Spáčův hrad
Barbara Erskine
Děj dalšího románu oblíbené autorky se odehrává v 15. a zároveň v 21. století a jeho hrdinkami jsou dvě ženy – Catrin a Miranda. V roce 1400 se na velšských hranicích schyluje k válce. Catrinin otec je věštec a hraje nebezpečnou hru v centru zuřivého soupeření mezi velšskými knížaty a anglickými pány. Catrin se ocitne ve zdech hradu Sleeper a je vyzvána, aby předpověděla osud Walesu, ona však vidí jen blížící se válku a krev… V roce 2015 odjíždí Miranda na hrad Sleeper, aby unikla realitě a uspořádala si myšlenky. Pomalu cítí, že se v samotě hor probouzí k životu, ale pokaždé, když zavře oči, její sny ožívají. Setkává se v nich s mladou dívkou, která křičí a vztahuje k ní ruce. Zdá se, že jí může pomoct jen Miranda…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , BránaOriginální název:
Sleeper’s Castle, 2016
více info...
Přidat komentář
Mám také rád poutavé příběhy, které se prolínají v čase . Tento mi přišel velice zajímavě stvořený a spoustu dějových věcí z historie dané doby čtenáře i poučí.
líbila s mi a u poutavého děje ( i když někdy zamotaného ) jsem si odpočinul.
nejsem si jist, zda jsem v minulosti již od této autorky něco četl, ale rozhodně se po něčem podívám!
Autorka má mnohem lepší knihy, tahle mi přišla zdlouhavá. A některé postavy v ní byly úplně zbytečné. Škoda, nápad to je pěkný
Mám ráda knihy ve kterých se prolíná minulost s přítomností, tak jsem se nechala zlákat na tohle dílo... Teda uf, je to patetický, hlavní hrdinky jsou ukrutně naivní v současnosti i v minulosti, Andy pořád spí a spí, další postavy se chovají často nelogicky a říkají úplně neuvěřitelný repliky. No tak pěkně děkuji, mám tu od Barbary Erskine další knížky a teď nevím jestli se do toho pustit...
Spáčův je opravdu příznačný název....Miranda pořád spala, já skoro spala z toho, jak pořád spala.... jeden by z toho usnul, fakt ;-). Krásná obálka, příběh měl dobrou myšlenku, ale....Barbaro, opravdu máš lepší knihy...
Také se musím připojit k názoru že paní Erskinová napsala daleko lepší knihy než tato. Děj je v zásadě poutavý, zajímavý, ale způsob jeho interpretace je zdlouhavý, místy i nezáživný. Přišlo mi že v knize bylo jakoby málo děje, a proto se ho autorka snažila nastavit zbytečně délkou. Ale i tak jsem knihu přečetla a hodnotím kladně.
Na začátku jsem se nemohla začíst, ale jak knížka postupovala, dostávala jsem se do děje víc a víc. Podobný styl jsem už četla, připomíná mi trochu knihy od autorky Kearsleyové, ale od této autorky byla tato kniha první. Její styl psaní se mi opravdu líbí, i když místy mi to přišlo už jako opravdu velká duchařina. Chtěla bych ale zkusit i jinou knihu autorky, která je zde o něco lépe hodnocená. Trochu mě mrzí, že ne všechny vztahy byly dovedené do konce a jedna událost nebyla úplně objasněná. Kdo četl, pochopí, ale nechci nic potenciálním čtenářům prozradit.
Další román mé oblíbené spisovatelky. U této knihy ale musím říci, že první polovina byla zbytečně zdlouhavá. Druhá půlka se už četla lépe. Jinak příběh jako takový je zase velice zajímavý a pěkně napsaný.
Už je to dlouho, co jsem četl od autorky jiné knihy, takže si to možná špatně pamatuji, ale tady mi přijde, že současné postavy mají zcela pasivní roli, do ničeho nezasahují a vůbec by tam tím pádem nemuseli být
Vždycky jsem měla knihy B. Erskinové ráda, ale tahle mě moc nenadchla. Zdála se mi příliš rozvleklá. Kdyby byl rozsah tak o třetinu kratší, bylo by to lepší.
Knihu jsem dostala k narozeninám, takže to byl výběr naslepo. S B. Erskinovou jsem se setkala poprvé a její styl mi docela sedí. Nová pro mě byla také tématika snů a duchařiny. Připadala jsem si trošku jako zatvrzelý realista na schůzi ezoteriků. Nicméně mi tajuplný letitý dům na pomezí velšsko-anglické hranice učaroval, jakož i drsná velšská krajina lesů, řek a údolí. Celkově tedy přes drobnou rozpačitost někoho, kdo obvykle čte poněkud jinou sortu knih, hodnotím příběh jako osvěžující změnu a zajímavý zážitek. A je dost dobře možné, že v budoucnu sáhnu po některé z dalších knih B. Erskinové.
Klasická Erskinová. Hlavní hrdinka se ve snech vrací do neklidné minulosti, která se prolíná se současností, Tam však na ní čeká nebezpečí v podobě manželky zesnulého přítele. Kniha mi přišla hodně zdlouhavá a hlavně, Erskinová má knihy na jedno brdo. Snad už má nějaký mustr, podle které jede jednu knihu za druhou. Knížka je to hezká (obálka je naprosto úžasná), ale do další se asi hned tak nepustím
Myslím, že Barbara dosáhla svého vrcholu tak před dvaceti lety a přestože se moc snaží, její další knihy mají bohužel klesající tendenci. Příběh nebyl špatný, ale něco mi tam chybělo - především tedy rozuzlení, proč se to všechno dělo. Stále je to příjemné oddychové čtení, ale není to kniha, kterou bych si přečetla dvakrát (narozdíl od jejích starších titulů). Plus dávám za pěknou obálku :)
Zajímavé téma, kdy se prolíná současnost a minulost. Chvíli mi ovšem trvalo než jsem si na to přeskakování v textu zvykla. Chyběla mi ovšem odpověď na otázku: Proč a rozuzlení!
SPOILER! Myslela jsem si, že to třeba vypráví Cat proto, že byla ve své době nedoceněná a chtěla vydat své básně!
Chyběl mi tedy celý smysl toho, proč to vůbec vyprávěla a nedošla klidu. Docela mě to zklamalo :-(
Kniha se mi moc líbila. Řekla bych, že je jedna z těch lepších od autorky. Krásné prostředí a hlavně tajemná atmosféra. Určitě stojí za přečtení.
Do knihy jsem se ze začátku nemohla začíst a musela ji i odložit. Pak jsem se začetla a posledních asi padesát stránek bylo fakt super.
Nádhera od začátku až do konce. Má oblíbená autorka opět nezklamala. Úžasné propojení současnosti s minulostí. Barbara je prostě skvělá vypravěčka.
Do knihy jsem se vůbec nemohla začít, děj bez nápadů i napětí. Stále jsem očekávala, že se něco převratného přihodí... Bohužel ne! Příští už si od této autorky knihu nepůjčím.
Autorovy další knížky
2005 | Žila jsem již před staletími |
2008 | Dům ozvěn |
2019 | Strom duchů |
2014 | Nejtemnější hodina |
2017 | Spáčův hrad |
Zezačátku mě nebavily pasáže popisující dění v minulosti, boje a tažení vojáků, časem těchto popisů ubývalo a i minulost byla zajímavá. Celkově se mi příběh líbil tím, že se neřešily jen věci z minulosti, ale i přítomnost hlavní hrdinky. Postav tam bylo tak akorát a byly zajímavé, jediné co mi nesedělo, bylo chování Sue, která nechala Andy samotnou bydlet na Spáčově hradě a vůbec jí neřekla, co se tam děje a že to může být nebezpečné?