Spát v moři hvězd. Kniha II.
Christopher Paolini
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535789/bmid_spat-v-mori-hvezd-kniha-ii-661112fc4436a.jpg
4
336
336
Spát v moři hvězd série
< 2. díl
Xenobioložka Kira Navárezová na průzkumné misi objevila mimozemský organismus a celý život se jí obrátil vzhůru nohama. Měkké ostří – jak organismus pojmenovala – ukrývá řadu děsivých tajemství. Poté, co se Kiře a jejím přátelům nepodaří najít mystický artefakt pro boj s medúzáky a strašlivými nočními můrami, představuje poslední naději pouto, které mezi Kirou a Měkkým ostřím vznikne. Pouto, které může pro lidstvo znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2022
,
Voxi
Originální název:
To Sleep in a Sea of Stars. Part Two, 2020
Interpreti: Kajetán Písařovic
více info...
Přidat komentář
Já jsem to četl jako jednu knihu, možná si to někdy vezmu i česky, ale to počká.
(SPOILER) Za mě lehce slabší než první díl a to i přes všechny akční scény, litry mimozemských tělních tekutin a epických vesmírných bitev.Poslední část s klony Tlamy mi přišla už vysloveně zbytečná.Kdyby kniha končila stavbou vesmírné stanice Kirou/Carra /Qwona, byl by to skvělý konec.Takhle mi to přišlo celé useklé o postavě Pátrače ani nemluvě.Nicméně, četlo se to dobře a Paolini dokázal, že kromě fantasy zvládne napsat i skvělou sci-fi.
Bála jsem se. Tak hrozně moc jsem se bála. Paolini je vypravěč, skoro bych řekla bard, s překrásnou fantazií plnou draků a kouzel. Jak by někdo takový mohl zabřednout do hypermoderních technologií sci-fi žánru? Ale světe div se, on to dokázal. Překvapuje mě, že první kniha má horší hodnocení než druhá, protože mě určitě zaujala víc. Jak už je zmíněno v komentářích níž, v druhé knize se střídala bitva za bitvou a děj, spolu s mimozemskými bytostmi, tím trochu utrpěl. Přijde mi zajímavé, o jak poetickou knihu se vlastně jedná. Nicméně konec, kde se Kira v podstatě pasovala na Boha, mě zrovna dvakrát neuspokojil. Doufám, že pokračování ji vrátí nohama zpátky na zem :-) Velice se na něj těším a doufám, že se Paolini neodmlčí na dalších 10 let :-)
Vesmírných bitev bylo na můj vkus až moc. Škoda, že autor nedal víc prostoru Starým bytostem, Pátrači, Modré holi... Chtělo by to další knihu.
No, druhá část mě tedy zdaleka nenadchla tak jako první. Pravděpodobně je to tím, že mezi knihami jsem měl půlroční odstup, takže se mi leccos vykouřilo z hlavy a trvalo mi, než jsem zase chytil nit. Ale jak si tak čtu své hodnocení prvního dílu, tak to ke konci nějak začalo ztrácet děj i štávu, takže chyba asi bude i jinde. Druhá část je prostě nějak hůř uvěřitelná a i když vše dobře dopadne, není to jaksi ono.
Dodatky mě překvapily - pokud je na konci druhé knihy slovník pojmů, proč nebyl i v první knize? V Inheritanci to tak bylo v každé knize, tak proč teď tohle? Na druhou stranu to není úplně zásadní - leccos si člověk domyslí, některé pojmy v knihách vůbec nejsou použity (aspoň myslím) a podle mé zkušenosti neustálé listování do slovníku spíš otravuje, takže někdy se vyplatí slovník ignorovat (ale zase někdy se hodí - prostě případ od případu).
Hodnotit nebudu, za přečtení kniha ale nejspíš stojí. Ta první určitě.
Tak mám za sebou druhou část. V jistých ohledech to bylo lepší než první kniha v jistých zase horší.
Začnu těmi horšími. Po delší pauze bylo celkem náročné se vrátit do toho světa. Zase si opět všechno připomínat. Stejně jako u minulého dílu tak i tady mi vadili vědecké názvy. Ne že by byly všechny špatné, ale opět jsem z nich byla zmatené a nic mi neříkali. Díku bohu že tam byl slovník na konci takže se v tom dalo vyznat. To mi třeba chybělo v první knize. Dále bych uvítala popis medúzáků nebo aspoň jejich kresbu. Za ten čas co utekl od první knihy jsem celkem zapomněla jak vypadají.
Oproti první knize to bylo mnohem akčnější. Knížka začala přesně tam, kde minulá skončila. Dějově jsme se do toho vrhli po hlavě. To se mi na tom líbilo. Závěr série nebyl vůbec špatný i když jsem ho očekávala trošku jiný.
Na závěr bych dodala, že se povedla obálka a krásně ladí k předchozímu dílu.
Obě dvě knihy přestavují úžasný svět a já jsem ráda, že jsem si ho mohla přečíst. Celou sérii bych hodnotila tak na 4,5 hvězdičky. Za tenhle díl dávám 4, protože negativa převažovala.
Nemôžem dať viac ako tri hviezdičky, aj napriek tomu, že v druhej polovici knihy sa mi viac páčil dej, najmä dejová línia posádky lode Wallfish a ich vzájomné vzťahy. Celkovo hodnotím knihu ako priemerné sci-fi a určite sa k tejto knihe nikdy nevrátim. AJ
Je vidět, že si dal autor opravdu záležet a není to spíchnuté horkou jehlou, oceňuji i slovníček pojmů, i když mě trošku mrzí, že nebyl zařazen i v první části, kde by byl dle mého názoru užitečnější.
Druhá kniha si drží úroveň té první a i když nevím, co Fragment vedlo k tomu, aby knihu rozdělil na dvě části, myslím, že se jim to podařilo rozdělit celkem smysluplně. První část je spíš takové seznámení s postavami, přičemž druhý už vás hodí rovnou do akce. Na můj vkus byl ale ten souboj neskutečně roztahaný a zdlouhavý, vlastně se bojovalo skoro polovinu knihy a to už mě zkrátka po nějaké době přestávalo bavit. Myslím, že by knize neuškodilo, kdyby se pár stránek prostě seškrtalo, mělo by to větší šťávu.
Moje duše většinou prahne po happyendu, ale tady mi ten konec přišel naprosto adekvátní, i když maličko přitažený za vlasy, ale vlastně proč ne. Za mě slušné sci-fi, které můžu s klidným srdcem doporučit i náročnějším čtenářům.
Po rozpakoch z prvej knihy som začala čítať dvojku a čítala, čítala a čítala... až bol koniec. Ani neviem ako a knihu som zhtla ako jednohubku. Moje obľúbené postavy, Falconi ️♥, Gregorovič, celá posádka Šneka, mi budú chýbať. Skvelé čítanie, príbeh plný napätia a zvratov... a potom prišiel ten záver.. aach. Predstavovala som si to inak, ale asi to skončilo ako to skončiť malo. Ak by Paolini napísal pokračovanie, tak by som sa vôbec nehnevala :)
Skvělá kniha. Obdivuji autorovu fantazii. Tedy já si to vše dokázala v pohodě představit, ale vymyslet to, bych nedokázala ani náhodou. :-) Zároveň je vše věrohodné a je znát pečlivá příprava. I když to dalo fušku, jak píše autor v závěru, tak to rozhodně stálo za to! Jen nechápu, proč je to u nás v knihovně jako fantasy/sci-fi a ještě ke všemu v Dětském oddělení. :-D
Miniserie, od které jsem neodtrhla zrak. Obě knihy jsem přečetla v rámci víkendu na jeden zátach. Ačkoliv je kniha zařazena do Sci-fi, skrývá se v ní mnoho pravdy z aktuálního života. Leckdy jsem musela nad přečtenou pasáží přemýšlet, jak moc se prolíná s životní pravdou. Devíti letá práce autaro, zde rozhodně nepřišla na zmar! Můžeme jen děkovat a doufat, že takových knih bude více.
Měla jsem strach, že to Paolini nezvládne, že jako spousta mladých spisovatelů skončí s jednou dobrou knihou/sérií a tím to hasne. No nejenom že přeskočil do úplně jiného žánru, ale opravdu se mu podařilo vyrůst...
Jelikož jsem to jako vždy četla v originále, tak jsem obě části měla v jedné knize. Podle mě to tak mělo být, jedná se o celek a nehodí se ho dělit. Jsem ráda, že jsem tomu dala tak brzo šanci, protože těch 920 stránek mě naprosto pohltilo. Drobné výhrady mám, obzvlášť k rychlejšímu zakončení, ale jinak jsem velmi spokojená.
Co se mi nepozdává, tak kritika některých, co se technických aspektů týče. Sci-fi je jeden z mých oblíbených žánrů a ač nejsem fyzik, tak bylo vidět (aniž bych ještě přečetla jeho doslov), že si autor dal na výzkumu záležet.
Budu sledovat s jakou další knihou za pár let přijde. Jen tak dál, doufám, že si získá i další čtenáře, nejenom z řad teenagerů.
(SPOILER)
Zdravím všechny sci-fi blázny,
máme tu pokračovaní první knihy, tak bez žádných okolků, jdeme na to.
Jako vždy na prvním místě máme obálku. Ta věrně pokračuje ve stejné linii, jako u prvního dílu, vazba šitá, pevná, kvalitní. Tady musím pochválit tvůrce Lindy Martina za opravdu skvělou práci. Bohužel za mne je velká škoda, rozhodnutí o rozdělení knihy na dvě části. Tady to nakladatel nezvládl a kniha by určitě lépe vypadala jako celek.
Teď už k ději takže pozor na spoilery!
Kniha nám začíná návratem hlavní hrdinky a jejího doprovodu do sluneční soustavy. Tato část mě vcelku nudila, na druhou stranu jsem koncem této části pochopil, proč to autor udělal. Při útěku si totiž Kira sahá za hranice svých sil a začíná lépe chápat možnosti svého nezvaného spolubydlícího, který s ní obývá její tělo.
Dále navazuje další cesta nadsvětelným pohonem, což pro mě byla vždy velká nuda. Zde alespoň náš pan tvůrce rozvinul vztah mezi Kirou a Měkkým Ostřím, což v dalším sledu událostí bylo velice důležité.
Víc jak polovina knihy popisuje závěrečný boj proti velkému a mocnému Cteinovi, což bylo pro mě vcelku zklamání a opět se tu objevili typické problémy nezajímavého záporáka.
Naštěstí to autor vcelku zachránil, neboť tam byly záporáci hned dva :D
Tlama, byla daleko zajímavější nepřítel a tento souboj by si opravdu zasloužil více prostoru.
Daleko větší zábava pro mě byl samotný konec knihy ( nebudu samozřejmě plně popisovat ), ale velmi se mi to líbilo a autor si zároveň nezavřel vrátka pro další pokračováni.
Konečné zúčtování:
Ano, Paolinimu se opravdu podařilo proniknout do žánru sci-fi. Kniha se mi velice líbila i přes jemné nedostatky, proto doufám, že o autorovi neslyšíme naposled. 4,5/5*
Spát v moři hvězd II. je výbornou knihou, završením celé „mini série“ a velmi dobře napsaným sci-fi se svébytným světem. Jeho největší devizou jsou ale vedlejší postavy, které by možná zasloužily více prostoru. Závěr dvojknihy (už jen kvůli obsáhlému slovníku a rejstříku, který by se při čtení první části hodilo mít při ruce působí rozhodnutí tuzemského nakladatele knihu rozdělit na dvě vskutku nedomyšleně) v sobě nese nadšené uspokojení, které v předchozí části vcelku chybělo a poskytuje odpovědi na bezpočet otázek, jež během čtení vyvstaly. Zároveň je těžké ubránit se myšlence, zda by celé dílo nepůsobilo lépe jako jeden velký svazek, jak tomu je v originále.
Nedá se stoprocentně doporučit fanouškům předchozích knih Christophera Paoliniho, přesto si ale zaslouží veškerou pozornost a úsilí při čtení, které v závěru rozhodně odmění. Zmatení střídá nadšenost a poklona autorovi za vytvoření velmi promyšlené vize budoucnosti, kde je magie vystřídána vědou a setkání s pradávnou mimozemskou technologií, jakož i civilizací působí vskutku dechberoucím dojmem, jakož i závratné tempo celé knihy, nad kterým místy zůstává rozum stát.
Zkrátka a dobře; pokud se chcete vydat do světa, ve kterém je plno bitev vesmírných plavidel, mimozemských civilizací, ale i třeba romance, přátelství a odpudivých záporných zrůd (nad jednou dvěma by zajásal i takový H. P. Lovecraft), jste tu správně. Tohle se povedlo a byť by se místy hodilo ubrat na popisnosti, určitě se budu těšit, s čím Paolini vyrukuje příště…
WOW nemám slov, takovéhle zakončení bych nečekala...
nadšení z první knihy pokračovalo i v této, postavy byly úžasné, každý jiný, každý original, každý se svými vlastními chybami a já kdybych mohla tak snad dám větší hodnocení ne 5 hvezdiček.
Přišlo mi, že kniha byla důmyslně rozdělena na dvě. První byla taková rozehřívací a seznamovací s lidmi a danou situací a o učení se Kiry pochopit smysl Měkkého ostří. V této druhé části už jsou uplatněny získané vědomosti k záchraně celého vesmíru. Před začátkem čtení je vhodné mít obě knihy, neboť kde končí jedna, hned začíná druhá kniha. Nemluvě o tom, že slovníček pojmů a zkratek, je jen ve druhé knize. A že těch zkratek je tam využíváno hodně.
Celkově musím říct, že tato druhá část byla také super. Hodně akce, nechybí ani vesmírné bitky. Navíc jsem získala odpovědi na některé otázky, které vyplynuly v prvním díle. Výborné a mohu každému jen doporučit :) Autor zase nezklamal.
Jsem na cestě- s Kirou. Jsem zvědavá, jestli pan Paolini taky, protože by si zasluhovala po tom všem co obětovala a co se jí podařilo i nepodařilo další uzavřenější příběh. Moje naivní dušička by si přála pro Kiru i takový malý hepiendík i když už to není ta lidská bytost jako na začátku. Prostě se mi se všemi postavami nechce loučit, dala bych si nášup. Celá druhá kniha je bitva, byla jsem napnutá až do konce. V první knize byl i příběh o přátelství a lidských touhách, v druhé aspoň pro mě o poznání , sebeobětování a naději. Líbilo se mi to, ale uvítala bych uzavření toho otevřeného konce. Pane Paolini, velice se přimlouvám, nenechte Kiru samotnou v tom obrovském prostoru.
Štítky knihy
vesmír mimozemské civilizace mimozemšťané kosmické lodě záchrana planety sci-fi kolonizace vesmíruAutorovy další knížky
| 2004 |  Eragon |
| 2012 | Inheritance |
| 2006 | Eldest |
| 2020 |  Spát v moři hvězd. Kniha I. |
| 2009 | Brisingr |
Konečně dočteno :-( tato kniha pro mě byla fakt trápení a jedno velké zklamání.