Špicl Páně 955
Patrick Zandl
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491223/bmid_spicl-pane-955-VPl-491223.jpg
4
37
37
SVATÝ VÁCLAV JE MRTEV. BITVA O OSUD ČESKÉ ZEMĚ ZAČÍNÁ… Konec prvního tisíciletí našeho letopočtu není jednoduchá doba. Druhý muž českých zemí Martin z Wartberka se snaží usmířit východofranského krále Otu s knížetem Boleslavem. Otovi hnula žlučí nejenom nešťastná Václavova bratrovražda, ale také – a to především – neplacení tributu. A Boleslavovi zase popleněné pohraničí a vypálená hradiště i hrozba interdiktu. Cožpak se ale mohou dva křesťanští panovníci takto přít v předvečer vpádu uherských kmenů? A do toho to proroctví. To zpropadené proroctví! „Třikráte Čechy zachrání Říši, třikráte jí budou vládnout…“ A pak, pak co? Kdož ví. Omdlel, ten kněz, než to stihl dopovědět.... celý text
Přidat komentář
Podle mě skvělý úvod do současného stavu historického bádání, když si chce někdo syntetizovat dějiny Evropy a naší kotliny v ní. Sice bych prolegomena raději viděla stylisticky více jako promluvy Widukinda z Corvey, který nebyl žádným naivkou, ale jako ostatní kronikáři psal své dílo se znalostí antické a franské tradice a psal účelově pro svého zeměpána. Tam se Zandl více vypovídává jakoby sám a ukazuje, co "ví", což je trochu obtěžující. Moderní řeč bych tolik nezazlívala ani u kronikáře, ani v jednotlivých dějových kapitolách příběhu (který se pro mne pěkně skládá, vůbec se mi nerozpadá), prostě jako byste si dosadili trochu dnešní mluvy a uvažování do těch postav. Pak je to trochu literární esejistika spíš než román, nebo spíš stylový mix. Ale má to své klady: Líbí se mi představa, že i Boleslav musel mít svého king-makera (nebo spíš dux-machera), že takové rody v pohraničí vartující si pamatovaly tři sta let staré bitvy, ač třeba neměli psané kroniky, povedená je spousta detailů (a právě u bitev, nebo poprava tupým mečem apod. vychytávky). Někdy to pěkně šlape, proroctví pak zřejmě zakládají na další díly? Občas to je dle mého přitažené za vlasy hodně (ma-dier-v-řiť coby původ Magyar?), projekce do "národů" středověku taky sedět nemusí, chybí mi ženy... Ale celkově je to inspirativní čtení.
Překvapení, především po stylistické stránce. Román je psán pseudoarchaickým jazykem, jenž nepůsobí rušivě a zároveň je v tom spousta chytře použité nadsázky, kterou jistě ocení všichni milovníci historie a češtiny.
Kamenem úrazu je ale zápletka, lépe řečeno, její nevšední využití. Namísto souvislého vyprávění se začíná po vzoru Kosmovy kroniky, a kdybych nevěděl, že jde o samostatný román, počítal bych minimálně s dalšími pěti díly. Jakmile však skončí druhý obraz, začne vám docházet autorův záměr vykašlat se na dějový oblouk a skládat mozaiku pěkně kousek po kousku, aby si po výsledném složení čtenář mohl říci, že i v české historii je pár momentů, na které je třeba být pyšný (ať už jde o fikci, či ne). Ne, že by však šlo o nějakou národopisně nacionalistickou propagandu; Patrick Zandl umí být, co se dobových poměrů týče, krutě střízlivý. Dalším plusem pak jsou dokonale vykreslené bitevní vřavy, stejně jako rytířské potyčky, a ani dialogy se tu nešetří, jako kdyby se rozdávali zdarma.
Moje první kniha od autora. Musím přiznat, že rozhodně nebude poslední. Zajímavé pojetí zrodu naší vlasti v časech, kdy o budoucnosti mohla rozhodnout jedna smrt.
Kdyby název knihy zahrnoval slovo "povídky", tak není knize co vytknout. Takhle jsem dostal něco jiného, než jsem čekal.
Popisy bitev strhující, napínavé - a pro mě uvěřitelné.
Plus za "nelpění na postavách".
Hezká obálka.
Nemám problém s historickými fabulacemi, ale připadá mi, že v této knize obsah svůj boj s formou prohrál.
Zandl umí psát, je to můj oblíbený autor (ať už se jedná o sci-fi, příběhy nebo technikálie)... jen tentokrát se mu to nějak rozpadlo. Byly to spíše takové povídky, kolem jednoho proroctví. Na mě trochu moc postav a zmatků... ale ty dobové reálie se mi líbily, zase jsem díky knize googlil a doplňoval si znalosti z dějepisu, takže chystané pokračování si určitě přečtu, ale budu doufat, že to bude držet trochu více pohromadě a že to bude mít nějaký lepší závěr :)
Nelituju, že jsem knihu koupila, chtěla jsem podpořit začínajícího spisovatele. Ale teda číst se to moc nedalo. Děj je zmatený, příběh nanicovatý, vlastně ani nevím, kdo je titulní postava. Autor se vyžívá ve vykreslování bitevních scén a v historických kontextech - reálných i fabulovaných - a nic jiného v knize vlastně není. O historii se zajímám, mám myslím slušný přehled... ale nebaví mě toho číst stovky stran. Prolegomena jsou úplný neužitečný úlet, autorova duševní masturbace nad historickými odkazy je otravná, osa smyšleného proroctví je přihlouplá, příběh pohromadě nedrží - a dešifrovat, o co autorovi jde, když se tu zjevně mísí historie s fantasy, nemá smysl. Pokud se má něco v knize propojit v dalších dílech, tak sorry, ty už si nekoupím.
Dvě hvězdičky za některé historické zajímavosti.
(SPOILER)
Považuji Boleslava I. za zakladatele Českého státu, a proto jsem šáhl i po této knize, jejíž děj se odehrává v období jeho vlády, bohužel to byl velký omyl, protože za prvé to o Boleslavovi ani moc nebylo, hlavní postava byl nějaký smyšlený Martin z Wartberka, údajně druhý muž knížectví, a za druhé to vlastně ani nemělo pořádný děj, bylo to celý dost zmatený. Martin z Wartberka vykládá nějakému umírajícímu sasovi, jak byl u Vokáče se Sámem a bojoval proti Dagobertovi, tím asi autor myslel bitvu u Wogastisburgu, která proběhla v roce 631. a to mu vypráví v roce 950. Další nesmysl je poprava tupým prknem, žádným prknem se nikdy nepopravovalo, popravovalo se Plknem, což byl popravčí meč, někdy se uvádí i popravčí sekera.
Autor se pokusil o Historický román a vyšla z toho sci-fi parodie.
Štítky knihy
Přemyslovci proroctví špionáž Čechy svatý Václav, český kníže, cca 907–935 bratrovražda Boleslav I. český kníže Frankové České knížectví historické rományAutorovy další knížky
| 2005 |  Flotila Země |
| 2015 | Husákův děda |
| 2022 | Špicl Páně 955 |
| 2011 |  Koncernová pětiletka |
| 2012 | Apple: cesta k mobilům |
Přišlo mi to trochu chaotické, jednotlivé kapitoly byly spíše samostatné povídky. Vadily mi vulgarismy.