Spad
František Kotleta (p)
Je po válkách, které nikdo nevyhrál. V sutinách Prahy přežívá pár desítek tisíc lidí a snaží se ze všech sil uchovat něco jako civilizaci. Jenže zbytek světa nemá o civilizaci zájem. Zbytek světa chce za každou cenu přežít, a to zpravidla na úkor někoho jiného. A tak lidský život nemá moc velkou hodnotu – možná několika masových konzerv nebo pilulek proti ozáření. A čím dál od někdejšího hlavního města, tím divočejší poměry panují. Skupina válečných veteránů musí Prahu opustit. Čeká je cesta územím, kde se každou chvíli mění vláda podle toho, kdo má v jaké přestřelce navrch, kdo tam zrovna přitáhne a má víc chlapů nebo střeliva. Musí totiž splatit jeden dluh. Čestný dluh z časů, kdy takové věci měly ještě hodnotu.... celý text
Přidat komentář
Po poslední přečtené knize od Kotlety jsem se zařekl, že další číst nebudu, ale nakonec jsem podlehl dobrým odezvám na knihu SPAD. Šel jsem tedy do toho a nelituji. Pokud je pravda, že je František Kotleta pseudonym pro více spisovatelů, tak se mi nejvíce líbí psaní právě toho, kdo má SPAD na svědomí.
I když děj a zápletka jdou trochu stranou, nenahradí je pouze nepřetržitá akce (jako u jiných, Kotletových knih), ale také nápaditý popis okolí a sympatické (dobře napsané) postavy.
Dobře, možná příběh nevygraduje nějakou super pointou, možná nevygraduje vůbec, ale kniha se čte dobře a mě to tedy stačí.
Někdo si s ní dal práci a je to vidět.
Od tohoto Kotlety bych si s chutí přečetl další.
Přecházím oficiálně na literární vegetariánství, protože s Kotletou jsem nadobro skončil. Těšil jsem se na Fallout fýlink, že do tý atmošky SPADnu po hlavě, ale je to nůďo. Vždycky jsem si sám u sebe racionálně obhajoval, že důležitější je u literatury obsah, než forma. Každá další kniha mě ale utvrzuje v tom, že u beletrie je to přesně naopak. A potvrzují to i všichni ikoničtí spisovatelé, kteří jsou oblíbení především pro svůj líbivý a poutavý styl psaní. A já místo šťavnatý Kotlety dostal jen vysušenej podešev.
Super čtivo. Pan Kotleta je značně proměnlivý písmák, zatímco Lovci mě nijak zvlášť nechytli tohle jsem dal na tři četby ( v sauně se čte špatně ). Z hlediska vývoje techniky to sice nic převratného nepredikuje, překvapila absolutní absence dronů, ale děj je v celku snadno uvěřitelný vzhledem k dnešní rétorice představitelů mocenských bloků.
Každopádně netrpělivě očekávám další díl.
Jejda, toto ma tak neuveriteľne bavilo čítať - pritom je to taká "ptákovina" :) Hra Commandos, western a európsky stredovek namixované do blízkej budúcnosti a k tomu na papieri! Moja fantázia sa s knihou pekne pohrala, možno skoro až tak veľmi, ako tá autorova počas písania. Dobre vystihol povahy národov a možno nie je úplne od cesty myšlienka, že takto by naša civilizácia naozaj mohla dopadnúť.
Moje první ochutnávka od Františka Kotlety, a nemůžu si stěžovat. Nejen že postapo miluju, ale je to zas trochu jiné a prostě od nás. Takže můžu jen doporučit, vážně PARÁDNÍ A SUPÉR. :D :) :)
Paráda! Tleskám! Bezvadně napsaný román. Vydal se zase jiným směrem, ale to mi vůbec nevadilo, ba naopak. A musím se pochlubit :-D, že když jsem byl na Světu knihy, tak jsme s Kotletou pokecali. Během hovoru se zmínil, že se chce vymanit ze stereotypu a brousí do nových vod. Máme se na co tešit :-)
Sice se nejedná o vysokou literaturu, ale i tak pro mě má kniha (a další autorova tvorba) význam a vytvořil jsem si k ní vazbu... Jeho příběhy se mnou prostě rezonují. Kotletu mám rád jako člověka a jako autora. Tohle mě třeba mrzí u Kulhánka, že na své fanoušky kašle. Ať se jde zahrabat někam do džungle, kde mu bude líp. Radši podpořím Frantu, který má vášen pro psaní a je tu pro své čtenáře.
Toto nové dílo se v mnoha věcech liší. Nejsou zde žádní upíři, vlkodlaci, ani vylepšení superpadouši, nýbrž obyčejní lidi. Veteráni, co se znají v minulosti proběhlé občanské postapokalyptické války.... Trochu mi to připomnělo western...
Děj při čtení rychle odsýpá a nenašel jsem téměř žádné pasáže, kde by mu bylo ubráno na nadupanosti a nevtáhl mě hned do víru akce. Nepřátelé padají jak mouchy a cáry masa tu všude lítají okolo s notnou dávkou krve a kouřících nábojnic, takže jsem opět dostal to, co jsem chtěl. A hlavní hrdinové si celkem rychle získali mé sympatie. Fandil jsem jim až do úplného konce. Ale ani záporáci nebyli úplně k zahození. Jejich charaktery a chování mě zaujali. A i na kanibalismus dojde... Hodně se mi líbila zakázaná zóna, kde mi to připadalo jako z filmu Mad Max: Fury road.
Další věc, která se povedla je, že se příběh odehrává mezi Prahou a Brnem. S prostředím si Kotleta opravdu vyhrál a dobře ho realisticky popsal. Z míst, která znáte, nadělal krátery, skládky nebo zbořeniště. Kdysi krásné metropole se proměnily na poničená, opuštěná a zamořená místa...Divočinu, ze které čtenáře až zamrazí.
Historické pozadí konfliktu je popisováno krátkými vstupy na začátku každé kapitoly, kde se dozvíte, co se děje ve světě. To je v knížce velmi dobře zpracováno v podobě oficiálních hlášení, o kterých svět informuje The Hokkaido Shimbun Press.
Dvě drobnosti, které bych vytkl jsou, že tu není tolik skvostných hlášek jako obvykle a v celé knize nenajdete sex.
Závěrem bych pochválil provedení obálky, které mě ke knize hned přitáhlo. Perfektně vystihuje atmosféru knihy.
Rád čtu knihy Kotlety a dalších českých autorů a myslím si, že je fajn je podpořit.
Hodnotím 9/10
Chtěl jsem něco na odlehčení... na to je Kotleta dobrý... a dostal jsem to. Akce střídá akci a za dva dny nebylo co řešit. Jen tak dál, pane Kotleto.
Jako velkej fanoušek sci-fi a postapokalyptiky musim říct, že tohle je opravdu brak a nechápu kde to vzalo takovou popularitu.
Autor píše primitivnim jazykem, je to nesmyslně brutální a ze zabíjení tam dělaj něco jako když jdu do sámošky pro rohlíky, což je nesmysl i ve světě po zániku civilizace, navíc to těžce vykrádá jiný díla. Čte se to docela dobře, ale je to opravdu hodně nízká literatura, kdo se považuje za ňákýho literárního fanouška, tak to rozhodně nečtěte pokud nechcete utrpět kulturní šok z českýho autora, chtěl jsem dát šanci českýmu autorovi a přečíst si něco našeho z mýho oblíbenýho žánru postapo, ale jenom mě to utrvdilo v tom, že současná česká literatura je prostě odpad. Kdo četl Metro 2033, ví o čem mluvim, to je postapo na úrovni, hlavní hrdina realistickej, nechce zbytečně všem ubližovat, což je lidská přirozenost, pokud někdo nemá ňákou duševní poruchu. Postavy z týhle knížky jsou psychopati a magoři.
Navíc tomu chybí pořádná zápletka a příběh, knížka má v prvních 50 stranách navnadit na zbytek a ne tam furt někoho střílet a hrozně to všechno popisovat každou popravu, to mě k dalšímu čtení fakt nenavnadí, to si můžu zahrát ňákou střílečku na kompu. Já nepotřebuju vědět na milimetr přesně kam každýho střelil, já chci hlavně vědět proč se to děje a jakej to má smysl. Ale v Kotletově světě po zániku civilizace je asi munice všude dost když se tam všichni střílej na potkání. ;-)
První moment, kdy jsem si řekl, že s touhle knihou (a hlavně autorem) je něco špatně, bylo když Alice hodila nůž Haně do nohy, to se určitě jentak běžně dělá ze srandy lidem který mam chránit že jo, autor je podle mě ňákej psychopat co se vyžívá v nesmyslnym násilí vždy a všude, i když to nemá odůvodnění, tohle teda jako fakt ne. Podle hodnocení jaký to má je vidět taky komu je taková "literatura určená". :-) Přečtěte si radši to Metro, nebo Stalkera, tahla sračka nemá s žánrem postapo nic společnýho, navíc to naprosto klišé téma světa po jadernejch válkách, něco originálního by autor vymyslet nedokázal?
Dále tu máme ty umělý a za každou cenu do každý věty rvaný rádoby vtipy hlavního hrdiny. Až to dočtu, tak možná hodnocení změnim, ale nic mě neláká to dál číst, protože je to zatim o ničem. :-)
Pokud by měl někdo typ na kvalitní novodobý český sci-fi, nebo postapo, tak budu rád za tipy, mam radši knížky co maj ňáký poselství a třeba i morální ponaučení a jsou celkově na zamyšlení, tohle je knížka dobrá tak na záchod k průjmu. :-D Jediný co je tam trochu zajímavý jsou ty úryvky z novin, jak už tu někdo psal. Korunu tomu všemu ale nasazujou ty výjevy hlavního hrdiny během přestřelek. Tak určitě během přestřelky mam myšlenky na takový blbosti jako hrdinové týhle knížky, možná by autora měli do ňáký přestřelky na chvíli strčit. :-)
Opět skvělá kniha!!!!! Malinko katastrofická vize budoucnosti, ale vynikající knížka. Moc ráda je čtu, pro mě je to taková oddechovka.
Cetla jsem a cetla a cetla a furt si rikam....kurna co to je? Tam je neco spatne....a pak mi to doslo, Franto, ty vo*e, kde je sex?
Pro me nejhorsi Kotletovka a pritom by to melo takovy potencial...techle postapo knizek jsem par nacetla a nebyt obcas nejakeho popsani nemoci z ozareni, tak tam neni nic co by mi vnuklo nejakou predstavu, jak by takovy svet mohl vypadat. Vime, ze popisovani krajiny u Kotlety neni nijak obsirne, ale to mu vzdy odpustim, protoze jsou jeho knihy plne akce...tady neni nejak poradne ani jedno. Takze priste prosim vice akce, vice mrtvol a vice sexu, tak te mame radi ;-).
Spad rozhodně není špatná kniha, ale takovou sílu, abych z "spad" na zadek nemá. Možná to nebylo knihou, ale očekáváními, s kterými jsem jí otevíral.
Knihu bych rozdělil do tří částí. Pomalý rozjezd, svižný, akční, hláškami prorostlý střed, neslaný nemastný konec. Četba připomíná jízdu na vlně. Nahoru, vrchol, sešup dolu. Tím nechci nikterak kritizovat, leč upozornit na z mého úhlu pohledu jistou nevyváženost knihy.
Ale lhal bych, kdybych tvrdil, že v některých úsecích jsem si knihu neužíval. Poté co váleční veteráni opustili Prahu začalo být docela živo. Akcí a mrtvolami autor rozhodně nešetřil. Až si člověk říkal, že přidat autor ještě jednu dvě takové výpravy, neměl by pomalu o čem psát, neb všichni přeživší by se navzájem zlikvidovali. Hlášky především hlavního hrdiny dokázali nejednou vyloudit úsměv na tváři.
Pokud bych měl brát v potaz uvěřitelnost autorova světa po atomovém ping-pongu, asi bych se z jeho vizí neztotožnil. Ale jako kulisa pro předložený příběh mi sedl a času, kterém jsem v něm četbou mohl strávit rozhodně nelituji.
Možná i krapet lepší román než trilogie Hustej nářez. Postavy i prostředí jsou celkem uvěřitelný, hlavní hrdina (hrdina z Istanbulu) je navíc sympaťák. Jediný co bych knize vyčet je asi absence výraznýho záporáka.
tak ako vzdy pan Kotlela nesklamal....o humor a akciu sa urcite clovek nemusi bat co sa tyka kotletu.....celkom sa mi pacili aj tie zaciatocne pasaze kapitol, kde sa clovek dozvedel trosku viac o tom ako sa katastrofa odohrala
Pffff....tak jsem to zrovna dorazil a přiznám se, že se mi potvrdila některá podezření, která trvala už cca od stránky 50.
Ta věc je řemeslně o několik úrovní výš než například Perunovka, i když mi furt lezou hrozně na nervy ty zvuky dávané jako přímá řeč ("Prásk", "Vzunk"). Co ale Kotleta vylepšil formou, to ztratil na nápadu. Hrdinové prochází zcela rutinně prostředím, potká je všechno, co je v takových knihách potkat má a to je všechno. Žádný strach o postavy nebo něco navíc. Někde kolem stránky 100 mi bylo prakticky jedno, co dalšího se stane, na postavách mi nezáleželo, ani jsem nebyl schopen je pořádně rozeznat od sebe kromě Crashe jako nadšeného nováčka a Alice jako sexy vražedkyně. Bordel v Brně byl ještě větší. Jo, pobavila narážka na film "Jak jsem rozpoutal druhou světovou válku" a pár dalších momentů, ale u většiny knihy jsem skoro usínal a jen skenoval odstavce. Chápu, že to má být totální oddechovka, ale i ta se dá napsat tak, že si ji člověk pamatuje déle než pár dní a nesteče po něm jako voda po deštníku.
PS: Poznámka pro autora nebo editory "strava" a "jídlo" je to samé...;-)
Pokud nepočítám povídku Boží tango, kterou jsem četl v časopise Pevnost, díky které jsem se dozvěděl o tomto autorovi, tak Spad byl mé první, delší literární setkání s takzvaným bruntálským Řezníkem a už od první kapitoly jsem začínal zjišťovat, že se mu tak neříká pro srandu ozářených králíků. Začátek knihy nás zavede do takzvaného vztyčeného prostředníku lidské civilizace, do Prahy. Nenuceně vtipné seznámení s hrdinou z té Knihy, nějaké to střevo na podlaze a klavírní doprovod v podání Sama už od samého počátku zahnal všechny mé pochybnosti, zda jsem se raději neměl v tom knihkupectví podívat o poličku dále. Neměl! A vy byste také neměli! Rozhodně to stojí za přečtení. Závěr knihy mi ale na dojmu malinko ubral. K úplné dokonalosti tomu sice malinko chybí, ale už se plánuje druhý díl a určitě budu mezi prvními, kdo si pro něj zajde! Takže nestůj tam jak nevybuchlá bomba a přečti si Spad! Zdar!
Svět po jaderné válce, Praha žije svým životem a hlavní postavou je hrdina z občanské postapokalyptické války se svojí svéráznou partičkou.
Kniha je svižná hodně se střílí, nepřátelé padají, jak mouchy a skupinka hlavního hrdiny má za úkol najít dceru jejich bývalého generála, takže procházíme částečně zamořenou republikou, až do Brna.
Kotleta chrlí nápady, ale mnohdy je odbyde pár souvětími, i když by se z nich dalo vytěžit více. Dobré jsou i prostřihy z japonských novin, které nám popisují válku.
Svižné, jednoduché čtení, ale zábavné i zvraty na konci překvapí.
Přečetla jsem s chutí, i když konec byl trochu bez fantazie (jenom rychlé střílení a zabíjení), proti tomu některé pasáže - přechod Pustiny mi přišly dosti uvěřitelné a odpovídající mým představám post apo světa.
Štítky knihy
Brno Praha boj o přežití násilí brutalita konec světa české sci-fi krveprolití otroci postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
2016 | Spad |
2014 | Příliš dlouhá swingers party |
2010 | Hustej nářez |
2017 | Poločas rozpadu |
2020 | Operace Thümmel |
Velice příjemná "žánrovka" na pár večerů. Postapo teď zažívá svůj druhý boom a to je jedině dobře, protože ze subžánrů sci-fi patří rozhodně mezi mé nejoblíbenější. Zasazení do českého prostředí, náznaky návazností na současné poměry, elitářství, sektářství, frakce - všechno v pořádku. Přesto je to spíše jednohubka, za to sympatická. Jediné, co my trochu chybělo, byla propracovanost a hloubka postav, které šli v rámci neomezených hranic žánru vykreslit určitě zajímavěji a konec, který mi nevím proč moc neseděl. Jinak kniha rozhodně není ztrátou času a navnadila mě na další počiny autora. Navždy ozařuj!