Správa o jednom únose
Gabriel García Márquez
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/172523/bmid_sprava-o-jednom-unose-S5P-172523.jpg
4
64
64
V knize se Márquez věnuje nejnovějším dějinám Kolumbie, země nevyhlášené občanské války a pověstných drogových kartelů. Popisuje událost, kdy došlo k únosům deseti známých novinářů: líčí, jak k nim došlo, potupné podmínky, v jakých mafie zajatce drží, i tragickou smrt dvou rukojmí. Souběžně s tím sledujeme jednání nejvyšších politických kruhů. Hlavními protihráči jsou doktor Villamizara, jehož manželka byla také unesena, a nechvalně proslulý Pablo Escobar.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Romány
Vydáno: 2005 , Ikar (SK)Originální název:
Noticia de un secuestro, 1996
více info...
Přidat komentář
Měl jsem velice slabé povědomí o kolumbijské mafii, jejích praktikách a vlivu na policii, soudy a vládnutí v zemi. Kniha je literaturou faktu, není to beletrie, ale skutečná zpráva o únosech a jiných činnostech mafie a o celkové situaci v Kolumbii na počátku devadesátých let minulého století.
Výborně podané svědectví o situaci a osudech unesených. Z knihy jsem měla opravdu stísněný pocit. Myslím, že se k ní v myšlenkách budu ještě hodně vracet.
Rozhodně to nebylo špatné, ale i když v ní bylo dost informací, měla jsem tendenci u ní usínat.. hodně jmen, některé pasáže trochu natahované..
Viděl jsem seriál Narcos, jenž mě bez výhrad nadchnul. Tuto knihu jsem však neotevřel protože Escobar, ale zejména protože Márquez. Nejde o magický realismus typický pro autora, jde o čistokrevnou novinařinu. A já byl napnutý až k prasknutí. Jsou to reálné události, tudíž jsem věděl, jak to celé dopadne, což mnohé podobné knihy odsoudí ke strohému popisu bez větších emocí. V nich je však autorova velká zbraň a tak člověk osudy protagonistů prožívá po celou dobu čtení.
Kolumbijský narkobaron Pablo Escobar byl na přelomu 80. a 90. let tak bohatý a mocný, že je i po téměř třiceti letech popkulturním symbolem a jeho příběh stále fascinuje – jak ukazuje třeba mimořádně úspěšný (a skvělý) seriál Narcos. Čím jsou téměř třicet let staré události z druhé strany zeměkoule tak přitažlivé? Asi hlavně tím, že Escobar chtěl být nejen nejbohatším, ale i nejmocnějším a nejuznávanějším mužem země – byl to sebestředný megaloman bez jakýchkoli skrupulí, měl prsty v sestřelení letadla se 107 lidmi na palubě nebo ve vypálení kolumbijského Nejvyššího soudu… Márquez sepsal tuto reportáž o jednom z Escobarových „vrcholných kousků“, když v rámci boje proti vydávání narkomafiánů k dlouhým trestům do zahraničí (zejména USA) unesl desítku známých novinářů a dalších osobností, aby donutil vládu přistoupit na jeho požadavky. Oproti seriálu Narcos je Márquezova reportáž daleko intimnější a je na ní znát, že než se proslavil jako spisovatel, tak řadu let pracoval jako novinář – jde do detailů, v jakých podmínkách Escobarovi lidé svá rukojmí drželi a pečlivě líčí všechny možné peripetie vyjednávání mezi vládou a narkomafií. Na knize je patrné zoufalství, které autora zachvátilo po vleklých drogových válkách, které jeho vlast uvrhly do chaosu a obecného úpadku mravů, kde zavládl fatalismus a lidský život ztratil cenu: „Zavládl názor, že zákon je tou největší překážkou štěstí, že nemá smysl učit se číst a psát a zločincům se žije líp a bezpečněji než slušným lidem.“ (9/10)
Ještě než začala moc Pabla Escobara slábnout, bojoval téměř všemi prostředky proti extradikci. GGM v této knize podává strhující svědectví doby, kdy v Kolumbii vládl Pablo Escobar, pro někoho Robin Hood, pro druhé šílený vrah. Krom popisu pocitů unesených se dozvíme, jak obyčejní lidé v Kolumbii vnímali jednoho z nejkontroverznějších zločinců všech dob. Při scéně ve které zatčený Pablo vystupuje z vrtulníku a zavelí skupině policajtů, aby dali zbraně dolů a oni všichni do jednoho poslechnou, jde mráz po zádech. Velmi čtivá kniha, která se vám zaryje pod kůži a kdoví, možná si začnete shánět info o tom, kdo vlastně opravdu byl Pablo Escobar.
Nebylo to zrovna čtení vhodné před spaním, po pár bezesných nocích jsem četla raději po "odpolednách", ale rozhodně zajímavé. Z pohledu člověka, pro kterého je španělština a s ní spojené kultury radostí i povoláním, to bylo velmi poučné. Rozhodně to není magický realismus, pro který jsem se do Márqueze už kdysi zamilovala, ale ta "reálná" realita mě nenechala knížku odložit, dokud jsem se neujistila, jak to opravdu tenkrát dopadlo...
Docela zajímavá kniha!V Kolumbii musí být jistě bestsellerem!Pro mě ale její čtení bylo asi jako kdyby kolumbijec četl třeba Mafii po česku,nebo Veksláka.Tím ale nemíním nic zlého proti Marquezovi,který si Nobelovu cenu za literaturu určitě zasloužil!
Nebolo to zlé, človek sa podozvedá rôzne zaujímavosti o praktikách kolumbijskej mafie, ale na 100 rokov to nemá.
Štítky knihy
reportáže Kolumbie únosy kolumbijská literatura hispanoamerická literatura reportážní romány
Autorovy další knížky
| 2006 |  Sto roků samoty |
| 2008 | Láska za časů cholery |
| 2005 | Kronika ohlášené smrti |
| 1997 | O lásce a jiných běsech |
| 2005 |  Na paměť mým smutným courám |
Tak tohle byla strhující jízda. Děsivý, krutý, ale zároveň strašně krásně napsaný.