Soukromá tajemství
* antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452113/bmid_soukroma-tajemstvi-23a-452113.jpg
3
195
195
Anna by ani za nic své matce nepřiznala, že její manžel není, jemně řečeno, tak dokonalý muž jako byl její táta, jehož ale nikdy nepoznala, ovšem Lucie, ta nechce říct o otci svého doposud nenarozeného dítěte vůbec nic. Pan Gruss zase trvá na tom, že mezi půlnocí a jednou hodinou ranní musí být vrátnice Šternberského paláce zamčená a tedy mimo provoz, kdežto Milada odmítá kohokoliv do zámecké školní kaple pustit už bůhvíkolik let. Pro vypravěče povídky Jaroslava Rudiše je záhadou, co se dělo včera večer a proč má na balkóně na keříku navěšená rajčata z nedaleké večerky, zatímco pro Tomáše Marka Epsteina je to jeho nový telefon. A jak spolu souvisí mikulovský židovský hřbitov s prvním mléčným zubem malé Ester?... celý text
Přidat komentář
Na rozdíl od antologií, které vycházely v knížkách malých formátů pravidelně před Vánoci, jsem tentokrát byla příjemně překvapena úrovní jednotlivých povídek. Každá má dobře vystavenou pointu, a když už je někdy předvídatelná, pak s ohledem na celkový styl a úroveň jazyka je potěšením ji dočíst do konce. Snad až zbytečně přes míru mi přišla jen povídka poslední, jinak celek působí soudržným dojmem a každý autor má co nabídnout.
Nevím, jestli můj pohled není zkreslený tím, že jsem v poslední době přečetla těch povídek víc, ale Soukromá tajemství mi přijdou slabší. Jsem překvapená, že mí favorité mě spíš zklamali, opravdu se mi líbily povídky jen od Rudiše, Dvořákové a Epsteina.
Zbytek mi přišel nudný nebo prvoplánový.
Sbírka povídek, které jsou velmi, velmi nevyvážené. K mému velkému údivu nejlepší asi A. Geislerová, kterou jako člověka opravdu hodně nesnáším. Ale tady klobouk dolů. A pak Epstein. A pak už nic.
Povídky mám ráda a tento soubor byl určitě povedený, příjemné oddechové čtení. Některá povídka mě zaujala víc, jiná o něco méně, ale líbily se mi všechny. Nejvíce zabodovala povídka Petry Dvořákové, ta mě opravdu pobavila.
Některé povídky se mi líbily jiné byly slabší. Nejlepší byla samozřejmě hned ta první od mé oblíbenkyně Aleny Mornštajnové. Knížka přečtena za jeden den.
Mám ráda takové krátké povídky a epizody ze života obyčejných lidí... :-) Četlo se to dobře, je to taková oddechová miniknížečka.
A. Mornštajnová: Pohádky - Anna přesvědčuje mámu, ale hlavně sebe samu, že její vztah s manželem Honzou je v pořádku, i když se k ní Honza opravdu nechová jako princ z pohádky... Mámě se bojí svěřit, protože máma si žije ve svém snu o Honzově dokonalosti....
P. Šabach: Prokletí rodu Grussů - o nočním hlídači v galerii a jeho obrovském rodovén tajemství spojeném se starým obrazem .... (Schválně, kdo jste si také vygooglili Růžencovou slavnost Albrechta Dürera? :-) )
A. Geislerová: Milada - Milada je trochu starosvětská učitelka na dívčí škole, která za žádnou cenu nechce připustit změny na školních pozemcích ani nechat policii vyšetřit sérii záhadných loupeží, které se ve škole dějí.... (Proč asi?)
J. Rudiš: Samochlapskej večer - "To bude klidnej večer, jen si dám kafe v kavárně V lese...."
P. Dvořáková: Umaúúúúú - O věštkyni, které nakonec budoucnost předpoví její naštvaná kámoška z učňáku. :-)
M. Epstein: Telefon - Na novém telefonu se objevuje záhadná poznámka, znovu a znovu... a znovu.
B. Bellová: Jak jsem hledal bránu - Na návštěvě u dcery v Mikulově si hlavní hrdina potřebuje srovnat myšlenky...
P. Koucká: Co by se děti neměly dozvědět - Na psychoterapeutické schůzce v azylovém domě do skupinky žen jedna nezapadá.Ostatním připadá zvláštně zakřiknutá, "nevinná", dokud jim o neprozradí tajemství....
Líbí se mi grafická úprava knihy. Povídky jsou krátké a dobře se čtou před spaním.
Nejlepší Aňa Geislerová!
Sekundují jí Mornštajnová a Epstein.
Zbytek? Opravdu nevím. Převážně nuda. Neslanost nemastnost. Nic, co ulpí v paměti. Jakoby bez nápadu. S odpudivými hrdiny.
Ještě snad trochu zaujme Koucká, zvláštní je Šabach.
Přesto tato edice vyprodukovala zajímavější sbírky.
Aňu Geislerovou jsem si nechala na konec, jako třešničku na dortu. Překvapila mě velmi. I když jí věřím a jako spisovatelku ji mám ráda, tohle byl další level. Nádherně odvyprávěný příběh. Měl hlavu a patu. A čtenář zůstal na konci opravdu zamyšlený. Konečná scéna, která jakoby vypadla z filmového plátna, ve mně bude plápolat dlouho.
Mornštajnová nezklamala, ale ani nijak zvlášť nenadchla. Povídka s aktuálním tíživým tématem.
Epstein zaválel - velmi bavil. U mě již tento autor začíná být tím, kdo vždy dodá kvalitní počtení.
Jinak ale nic zapamatovatelného...
Ale ta Geislerová vážně stojí za to!
Mě osobně baví dozvídat se různé libůstky ze života člověka mě známého či naopak. Drbna? Někdy jsou to příběhy u kterých si právě řeknete, to nevymyslíš, né to se nemohla stát..
Pro mě byli povídky jako celek celkem vyvážené. Některé mě nadchly, některé ne a jedna mě i rozesmála, což mě samotnou překvapilo(tohle totiž moc nevyhledávám), šlo o povídku: Samochlapskej večer. Když bych ji četla nevím zda bych nesnížila hodnocení, možná ano, protože namluvená byla geniálně a určitě to pozvedlo kvalitu povídky!
*AUDIOKNIHA
Vcelku příjemné čtení. Nejvíce se mi líbily povídky od Mornštajnové a Geislerové.
Povídkové knížky mám ráda pro jejich praktičnost. Hodí se ke čtení do vlaku, do čekárny k lékaři nebo na dny, kdy nemáte čas na velké čtení.
Někdy tesklivé, někdy pro zasmání
Osm příběhů a každý jiný
Osm tajemství a záhad, chceš-li
A všechna jsou soukromými
Každý má plné právo mlčet
Když nastane ten správný čas
Vše rozplyne se v představách....
P.S.: Líná huba, holé neštěstí, však mlčeti je někdy zlato...
,, Silný vítr právě odehnal poslední mrak a do oken se opřelo sklánějící se slunce. Z poslední podzimní růže se uvolnil okvětní plátek. V kontrastu se skučením větru za okny se klidně snáší k zemi..."
P.P. S.: Prozrazené tajemství přestává být tajemstvím. Je to jenom okvětní plátek, co odpadl od své růže...
Pravda nebo lež?
Štítky knihy
povídky tajemství české povídky
Část díla
Autorovy další knížky
| 2009 |  Thriller |
| 2008 |  Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
(Audiokniha)
No, nevím, buď jsem ve špatném rozpoložení nebo mě asi povídky neberou. Poslouchala jsem jako audio, interpretace je tedy skvělá (asi je to to nejlepší na celé audioknize), ale samotné povídky, jako takové, mě moc neuchvátily. Mou největší pozornost si získala jen Mornštajnová a Koucká, ostatní takové nezáživné... škoda :-(