Soumrak dne
Kazuo Ishiguro
Pozoruhodný román anglického autora japonského původu, v němž hrdina zdánlivě banálního vyprávění a aktér upjatých zdvořilých dialogů vzpomíná na léta své služby anglickému lordovi, který se z idealismu nechal manipulovat Němci v meziválečném období, a tak vlastně ublížil svému národu. Majordomus, důstojný pedant vždy servilně přijímající názory svého pána, prochází katarzí a hledá odvahu k nalezení srdečnějšího vztahu ke svým bližním, zejména k novému pánovi – Američanovi. Stylisticky vybroušené dílo v sobě nese stopy japonského smyslu pro detail. Bylo odměněno Bookerovou cenou.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1997 , Volvox GlobatorOriginální název:
The Remains of the Day, 1989
více info...
Přidat komentář


Po dlouhé době kniha, která mě rozplakala.
Životní příběh hlavního hrdiny, na mě osobně, působil lehce hořkosladce. Na jedné straně se jeho život může zdát promarněný. Na té druhé, je zde majordom spokojený sám se sebou ve své roli, kterou považoval za jakési poslání.
Při pozornějším čtení může čtenář najít více než jen obyčejná slova.


Soumrak dne byl můj první Ishiguro, a už teď vím, že rozhodně ne poslední.
Je to vlastně velmi smutný příběh o promarněných životech, který nám vypráví majordomus Stevens během své krátké cesty po Anglii. On by s tímhle hodnocením samozřejmě nikdy nesouhlasil, jaké promarněné životy, on dělal přece vždycky jen to, co důstojný majordomus dělat má. A i teď přemýšlí nikoliv o tom, co mohlo být jinak, ale smrtelně vážně uvažuje o tom, jak se naučit žertovat, aby uspokojil svého nového pána.
Jak vidíte, není to žádný Jeeves. Rozhodně se moc nenasmějete.
Napsané je to nádherně, plynule, není tam nic falešného. Hrozně mě překvapilo, jak je to anglické, od člověka s japonským jménem i původem to člověk prostě nečeká.


Úžasný čtenářský zážitek. Kniha je psána nádherným, vytříbeným jazykem a hrozně krásně se mi to četlo. Výjimečně jsem prvně viděla filmové zpracování, a až poté jsem sáhla po knize. Byla jsem tak obeznámena s celým vyústěním příběhu, ale paradoxně to vůbec nevadilo, alespoň jsem se mohla plně soustředit na děj a zároveň si vychutnat atmosféru, kterou tu pan autor vykreslil. Mohla jsem sledovat, jak si někdo udělá z řadového zaměstnání životní poslání.


Jedna z nejsilnějších knih, které jsem v poslední době četla, byť by se to na první pohled nezdálo. Collinsovsky laděný hlavní hrdina a zároveň vypravěč nenabízí sice prostor pro velké sympatie, ale panu spisovateli se to i tak povedlo...a to i přesto, že kniha v sobě obsahuje nejméně dva wtf momenty ve kterých vám bude ze Stevense pěkně úzko. (A má citlivá dušička to poněkud nedala, takže jsem musela knihu odložit a takzvaně rozdýchat). Avšak i přesto všechno jsou v knize náznaky, že i tento malý človíček má v sobě srdce, byť na to on a čtenář přijde až na Soumraku dne ;-)


Majordomus Stevens je v podstatě samuraj zcela oddaný službě svému pánu a tomuto vyššímu cíli podřizuje i svůj osobní život. Až po smrti lorda Darlingtona si začne uvědomovat, že jeho pán nebyl dokonalý, ale že on bez něj není vůbec ničím a že svou životní šanci zřejmě nenávratně promarnil. Nostalgická, ale proklatě dobře napsaná kniha, o níž se dá dlouho přemýšlet a dá se číst stále znova.
PS: Audioverzi načetl velmi osobitým způsobem Jan Vlasák. Doporučuji obojí. :-)


Jeden z nejpěknějších romantických příběhů bez špetky romantiky a jeden z nejlepších románů o nacizmu, vlastně bez nacistů. Takto bych krátce shrnul Soumrak dne. Dlouze bych řekl, že je to dekonstrukce anglické společnosti (kde partičky lordů jsou povolané rozhodovat za celý národ podle svých osobních mínění a komorníci obětují vše včetně vlastních emocí, aby se stali jejich dokonalými sluhy), úvaha na téma důstojnosti, parodie komornických románů (třeba P.G. Wodehouse), pomalu plynoucí, ale příjemná kniha se skvělou atmosférou a s vypravěčem, kterému musíte být připraveni nevěřit a číst mezi řádky. Bez potíží moje nejoblíbenější Ishigurova kniha.


Podmanivě zachycená atmosféra podpořená dokonalým překladem. Nechci domýšlet, co bude s panem Stevensem, az nebude schopný pracovat...

Velmi pěkná kniha (Neopouštěj mě se mi zdaleka tak nelíbila), příjemné počtení, ačkoli je vám od začátku jasné, že nedojde k žádnému zvratu a nic zásadního se nezmění. Podobně jako Stevens bohužel uvažuje mnoho lidí, ačkoli si to neuvědomují. Promarní svůj život tím, že se neustále ženou za chimérou kariéry a "užitečné práce", která podle nich dává jejich životu vyšší smysl, zatímco ve skutečnosti zanedbávají kvůli nesmyslnným činnostem ty, kteří by si zasloužili jejich pozornost. A najednou je pozdě a po chvilkovém záblesku uvědomění jim tak nezbývá, než se ponořit do nesmyslnné činnosti ještě hloub, stejně jako Stevens se snažil trénovat svůj smysl pro humor. Bylo mi ho líto.


Keby som túto knihu mala rozoberať do hĺbky, tak by z toho bola ďalšia kniha :) Skúšala som spomenúť aspoň hlavné body, ktoré ma skutočne zaujali, ale nemala som dosť priestoru v komentároch, pretože sa to vždy zvrtlo k mojim úvahám. Takže toto je moja skrátená verzia.
Je to neobyčajné dielo. Rozhodne ma prinútilo rozmýšľať nad mnohým (aj z môjho vlastného života). Jedným z mojich kritérií hodnotenia knihy je rýchlosť, s akou knihu prečítam. Zväčša pokiaľ knihu prečítam do dvoch dní, tak sa jedná o dobrú knihu, pretože sa od nej neviem odtrhnúť. Ibaže pri tejto to bolo úplne inak. Čítala som ju osem dní! Dôvodom však nebolo, že sa mi zle čítala alebo ma nezaujala. Vychutnávala som si ju! Snažila som sa na ňu nahliadať zo všetkých možných (aj nemožných) pohľadov. A ešte aj niekoľko dní po dočítaní som podchvíľou nad ňou premýšľala (myslím, že ešte aj dlho budem ;) ). Knihu rozhodne odporúčam a taktiež sa k nej určite po čase vrátim a som už teraz zvedavá ako sa moje pocity a dojmy z knihy zmenia (alebo nezmenia?)


Na otázku, co si myslí o důstojnosti, hlavní postava knihy majordomus Stevens odpovídá: "Ale domnívám se, že v jádru to znamená neobnažovat se na veřejnosti". Náš hrdina vzal své postavení tak, že své city potlačil i sám před sebou. Krásný jazyk a přestože kniha neoplývá dějovými zvraty, dokáže v čtenáři vyvolat spoustu otázek.


Zvláštní kniha o tom, jak promarnit život prací pro jiného a přitom mít pocit, že jsem vybudoval kariéru a jsem "na úrovni". A dál? Dál nic, jen pokračování a další marnost, až do smrti.


To nebyla kniha pro mě. I když se autorovi podařilo skvěle zachytit nudného škrobeného sluhu bez vlastní iniciativy a myšlení, mě nebavilo o tom číst.

Kniha na mě neudělala vůbec žádný dojem. Ke konci neskutečná nuda, skoro bych řekla, že to byl záměr autora (samozřejmě s nadsázkou) na nás přenést tu odpovědnost za zřejmě nenaplněný život. Nechtěla bych takhle žít ani dopadnout. Vždycky, když se mi dostane do rukou kniha, která je "světová", nebo nějak "oceněná", u mě to funguje naopak - nebaví mě ve většině případů... Čtu celý život, téměř cokoliv, ale tohle tedy nenene...


Soumrak dne je neskutečně "suchá" a "nudná" kniha. Žádné emoce, city nebo humor zde nenaleznete. A o to tady jde. Hlavní hrdina je typicky škrobený anglický sluha, který ve svém nitru není špatný člověk, ale chybí mu jiskra. Prostě kus vlastní individuality a to byl zřejmě i autorův záměr. Výsledkem je sluha, který by zasluhoval terapii Saturninem a možná ještě něco trochu navrch, aby byl trochu veselejší. V každém případě je to kniha, ke které se nechci vracet, protože mě moc neoslovila.


První kniha, kterou jsem od Ishigury přečetl. Film jsem sice neviděl, ale román mě zaujal hlavně velmi kultivovaným jazykem a zajímavým námětem. Rozsahem sice nevelká knížka, ale o to více hutnější svým obsahem a myšlenkami k zamyšlení.


Tohle není úplně muj šálek čaje. Až filozoficky pohled na život anglického majordoma bez vlastních názorů. Ale kdoví, možná to kdysi tak bylo.


Skvělá a varující výpověď, jak zbytečné a smutné je vidět smysl života pouze v budování kariéry (v podstatě nicotné kariéry) a bezvýhradné loajálnosti k zaměstnavateli. Člověk by nikdy neměl natolik potlačovat své city a názory, jako hlavní hrdina této knihy. Ten vlastně promrhal svůj život a má výčitky svědomí za svou úmyslnou slepotu při dějinných událostech . Zůstala mu jen samota a beznadějné vyhlídky, v nichž se jistě zrcadlí obraz vlastního otce, v jehož šlépějích nerozumně šel.


Do čtenářské výzvy. Popis dovolenkové cesty loajálního majordoma, v podstatě vyššího sluhy, protknutý vzpomínkami. Majordom svoji práci pro pány bere tak moc vážně, že zapomněl na svůj vlastní život. Vždyť i největším zážitkem ve volných chvílích je povídání s kolegy o práci a nakonec i ta dovolenková cesta má vytknutý další, pracovní cíl. Celou knihou se tak proplétá otázka jak moc je správné upřednostnit svoji kariéru před osobním životem. A jestli ta práce byla natolik důležitá a přínosná, když už kvůli ní hrdina zavrhl soukromý život. Zamyšlení pro každého.


Kniha podává zajímavý příběh člověka, který celý svůj život zasvětí službě jinému člověku. Zdálo se mi docela smutné, že hlavní hrdina vlastně neměl vlastní život, ikdyž vím, že on byl hrdý na svou pozici a za nic by ji neměnil. Byly to ale opravdu jeho upřímné pocity nebo přesvědčení, které si zoufale udržoval, aby nevybočil ze své profesionality? Kniha se mi zpočátku nezdála tolik čtivá, s postupem času jsem ale byla velmi zvědavá, jak se bude děj vyvíjet. Celkový dojem je pozitivní.
Štítky knihy
Anglie zfilmováno anglická literatura společenské romány komorníci Bookerova cena služebnictvo sluhové, lokajovéAutorovy další knížky
2018 | ![]() |
2017 | ![]() |
2010 | ![]() |
2022 | ![]() |
2019 | ![]() |
OMG, OMG, tož to tedy byla neskonalá nuda! Děj 0 (slovy: nula). Tahle knížka byla pro mě jedno velké utrpení, naštěstí není moc dlouhá. Ale mám to už za sebou a mám splněnou celou Čtenářskou výzvu 2019! To je na této knížce pro mě jediné pozitivní.