Společenství
Bentley Little
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/485057/bmid_spolecenstvi-Ahq-485057.jpg
3
92
92
Barry a Maureen hledali dům, který by splňoval jejich požadavky na moderní a bezpečné bydlení. Toužili po klidu, zajištění a životě v sepětí s přírodou. Vysněnou nemovitost našli na utažském venkově, v chráněném rezidenčním komplexu Bonita Vista, co by kamenem dohodil od městečka Corban. Maureen může jako účetní pracovat i z domu, Barry je spisovatel hororů. Vše se zdá být ideální. Musejí se sice stát členy společenství vlastníků nemovitostí, ale to je běžné i všude jinde. Potom při vyklízení věcí po bývalých majitelích najdou v přístěnku zvláštní vzkaz, při garážovém výprodeji nepotřebné veteše je osloví zástupce společenství s podivnou výtkou a v poštovní schránce u domu je čeká absurdní překvapení. Opatrně se začnou rozhlížet, zkoumat sousedy a prostředí. Na mysli jim vyvstane otázka, zda se nepřestěhovali až příliš daleko od civilizačních vymožeností, na něž byli zvyklí z domovské Kalifornie, a radost ze splněného snu získává první trhliny… Hororový román Bentleyho Littlea se neodehrává v gotickém přítmí starobylých venkovských sídel. Čtenáře napíná a děsí pozvolným odkrýváním pravdy o životě v komplexu, který se koupe v záplavě slunečních paprsků a v němž žijí samí milí lidé.... celý text
Přidat komentář
No jak to popsat...
Od Bentleyho Littla to byla první kniha. Samozřejmě. Děj byl z velké části velmi ponurý a depresivní. Umřelo tam pár lidí, u kterých bych nějak nečekala, že umřou (asi jsem naočkovaná svými psychothrillery a myslím si, že se to nakonec všechno vysvětlí a ti, co se ztratili, se zase najdou...). Psychologický nátlak na hlavní hrdiny se lehce přenáší na čtenáře, což je velkou devizou spisovatelova umu. Konec je hrozný, ovšem k danému žánru naprosto vyhovující, proto ho nebudu hodnotit tak subjektivně, jak to mívám ve zvyku, ale přenechávám část lehkého sarkasmu na pozadí.
Společenství je přesně ten typ psycho-hororu, který si chcete přečíst. Lidi tak nějak fascinuje téma kultu, uzavřených komunit, sekt a je-li to Váš šálek kávy, knihu si kupte a přečtěte. Jednak tím podpoříte autora, od kterého si chcete přečíst více děl a jednak nákupem knih společně utlumíme potřebu knižního trhu zvedat ceny tak, jako se to děje dnes všude kolem nás...
Kniha byla skvělá až moc skvělá.. Byla úžasná.. Nápad super, anotace, obálka vše krásne... Ale pak.. Přišlo něco co jsem nečekala a myslela jsem že knihu nedoctu no škoda... Konec to pak úplně zabil... Přitom to mohlo být tak skvěle jako na začátku.. Možná, že moc stránek?? Kdo ví...
Do půlky to i tak nějak šlo, ale potom se to zvrhlo v neuvěřitelnou fantasmagorii.
DarthElle skvěle vyjádřila i mé pocity z knihy se všemi nesmyslnostmi, které bijí do očí.
Kniha mi byla doporučena slečnou v knihkupectví (šla jsem vyměnit knihu, která se mi o Vánocích sešla dvakrát) a docela jsem se na ní dle anotace i doporučení těšila. Jenže po asi 150 stranách jsem měla chuť ji odložit. Však to má rozsah skoro 500 stran a ono se tam nic nedělo. Samé očividné náznaky, jako pěst na oko, šikana a teror bylo to jediné, co se odehrávalo. Pár "nevysvětlitelných" úmrtí, ale jinak nic zajímavého. Odolala jsem pokušení knihu zahodit a jako chronický dočítač jsem ji s nechutí dorazila. Je pravda, že Barry i Maureen mi byli docela sympatičtí, ale to jejich nepochopitelné chování a natvrdlost mi k nim nesedělo, hlavně k Barrymu jako k autorovi hororů. Však všude byly odkazy na to, jak by to řešil v jeho knize, ale jestli byly takové jako jeho myšlenky, nechápu jak to někdo mohl číst. Zápletka docela zajímavá, ale neoriginální a navíc tak strašně nedomyšlená, že nechápu jak to autor zvládnul natáhnout na takový ohromný rozsah. Rozuzlení na posledních 10 stranách vlastně nic nevysvětluje, jen ukončí příběh. Z knihy jsem docela zklamaná a proto dávám hodnocení průměrné. Jsem asi už zhýčkaná perem Stevena Kinga, Darcy Coates nebo Josefa Kariky. Tohle mi nesedlo a myslím, že by to nebylo lepší ani v jiném rozpoložení. Kniha je lehce zapomenutelná a poputuje k někomu dalšímu, já se k ní určitě nevrátím.
Mně se to líbilo. Děj je zajímavý, místy celkem nepříjemný až děsivý. Hlavně pasáže o Pahýlovi. Hvězdu strhávám za ten konec, hodně mě zklamal. Vzhledem k celkem rozvleklému ději byl zrychlený, useknutý, přišel mi nepromyšlený a dost mimo. Brala bych trochu reálnější rozuzlení.
Na knihu jsem se těšila, ale neměla jsem od ní moc velká očekávání. Některé scény jsou v knize opravdu výtečně napsané, ale bohužel jsou tam i pasáže, které jsou zdlouhavé a vlastně pořád o tom stejném dokola. Naštěstí vždy, když už sem říkala, že je to opravdu zdlouhavé plácání pořád o tom stejném a měla jsem chuť knihu odložit přišla pasáž, která byla napínavá a opět mě dostala do tempa a přinutila u knihy zůstat. A že některé situace tam jsou slabě řečeno velmi nepříjemné. Ovšem konec? Tak ten mě vážně moc, moc zklamal. To bylo opravdu velký špatný. Jako čekala jsem, že konec bude asi divný a byla jsem zvědavá jak to autor ukončí, ale takové sci-fi jsem opravdu nečekala. To bylo pro mě strašné (sci-fi nemám ráda) a musela jsem se smát. To byl teda zážitek, že jsem si málem vykroutila oči :D. Doma mám od něj ještě knihu Dům, na kterou se chystám a doufám, že dopadne lépe :D, ale nejdřív si musím dát od autora trochu pauzu ať to během čtení moc nesrovnávám a nebudu mít takové předsudky.
SPOLEČENSTVÍ
Hodnocení Knihánkova: 3 ⭐️
Tahle knížka byla napřed tak úžasná! Dlouho byla úžasná... bohužel to nakonec zkazil konec :(. Ale hezky postupně.. Manželé Barry (spisovatel) a Maureen (účetní) koupí nový dům, který je na první pohled dokonalý. V překrásné lokalitě a ještě za super výhodné peníze. Nastěhují se, začnou se seznamovat se sousedy (respektive s lidmi, kteří bydlí okolo) a chtějí prostě normálně žít. Velmi brzy se však začnou objevovat trhliny, které je začnou čím dál tím více znervózňovat.
Budování atmosféry bylo skvělé. Temno se postupně přibližuje, napětí graduje. Mně osobně se na knize neuvěřitelným způsobem líbily tyto dva momenty, přišly mi opravdu extra děsivé a mně samotné z toho běhal mráz po zádech:
1.) Pahýl a vše kolem něj. Creepy.
2.) scéna při běhu - Maureen běží krajinou a najednou uvidí postavu. Scéna jako z hororu - výborně napsaná, přenesla se na mě tíživá atmosféra a strach - což se mi často nestává.
Dejme tomu první polovina knihy úchvatná. Potom člověk tak nějak čeká, kam se to posune - a ono to vlastně spíš stojí a je si to stále velice podobné (což samo o sobě nevadí, mně se to líbilo, ale je pravda, že v určitý moment se to začalo mírně opakovat - což může čtenáře začít nudit). No a pak přišel konec... celou knihu jsem si přála, aby to nebylo scifi. Jestli bylo nebo nebylo Vám zde samozřejmě neprozradím:), každopádně nehledě na tento můj požadavek jsem s koncem nebyla spokojená. Zklamal mě. Nelogický (hlavně nelogické chování některých hrdinů), nepochopitelný (spousta otázek zůstala nezodpovězena) a takový.... fantasmagorie... překombinované... divné... a co se týká úplného konce - za mě správné horory mají končit prostě jinak! :D
Knížku bych doporučila fandům hororu - to zas jo, podle mě si zaslouží šanci, něco do sebe určitě má. Ale fakt velká škoda toho konce! :D :)
Více v mém povídání na YouTube, kanál Knihánkov - video Přečteno 1/2023.
Polemiky o tom, či Společenství je alebo nie je horor (ako avizuje obal), by som nechal bokom. Zjavne to horor je. Síce chápem, prečo o tom niektorí pochybujú a hovoria skôr o satire/čiernej komédii, ale Bentley Little zakaždým skôr alebo neskôr nájde cestu späť k hororu a to vrátane finále, ktoré naplno ukáže, že to celý čas skutočne bol horor. Paradoxne, koniec patrí istým spôsobom k najslabšej časti románu. Jednak začne používať more klišé, zvláštnych náhod, nehôd a deus ex machina a jednak čakáte, že autor odpovie na zásadné otázky, ktoré vám počas čítania napadli... a on na ne neodpovie. Proste to ukončí takým epilógom, až som listoval ďalej a hľadal epilóg číslo dva. Nenašiel som. Síce sa mi páčilo, že mnohé veci zostali otvorené. Je fajn, ak si čitateľ môže niektoré veci domyslieť sám. Nemalo by sa to však byť o tom, že idete do reštaurácie, zaplatíte za večeru a čašník vám na stôl položí suroviny a dvojplatničku s hláškou, že si to máte navariť sami. Prečo sa pokuty začali tak kopiť? Čo tým spoločenstvo chcelo dosiahnuť? Prečo prichádzali ku koncu s tak neskutočne absurdnými pravidlami? Čo nimi chceli dosiahnuť? Prečo by všetci obyvatelia trpeli také extréme zasahovanie do svojich životov? Čakáte šokujúcu sériu finálnych twistov a ona sa nekoná. Super je, že Little udržuje po celý čas svižné tempo, kniha má síce veľa strán, ale text a riadkovanie nie sú nahusto, dĺžka kapitol je tak akurát a neustále vás dopredu poháňa túžba po vysvetleniach. Ku koncu som to čítal bez dychu, lačno otáčajúc stranu na stranou, aby som sa dozvedel odpovede. No a ono nič. Vadila mi absurdná logika veci (ako by mu dokázali, že píše z domu?), nepochopiteľné správanie postáv (skutočne takto funguje FBI? Naozaj by ste žili v dome, do ktorého vám kedykoľvek uprostred noci chodia cudzí ľudia a boli tým len „znepokojení“?), vypadávanie dôležitých vecí z deja (ako to teda bolo so šerifom?), nekonzistentnosť (nejak mi nešlo cez mozog, že sa tu vraždia deti a potom riešia banality ako je farba stužky, ktorou musíte mať o paličky priviazané rastliny) a nezrozumiteľnosť (neorientoval som sa v počte obyvateľov, v scénach „kolosea“ a protestu akoby to bol trojtisícový dav, ale na s. 275 sa explicitne uvádza, že komplex veľa trvalých rezidentov nemá).
(SPOILER)
SPOILER! SPOILER! SPOILER!
Předem tohoto komentáře bych chtěla poděkovat panu Kingovi, že se "nechal" přejet dodávkou zrovna když četl (sic jinou) knihu od Bentleyeho Littlea, páč jen díky tomu jsem se k tomuto úžasnému skvostu dostala a strávila s ní několik nejlepších hodin svého života. Ty hodiny sem rozhodně nemohla strávit plnohodnotnější četbou! Takže vážně děkuji, mistře a už radši žádné čtení za chůze.
Nyní ke knize samotné. Jak by pravil Jára Cimrman - nápad jistě dobrý, výsledky nebyly dobré. Anotace mě zaujala, říkala jsem si, že by to mohl být solidní psycho-teror, začátek byl solidní, chytlo mě to, postavy byly sympatické, první pokuty byly směšné, ale hezky to budovalo atmosféru komplexu, který nádherně začíná se šikanou dalších obětí. Dost mě naštvalo, že dost brzo zabili tu nejzajímavější postavu, která mi docela připomínala Juda z Kingova Řbitova zvířátek ... nebo sem z něho měla podobný feel, proto sem si ho tak oblíbila. Pak pomalu a hezky postupně začaly padat sračky do větráku až se z toho stal totální Mount Everest. Za polovinou knihy už sem jen protáčela oči a říkala si "To je blbost! Tohle není možný! To je nereálný!" ... asi posledních sto stran sem jen projela očima, jelikož už sem si říkala, že sem u toho ztratila času dost a to sem si od té knihy dala asi dva týdny oddech a ani to nestačilo. Kdyby měl autor vymyšlený nějaký vlastní řád světa, nějakou utopii, jenže on strčil děj svého příběhu do reálného světa a prakticky si ohnul veškerá pravidla, která existují nebo se na ně rovnou vysral. Zákony? Pcha! Lidská práva? LOL! Vláda? Co to je? Však na společenství nemohou! ... kdyby to bylo takhle jednoduché vytvořit si uzavřenou komunitu a dělat si, co se Vám v ní zlíbí, tak by jich bylo plno. Otrava zvířat, mizení lidí, vražda dětí ... nezájem! O to by se přeci vůbec nikdo zvenku nezajímal ... to mě vytáčelo jako solidně. Hlavně když by stačilo s tím jejich dokonalým soupisem práv jít k prvnímu ochránci lidských práv. Tohle prostě není něco, co se dá jen tak obejít, podepsat a schválit - diskriminace, natáčení lidí v jejich osobních příbytcích a ještě vysílání naživo nebo ze záznamu, poroučení, jakou barvou mají mít natřený příbytek, jestli mají mít doma fotky, jestli mohou mít vůbec děti ... to poslední byl solidní bizár ... vůbec by žádný gynekolog nepoznal, že ta ženská neporodila samovolně, kdyby do ní někdo narval ramínko a vyvolal potrat. Část s agentem FBI byla vyloženě k smíchu, zvlášť když sem během toho četla dokonalé Černé léto od M.W. Cravena, sic tam není FBI, ale je tam krásně vidět jak má vypadat pořádné vyšetřování. Tady agent FBI se nechá opít rohlíkem, bez jakýchkoliv debat smete podezření z podezřelého a jde si na pívo se zkorumpovaným šerifem. Prej žádnej důkaz, fotka staženého cápka, podrobný soubor nesmyslnych pravidel nebo nezákonné natáčení lidí to nejsou důkazy. Cápek, co se tam plazí bez rukou, nohou a jazyka je taky zcela běžný jev. Mluvící zeď už nemohla nic zabít, páč už to bylo celé mrtvé.
Když tak čtu komentáře i u jiných děl autora tak nemám moc chuť se pouštět do něčeho jiného od něj. Až moc si svého času cením. Jedna hvězda za nápad a já jdu tuhle knihu pustit z hlavy.
Jsem strašně moc ráda, že se nedívám na recenze, než jdu nějakou knihu číst, jelikož kdybych se dle nich měla řídit, tak si tuto nepřečtu. A byla by to obrovská škoda!
Spíše než horor bych toto dala do žánrů psychothrilleru, jelikož autor si zde neustále hraje s vašimi emocemi, napětím a strachem. Upřímně mě jen tak už něco nedostane, ale tady mi šel dostkrát opravdu mráz po zádech, jelikož to byla síla.
Když jsem se vžila do role hl. hrdinů, tak jsem měla vážně strach a nebylo mi vůbec dobře, jelikož když si představím, že nějaké Společenství z residence má přístup do vašeho domu, jelikož od každého domu má univerzální klíč a neustále Vás terorizuje, posílá Vám různé zprávy a chodí k Vám v noci domu na inspekci... Tak je jen těžké být vklidu a nemít z toho strach.
Dočkala jsem se v knize i krve, mučení a hraní si s lidskou myslí...
A konec, že byl fantasmagorický? Vůbec mi to upřímně nevadí. Sám autor několikrát na to odkazoval v knize, že příběh povede úplně jiným směrem (mimo realitu) a nevadilo mi to. Dokonce i autor sám o sobě píše, že má fantasmagorické myšlení a že rád posune příběh na jiný lvl. Takže konec byl skvělý.
Za co strhávám hvězdičku, je to, že v knize nebylo vůbec vysvětleno, proč to Společenství dělá, jaký je jejich motiv, proč mučí lidi apod... Kdyby to tam bylo, klidně dám 5*/5*.
Nápad dobrý, ale po třetině se to nějak zvrhlo a už z toho byla jen taková čím dál víc násilná fantasmagorie. Nic moc.
Tak tohle se četlo samo... moc mě to bavilo, emoce tam stříkaly na všecky strany. Sám jsem strašně fandil našemu mladému páru. Skvěle propracované společenství plné ohavností, opovržení, řádu a kontroverzí. Nápadité.
Tento typ hororu jsem četla poprvé a musím říct, že se mi moc knížka líbila. Ty emoce, co se během čtení v člověku misí - to nemá chybu. Nemám výtky ani k rychlozávěru, kdy už jsem byla tak napružená a v dychtivém očekávání, zda to slavné Společenství a Calhoun dojde konečně k tvrdému zúčtování, že mi nadmíru vyhovoval. Pár věcí si člověk musel přečíst "mezi řádky" (pahýlové, dobrovolníci), ale o to víc běhal mráz po těle a o to víc to bylo děsivější, když čtenář pochopil náznaky... Za mě skvělá hororovka, co se dobře čte.
Nenudila jsem se a byla jsem napnutá, námět mi přišel opravdu zajímavý a bavilo mě vystupňování "útlaku" na nájemníky a odkrývaná tajemství. Líbil se mi i styl autorova psaní a byly mi sympatické postavy, což je pro mě vždy důležité, že jim můžu "držet palce" aby přežily ve zdraví :-). Plný počet ale dát nemůžu, a to jednak za konec, který byl tak nějak odbytý, podivný a vlastně mi neseděl ke zbytku knihy a pak za nelogičnosti, které už tu byly popsány v komentáři níže - to opravdu celkový dojem kazilo.
Ačkoli tady spousta lidí kritizuje přehnanost, určité nadpřirozeno, to, jak kniha skončila,... tak mně se to líbilo. Je pravda, že nadpřirozené prvky mi tam neseděly úplně stoprocentně, každopádně za mě je tahle kniha tak přehnaná, až je skvělá a byla jsem upřímně chvílemi až vytočená z těch nesmyslných požadavků Společenství :-) jediné, co mi vadilo, že nebyl dostatečně vysvětlen důvod Pahýlů, což je právě něco, co mě hodně zajímalo. Obecně mám ráda takovéhle typy knih, kde je děj bizarní a určitě si ji ještě někdy přečtu a budu ji doporučovat. Za mě super.
Do knihy jsem se pustila ze zvědavosti, zaujala mě anotace. Začátek se mi líbil. Příběh by byl i uvěřitelný - nesmyslná pravidla, která si ve společenství zavedli, bezpečností opatření, nenávist vůči lidem ve městě. Bohužel postava pahýla, existence dobrovolníků coby novodobým otrokům, únosy a vraždy, mi přišly už přehnané a konec mě zklamal. Škoda, mohl to být dobrý příběh.
Poměrně zajímavý hororový příběh. Neočekávejte lekačky a paranormálno, autor se spíše zaměřuje na psychiku čtenáře a musím říct, že se mu dařilo drásat mi nervy po většinu knihy ( myšleno v dobrém). Celá ta představa společenství a jejich nesmyslných pravidel působila tak reálně, že se člověk snadno vcítil do hlavních postav.
Kniha by byla skvělá, kdyby nebylo toho nešťastného konce. Bylo to uchvátané, nesmyslné, naprosto mi to nesedělo do zbytku příběhu. Navíc autor pořádně závěr nevysvětlil. Velká škoda.
Do první poloviny mě kniha bavila a čekala jsem, jaké další nesmyslné pravidla společenství vymyslí. Potom už to bylo takové natahované a nutila jsem se do čtení a konec byla úplná blbost.. :D
Společenství
Skvělé, skvělé, skvostné čtení.
Bavilo mě to od samého začátku až do konce.
Samozřejmě, myslím že s mou nevymáchanou hubou bych tam bydlet nemohla(ale asi ani nechtěla).
Být v takéto míře kontrolovaná, muset dělat jen to co je určené společenstvím vlastníků a bát se kdy můžu být vyhozená z vlastního.
Zistení o Pahýlovi pro mě bylo taky hrozně děsivé.
Jak už jsem napsala bavilo mě to až do konce.