Soumrak model čili Jak se filosofuje kladivem
Friedrich Nietzsche
https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/5926/mid_soumrak-model-cili-jak-se-filosofuj-Nfw-5926.jpg
4
81
81
Bušení kladivem: rozbíjení anebo kování?
Literatura světová Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1995 , VotobiaOriginální název:
Götzen-Dämmerung oder Wie man mit dem Hammer philosophiert, 1888
více info...
Přidat komentář
Nietzsche akoby bol vrastený do doby vzniku, čím nepopieram nadčasovú platnosť jeho myšlienok, len sa mi zdá, že to všetko najlepšie funguje ako reakcia na dobovú "dekadenciu" a zároveň aj ako zosilnená dekadencia samotná. A keďže táto "dekadencia" pretrváva aj dnes, je Nietzsche zároveň aktuálny aj dnes, a to nielen (ako by sa mohlo zdať na základe komentárov) z pozície fašistickej kritiky spoločnosti, ale aj z pozície kritiky (neo)marxistickej (týmto pravdepodobne nahnevám mnohých ľudí), čím však určite nechcem pritakávať liberálnej snahe dávať marxizmus a fašizmus do jedného koktejlu. Nietzsche však bezpochyby slúžil v druhej polovici 20. storočia pre viacerých filozofov ako prostriedok vyhranenia sa voči Hegelovi (Foucault, Deleuze, Badiou), respektíve jeho revidovania.
Nasledujúca časť je produktom nereflektovaného "prvého dojmu" a otázok, ktoré to vo mne vyvolalo. Otázok aj preto možno chybných, pretože položených v procese zamýšľania sa. Berte ich preto s rezervou:
Ja s tunajším Nietzschem v mnohom nesúhlasím. Nesúhlasím napríklad s jeho analýzou kresťanstva, z ktorej až príliš cítim bias v podobe dobovej meštiackej, protestantskej spoločnosti, tých puritánskych moralistických babičiek, na ktoré podľa mňa reaguje. Proti tejto analýze sa potom so všetkou vervou vyhranil z katolíckej pozície Chesterton, ktorý poukázal na zúfalú zaslepenosť jeho analýz. Povedané Nietzscheho slovami, Nietzsche tu kritizuje dekadentné, neskoré kresťanstvo a bezpochyby ho kritizuje oprávnene, zanietene a podnetne, ale útočiť na takto degenerovaného, hlineného protivníka je tak trochu ako útočiť na kurín plameňometom. Ale to je možno len môj bias v reakcii na niektoré tunajšie komentáre, pretože byť dnes v Európe anti-kresťanom je tou najmenej odvážnou vecou na svete.
S čím by som sa potom chcel prieť, je jeho prehnané stavanie na čírom vitalizme, na akomsi produktívnom, a pritom seba-deštruktívnom pohlavnom pude, ktoré akoby sa so všetkou vervou rútilo životom bez ohľadu na následky. Môžem sa mýliť, ale nie je práve toto obraz dekadencie? Obraz západnej civilizácie rútiacej sa v ústrety katastrofe, voči ktorej treba postaviť extrémny liek? Nie je fyziológia a naturalizmus, na ktorých stavia, tiež jednou z línií tej "dekadentnej" spoločnosti? Nevyrástla západná veda a teda aj fyziológia na kresťanskom nominalizme (a spätnou projekciou Boha do novovekého človeka?)? Nie je Nietzscheho liek aj preto dekadentný rovnako ako naša spoločnosť? A nie je pre samotný život kľúčové, ako to tvrdia niektorí fyzici, vzdorovanie entropii? Nie je isté obrnenie sa lepšie než prosté vhupnutie horúcej lyžičky do studenej vody?
Samozrejme, takéto stanovisko je odvážnejšie, ale neznamenalo by takéto fyziologické správanie koniec-koncov ľadovo chladný, mŕtvy vesmír, pretože by sa po počiatočnom klokotaní napokon všetko čo najrýchlejšie vyčerpalo, pretože by v maximálnej miere vyžilo všetky svoje sily? A ani Nietzscheho nesmrteľnosť, o ktorej tak rád hovorí v súvislosti so svojou osobou, by neprebehla v civilizácii, ktorá by sa neobrnila pred zánikom tak ako tá naša. Práve naopak, "nietzscheáncov" boli bezpochyby plné celé "rané" dejiny a po väčšine z nich neostalo nič. Zomreli s vykynožením svojich kmeňov, a to kultúrne i geneticky. Toto Nietzscheho volanie tak potom dáva zmysel naozaj len v tej našej dnešnej, zatuchnutej "egyptskej" civilizácii, v ktorej akoby všetko zakonzervovane a pomaly umieralo, kde pobehujeme po svete pomaly v skafandroch, pretože sa tak zúfalo bojíme čohokoľvek skutočne živého i života samotného. Nietzscheánstvo je bezpochyby potrebné, až životne potrebné, ale ním podľa mňa nie je nikdy povedané všetko. Vždy mi chýba B.
Prečo potom 4 hviezdy? Pretože Nietzscheho naozaj potrebujem. Jeho kritika v mnohých smeroch naozaj tne do živého a je aktuálna aj dnes. Kladie otázky a núti k premýšľaniu o inej civilizácii, vyzýva k činu a k odvahe a tá je potrebná najmä dnes, v ére iných a pritom tak podobných puritánskych post-pubertálnych babiek. Pôsobivo deštruuje mnohé modly a tomu treba vždy tlieskať, akurát mnohé z nich nemajú hlinené nohy. A predovšetkým je táto Nietzscheho kritika prekrásna, tryská z nej život, zapácha a vzdoruje. Nietzsche bol bezpochyby génius a aj keby som s ním nesúhlasil až na kosť (čo nie je pravda, s mnohými prvkami súhlasím), 4 hviezdičky mu skrátka musím dať.
Nepříliš koncepční směs poznámek - z nichž část je jen komentáři k jiným dílům jak klasické, tak i tehdy kontemporární filosofie, což není bez podrobné znalosti kontextu příliš zajímavé.
Samostatně stojící úvahy jsou ovšem brilantní... tedy aspoň v první půli, ke konci už krapet Fríďa uletí do zhrzeného plivání nenávisti, antisemitismu, ponižování žen a prosazování hodnot které už nejsou jen tepáním do slabostí humanismu a demokracie, ale sklouzávají do afinity k fašismu... což tak Fríďa jistě nemyslel, je to vidět i v kontextu jeho ostatních děl, ale není divu že se jeho učení pak náckové tak snadno chytili.
Se spoustou věci jsem nesouhlasil, spoustě věcí jsem nerozuměl, a pár věcí se mi tam líbilo. Možná si to přečtu znovu za pár let, ale nijak mě to nechytlo, nietzsche mi asi nesedí.
Skvělé, skvělé a ještě jednou skvělé. Soumrak model je nadčasový text, který je nekompromisní a mnohých zvede ze židlí. Nietzsche si nebere obrousek před ústa a mlátí svým kladivem do všeho, co projevuje známky slabosti a dekadence. Pro mě jedno z nejlepších díl nejenom filozofie ale literatury vůbec.
"Má-li žena mužské ctnosti, tu aby člověk utekl, a nemá-li mužských ctností, uteče sama."
Pořád nevím, jak se filosofuje kladivem, když zároveň musíte pořád myslet na ty proklatý ženský.
Zatracované i vyzdvihované. Kto však nemá obdiv k antickým ideálom vznešenosti, dokonalosti či odvahy, ten bude v Nietzschem vidieť stále iba nenávistné prejavy. Ak si ho však prečítate s vedomím, že celé jeho filozofia je oslavou aristokracie ducha a života, tak vtedy možno objavíte to čaro, ktoré sa v jeho myšlienkach nachádza.
Perfektní dílo. Myšlenky jsou stručné, zcela jasné a zároveň krásně formulované. U některých z nich jsem neodolala a hned si je přepsala do svých poznámek, protože je chci mít stále na mysli.
Jednotlivé názory jsou zcela nadčasové, vyzdvihují usilovnou práci na vlastní osobnosti a odsuzují slabé jedince, kteří na své mysli nechtějí pracovat a pouze plynou životem. Nietzsche také odsuzuje velká vyprávění, bludy lidstva, směšná pravidla bránící člověku v rozvoji duše, což může být sluníčkáři interpretováno jako "napadání církve, napadání lidské dobrosrdečnosti a soucitu, napadání dokonce slabších a nemohoucích osob" (cituji z komentáře AndreasG.).
Dílo je neskutečně drzé - označit Sokrata za chátru a monstrum a Kanta za zakrslého mrzáka je vskutku pobuřující, ovšem v tom nejlepším slova smyslu.
Za mě jednoznačně kvalitní, myšlenkami nabité, drzé dílo, které nabádá k dalšímu uvažování a zároveň si nebere servítky.
Friedrich Nietzsche pro mne vždy byl záhadou. Po dnešním dočtení Soumraku model mám však zcela jasný pohled na tohoto filosofa, jak ostatně nadmíru rád sám sebe označuje při první příležitosti. Hoďte šipkou mezi egoistu a patologického agresora, a zcela jistě trefíte slovo, jež Nietzscheho vystihuje. Dle mého názoru člověk, jenž si dovolí Immanuela Kanta označit za "nejzakrslejšího pojmového mrzáka" nemá naprosto žádné ponětí o hloubce filosofie a nemá tak v ní zákonitě místo. Napadání církve, napadání lidské dobrosrdečnosti a soucitu, napadání dokonce slabších a nemohoucích osob... To jsou zbraně filosofa Nietzscheho, které vypovídají jen o jeho morální prostotě.
Již plně chápu obdiv, jakému se těšila jeho díla u Adolfa Hitlera a obecně nacionálně socialistické dělnické strany. Ten muž uměl jen nenávidět všechny a vše, k čemuž přidal obviňování celé společnosti ze své morální zakrnělosti.
Osobně bych se v zájmu zachování nízké hladiny krevního tlaku Nietzschemu obloukem vyhnul, a jeho knihám se vyhnu obzvláště.
A. G.
Když jsem se před napsáním tohoto komentáře podíval (a já věděl, že to nemám dělat) na zdejší „Žebříček 100 nejlépe hodnocených knih“ byl jsem mírně řečeno rozčarován. Pochopím, že tam není ani jedna kniha od Nietzscheho, ale ona tam není kupříkladu ani jedna od mého milovaného Dostojevského a s tím se smiřuji jen velmi těžce! Mám sto chutí tuto stránku ignorovat do konce svého života. Stejně tak jako ignoruji ženy, které nečtou Dostojevského. Tedy alespoň pokud hledám něco hlubšího..
-----
Pro kompletní Nietzscheho dílo jde podle mne o zcela zásadní knihu, kterou v jistém smyslu vidím jako jeden z nejpevnějších pilířů. Sic rozsahem útlá kniha, ale svým obsahem by dokázala zaplnit hned několik knihoven. Pro mě jde jednoznačně o jeden z vrcholů filosofie vůbec. Vždyť jen jeho definice svobody je v několika málo větách napsána tak, že ani nejlepší pasáže liberálních autorů ve vrcholné formě se ji nemohou rovnat. A to už jsem jich pár přečetl.
„Čím se měří svoboda u jednotlivců i u národů? Odporem, jejž třeba překonati, námahou, kterou stojí udržeti se nahoře. Nejvyššího typu svobodných lidí bylo by hledati tam, kde se neustále překonává největší odpor: pět kroků od tyranie, na samém prahu hrozícího zotročení. Hodnota nějaké věci není mnohdy v tom, co se jí získá, nýbrž v tom, co se za ni zaplatí – co nás stojí.“
Hodně emotivní filozofie. Nietzsche přichází s myšlenkou svobodného a ničím neomezovaného života, ale pozor! ... také s tím spojenou zodpovědností lidí, kteří by si takový způsob života zvolili!
Podle Nietzscheho by si každý člověk svůj život měl umět protrpět sám za sebe, jen to ho může posílit :-).
Nietzsche byl ovlivněn Darwinovou teorií, uznával myšlenku silného jedince, zdatného
fyzicky i duševně ... pak jsou všechny životní nástrahy, které člověk překoná pozitivní, člověka posílí, naopak sdílení utrpení s ostatními lidmi šíří vše špatné a jen utrpení prohlubuje:
„Pomoz si sám: pak ti pomůže kdekdo. Princip lásky k bližnímu.“
Z mého pohledu pochopitelnější než "Tak pravil Zarathustra" (Zarathustra mi dal vážně zabrat).
Těžké na čtení (nejsem žádný Myslitel), ale pokud to člověka zajímá a vážně se začte, tak to sedne jako p*del na hrnec.
Štítky knihy
filozofie Friedrich Nietzsche, 1844-1900
Autorovy další knížky
| 2003 |  Antikrist |
| 1996 | Mimo dobro a zlo |
| 2019 | Tak pravil Zarathustra |
| 2002 | Genealogie morálky: polemika |
| 2010 | O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním |
Nietzsche měl skvělou mysl a mnohdy i velmi kontroverzní názory, které podle mě byly jenom špatně pochopeny nebo překrouceny. Jeho filosofie může být i pro pokročilejší trochu oříškem. Twilight of the Idols je dobrým začátkem pro pochopení Nietzscheových ostatních děl i jeho názorů a smýšlení o světě.
Přijde mi bláhové tvrdit, že Nietzsche byl fašista (ten přišel až 30 let po něm jen tak mimochodem), antisemitista (narozdíl od jeho sestry, která upravovala jeho texty podle svých přesvědčení) nebo dokonce misogynní (spisovatelka Lou Andreas-Salomé byla jedna z jeho velmi blízkých přátel). Nietzsche byl opravdu mnoho, ale ani jedno z výše zmíněných věcí. Právě v těchto tématech je N i do dneška mnohými nenáviděn a nepochopen. Na začátku komentáře jsem psala, že N měl skvělou mysl - k tomu patří i ironie a sarkasmus, která není vždy očividná napříč jeho texty.
Když čtenář Nietzscheho tak trochu pozná, nakonec si řekne, že je to vlastně docela vtipálek.