Spát v moři hvězd. Kniha I.
Christopher Paolini
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535791/bmid_spat-v-mori-hvezd-kniha-i-661113c32077e.jpg
4
507
507
Spát v moři hvězd série
1. díl >
Měl to být rutinní průzkum neobydlené planety. Ale když pod povrchem neznámého světa narazí xenobioložka Kira Navárezová na pozůstatek mimozemské stavby, změní to navždy nejen ji, ale i chod lidských dějin. Hrůzy i zázraky prvního setkání s novým druhem, monumentální bitvy o osud lidstva a nejvzdálenější kouty galaxie – to je budoucnost, která Kiru čeká, když se rozhodne odhalit pravdu o tajemné mimozemské civilizaci.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2022
,
Voxi
Originální název:
To Sleep in a Sea of Stars. Part One, 2020
Interpreti: Kajetán Písařovic
více info...
Přidat komentář
Zajímavá kniha od autora Eragona. Jiný žánr i jiný způsob psaní, ale bichle to jsou pořád ;-) Spát v moři hvězd je hezky napsaná kniha a i když sci-fi moc nečtu tato kniha se mi líbila a doporučuji. Těším se na další díl.
Eragon je pro mě láska už od mládí. Na tuhle Paoliniho knihu jsem se tudíž moc těšil a bohužel mě moc nebavila. Chvílema opravdu nuda, chvílema celkem fajn čtení. Jako celek ne víc jak 3/5. Nad dalším dílem budu uvažovat až vyjde.
Na scifi moc nejsem.. Jenže jsem si kdysi myslela, že nebudu číst klasiku, romány ani komiksy... A co se časem nestalo - přece jen na ty odstrkované došla řada a některé mě fakt prekvapily. Asi jde taky o výběr, na co natrefím, jak mi daný příběh autor podá. A právě to mě vedlo k přečtení tohoto žánru právě od Paoliniho, kterého přeci znám :-)
Nemohu hodnotit vesmírné dobrodružství na základě srovnáním s jinými díly nebo autory, právě z neznalosti... Ale odvypravěné to bylo moc hezky. Okamžitě jsem se zakousla do čtení a protože měl příběh pěkný akční spád už od začátku, nenudila jsem se. Vlastně se v tomto napínavém duchu nesl celý příběh. Trochu mě rozhodily některé vysvětlovací pasáže, že jsem chvilkami nerozumela. Ale vcelku to bylo dost dobré - pro vesmírného mudlu ;-) :-) budu se těšit i na další díl (y).
No, četlo se to dobře, téma zajímavé, technické podrobnosti zvládnuté, takže jsem se nenudil. Na druhou stranu, občas se to stávalo dost únavné a natahované. Dost jsem váhal, jestli 3 nebo 4 hvězdičky, ale nakonec ty 4 dám. Já totiž vesmírné opery moc rád a těch v konkurenci trpajzlíků a hodných upírků zas tak už moc není. Takže, jo.
Na knihu od autora Eragona jsem se těšil a přečetl ji za dva večery. Bavila mne a považuji ji za hodně dobrou. Poněkud nesouhlasím s kolegy níže. Co ještě nebylo vymyšleno, co se ještě "nedá předvídat"? Za mne čtivé, zajímavé a technicky zvládnuté. Doporučuji
Kniha je bezvadně napsaná, ale prostě mě nenadchla. S hlavní hrdinkou jsem se neuměla ztotožnit. Je to takový mix Artemis, Hostitele a dalších.
Sny hlavní hrdinky alias (trochu spoiler, který ale pochopí jen někdo, kdo již četl) vzpomínky Měkkého ostří byly určitě psány s vyšším plánem a poselstvím, ale byly příliš složité, až nepochopitelné. Technické pasáže, neustálé opakování toho, v jakém zrychlení se zrovna nachází ta která loď, brzdilo děj. Druhou knihu už si asi “odpustím”..
Docela zbytečná kniha. Zkusila jsem pár stran od začátku, tam byly postavy. Nudné, tak si říkám, třeba jen kostrbatý úvod. A ne, někde uprostřed hlavní postava bojuje s čímsi nezemským, ale tak chaoticky a nesrozumitelně, až mám dojem, že sci-fi je mrtvá. Už není co vymýšlet. Naštěstí máme dystopii.
Stejně jako Paolini vlétl na dračích křídlech do světa fantasy, vyrazil nadsvětelnou rychlostí do galaxií žánru sci-fi.
Vcelku vůbec, ale vůbec nic originálního, přesto velmi čtivé - pokud od jeho děl nic víc neočekáváte. A stejně jako v sérii o Eragonovi - i ve hvězdách najdeme mix klišé a vcelku očekávaných "zvratů". Některá zajímavá témata zůstala nezodpovězená, naopak banality do nekonečna rozebírány ze všech možných i nemožných úhlů. Vysoké hodnocení přiřazuji z důvodu, že jsem se nestačila nudit - pořád se něco děje a 500 stran uteklo vskutku rychleji než meziplanetární let :)
Něco bylo úžasné, něco mi připadalo jako hovadina. Nemůžu popsat, aniž bych prozradila děj. Ale knížka byla dobře napsaná a četla se výborně, další díly určitě přečtu a dávám 80%.
Eragon se mi líbil, takže jsem se na tuto knížku těšila. A nebyla jsem zklamaná. Je to opět pohádka o boji dobra se zlem, ale dobře se to čte. Určitě bych si ráda přečetla i další díly, protože konec byl tedy takový nijaký.
Budu upřímný, nikdy jsem neměl rád Paoliniho knihy. Eragona jsem odložil někdy ve dvanácti, protože mi to přišlo prostě špatné. Během minulého roku jsem se však rozhodl dát mu šanci a přečetl jsem celou ságu Inheritance. Musím říct, že jsem byl docela překvapen… bylo to ještě horší, než jsem čekal. Úroveň jeho psaní byla otřesná. Jediné přirovnání, co mě napadá, je, že takto nějak by zněl mluvící strom… V paměti mi rovněž utkvěla Paoliniho tendence opakovat určité fráze. Už si nevzpomenu kolikrát „Eragon běžel rychleji než kdy dříve“, ale párkrát se to objevilo. Samotný příběh byl velice neoriginální, hraničící s kopírováním významných předchůdců v rámci žánru fantasy, velice předvídatelný a plný různých klišé. Pořád nějak nechápu, že jeho knihy někdo vydal. Nad tím, že jsou dokonce i populární, mi zůstává rozum stát.
I přes řečené probudilo mou zvědavost, když jsem se dozvěděl, že Paolini chystá novou knihu, opouštějící žánr fantasy, kterým se proslavil a vstupuje do nekonečného vesmíru, jímž sci-fi je. Byl jsem hodně zvědavý, nakolik se jeho úroveň psaní zlepšila. No, ne že by měla kam klesat…
Nyní se konečně dostávám k jeho nové knize. Paoliniho psaní se skutečně zlepšilo, ale… no, pořád za moc nestojí a silně pokulhává zatím, co bych nazval průměrem. Moje ‚než kdy dříve‘ počítadlo se tentokrát zastavilo na dvanácti, ale je možné, že mi nějaké uniklo. Příběh byl opět velice předvídatelný, postavy nevýrazné a popravdě nudné. Nudné bohužel působí jako slušné shrnutí celé knihy. Paoliniho nová kniha mě neskutečně uspávala, takže pokud máte problémy se spaním, tuto knihu vám mohu vřele doporučit. Myslím, že to bylo naposledy, co jsem četl něco od tohoto autora. Dvě hvězdičky se zavřenýma očima a s přihlédnutím k tomu, že mi autorův styl nesedí… Čteno v originále.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Eragon |
| 2012 | Inheritance |
| 2006 | Eldest |
| 2020 |  Spát v moři hvězd. Kniha I. |
| 2009 | Brisingr |
Jeden z nejočekávanějších titulů roku 2020 rozhodně nezklamal. Po klasické fantasy plné draků, trpaslíků a elfů se Christopher Paolini vydává na pole klasické sci-fi. Jeho nové knize se nedá upřít vskutku impozantní znalost tematiky (z všelikých popisovaných technologií a procesů – ať už jde o pohony lodí, zbraně, mimozemskou civilizaci a její historii a mytologii či jakékoli jiné technologie, jde jednomu až hlava kolem) a značná popisnost. Díky tomu působí popisované reálie uvěřitelněji, což je velké plus. Ona popisnost může ale místy až nudit a být trochu na obtíž dynamice příběhu. Jde však o nadprůměrné čtení se značným potenciálem (nutno dodat, že je ve hře i filmová adaptace, na níž se má Paolini se sestrou Angelou přímo podílet), které jde doporučit zejména fanouškům hardcore sci-fi. Za sebe mohu říci, že i přesto, že mi kniha místy připadala příliš popisná a vybrané příběhové motivy lehce okoukané, jsem se při čtení dobře bavil a na pokračování se budu těšit.