Komu zvonia do hrobu
Ernest Hemingway
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/143082/bmid_spisy-ernesta-hemingwaye-komu-zvoni-BE0-143082.jpg
4
1651
1651
Dej románu, sústredený na tri až štyri dni, sa odohráva v druhom roku občianskej vojny v Španielsku. Američan Robert Jordan, univerzitný profesor španielčiny, člen medzinárodnej brigády, je poverený dôležitou úlohou, ktorá má zaistiť úspech chystanej republikánskej ofenzíve. Pracuje v tyle nepriateľa ako diverzant a plní svoju úlohu, aj keď sa presvedčil o jej nezmyselnosti. Na charakteroch niekoľkých republikánov, s ktorými sa hrdina románu stretáva pri zabezpečovaní akcie, je zobrazené celé vtedajšie revolučné Španielsko so všetkými problémami, úspechmi aj zmätkami. Autor sa sám zúčastnil ako korešpondent občianskej vojny v Španielsku na strane republikánov.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1981 , Slovenský spisovateľOriginální název:
For Whom the Bell Tolls , 1940
více info...
Přidat komentář
Definitivně nejlepší kniha od E. H. Nikdo mi nevymluví, že právě za tuto knihu měl dostat Nobelovku, a později se mu to komise snažila vynahradit tím, že mu ji dala alespoň za Starce a moře.
Přestože styl psaní není nijak lehký, ke konci knihy hltáte stránku za stránkou se zatajeným dechem. Když jsem dočetla poslední větu zmateně jsem otáčela další listy a říkala si: To si snad autor dělá pr..., že je tohle konec příběhu.
Upřímně, pokud by existovalo vězení pro literární zločince, s chutí bych tam Hemingwaye poslala a držela ho v těch nejhorších podmínkách. To čeho se dopustil, ugh... Minimálně několik dní jsem se z toho vzpamatovávala. Kdybych měla napsat seznam knih s nejhorším koncem, Komu zvoní hrana by se vyjímala na přední pozici a hned za ní Allegiant od Veronici Rothové.
Aby si ale někdo nemyslel, že tuto knížku hodnotím negativně, tak upozorňuji, že je tomu naopak. Právě tím koncem se Hemingway liší od ostatních autorů, právě tím na mě tak zapůsobil a postaral se o to, že na román Komu zvoní hrana nikdy nezapomenu. Zřejmě jsem odsouzená nadosmrti přemýšlet nad tím, co se mohlo stát dál.
A já za to Hemingwaye miluji a nesnáším zároveň.
(http://readeatandlive.blogspot.cz/2015/02/a-proto-se-nikdy-nedavej-ptat-komu.html)
Styl psaní je chvilkami poněkud výstřední, dialogy krátké (údajně to ma i nějaký učený název, ale zapomněla jsem jej). Kdybych neuměla španělsky, asi by mi dost vadilo neustálé používání tohoto jazyka, zvlášť když v knize nebyly žádné vysvětlivky. Na druhou stranu nevím, jaký překlad všichni komentující četli, ale ten, který jsem měla v rukou já, byl v pořádku.
Děj se chvílemi poněkud vleče; kdybych nebyla ostřílený čtenář ruského realismu, asi bych s tím měla poněkud problém. Jak jsem si tak pročítala komentáře tady, musím říct, že souhlasím spíše s mužskou částí čtenářů; romance Roberta a Mariy mi přišla nudná. Ne zbytečná, ale na to, jaký potenciál má občanská válka, se mi to zdá jako plýtvání energií.
Ale kniha nebyla špatná a postavy byly popsány dobře.
Priznávam, že sa mi nepáčia knihy E. Hemingwaya, jeho štýl písania je možno bližší mužom. Prečítala som niekoľko jeho kníh kedysi ako povinné čítanie a táto jediná sa mi páčila. Čítala som ju za tie roky opakovane a stále ma osloví rovnako. Je v nej pár krásnych myšlienok a dosť podnetov na rozmýšľanie.
Nesklamal ma ani podľa nej natočený americký film z r. 1943.
Poté, co se ve 160. straně stále odehrálo nic. Seznamování s partyzány ve španělském lese - celkem 2 uběhlé dny. Jsem knihu odložil. Napsané je pěkně, ale žádný odvar. Již jsem četl silnější partyzánské příběhy se odpovídajícím spádem. Hemingway mi opět přijde nemastný neslaný, celkově přeceňovaný.
Příliš dlouhá souvětí a rozsáhlá vyprávění mi bohužel "dovolily" přečíst knihu asi do poloviny, pak už jsem se v tom hodně ztrácela.
Tak nevím. Vyjádření vzajemné lásky které mě opravdu chytí za srdce se mi nezdá.Miluj bližního svého , Čas žít čas umřít je lásky mnohem víc. Občas mi připada že pro hlavního hrdinu opravdu znamená víc než láska revoluce.Moc se mi to líbilo zvlášť upovídanost španělů . Ale nevím jestli od autora v nejbližší době něco přečtu.
Kniha o všem. Nejde zde o příběh, ale o smysl života. Dokonale vylíčeno, jak se dá život prožít za 3 dny. Někdo to nedokáže po celý svůj život, ale Robert Jordan to zvládl a ty 3 dny jsou jako květ na obloze, jako vítr ve zlatém obilí...
Hemingwayův velký svět. román je rozehrán do 4 dní (v jiném komentáři jsem četla snad jen 3) občanské války ve Španělsku. Pro mě bylo poutavé líčení dvojice milujících se lidí a jejich prožitků ve 3 dnech a nocích, ostatní válečné zápletky byly již méně přitažlivé. Hl. hrdina amer. učitel španělštiny Robert šel do války jako dobrovolník.
Motto: "Žádný člověk není ostrov sám pro sebe". Krásný čtivý román.
Tři dny a tři noci Španělska. Tři dny a tři noci ideálů, které prostě musí být, stejně jako musí být vždy nějaký Pablo. Tři dny a tři noci, které se umí pořádně táhnout, a přesto nejsou utahané. Tři dny a tři noci, co se do nich vejde všechno.
Občanská válka je zajímavým tématem a člověk tak má možnost sledovat, s jakou přehnanou brutalitou se jednotlivé strany konfliktu chovají a ztrácí tak případné iluze. Samotný příběh je docela napínavý (hlavně v závěru knihy) a kromě toho musím ocenit i čtivost a také pečlivé vykreslení charakterů jednotlivých postav. Jediným nedostatkem jsou některé zdlouhavější pasáže, což ale ve srovnání s celkovým dojemem z knihy nepůsobí příliš rušivě. Na závěr bych chtěl upozornit i na filmové zpracování z roku 1943.
Příběh byl zajímavý, ale některé pasáže byly zbytečně zdlouhavé a nezáživné. Konec knihy byl naopak naprosto skvělý. To, jak si Robert s Marií vyjadřovali svou lásku mě vždy pobavilo, ale to nejspíš bude překladem. :)
Líbil se mi tok úvah, jenž Hemingway v tomto díle často nechal rozproudit. Knihu jsem četl před časem a vzpomínám si (sice ne úplně přesně) na konfrontaci Jordanových myšlenek : "Možná, že ani tato válka nemá cenu... stejně se nic nezmění... ale má, jistěže má, protože všechno má cenu. To jen anarchisti, když se dostanou trochu do úzkých, všechno házejí za hlavu a chtějí se věšet... ale my ne, my budeme bojovat a půjdeme dál. "
Bohužel musím přiznat, že mě tato kniha nenadchla, přišlo mi, že příběh nijak negradoval. Tři dny v životě několika lidí byly popsány opravdu detailně, někdy až únavně, ale žádné velké pocity to ve mně nevyvolalo...
Já nevím. Do mého vkusu se toto veleslavné dílo tedy netrefilo. Kniha se čte velmi těžce a děj nepostupuje nijak závratnou rychlostí. A ty milostné dilaogy Roberta s Marií... Snad je to chyba překladu.
Pěkné čtení, člověk je pak moc rád, že nemusí prožívat to, co hlavní hrdinové. Líbil se mi hlavně děj odehrávající se v těch asi třech dnech, nějaké ty vhledy do minulosti byly trochu nudnější.
Štítky knihy
americká literatura Španělsko španělská občanská válka (1936-1939)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Stařec a moře |
| 1974 |  Sbohem, armádo |
| 1966 | Pohyblivý svátek |
| 2016 | Komu zvoní hrana |
| 1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Na druhý pokus jsem knížku dočetla. Jsem za to ráda, ale přesto se tato kniha mezi mé srdcové záležitosti nezapíše. Ovšem vyprávění Pilar o "očišťování" jednoho městečka od fašistů bylo pro mě natolik působivé, že jsem dočetla knihu hlavně v očekávání, že se podobná pasáž znova objeví, i když z ní neskutečně mrazilo.. Celkově pohledy do minulosti postav byly nejpůsobivějšími částmi díla (Maria), ale ocenit musím i, jak to tak bývá, samotný závěr.