Soví jeskyně
Miloš Zapletal
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/413668/bmid_sovi-jeskyne-ntg-413668.jpg
5
107
107
Při oslavě narozenin vypráví dědeček svému vnukovi Danovi a jeho kamarádům rodinnou pověst o Soví jeskyni, skryté v hlubokých lesích a bludišti pískovcových skal v liduprázdném kraji Českosaského Švýcarska. Kdo jeskyni najde, porozumí prý zvířatům, ptáků i rostlinám. Podmínkou je, že se na cestu vydá z Ještědu, přejde pěšky celé Lužické hory, všechny noci stráví v přírodě pod stanem, v nouzovém přístřešku nebo pod širákem a jídlo si musí připravit na ohništi vlastníma rukama. Danovi, Martinovi i Rendovi je už patnáct let a té staré rodové pověsti se nedůvěřivě usmívají, je to pro ně dětinská bajka. Co je však zaujme, je vyprávění o horách, údolích, nekonečných lesích, skalnatých kaňonech, láká je vidina samostatného dobrodružného putování severními Čechami. A tak se na konci prázdnin vydají na cestu z Ještědu k Soví jeskyni. Za deset dní ujdou na dvě stě kilometrů, objeví při tom spoustu kouzelných přírodních zákoutí, setkají se s volně žijícími zvířaty a prožijí řadu dobrodružství. Cestou překonávají nečekané překážky, které jim připraví počasí i jejich vlastní nezkušenost. Všechny útrapy jsou však bohatě vyváženy nezvyklými zážitky, radostí z činorodého poznávání přírody, z pocitu soběstačnosti. Při veselých i vážných příhodách se prověřuje a upevňuje jejich vzájemný vztah, poznávají víc i sami sebe. Několikrát se dostanou do kritické situace, ale nakonec přece jen dojdou k cíli, který si stanovili. A poznají, že na pověsti o Soví jeskyni přece jen něco je.... celý text
Přidat komentář
Pan Zapletal je prostě Pán, a jeho knihy včetně této jsou kus historie. Dnes už knihy takových kvalit neuvidíte a v budoucnu na ně zapomeňte,protože většina soudobých autorů nemá ani ponětí o standardu tehdejší doby. Takže nezbývá než nostalgicky vzpomínat, ale hlavně číst. Jak rád bych se podíval na dnešní kindoše vysazené pěkně do lesů Šumavy mimo civilizaci aspoň na 5 dnů. To by bylo znečistěných pampersů. Myšlenka nepředstavitelná, jako nahánění pokémonů na pevné lince.
Velká příhoda, cestování tří hochů plné dobrodružství. Chlapci na cestě poznávají sami sebe, jací jsou doopravdy. Další výborná kniha Miloše Zapletala - Zeta, kterou nelze než vřele doporučit k přečtení všem správným klukům a holkám. Howgh.
Jako kluci jsme podnikali tak nejvýš dvoudenní výlety. Přesto si stále pamatuji, jak úžasné je uvařit si v kotlíku na ohni, přespat venku ve stanu a „rozumět řeči zvířat“. Klukům z knížky jsem jejich putování trochu záviděl a je to pro mne milý návrat do dětství. Knížku jsem nyní (53 let) četl poprvé, rád ji doporučím a rád si ji někdy přečtu znovu.
Velmi uspokojivé.
Foglarovský styl vyprávění o letním putování trojice zhýčkaných chlapců, ovšem bez Foglarova spádu a napětí. Už rozumím tomu, proč kniha musí mít zápletku a dějové zvraty... Byl to spíše cestopis, na který autor narouboval jakýsi děj. Potud dvě hvězdy, za starosvětskou romantiku (i s pokulhávajícími reáliemi - pět desetiletí od války by byl rok 1995, kniha ovšem byla napsána ještě před revolucí). Třetí hvězda za vykreslení charakterů chlapců, kdy autor dokázal vystihnout dobré i špatné vlastnosti, schopnosti a zájmy. Budu se ovšem opakovat - nic nestárne rychleji než literatura pro mládež...
Úžasná kniha, která mi otevřela cestu k novému autorovi doprodružných příběhů. Zvědavost k Soví jeskyni probudil obsah, který zahrnuje dobrodružství v mém rodném kraji.
Takové knihy by měli být v dnešní povinné četbě, neboť z dnešních seznamů povinné četby se žáci školou povinni i studenti středních škol odnáši pouze odpor k četbě.
Taktéž moje srdcovka z dětství a já tam opravdu byla s manželem, šli jsme po stopách a našli Skalákovnu...nádherná doba a nádherná příroda, díky za připomenutí úžasné knihy RICII...
Moje srdcovka už od puberty. Vždycky jsem těm třem klukům záviděla a plánovala, že se po jejich stopách také jednou vypravím. Zatím jsem to nestihla, ale co ještě nebylo, třeba přeci jen jednou bude - i když třeba až v důchodu :-)
Pan Zapletal umí psát moc krásné knížky a i tahle se mi moc líbila,ale myslím si ,že umí napsat mnohem hezčí knížky.
Příběh se odehrává v přírodě. Hlavní postavy jsou Dan, Renda a Martin. Tito tři kluci se vydají na 16-ti denní cestu k soví jeskyni.
Nejvíce se mi líbila příhoda z desátého dne, kdy jim na Máchovu jezeru někdo ukradl stan.
Kluci se šli koupat do vody a nedávali si pozor na věci. Mezitím je dědeček podrobil zkoušce, ukradl stan a nechal kluky spát pod širákem.
Kniha byla napínavá, doporučila bych ji lidem, kteří mají rádi dobrodružství a přírodu.
Knihu bych ohodnotila pěti hvězdičkami, protože byla velmi napínavá.
Naprostá srdcovka z dětství, kolikrát já jen se vydal s trojicí dospívajících kluků na výpravu po severních Čechách ... Vtipné, dobrodružné, napínavé - jeden má hned chuť hodit bágl na hrb a vyrazit do přírody - 100 %
Skvěle sepsané pěší putování po severních Čechách. Po přečtení máte náladu hodit bágl na záda a vyrazit směr Liberec.
Krásná kniha plná dobrodružství. Také chodíme na čundry, tak jsem si i představoval kde, jak tam spíme taky a Brontosaurům také pomáháme. První kniha od autora, a nezklamala. Mám rád Foglarofky, tak konečně taky tak pěkná kniha s chlapci. Škoda, že jsem na tuto knihu nenarazalil dříve. Doporučuji. tak nemohu jinak než 5 hvězd.
Asi první kniha, kterou jsem od autora četl, tehdy jsem pocítil taky potřebu, někam sám dojít, jen tak bez pomoci "dospěláků". A kladu si otázku, zda ještě dneska dnešní kluci mají podobné tužby. Snad ano..
U Zapletala u mne nejvíc vedou Sedmička a Ostrov přátelství, přesto je Soví jeskyně jedním z mých evergreenu. Jakmile začnou prázdniny, otevírám ji, čtu a myšlenkově se přenáším na všechna popisovaná místa a do období vlastního dospívání. Zapletal umí mimořádně dobře vystihnout dospívající mládež, přesto jeho knížky neztrácejí kouzlo i pro dospělé čtenáře. Pro ty, kteří navíc znají místa, jež se v knížkách objevují, mají příběhy neuvěřitelnou přidanou hodnotu. A přestože jsou knížky nějaký ten pátek staré, na což poukazují jen drobnosti ve slovníku hlavních hrdinů, když je čtu, říkám si, že je klidně může prožívat někdo i dnes.
Jsem moc rád, že jsem knížky pana Zapletala objevil, i když už dávno nejsem kluk. Ale příběhy plné dobrodružství a kamarádství mě bavily vždycky, proto se mi líbila i tato kniha. Putování tří kamarádů k Soví jeskyni jsem prožíval jako by mi bylo znovu 15 let a to je na tom to nejhezčí.
Knihu jsem četl několikrát v době dospívání a jako všechny další knihy pro mládež od Miloše Zapletala, se mi velmi líbila. V roce 1999 jsem zorganizoval s přáteli podle této knihy výpravu, kdy jsme vyšli z Ještědu a putovali přes Jizerské a Lužické hory až k Soví jeskyni do Česko-Saského Švýcarska, kam jsme přišli, v den zatmění slunce, po deseti dnech pouti. Přespali jsme tam (bylo trochu pracné tu správnou jeskyni najít) a ukázalo se, že pověst o této jeskyni byla pravdivá. :-)
Po cestě jsme procházeli úchvatnou krajinou s mnoha přírodními i architektonickými zajímavostmi, např. Sloní kameny, hrad Sloup a vše další, co bylo zmíněno v knize.
Pár dní před cílem jsme se setkali i s jinou výpravou putující tamtéž, takže legenda o Soví jeskyni si, k mojí velké radosti, žije svým vlastním životem.
Byl to můj nejlepší vandr, nepřekonaly ho ani další třeba na Slovensku, v Rumunsku nebo na Ukrajině.
Doufám, že si budu moci tuhle cestu ještě někdy zopakovat.
Knihu i putování podle ní všem doporučuji.
Překvapilo mě, podle zdejšího počítadla, jak málo je Zapletal známý a čtený.
Čteno s dětmi. Ještě před rokem jsem netušil, že autor maxi encyklopedie her je i vypravěčem příběhů. Nic jsme od jeho knih neočekávali, zvláště, když jsme jeho tituly našli vyřazené ve veřejné knihovně.Ale snad právě proto, že celý život pracoval s dětmi, jsou jeho příběhy čerstvé a čtivé. A naše kluky baví. Takže zakrátko budeme zřejmě odborníky na Zapletalovo beletristické dílo :-)
Autorovy další knížky
| 1987 |  Velká encyklopedie her 1: Hry v přírodě |
| 1995 | Stezka odvahy |
| 1989 | Soví jeskyně |
| 1993 | Sedmička |
| 1986 | Velká encyklopedie her 2: Hry v klubovně |
Další ze Zapletalových knížek, která mi dokáže vykouzlit úsměv na tváři. Úplně se vidím ve svých počátcích čundrování. Jak ráda bych ty bezstarostné časy na chvíli vrátila. :-)