Srdce v písku
Klára Janečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31485/bmid_srdce-v-pisku-Zvq-31485.jpg
4
136
136
Osudy pilota Petra Hartmana a Sandry Koutné se protnou v Dominikánské republice, kde tráví se svými přáteli a rodinami dovolenou. Oba jsou si od prvního setkání sympatičtí a bezstarostně si spolu s ostatními turisty užívají chvíle oddechu v nádherném, exotickém prostředí. Nikdo z nich netuší, že se jejich pobyt záhy změní v noční můru a boj o přežití. Na letovisko Juan Dolio se totiž žene nebezpečný hurikán. Všichni dostanou přesné instrukce a uchylují se do krytu v místním kasinu, jediné budovy schopné odolat přírodním katastrofám. Sandřina sestra, delegátka cestovní kanceláře, se psychicky zhroutí, a tak Sandra statečně přebírá její roli a snaží se i s Petrovou pomocí o klienty postarat. Hurikán záhy udeří. Lidé prožívají hodiny nekonečné hrůzy. Kasino se otřásá v základech, s přílivovou vodou proniká dovnitř voda a neustále stoupá. Kolem vládne temnota a chlad. Propuká panika. Někteří hledají záchranu na stolech, mnozí kolabují. Ale to nejhorší je teprve čeká. Blíží se tzv. oko hurikánu a po něm další vlna bouře. Nikdo nemá ponětí, zda jí už teď poškozený kryt odolá... celý text
Přidat komentář
Jedná se o poměrně jednoduchý příběh, který se ovšem autorčinou vinou stává poměrně složitým. Pletení příjmení postav, skoky v čase (v jednu chvíli je v nemocnici a pak najednou hup a jsou svoji...) atd.
Námět jako takový měl fakt dobrý potenciál. Přírodní katastrofa, piloti, Dominikána... Mohl z toho být dobrý příběh, kdyby se toto ovšem neodehrálo v první třetině knihy a pak už čteme jen o tom, jak se Petr odmítá vzdát létání a Sandra žije sama na ranči v horách a učí děti. Autorka se sice snaží na sílu vecpat ještě nějaké zápletky, ale nějak to už prostě spolu nehraje.
Neurazí ani nenadchne. Další autorčiny knihy si asi odpustím.
Příběh je opravdu jednodušší, ale celkem se mi téma kurikánu a letadla líbilo, dozvěděla jsem se i něco nového. Příjmení jmen mi neseděla jen ze začátku knihy, poté mě už nijak nerušila. Knize nechybí romantická linka.
Byl by to příšerný příklad podcenění inteligence žen, kdyby ho autorka alespoň nevyšperkovala popisem hurikánu v Karibiku a lekcemi létání dopravními letadly. To si to však asi také moc u čtenářů nevylepšila. Banální příběh, barvotiskové charaktery a povrchní popisy událostí, koho to může zaujmout? Nevím, nepátrám.
Tak tohle bylo něco strašného, nepochopím, jak to mohl někdo vydat. Slovní spojení a skladba vět jak od školáka základní školy s prvky telenovely. Kniha působí strašně jednoduše, až si říkáte, jestli to je možné.
Knihu jsem kupovala jen na slepo podle hodnocení tady na webu, ale kvalita knihy vůbec neodpovídá hodnocení (momentálně 72 %).
Říkala jsem si, že šlo nejspíš asi o autorčinu prvotinu, v tom případě bych to dokázala pochopit. Jenže se jedná v pořadí o šestou knihu (!!!). Nedoporučuji a spílám si, že jsem koupila i další knihy autorky.
Hned na začátku knihy mi došlo, co mě na kdysi čtené knize této autorky tak iritovalo, a to velmi jednoduchý způsob psaní a označování osob jménem a příjmením (až se to jednou podařilo i poplést). Jako by to byla autorčina prvotina, kterou si vydala sama ... Stěží jsem díky tomu dočetla, i když příběh jako takový nebyl úplně nejhorší. Koupeno zároveň s další knihou Pád do tmy, kde už to bylo o poznání lepší, hurá.
Po knížce jsem sáhla, protože se mi líbila anotace a hodnocení zde také nemá špatné, nicméně v mého pohledu šlo o velký omyl. Kdyby knížka nebyla tak jednoduchá a poměrně krátká, asi bych ji po hurikánu odložila. Absolutně mi nesedí autorky styl vyprávění - postavy psané jménem i příjmením a přitom jsem v nich dokázala mít chvílema zmatek, zbytečné popisování kde čeho nepodstatného a nezajímavého, dialogy jak z mexických telenovel a/nebo pera středoškolského studenta, rozdělení do kapitol včetně názvu, který rovnou prozradí co se stane... Prostě za mě jsem nenašla nic, co by se vlastně dalo brát jako něco, pro co knihu číst. Z dějové linky si rozhodně dalo vytěžit mnohem víc, takhle je to pro mě obrovské zklamání...
Do první půlky byla pro mě knížka hodně zajímavá ,ale od druhé půlky nic závratného.
Tak tohle bylo zklamání. Dle anotace jsem čekala příběh ohledně přírodní katastrofy. K mému údivu se vše odehrálo v první třetině knihy. Dále je příběh děsně průhledný, v podstatě žádné velké překvapení, vždy si čtenář odvodí, co se bude dále dít. Vše bylo navíc velmi rychle a pohodlně vyřešené. Proste žádná zápletka. A musím zmínit spoustu překlepů a chyb v knize. Škoda, anotace zněla slušně, ale výsledkem je dost podprůměrná kniha.
Pěkně se mi četly obě části knihy. Ačkoliv jsem se domnívala, že se celá kniha bude týkat přírodní katastrofy, tak mi ta druhá část nijak nevadila, naopak. Samozřejmě je těžko uvěřitelné, že Sandra i Petr byli vlastně oba tak strašně odvážní a zachránili tolik životu, včetně zvířat, ale co... V knize je vlastně možné všechno...
Četbu této knihy jsem si špatně načasovala.
Letovisko v Dominikánské republice zasáhne hurikán a při popisování zkázy, kterou způsobil, jsem měla před očima obce na jižní Moravě postižené tornádem. Vůbec se mi to nečetlo dobře, ale za to ta kniha nemůže. Bylo to celkem pěkné a líbila se mi i druhá část knihy odehrávající se o osm let později. Akorát ta poslední kapitola mi přišla zbytečná.
Zkušený pilot Petr letí jako pasažér a v letadle se setká se Sandrou, cílem je Dominikánská republika. Zde se po týdnu náhodně setkají a začínají se více sbližovat. Klidnou dovolenou naruší ohlášení hurikánu a všichni obyvatelé musí čelit oku bouře. Poté je námět násilně utnut a děj je přemístěn o 8 let déle. Podle názvu knihy jsem si myslela, že se autorka rozepíše o lásce dvou lidí, proto velké zklamání. Druhou část jsem již nečetla se zatajeným dechem, s napětím, poté autorka popisuje tvrdou realitu života: sobectví, ješitnost, nevěra. Zbytečně jsou v knize podrobně popisovány technické údaje o letadlech, spisovatelka se oddálila hlavnímu tématu.
Kniha nebyla špatná ale podle anotace jsem čekala, že se bude většina knihy týkat hurikánu. Ale toho se netýkala zdaleka ani polovina knihy :-( proto dávám pouze 4 hvězdičky. Za mě to bylo z větší části spíš čtení pro ženy.
Nenáročné a oddechové čtení ,které určitě zaujme vice v první půlce knihy ,kde je větší napětí ,díky řádění hurikánu. Kniha se čte dobře ,ale celkově mě to připadlo až moc komerční a chvílemi i naivní.
Přesto mě kniha bavila a nakonec jsem byl i spokojen.
Podle mně by autorka udělala lépe, kdyby se jednalo o 2 knihy... Zlom o několik let mě velice zklamal, do této doby jsem byla z knížky nadšená a považovala jsem ji za nejlepší autorčino dílo. Proto druhá část knihy velké zklamání...
Pohodový příběh, který se četl sám. Bohužel i toto se může stát :( Velké plus za příběh z prostředí létání, které mám ráda. Určitě doporučuji pro milovníky oddechovek :)
Musím dát pět hvězdiček, protože na mě knížka zapůsobila hodně emotivně. Na několika místech jsem měla slzy v očích a to se mi nestává často. Styl vyprávění mi přijde na jednu stranu takový trochu jednoduchý, na druhou stranu je vidět, že autorka si dělá pečlivou teoretickou přípravu. Tady jsme se dost dozvěděli např. o tom jak probíhá řádění hurikánu nebo jak probíhá výcvik pilotů. Knížka je poměrně útlá, ale skrývá celkem propracovaný, i když jednoduše podaný příběh.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Přišlo mi nejdříve jakoby to byly spíš dva příběhy a v půlce knihy jsem si říkala o čem to teď proboha ještě bude? Po dočtení knihy to ale dávalo smysl. Chování některých postav ve mě během čtení vzbuzovalo silné emoce a z toho důvodu hodnotím knihu velmi kladně. Jednalo se o moji první knihu od této spisovatelky a určitě bych si ráda ještě nějakou přečetla. Díky čtenářské výzvě už jsem poznala tolik nových a dobrých spisovatelů a spisovatelek, že nevím kdy všechny ty knihy budu číst :)
Štítky knihy
thrillery přírodní katastrofy dobrodružství Latinská Amerika Dominikánská republika hurikán
Autorovy další knížky
| 2018 |  Pád do tmy |
| 2008 | Unesená |
| 2005 | Osudová posedlost |
| 2014 |  Deník Gréty Kaiserové |
| 2006 | Manželské okovy |
Ale jo, četlo se dobře. Mám tuto autorku ráda, hodně lidí tady píše, že jim nesedí její styl. Mně nevadí. Ano, je to taková oddechovka, ale to přece každý občas potřebuje. Takže za mně ano, určitě po Janečkové ještě sáhnu.