Sonety kněžně
Pavel Eisner
Básnické vyznání Pavla Eisnera češtině, hlavní náplni a opoře jeho života. Edice Bílá růže Literární fond Vladimíra Přikryla v Montrealu a nakl. Konfrontation AG, Zürich. I. české vydání v exilu.
Přidat komentář
Geniální. Geniální. Geniální.
Jedna z nejkrásnějších věcí, které byly napsány česky.
Sonet I
Nejsem já z vás, já bůhvíodkud jsem
a tělo z hvězd mi jiných prolnul prach,
a co děd mi, vám pro smích byl a psem
byl prašivým, jak s rancem u škarp táh -
však jejich krev, to dávné z pouští v nich
Horoucno objalo váš zvuk a tvar
vzýváním denním, hodin půlnočních,
až vzňal se ve mně, palčivost a var,
a tak, že svítí, ohnivý mi sloup,
a neustává jařmem božství vlást
a mrazí kost a žhaví nerv i kloub.
A co jim z keře vlání Jehovovo,
mně obrátilo se v to vaše slovo
a dech mé duše o něm dí: Má vlast.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Chrám i tvrz |
| 1997 | Čeština poklepem a poslechem |
| 1992 | Rady Čechům, jak se hravě přiučiti češtině |
| 1945 | Podivuhodná dobrodružství námořníka Sindibáda |
| 1992 | Milenky |
Za tohle ho pochválej až v nebíčku. Nám tady na zemi chyběj slova.
( A to jsem starý pohan!)
Děkuji.