Spát v moři hvězd. Kniha I.
Christopher Paolini
Spát v moři hvězd série
1. díl >
Měl to být rutinní průzkum neobydlené planety. Ale když pod povrchem neznámého světa narazí xenobioložka Kira Navárezová na pozůstatek mimozemské stavby, změní to navždy nejen ji, ale i chod lidských dějin. Hrůzy i zázraky prvního setkání s novým druhem, monumentální bitvy o osud lidstva a nejvzdálenější kouty galaxie – to je budoucnost, která Kiru čeká, když se rozhodne odhalit pravdu o tajemné mimozemské civilizaci. *Kniha 1 není první díl série, ale jen první část samostané knihy (originál byl vydán jako jedna kniha).... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2020 , Fragment (ČR)Originální název:
To Sleep in a Sea of Stars. Part One, 2020
více info...
Přidat komentář
Trvalo mi poměrně dlouho se do knihy začíst, ale nakonec se mi příběh poměrně líbil. Jazyk mi přišel trochu složitější a mnoho nových vymyšlených pojmů mi občas dělalo problém, když jsem knihu na chvíli odložila. Ovšem nápad velmi zajímavý a určitě si přečtu i knihu II.
Mám se sci-fi pramalou zkušenost a není teda moc s čím srovnávat, ale něco mi říká, že kniha je v tomto žánru kvalitní čtení. Většině technických informací jsem za mák nerozuměla, což je vzhledem k mé chemicko-fyzikální demenci absolutně normální a autor je v tom nevinně. Jen mi malinko chyběl vhled do psychiky hlavní postavy. Hrne se na ni jedna katastrofální událost za druhou a její reakce se zdají být asi tak stejně procítěné, jako když Loki vzpomíná na zničení Asgardu (spoiler alert?). Hrdinka je ale výtvorem autora, který dříve tvořil příběhy podávané očima dětského krotitele draků, i tuhle záležitost mu teda úplně odpouštím.
Moc hezké, velmi se mi to líbilo a hned si musím sehnat pokračování. Klína jsem si zamilovala a celkem mě mrzelo, že o něm vždy mluvila jako o ,,tom mladíkovi", stejně tak jsem si zamilovala Gregoroviče a jeho poněkud zvláštní způsob vyjadřování, ó čtenáři. Vlastně jsem si je zamilovala všechny a celou knihu též. Jediná špatná věc na ní byla, že mě z ní bolely ruce, když jsem ji držela při čtení :-). Každopádně doporučuji, bylo to super.
Velice dobře napsané, je vidět, že autor nyní zacílil na starší skupinu čtenářů, než s Eragonem. Přiběh Kiry měl nápad a jsem zvědavý kam dál se to posune v Sluneční soustavě a jak se celý příbeh vyvrbí...
Musím říct, že tahle kniha mě úplně uchvátila. Je tu vidět autorův velký posun od Eragona, který byl mimochodem ale taky skvělý. Paolini prostě píše úžasně a tady to jenom potvrdil. Příběh mě vtáhl od úplně první stránky a to nemůžete říct o úplně každé knize. Kniha je napsaná hrozně pěkným jazykem, což určitě svědčí i o skvělé práci překladatelů. Kira byla velice zajímavá postava, a skvělé byly taky vedlejší postavy především posádka Šneka. Ty jsem si úplně zamilovala. Děj v knize byl opravdu nabitý a skoro pořád se tam něco dělo a neustále přibývaly nové zápletky, takže tam nebyla nějaká nudná místa. Plus tam taky bylo hodně dějových linek, ale zároveň jste se v tom neztráceli. Jen konec byl už trosku dle mého natáhlý, ale vy jste vlastně tak moc zvědaví jak to dopadne, že čtete pořád dál. Upřímně se mi kniha líbila od první stránky a hned od začátku vám musí být jasné, že to bude skvělé a že to má určitě velký potenciál. Asi se nemůžeme zlobit na autora, že nevydal nic tak dlouho, protože tohle muselo dát hrozně moc práce. Za mě je to tedy fakt skvělé složité propracované sci-fi, do kterého byste se měli určitě pustit, jestli jste to ještě neudělali.
Vcelku se mi to líbilo až na tu délku. Je to taková sympatická sci-fi pro dětí. Pochopitelně nesnese srovnaní s knihami hard sci-fi, co mám v oblibě, ale změna občas prospěje.
Z vědeckotechnického hlediska mě naštvalo, že tam terbium vydávali za platinový kov. A podivná byla i věta: "...na dráze, která by byla geostacionární, kdyby těleso nemělo vázanou rotaci!"
No ale co čekat od autora, jež předtím psal fantasy, ve které si může vymýšlet, jak se mu chce.
Je to slušné sci-fi. Možná kdyby to krapet zkrátil, je tam x zbytečných pasáží, tak by to mělo větší spád
Měla jsem pocit, že čtu pořád to samé dokolečka - jednu událost omílanou z několika stran na několika vesmírných lodích, ale ... bez výsledku. Bez nějakého napětí, které by vás ve čtení hnalo dál.
Paolini poskládal písmenka na vesmírnou loď a ... tím to končí. Zapomněl dál postavám duši, zapomněl na originalitu ... neodnesla jsem si z příběhu nic. Žádnou představu života, který v knize prezentoval, žádné emoce, dojmy, rozšíření fantazie ... prostě nic. Byl to příběh tak plochý a nic nedávající až jsem občas pochybovala o tom, že jej opravdu napsal tenhle člověk.
Upřímně, jediné, co jsem z Paoliniho stylu v knize poznala, je čtivost. Prostě jsem to dočetla, i když mě to nebavilo, protože se to četlo dobře. Jo, tenhle autor se prostě dobře čte. Ale v této knize je to tak všechno, co nabídnul.
Bohužel, na Odkaz dračích jezdců to nemá ani omylem.
Nejkrásnější na této knížce byla obálka. Ta se opravdu povedla a kniha vyhlíží hluboce, tajemně, vesmírně nekonečně... Moc krásné...
Přiznávám, nedočetl jsem to. Dostal jsem se do třetiny a podle některých ostatních komentářů jsem možná skončil právě včas. K té první třetině: Mrzelo mě plagiátorství a vykrádání kdečeho, od všech filmových Vetřelců po videohry. Mrzelo mě, že se to snaží halit do hávu sci-fi, ale v pravém slova smyslu to sci-fi není. Chybí tomu hloubka, sdělení, poselství, zkoumání... Spíš bych to označil za fantasy bez fantasy prvků. Mrzelo mě, že na čtenáře nejsou kladeny žádné nároky, není třeba nad ničím přemýšlet, všechno je popisné a je to popisné očekávaným způsobem. Žádné novátorství, působilo to spíš jako fanouškovská pocta velkým spisovatelům žánru, ovšem bez toho, aby autor pochopil, co velké spisovatele žánru udělalo velkými. A možná je to fakt dobrá kniha, jen moje očekávání byla někde jinde a kdyby mi bylo 16, udělalo by to na mě dojem.
Ale ta obálka... Je fakt krásná...
Uff ... Na knihu jsem se velmi těšila, ale pravděpodobně asi moc a vytvořila jsem si až moc velké očekávání.
Začátek byl ok. Ale pak už kniha nabírala raketovou rychlost směr dolů. V půlce už mě kniha nebavila a marně jsem vyhlížela konec.
Námět super, ale zpracování ... Každou chvíli jsme měla pocit, že tohle už jsem někde četla nebo viděla. Zbytek si asi přečtu, ale ne hned.
Zážitek plný rozporů. Paolini tak krásně píše a jeho postavy jsou tak zajímavé. Bavil mě hlavní příběh, měkké ostří, postavy, jejich životní příběhy, pohnutky, emoce... Ale Paolini mě totálně otrávil omáčkou okolo. Nemusel mě přesvědčovat o tom, jak úžasnou má fantazii a kolik bizarních životních forem umí vymyslet. Stejně tak jeho neustále zdůrazňování g rychlostí, všech ochranných obleků, zbraní, signálů atd. mě spíš přesvědčovali o tom, že tenhle svět vůbec nefunguje... Snad při každé akci díry v kosmických lodích a všichni pořád žijí a nikde žádný problém... Já vám nevím, přišlo mi to zbytečné. Detaily činily příběh spíš nevěrohodným než naopak. Třeba Marťan byl pro mě, jako pro sci-fi začátečníka, mnohem uvěřitelnější a reálnější, i když byl plný technických podrobností, které jsem neuměla vyhodnotit. V moři hvězd jsem nestála a už vůbec nespala... 3/4 knihy to šlo, poslední 1/4 už utrpení a stejný pocit jako u posledního dílu Eragona... Ztráta tahu, tříštění, zbytečné podrobnosti, opakování situací... "Ať už to dočtu!!" Zklamání. Ale jo, pokračování si přečtu, ale nic extra neočekávám, prostě jen zjistím, jak to dopadne. Být teenager určitě to nebudu takhle pitvat a bude mě to bavit. Prostě už mám za sebou přehlídku různých fantasy a začínám být rozmazlená... :)
Mně se kniha velice líbila, je to jednodušší sci-fi, takové odpočinkové, příjemně a rychle se čte. Kniha mě chytla hned od začátku a je to přesně ten typ knihy, kdy se celý den těšíte, až budete mít večer čas a zase můžete číst. Takže za mě super.
Možná jsem rozmazlený ze 40K, ale tohle scifi mě nebavilo. Koupil jsem si ho už v době vydání anglicky, ale dočetl jsem to před měsícem.
Nevím, začátek dobrý, ale jak v půlce začal hon za Mcguffinem a pak vlastně už nic.
Paolini by měl zůstat u fantasy, nebo se nezbavit jediné postavy co mě zajímala.
Kniha se mi četla těžce a vůbec mě nebavila. Jedna z mála knih, kde lituji koupi i ztracená čas.
Není to eragon :( Jako sci-fi se to číst dalo, ale i tak jsem někdy váhal co to hlavní hrdinka vlastně dělá. Za mě knihu zachraňoval lodní mozek.
Od všemi vychvalovaného Paoliniho jsem si už nějakou knihu chtěla přečíst opravdu dlouho, a Spát v moři hvězd mě svou anotací hrozně zaujalo. Ne že bych byla ve výsledku zklamaná, ale spíše už teď vím, že jeho knihy nejspíš nebudou nic pro mě. Tohle je typická sci-fi - najdete zde úplně všechno, co od toho žánru pravděpodobně očekáváte, jako například nejrůznější technologie, mimozemšťany a mnoho dalšího. Můj největší problém byl však s tím, že zde bylo až příliš popisných pasáží. Jakože obdivuji autora, že do knihy zapracoval tolik odborných informací a je vidět, že se v tomhle tématu vyzná, ale jak tomu má sakra rozumět normální člověk? Skoro většinu času zde byly popisovány jednotlivé vynálezy a různé fyzikální podstaty, až mi z toho šla hlava kolem a ve výsledku vím stejně úplný prd. Některé pasáže, jako například různé bitvy byly vážně zajímavé a čtivé, ale většinu času jsem měla problém, abych neusnula. Dost mě taky štvala hlavní hrdinka. Celou dobu mi byla absolutně nesympatická a v jejím chováním bylo vidět, že myslí jenom na sebe. Každopádně bych neřekla, že je tahle knížka špatná, autor píše fakt skvěle, jenom mně prostě tolik nesedla a do dalších dílů se nejspíš pouštět nebudu.
3⭐/5⭐ Pokud jste opravdu velkými milovníky sci-fi, tak pravděpodobně budete z téhle knihy dost nadšení, ale na mě jednoduše byla až moc složitá.
Za knihu děkuji Albatros Media
Tohle bylo příjemné překvapení. Podle mne se jedná o zajímavý koktejl namíchaný z dobrých ingrediencí. Očekávatelných, ale pěkně nadávkovaných. Kousek filmu tu, prvek z počítačové hry támhle (možná to byl jen dojem, ale ten Mass Effect jsem v tom prostě cítil) a výsledkem je fungující, ladící celek.
Sci-fi v pravém významu "fikce na vědeckém základě". Nebo alespoň se tak tvářící - nápady v knize vypadaly úžasně, ale jejich teoretický podklad nejsem schopen posoudit. Vše ale působilo docela uvěřitelně. Techických nápadů zde bylo více a autor z nich poměrně dobře těžil (měl je promyšlené). Překryvy, Markovův pohon... i samotný artefakt. Provázanost a vytvoření "nočních můr" velice zajímavé, hrdinka tím pádem získává na komplexnosti a není jen zachránkyní. Co se týče napínavosti, knihu jsem přečetl již za cca 2 dny, takže to taky o něčem vypovídá.
Paoliniho grafomanství mohlo na můj vkus ještě trochu přidat plyn, některé světy působily velice zajímavě, ovšem asi by to bylo na úkor spádu příběhu.
Za mě 4,5, velice dobrý čtenářský zážitek.
Váhala som medzi 3 a 4 hviezdičkami. Je to tak 3,5. Bolo to lepšie než 3, ale zároveň to na 4 nemá. Kniha sa veľmi dobre čítala, ale stále som mala pocit, že už som niečo podobné čítala alebo videla. Oceňujem dobre vykreslené postavy, atmosféru a obdivujem autorovu fantáziu. Ak má niekto pri sebe obe knižky, najprv doporučujem si prečítať slovník pojmov/dodatky, veľmi to pomôže. Som zvedavá aký bude "druhý diel".
Neviem presne ako je rozdelená kniha v preklade, čítam originál a keďže som za polovicou tak rátam, že je to už koniec knihy 1. Príbeh nie je veľmi originálny, mimozemšťania sú podľa mňa mimo a celkovo tomu zatiaľ chýba, ako to nazývajú v angličtine "world building". Chýba mi tu rozpracovanie a podrobnejší opis svetov a planét a staníc, na ktorých sa hlavní hrdinovia zastavia, nejaká história. Niečo už zo žánru sci-fi načítané mám, ale táto kniha je zatiaľ pre mňa len taký slabý priemer. Uvidím, či sa to v druhej polovici zlepší. AJ
Štítky knihy
vesmír mimozemské civilizace mimozemšťané záchrana planety sci-fi kolonizace vesmíru
Autorovy další knížky
2004 | Eragon |
2012 | Inheritance |
2006 | Eldest |
2020 | Spát v moři hvězd. Kniha I. |
2009 | Brisingr |
Nikdy jsem nebyla velký Eragonofil, ale hodně mě zajímalo, jestli se Paolini po těch letech jako spisovatel někam posunul. A navíc změnil žánr. Takže po knize jsem sáhla.
Začátek mě moc nebavil, přišlo mi to zdlouhavé popisování něčeho ne moc zajímavého (byť jde o vesmír, mimozemské artefakty a xenobiologii), ale pak se kniha rozjela a nemohla jsem se od ní odtrhnout.
Takže za mě milé překvapení a ve tvorbě autora je vidět výrazný posun k lepšímu.