Srdceboly
Simona Monyová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/79_/79247/bmid_srdceboly-zc2-79247.jpg
4
741
741
„Svatební pochod mi vždy připomíná hudbu, která se hraje, když vojáci táhnou do boje,“ řekl lyrický básník Heinrich Heine a nevědomky tak s předstihem naprosto dokonale vystihl obsah knihy Srdceboly. Je to příběh o manželství, které začíná okázale se vší parádou a končí na bojišti, je to příběh plný vášně, intrik, touhy, žárlivosti, sexu, paniky ze stárnutí, osobní nezralosti, lží a pomstychtivosti. Je to příběh pro všechny z Vás, kteří už vědí, že manželství není souboj. V souboji se totiž dá vyhrát.... celý text
Přidat komentář
Jednu hvězdu dávám pryč jen z toho důvodu, že tento typ knížek není mým oblíbeným žánrem, ale tato knížka je asi čtvrtá, kterou od spisovatelky znám a umí psát poutavě, popisuje vztahy, které bohužel lidé prožívají. Vždycky se u takových knih ptám, jestli to má dotyčná hrdinka za potřebí a když už všichni známe konec autorky knih, tak je to až mrazivé. Uvědomujete si, že ten partner není ok, a přesto zůstávate. Bez ohledu na vaše vzdělání, finance, inteligenci atd.
Název knihy je více než výstižný. Obzvláště v souvislosti s autorčinou tragickou smrtí. Narozdíl od předchozích knih tahle opravdu bolela, každá další stránka představovala další a další oběti , lži a přetvářku..bylo mi té ženy líto.. mladá, úspěšná , finančně soběstačná a přesto z toho šíleného vztahu léta neodešla. A věřím, že takových je i v reálu hodně.
Škoda náhlé a kruté smrti paní autorky...
Tato knížka mě dostala...Nejen tím , že je poslední , kterou stihla paní Monyová napsat , ale hlavně svým obsahem. Je vidět ,že psala o sobě, a to mě hodně dostalo...
Knížka je útlá, přečíst se dá během odpolední ķávy. Čte se snadno, i když se to nedá nesrovnávat se smutným osudem autorky. Psychické nátlaky a násilí i ta dlouhá neschopnost utéci... Konečné řešení však narozdíl od skutečnosti bylo docela trefné.
Kniha ze života muže a ženy - láska, vztahy, rodina, problémy, ale i závist, citové vydírání a ponižování. Snad v každém vztahu zazní věta " Chci se rozvést", pak je důležité si uvědomit, zda je nutné na vztahu zapracovat, ale zároveň si uvědomovat své -já-, ne, to sobecké. ale to své -já-, hodnota mě samé -samého, pod kterou nemůžeme zajít, abychom se sebe jako člověka vážili.
Osud autorky mi byl před četbou znám. Ostatní její knihy jsem nečetla, ale nabyla jsem dojmu, že v knize již autorka volá o pomoc. Hořký, smutný příběh.
Simona Monyová má takový svůj styl, čte se to dobře, ale mnoho mi to nedává.
Tedy nevím, co jsem to měla za vydání, nebo co se stalo za chybu, ale vypadá to, že ten kdo to resigoval odvedl naprosto příšernou práci. Gramatické chyby, zvláštní odstavce... Ale k obsahu, možná až moc příměrů, ale jinak se mi příběh líbil a ten název knihy sedí jak nikdy. Opravdu mě z toho bolelo srdce a střídalo se pochopení hlavní postavy s absolutním nepochopením. To je život.
Smutné čtení, jak psali již ostatní, když si člověk to vše vloží do souvislostí, které následovaly - tak až mrazí. Jinak co se týče hodnocení knihy - zatím moje první od této autorky, tak nemohu porovnávat jestli je horší či lepší než ostatní.
tohle hodně bolelo, knihu jsem četla krátce před autorčiným skonem a po skonu mi vše u této knížky docvaklo .. touhle knížkou volala o pomoc ale osud byl bohužel rychlejší ... :(
Knihy od paní Monyove jsou psané realisticky bez příkras..věřím že timto stylem žije více lidí...málokterý muž dokáže snést úspěch své ženy..
Úžasné, má první kniha od této autorky a určitě ne poslední. Skvěle popsané pocity i prostředí jednoho zlého manželství, vše odhalené až na kost, velmi čtivě vyprávěné a neskutečně realistické. Kniha mě fakt dostala a moc se těším, až se pustím do dalších knih paní Monyové.
Po knize jsem sáhla z důvodu čtenářské výzvy, ale že ji budu číst do 1 ráno to jsem nečekala.
Naprosto fantasticky napsané. Mít takového manžela... Pane bože nepředstavitelný.
Po knížce jsem sáhla kvůli čtenářské knižní výzvě. Četla se překvapivě velmi dobře, svou útlostí je to příjemná jednohubka, svým obsahem jeden velký srdcebol. Já, v porovnání s hlavní hrdinkou, o 20 let mladší, svobodná, bezdětná, jsem se mohla pouze pokusit vžít se do její kůže. Bylo to jako sledovat zvenčí život kamarádky, která stále vstupuje do stejné řeky, které máte neustále chuť říct, "už ne, šancí měl dost, nestojí za to", ale ona vás neposlouchá nebo nechce slyšet. A musí dopadnout až na úplné dno, než na to přijde sama. Au. Čtvrtá hvězdička je za sílu příběhu umocněnou vědomím, že do určité, těžko říct jak přesně velké, míry je kniha autobiografická. O to mrazivější pro mě byla i vzhledem k tomu, jak vše v osobním životě paní Monyové dopadlo.
Díky čtenářské výzvě jsem se k auroce vrátila po dlouhé době. Kdysi jsem četla Deník citového vyděrače, kde si jeden citát panatuji do dnes. Pak jsem četla pár dalších knih, ale ty mne tak neoslovila. Srdceboly byl hezký návrat k autorce, samotnou mě to překvapilo, jak příjemný. Je to dámská literatura ze života. Ale ze života se vším všudy. Určitě si od autorky ještě někdy něco přečtu. Jen ne hned, protože se obávám, že jsou si všechny knihy v podstatě příběhově podobné.
Přečteno za jedno odpoledne. Smutné pomyšlení, že čerpala z vlastní zkušenosti...
Autorovy další knížky
| 2011 |  Srdceboly |
| 2003 |  Tchyně a uzený... |
| 2006 | Sebemilenec |
| 2005 | Krotitelka snů |
| 2011 | Citová divočina |
Dle mého názoru strašně naivní kniha. Hlavní hrdinka mi tím ustupováním leze na nervy... Hodně jsem se musela přemáhat ji dočíst. Jinak je to bohužel velmi aktuální kniha...