Společnice pro sebevraždu recenze

Slávka zůstala s Františkem sama. Pan bývalý milionář a slečna společnice pro sebevraždu. „Pane továrníku,“ řekla Slávka nesměle, uvažujíc v duchu. „Já…“ „Počkejte, slečno,“ zarazil ji František. „Já jsem byl vždycky těžko chápavý, já si to musím napřed v hlavě srovnat. Peněz není, to je přední věc. Za druhé: továrna má hypotéku, že ji tak tak nese, a kdoví, jestli ji unese vůbec. Za třetí: statek má dluhy, a úrody, kterou by se zaplatily, není. Za poslední: je odpraven Alan, nebude to tedy on, kdo se bude radovat z mých peněz, i kdyby byly. Ale ony nejsou,“ vzdychl těžce a vzhlédl. „Tak co teď?“ Slávka ho upřeně pozorovala, potom zavrhla okamžitě, co si před chvílí umínila říci, a místo toho pronesla stručné: „Nic. Teď nezbývá, než to, proč jsem sem vlastně přišla. Dovoluji si připomenout se vám jako společnice pro sebevraždu.“... celý text