějně hezky, jako ten první. Co je ale to, co strhlo knize bod, je tsunami pocitů, které na mě vybaflo na každé stránce a postupem času mě to už začalo nudit.
Ale jinak knihu doporučuji, sice je to samá romantika, ale kdo to má rád, neprohloupí.

Krásné... Po prvním díle jsem se velice těšila na druhý a nezklamal mě. Jedinečný styl této spisovatelky je úžasný, nenapodobitelný. Pravda je, že kvůli rozsáhlému popisu pocitů se na skutečný děj moc nedostalo, ale mě to ani nevadilo! Konec mi připadal plný akce a zase ve mně ponechal ten pocit, kdybych nejradši hned sáhla po dalším dílu. Snad to bude co nevidět! Adam byl skutečně zoufalý a Warner fakt k pomilování... Jak tohle jen dopadne? Nemůžu se dočkat!

To bylo prostě .... ohh!! :'DDD Nemám slov. Sedla jsem si nad ni večer s tím že to bude fajn pohodička jako Roztříštěná a odcházela od ní ve čtyři ráno s tím, že ten měsíc než vyjde trojka bude nejdelší měsíc mého života. xD Roztříštěná se mi nehorázně vetřela pod kůži a mám pocit že EXPLODUJU! Tak třeba Kenji ... prostě Kenji!! *O* Miluju Kenjiho všechno! Jeho hlášky nemají chybu „Kruci, kluku, nemůžeš tady takhle chodit kolem a řezat si ruce. Ještě z toho dostanu infarkt!“ :'DDDD Neskutečné! A Aaron .. Tahereh nemohla vybrat dokonalejší jméno než je Aaron! :33 Takže na Warnera a jeho příjmení, které svým vyslovením skoro až uráží jeho osobnost zapomeneme a necháme se unést Aaronem, který je předokonalý. Prostě nádhera, nádhera, nádhera! ;') Nevýslovně stojí za přečtení a opakované nahlížení do ''TĚCH'' částí. Pořád mě hypnotizuje z poličky a mám deprese z toho, že přečtu něco dalšího a tenhle ''pocit'' mi zmizí. Chci si ho uchovat co nejdéle to jen půjde! ;'))) Ehm, nakonec se nějaká ta slova přece jenom našla! :'D

Paaaani... Som milo prekvapená! A po tej poslednej vete som si povedala: No konečne! :3 len sa teraz neviem rozhodnúť či mám rada Warnera xD

Knihu jsem přečetla a mám z ní příjemný pocit jako z prvního dílu.

Ani popravdě nevím, co mám do recenze napsat. Možná to, že mi stále vadí fakt, že v tom utajovaném objektu (teď nevím, jak se jmenuje) bydlí ti výjimeční lidé. Je hezké, že se jim matka příroda změnila DNA a oni mají schopnosti, které mají, ale já tomu prostě příliš nevěřím... Chtěla bych to racionálně vysvětlit, ale asi se toho nedočkám...
Nové postavy byly fajn. Já prostě zbožňuju psychopaty. chichi
Pokud jsem si Warnera v první knize zamilovala, tak nevím, jak to s ním mám teď. Je prostě úžasnej! Akorát mě zklamalo, že je tak zlej a šílenej z důvodu xxx, který vám tady samozřejmě neprozradím.
Na třetí díl se těším, protože například rodiče Juliette se v knize ještě neukázali a já věřím, že na ně také dojde. Trochu se ale bojím toho, čím nás čtenáře může autorka ještě překvapit, protože například z toho, že *SPOILER*SPOILER*SPOILER* Adam a Warner mají jistou pokrevní spojitost mě zaskočila až až. Nevidivila bych se, kdyby Juliett byla ve finále jejich sestra. :D *KONEC SPOILERU*

Jsem zlomená je o moc lepší než první díl,který se mi taky zamlouval.
Nevím čím to je ,ale prostě jsem se nemohla odtrhnout.Možná styl psaní,akční příběh,nebo snad tzv.milostný trojúhelník?Opravdu netuším,ale každopádně se nemůžu dočkat na další díl.....a hlavně na to s kým bude Juliette.Knížka mi opravdu sedla a nemůžu si pomoct prostě si ji přečtu ještě jednou:)

První díl mě velmi zaujala ,ale druhý byl mnohem lepší. Zajímaloby mě jestli výjde i 3 díl....?.

Od této knihy jsem moc neočekávala, protože mě první nijak nenadchla. Ale tento díl mi tak učaroval. Nenechal mě ani na chvíli vydechnout. Bylo to opravdu zajímavé čtení. Oceňuji, že jsem se tentokrát mohla něco dozvědět o Obnově. Protože informace, že ničí knihy mě sice zasáhla, ale o ničem moc nevypovídala. Velmi jsem si oblíbila Kenjiho. V prvním díle byl mojí nejméně oblíbenou postavou: otravný, nedůvěryhodný, úchylný. To se tentokrát změnilo již na prvních stránkách. Nejvíc mě ale překvapil Warner. Já vím, že bych ho měla nenávidět. Jenže mi to nějak nešlo. Bylo to takřka nemožné. Kniha obsahuje velmi zajímavé zvraty, fascinující zamyšlení a ty nejlepší přirovnání, které jsem kdy četla.