Společnice pro sebevraždu
Marie Blažková
Slávka zůstala s Františkem sama. Pan bývalý milionář a slečna společnice pro sebevraždu. „Pane továrníku,“ řekla Slávka nesměle, uvažujíc v duchu. „Já…“ „Počkejte, slečno,“ zarazil ji František. „Já jsem byl vždycky těžko chápavý, já si to musím napřed v hlavě srovnat. Peněz není, to je přední věc. Za druhé: továrna má hypotéku, že ji tak tak nese, a kdoví, jestli ji unese vůbec. Za třetí: statek má dluhy, a úrody, kterou by se zaplatily, není. Za poslední: je odpraven Alan, nebude to tedy on, kdo se bude radovat z mých peněz, i kdyby byly. Ale ony nejsou,“ vzdychl těžce a vzhlédl. „Tak co teď?“ Slávka ho upřeně pozorovala, potom zavrhla okamžitě, co si před chvílí umínila říci, a místo toho pronesla stručné: „Nic. Teď nezbývá, než to, proč jsem sem vlastně přišla. Dovoluji si připomenout se vám jako společnice pro sebevraždu.“... celý text
Přidat komentář
Prostě milý prvorepublikový příběh, který by byl vhodným scénářem filmu pro pamětníky. Přímo tam vidím třeba Natašu Golovou a Adinu Mandlovou. Nenáročná knížka na prázdninové odpoledne s dobrým a ještě lepším koncem.
Mě se ta kniha líbila. Je pravdou, že to není čtení pro každého ale já jsem byla s obsahem spokojena.
Tak tohle není můj šálek čaje. Vlastně je to slaďák, jak inteligentní, velmi bystrá a krásná dívka převychovala bohatého, líného a životem otráveného pana továrníka. Je tam sice i něco navíc, to nebudu prozrazovat, ale ... jistě si ale najde čtenáře, komu se takové příběhy líbí.
Štítky knihy
sebevraždaAutorovy další knížky
1992 | Oči pod závojem |
1992 | Oči bez závoje |
2009 | Helenin osud |
2009 | Helenino manželství |
1993 | Spodní tóny |
Po knížce jsem sáhla kvůli čtenářské výzvě a musím říct, že něco tak naivního jsem tedy četla naposledy v pubertě - a že už je to pár let. Nečekejte složitý děj, konec je v podstatě celou dobu jasný, nepřekvapí. Jako námět na film pro pamětníky ok, já bych obsadila do role hlavní hrdinky Věru Ferbasovou.