Pomsta říčního boha
John Maddox Roberts
Píše se rok 701 od založení města Říma a náš známý detektiv Decius Caecilius Metellus se stal edilem. Ze své funkce je zodpovědný za dohled nad chodem města a dodržováním jeho zákonů. Je proto logické, že začne vyšetřovat tragické zřícení obytné budovy, jež si vyžádalo víc než 200 životů. A není to nic snadného. Postupně se mu ztrácí důkazní materiál, dokonce i těla obětí, a navíc ho od pátrání zrazuje jeho vlivná rodina. Metellus se však nenechá odradit, i když pokračujícím vyšetřováním riskuje svou politickou budoucnost i vlastní život. Budova totiž nespadla náhodou a nitky podezření vedou k význačným mužům Říma. Město navíc zachvátí velké záplavy...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno: 2011 , DokořánOriginální název:
The River God, 2004
více info...
Přidat komentář
Moc pěkné představení života "ubohého" edila, který má mj. na starosti stoky při zvedající se hladině otce Tiberina (ve městě zápasícím s gangy a nejasným vedením Republiky). Otázkou je, zda na mizerném stavu neudržovaného podzemí Města nenese náhodou někdo vinu už zdřívějška. A kupodivu Metellovi tentokrát může pomoci jen jediný nezkorumpovatelný významný senátor, s nímž by se jinak v žádném případě nebratříčkoval, a tím je Kato (mladší).
Opět výborné čtení.
Pozn.: několikrát sám Metellus, takto sepisující své paměti o dost později, zmiňuje, jak závidí Katonovi jeho smrt v Utice po definitivním pádu Republiky. Nu, schválně jsem se podívala do chytrého zdroje, jak že zemřel: velmi bolestivou sebevraždou (typu sepukka), špatně provedenou, takže s prodlužovanou agonií (no jestli tohle je pěkná smrt, tak nevím...).
Co se týče detektivního příběhu, tak asi jeden z nejlepších v sérii. Bohužel na druhou stranu jsou dost ošizené informace ze života Říma. Teda kromě toho, že už tehdy se ve stavebnictví šidilo a kradlo :-) .
Tenhle díl byl první co jsem četl z této série.Nezatracuji,určitě si přečtu další,ale nijak mne nenadchl.
Závidím Deciovi tu prohlídku kanálů. Ano, musel tam být hrozný zápach, ale ten stavební um Římanů a Etrusků,to je prostě fantazie...
Celou sérii považuji za minimálně rovnocenou detektivkám Lindsey Davis, i když tento díl byl o něco slabší. Pro pochopení politické satiry je třeba se orientovat v historických postavách a událostech.
"Na všechna sedadla jsem objednal kvalitní polštářky vyrobené z egyptského plátna a vycpané surovou vlnou. .. Všichni si budou myslet, že jsem příšerně výstřední. Ve skutečnosti jeden z mých klientů obchodoval s vlnou a látkami, a až představení skončí, polštářky rozpárá, rozebere a vrátí mi nejméně tři čtvrtiny mých nákladů. A co bylo nejlepší, polštářky rozzuří Katona. Vždycky vypěnil až k nepříčetnosti, kdykoli se objevila nějaká novinka, která lidem zpříjemňovala život."
Možná proto, že jsem právě dočetla falconovskou sérii od Davisové mi připadal tento příběh takový nijaký. Plus dávám používání dobových výrazů, člověk se aspoň dozví něco nového. Jinak jako detektivka to nebylo špatné, rozhodně zkusím další díly.
Hlavní hrdina celé série - detektiv Decius Metellus je ve své funkci plebejského edila opět velmi zásadový a na tehdejší římské poměry nebývale poctivý. Při vyšetřování tragického zřícení vysoké obytné budovy se nebojí vystoupit i proti viníkům - mocným členům římského senátu. A jako vždy mu jde při vyšetřování také o vlastní život. Decius má navíc i jiné starosti - jak ochránit město před další pohromou ... k Římu se totiž blíží rozvodněný Tiber.
Autor opět zasvěceně ukazuje starověký Řím v době jeho největší slávy a příběh šikovně začleňuje do skutečných událostí té doby. Výborné čtení.
Znovu antika, znovu intriky, staří něpřátelé, noví nepřátelé a pomsta bohů. Daecius znovu řeší problém a znovu mu jde o život. Zpočátku mi kniha připadala pomalejší, ale pak nabrala kniha zase slušné tempo.
Autorovy další knížky
2004 | Královský gambit |
2000 | Conan a poklad Pythonu |
2010 | Tribunova kletba |
2008 | Saturnálie |
2005 | Katilinovo spiknutí |
Výborné - vedle detektivního příběhu se dozvídáme spoustu věcí o starověkém Římu a podle toho, co jsem někde četl, tak si autor opravdu dává záležet, aby měl reálie v souladu s tím, co o starověkém Římu ví věda. A je to okořeněno vtipem.
Navíc jsou dialogy uvěřitelnější, než jak píše Lindsey Davisová ve své sérii detektivek z antického Říma, kde autorka/překladatelka používá slova, která vznikla až v 19. nebo 20. století - LD píše "od té doby jsme pokročili od genocidy, jak ji prováděl Julius Caesar", avšak slovo "genocida" vzniklo až po 2. světové válce. Zde se píše: "Na severu to vypadalo, že se Caesar rozhodl vymazat celou galskou rasu." Tedy žádné slovo "genocida" se nemuselo použít.
Rozhodně doporučuji tuto knihu (i ty předchozí).