Souhvězdí slona
Ivo Skopal
Souhvězdí Persea pohasíná a nikdo neví proč. Životy lidí přesto pokračují v nezměněném rytmu. Obyčejní lidé pracují, milují se, snaží se zajistit sobě a svým blízkým co nejlepší život, cestují a objevují svět. Filip se svou ženou Helenou a dětmi vyráží z Ostravy na Zanzibar, a užívají si tak zaslouženou dovolenou, pohled na nespoutanou africkou přírodu a divoká zvířata. Influencerka Klára již za svou kariéru viděla téměř celý svět a přinesla svědectví o kráse přírody a jejím zániku. Novinář Štěpán si myslí, že v ospalé atmosféře lokálního zpravodajství nikdy nenarazí na velkou investigativní kauzu. Afričan Kafil sní svůj sen o zajištěném životě pro ženu a děti, jež si zaslouží neprožít ho v chudobě. Spolu s ostatními hrdiny příběhu se snaží dosáhnout svého snu o štěstí. Jak daleko jsou však ochotni pro splnění svých přání zajít? A je to, o co usilují, skutečné naplnění? Původní český román o hvězdné obloze, morálních dilematech, blankytné modři mořské hladiny a africké savaně s majestátními slony.... celý text
Přidat komentář
Souhvězdí slona je druhá knížka od autora, která se mi dostala pod ruky. A od prvních stránek je vidět, jak ohromně se autor od své prvotiny (Vykořenění, Pointa, 2021) posunul.
Kniha je čtivá, dialogy dobře napsané (v tom vidím největší pokrok proti první knize) a autor dobře dokázal příběh několika osob načrtnout a dotáhnout až do finále. Líbila se mi hloubka a motivace postav (všechny mě bavily) a to, že kniha není psaná na sílu. Najdete v ní spoustu myšlenek, které vás donutí zamyslet se.
Kniha má větší společenské téma (ochrana zvířat), které tvoří její pozadí, a které přímo či nepřímo propojuje všechny postavy, ale nakonec to nejdůležitější, co si čtenář z knihy vezme, je to, že to jsou právě malé osobní příběhy a malá životní rozhodnutí, která tvoří ten náš velký a komplikovaný svět. A že každé takové zdánlivě neškodné a snad i pochopitelné rozhodnutí může mít tragický důsledky.
Podobných knížek dneska bohužel na pultech moc nenajdete, tak knížce určitě dejte šanci:) zaslouží si to:)
Na knihu jsem se vrhl hned jak to šlo. Jedná se o knihu se zajímavými osudy lidí ... Kniha se četla dobře a srozumitelně, jen na mě moc postav a v příbězích jednotlivých postav jsem se pak už ztrácel... První kniha autora mi sedla daleko lépe, přesto stojí za přečtení...
Kniha Souhvězdí slona autora Ivo Skopala je výseč přítomnosti několika osudů pod pomalu hasnoucími hvězdami. Jednotlivé postavy se prolínají ve vzájemném boji za vlastní existenci i spravedlnost. Autor v knize prochází sociálními vrstvami v tom největším kontrastu aby jasně ukázal, že zpočátku nemusí být nic na první pohled zřejmé. Každý má svou motivaci a jde tvrdě za svým cílem, mnozí však postupně zvolní krok a zvednou oči spolu s ostatními opět k nebesům. A vy je budete v průběhu čtení zvedat také s uvědoměním si dotírajících myšlenek o malosti sebe sama nad vyšší mocí. Nakonec je však vyšší mocí každý sám sobě. Proto zkuste projít spletitými chodbami několika na první pohled obyčejných životů, ve kterých se zrcadlí nejenom hvězdné nebe, ale i vaše tvář.
Štítky knihy
drogy homosexualita Ostrava Řecko cestování hvězdy, planety, souhvězdí sloni kapitalismus Romové, cikáni ochrana zvířat ZOO - zoologické zahrady safari Brusel Zanzibar LGBT, queer, LGBT+ influenceři
"Kvůli vlastnímu míru a pohodlí našich lidských životů jsme přehlédli, že tady je ještě jiný mír a životy, na kterých by nám mělo záležet. Ty zvířecí."
"Slon je největší suchozemský savec, symbol moudrosti, vědění a vnitřní síly."
V těchto neobyčejných příbězích se skrývá několik zprvu obyčejných postav. Každý je ale tak jedinečný, že si je čtenář velmi rychle a snadno zapamatuje. Autor velmi důkladně popisuje každého z nich a dovolí nám tak jednotlivé charaktery pochopit lépe. Nejvíce mi k srdci přirostli Filip s Helenou.
Vůbec jsem nevěděla, co od knihy čekat, kam se vlastně děj bude ubírat a jsem velmi mile překvapena, jak citlivě a s velkou dávkou empatie se autor dokázal vžít do rolí a zasadit je do zajímavých míst. Líbí se mi kolik moudrosti jsem mezi řádky našla a je smutné, jak některá slova, která tu mezi námi jsou tisíce let, si my, lidé, umíme přizpůsobit ke svému obrazu nebo snad k alibismu? Ráda bych některá citovala.
"Člověk by měl trochu cestovat, aby poznal svět . Aby měl rozhled a poznal, jak nádhernou planetu máme. Aby viděl tu panenskou přírodu a ty různé lidi."
"Nesešlo nám z mysli blaho přírody, která nemá být pouze zdrojem našich zisků, ale také něčím, o co se máme starat?"
"Otevřete mysl, přátelé. A hlavně - otevřete svá srdce."
Ano, dotkla se mého srdce, protože ta kniha nádherná. A je škoda, že ji není moc vidět, protože autor píše velmi krásným jazykem, poutavě a je radost vidět v tom kus srdce a poselství, které nám chce sdělit.