Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543979/bmid_spalovac-mrtvol.jpg
4
4711
4711
Příběh Spalovač mrtvol o pražském zaměstnanci krematoria Karlu Kopfrkinglovi, který je často označován jako psychologický horor, se odehrává v období nástupu nacismu. Karel Kopfrkingl je slušný občan, vzorný otec a manžel, představuje se jako osoba jemná a útlocitná, a často nezapomene zmínit, že je abstinent a nekouří. Svou manželku oslovuje Lakmé, svou kočku nazývá čarokrásná, mnohokrát je zmíněno, že hovoří s úsměvem. Co se však skrývá v charakteru tohoto na první dojem „ušlechtilého“ člověka? Autor postupně, bravurním stylem plným ironie a černého humoru, odhaluje zrůdnou přeměnu a patologické jednání Karla Koprfkingla, který je fascinován smrtí a touhou, jak nebožtíkům ulehčit od tíhy jejich osudu a kremací je vysvobodit z jejich pozemského života. Příběh je metaforou k idejím rasové nesnášenlivosti a jejího řešení v průběhu okupace a nacismu.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2017
,
Audioteka
, Bookmedia
Interpreti: Miroslav Táborský
více info...
Přidat komentář
Já ani nevím, kolik hvězdiček mám dát. To bylo tak absurdní čtení, že pořád nevím, co si o tom myslím.
Ale řekla bych k tomu, že Ladislav Fuks skvěle ( pro mě mrazivě) popsal, jak člověka může proměnit nějaká ideologie v mírumilovného člověka až v takovou zrůdu, která si k tomu všemu myslí, že to je správná věc, co udělal.
Teď po sepsání komentáře, jsem si uvědomila, že smyslem díla je čtenářům ukázal lidskou ovlivnitelnost. To autor ukazál dokonale, takže dávám plný počet.
Taková naše už klasika, zajímavý literární styl a napětí, že by se dalo krájet, až do konce. Čas podívat se někdy i na film, ze krerého jsem před lety viděla jen malý kousek.
Myšlení hlavního hrdiny se mi zamlouvalo, v psychologickém slova smyslu. Tichá voda břehy mele, ačkoliv tento hlavní hrdina moc tichý nebyl. Soucit a láska ke všem, a hlavně k nejbližším pro mě byla poetikou a romancí, než začal přemýšlet jako ovce. Jeho život a rodina byla bohémská, navždy jí bude, ale bohužel už ber Romana. Všichni se dají zlákat na lepší pracovní místo a za lepší zítřky, avšak tato kniha je nadčasová a totéž se děje dnes, jen v jiném měřítku. Člověk by sám nad sebou a nad jeho ovlivnitelností měl přemýšlet. Média a sociální sítě jsou dnes velká páka na naše mladé, co se však netoulají a nespí ve stohu v Suchdole.
Tohle není oddechový čtení, tohle je tvrdý psychologický porno. Chápu ty, kteří hodnotí plným počtem bodů stejně tak, jako chápu ty, který hodnotí odpadem. Já zůstávám přesně mezi. Nesedí mi Fuksův styl nezáživného „umělého“ psaní všeobecně. Byť může být myšlenka knihy sebevíc brilantní, její podání mě míjí, jako bych četl divadelní hru a ne román.
Dobrý příběh, dobře napsané, jen ta nálepka "psychologický horor" mi k tomu nějak nesedí. Kniha hodná zamyšlení nad tím, co jsme mi lidi vlastně zač. Psycho to bylo určitě, ale horor tedy dle mého ne. Ale záleží samozřejmě na úhlu pohledu jednotlivého čtenáře.
Zapomeňte na to, že tuhle knihu přečtete během letního odpoledne někde u vody... V dnešní uspěchané době je poklidný styl vyprávění až iritující, zejména opakující se věty a slova, ale bylo by chybou snažit se děj jakkoli přeskakovat. Pro mne byla postava Karla Kopfringla znepokojivá hned od začátku, tihle přehnaně spořádaní lidé jsou většinou schopni toho nejhoršího, obzvlášť, když se objeví zdatný manipulátor. Kniha je poplatná i dnešní době, ukazuje, jak je snadné pokřivit člověka promyšlenou propagandou. Jen ten konec mi nějak neseděl, spíše by se mi líbily nějaké ty "boží mlýny", ale kdo ví, kam nakonec ten sanitní vlak dojel...
Karel Kopfrkingl –hybatelná postavička pražského krematoria deformuje své buddhistické idee do jednosměrného bodu „vysvobození smrtí“, a to na pozadí fašismem znetvořených třicátých let. Učení transformované do obhajoby smrti přichází ze spalovačových rukou – v „zájmu“ vyššího dobra – antisemitismu.
"Dáš si rakvičku, nebo věneček" – věta, kterou Kopfrkingl pohřbil syna, snad ve své smrti mlčky děkujícího otci „čeho všeho ho na tomto světě ušetřil“, na filmovém plátně pronesena ústy v té roli až úchvatně odporného Rudolfa Hrušinského staršího, jaksi „samozřejmě klidně“ demonstruje bezedné morální prázdno člověka vraždícího vlastní děti a ženu – Lakmé, Nadoblačnou, Nebeskou.
Fuksův Spalovač - krása ve smrti.
Děj knihy se mi strašně vlekl, konečný akt byl natolik rychlý, že jsem ho vlastně nějak přehlédl a jednou rukou už sahal na knihu další. Pohled na svět z očí tohoto pana Kopfrkingla a sdílet jeho myšlenkové posuny nás mají nejspíš naučit, jak je snadné lidi obalamutit. A monolog hlavního hrdiny mi začínal lézt krkem, stejně jako jeho výrazy, které mi někdy nedávaly smysl, ale toť můj pohled. Jinak doporučuji.
Kniha vás zprvu unáší na vlně poklidného života mírumilovného člověka a jeho rodiny. Se stejným klidem budete sledovat smrt, jako vysvobození od utrpení bytostí trpících na tomto světě.
Děj vás zprvu ukolébává, v tomto tempu pokračuje celá kniha a jediné co nárůstá je vaše zděšení a hrůza. L. Fuks zvolil vynikající postup, kde neděsí čtenáře zběsilou akcí, ale oním klidným, až uspávacím vývojem situace.
I kdyby L. Fuks napsal jen toto dílo, tak mu špičkové postavení mezi našimi autory nemůže nikdo upřít.
Geniální, geniální, geniální! Mnozí autoři se (hlavně dnes) snaží diváka poděsit co nejděsivějšími zvěrstvy druhé světové války, zatímco pan Fuks veškerou děsivou esenci vměstnal do kratičké novelky o postupném „rozkladu“ obyčejného občana. A překvapivě nepokulhává ani filmové zpracování.
Tak tuhle knihu napsal psychicky narušený spisovatel, jinak si to neumím vysvětlit :D.
Měla jsem spočítat slova, kolikrát napsal: růžolící dívka v červených šatech, muž s tvrdým bílým límečkem a červenou kravatou a počet, kolikrát se zblázní žena s perlovým náhrdelníkem a perem ve vlasech.
Zakončení knihy jsem absolutně nepochopila, stejně jako nechápu, proč je kniha v kánonu pro maturitu z českého jazyka.
Zvláštní styl, kterým autor psal, mi zpočátku moc neseděl. Nejdříve byl děj "neškodný" - průměrný muž pracující v krematoriu vede průměrný život. Stačilo ale, aby na něm "zapracoval" jeho přítel, člen fašistické NSDAP a z tohoto obyčejného muže se stal udavač a vrah. A navíc byl přesvědčen, že dělá záslužnou práci pro lepší zítřky. Děsivý příběh, který mnou doslova otřásl. Tato kniha patří k těm nejlepším, co jsem četla.
Kniha mě velice zasáhla. Je mrazivá tím, jak je pravdivá Ukazuje, jak je hloupý člověk manipulovatelný a kam vede setkání takového člověka s šikovným řečníkem a demagogem. Prázdnou nádobu naplníte, čím chcete. Příběh sice vypadá nepravděpodobně, ale kolik podobných lidí žilo za druhé světové války? Kdyby takoví lidé nebyli, Hitler by nikdy neměl šanci. Tento příběh je naprosto nadčasový. Tím je tak děsivý.
Knihu jsem si vybrala jako povinnou četbu k maturitě, naprosto mě nadchla! Jedna z nejlepších českých knih, co jsem kdy četla.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno česká literatura kolaborace antisemitismus první republika, 1918-1938 ideologie krematoria Protektorát Čechy a MoravaAutorovy další knížky
| 2017 |  Spalovač mrtvol |
| 1985 | Pan Theodor Mundstock |
| 2004 | Myši Natálie Mooshabrové |
| 1975 | Příběh kriminálního rady |
| 1978 | Variace pro temnou strunu |
Úžasná kniha. Naprosto mne nadchlo vyjadřování hlavní postavy. Prostě už od začátku víte, že to nebude je tak.