Pohřbený obr přehled
Kazuo Ishiguro
Děj románu na pomezí fantasy zasadil autor do počátků raného středověku, kdy se Británie, kterou dávno opustili Římané, nezadržitelně mění v trosky. Král Artuš jistě vykonal pro smír na ostrově své, ale i on už se odebral do propadliště dějin a neklidnou zemí bloumají různá individua včetně těch nadpřirozených. Příběh začíná rozhodnutím starých manželů Axla a Beatrice vydat se krajem mlhy a deště v naději, že se shledají se synem, kterého léta neviděli. Očekávají mnohá nebezpečí, ale netuší, že jim tato cesta odhalí dávno zapomenutá temná místa jejich vzájemné lásky. Místy surový, zato však hluboce jímavý příběh o ztracených vzpomínkách, lásce, pomstě, válce.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
The Buried Giant, 2015
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pohřbený obr. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (124)
"Kdo ví, jak má dračice ráda maso upravené?"
S touto knihou jsem bojovala skoro dva týdny, nebylo lehké se prokousat každou stránkou, která mnohdy zkoušela moje nervy a zároveň mě podivně hřála u srdce fanouška "netradičních" knih.
Někdy bylo holt těžké udržet soustředění na takovém stupni, který si kniha zasluhuje a žádá.
Pohřbený obr nás zavede daleko za hranice realismu, je těžké o něm mluvit jako o fantasy příběhu, o historickém nebo společenském románu či o artušovském mýtu. Dle mého se prostě pohybuje napříč žánry.
Příběh se odehrává v mytické artušovské Anglii, kde kromě lidí (a jiných potvor) žije i dračice Querig, jejíž dech zahalil obyvatele, Brity a Sasy, do kolektivního zapomnění. Vystupuje tu několik postav, ke kterým si popravdě ani nepotřebujete vytvořit pouto, procházíte s nimi knihou hlavně proto, abyste se ptali a přemýšleli. Nakonec pozornějšímu čtenáři stejně slzička dojetí ukápne. O čem to tedy je? Staří manžele se vydávají hledat svého syna, na kterého málem zapomněli. Nejde o žádnou veselou výpravu manželů za dobrodružstvím, spíše jde o prazvláštně snovou cestu za minulostí, ke které by bylo lepší se nevracet. Autor si užívá to historické zařazení do středověku, mýtickou atmosféru ať už prostřednictvím archaického jazyka, či dokreslení mnohdy temné atmosféry záležitostmi ryze artušovskými (Gawain, Merlin). Do cesty stařečkům vstupují cnostný rytíř, houževnatý chlapec, sir Gawain a další méně důležité postavy. Příběh se proplétá mezi nohama obrů, naráží na hejna skřetů a nasává teskno lidí, kteří (ne)zapomněli na své milované. Samozřejmě si za řinkotu mečů pohrává s alegorickými obrazy a hazarduje s filosofováním, vírou a sebemrskačstvím. Je toho prostě strašně moc, co sice není pro každého, zároveň by se však dalo říct, že by byl hřích tohle všechno v mnoha ohledech matoucí ignorovat...
Fantasy s magickou atmosférou, která si prohrává s tématem paměti.
Četla jsem dvě knihy od autora, typický zástupce světovky, žádná detektivka ani romaňťárna, spíš společenský román.
Obě knížky mi potvrdily, že Ishiguro je provokativní a nezobrazuje lidi moc v pozitivním světle. Za mě ty jeho knížky nabízí ohromnou sebereflexi a neustále ti v tom textu podbízí otázku- “co bys dělal ty, čtenáři? Opravdu, jako společnost takovým směrem kráčíme? Nechal bys dceru žít v těle robota? Je etické z klonu, který je primárně určen na dárcovství orgánu, pořád brát další a další dokud neumře?
Tady tuto knihu číst byla pro mě slast. Musím říct, že u Arga jsem ještě nečetla odfláklý překlad. A tento je jak med. Jazyk odpovídá době. Je to zvláštní. Je to pan Ishiguro.
Stará doba, starý jazyk, chování postav specifické. Musíš s autorem mít už rozvinutý vztah. Zobrazuje dobu ovládanou pověrama, strachem z neznámého. Psychologie davu, kdy se lehce strhne dav v lynčovací těleso.
S panem-“absolutně si zasloužím Nobelovu cenu- jsem se potloukala raným středověkem v Británii, nechávala se laskat jazykem, vtahovat do pověr a balancovala na hraně sci-fi.
Je tam několik linek postav, které se o sebe otírají, střetávají se, ovlivňují
Jedna z linek na mě byla moc abstraktní a neuchopitelná a tak ubírám hvězdu.
Zajímavý zážitek to ale byl.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pohřbený obr v seznamech
v Právě čtených | 9x |
v Přečtených | 644x |
ve Čtenářské výzvě | 65x |
v Doporučených | 49x |
v Knihotéce | 223x |
v Chystám se číst | 361x |
v Chci si koupit | 88x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
láska anglická literatura putování manželství psychologické romány Artuš pomsta
Autorovy další knížky
2018 | Neopouštěj mě |
2017 | Pohřbený obr |
2010 | Soumrak dne |
2022 | Klára a Slunce |
2019 | Vybledlá krajina s kopci |
Neobvyklá kniha to zajisté je. Ale bohužel mě čtení knihy spíše rozčilovalo, četla jsem ale dál, protože knihy tohoto autora zvláštní jsou, Klára a slunce mě velice mile oslovila.
Stále jsem čekala strhující závěr, ale bohužel až do samého konce se kniha vlekla, nikam se neposouvala, dialogy se opakovaly, příběh s otrávenou kozou a přemlouvání dětí, aby stařečkové druhou kozu, též otrávenou, vlekli po příšerné cestě k nestvůře, která ji má sežrat a ukončit kletbu, tak v tomhle bodě jsem s knihou chtěla už vážně seknout a jen malý počet stránek, co mi zbýval do konce, tomu zabránil. Nevím, zda se odvážím číst další knihu tohoto autora.