Srdcový kluk
Lenka Lanczová
Svěží příběh gymnazistky Sabiny, která zápasí nejen se studiem, ale hlavně sama se sebou. Místo slibované cesty k moři do jižní Francie prožívá prázdniny "za trest" na chatě, nad učebnicí chemie, z níž propadá. Za pomoci přátel a především brigádníka Honzy v sobě najde dostatek sil, aby zvládla reparát i zásadní životní rozhodnutí.... celý text
Přidat komentář
Klasika, kterou jsem možná četla v dětství a už jsem ji zapomněla. Příběh se mi moc líbil, ráda jsem si přečetla znovu. Jen tedy ten závěr...ale tak to v životě chodí.
Kniha se mi hodila do výzvy - autorka je o 22let starší. Její knihy jsem hltala jako puberťačka a tuhle jsem četla mezi prvními. Nepamatovala jsem si z děje vůbec nic. Ze začátku jsem byla trochu zklamaná, protože ten šok byl dost velký. Tohle jsem opravdu hltala před 20 lety? :) Pak jsem se ale začetla a líbilo se mi to. Slovník mládeže byl často úsměvný. Takhle nikdo nemluvil ani v roce 1995.
(SPOILER) Já tuhle knížku milovala. Mám ráda, když se postavy vzájemně pošťuchují. Konec byl pravda trochu otevřený ale rozhodně... tak nějak méně než třeba u Času něhy. Vím, že tady jsem si řekla - ok, Honza to vyřeší bo nebyl hlupák a Sabina si ho získala, resp. zamiloval se. Inu a jak dnes víme, pokud jste s chlapem, po kterém chcete svět třeba 4 roky a on Vám ho nedá a pak jde a pozná novou, které ten "svět" dá během 1 roku... holt jste nebyla ta pravá. Nicméně Sabina mi ta práva přišla.
Vše jede podle předem naplánovaného a předvídatelného scénáře, ale přesto jsem si po více než dvaceti letech u knihy odpočinula. :-)
Maximální oddechovka, celkově spokojenost, ale co knize fakt nikdy neodpustím, byl popis hasičských závodů, za ten snad knize ztrhnu ještě jednu hvězdu!! ????
Věnuji se požárnímu sportu od šesti let, takže při zjištění, že má být hlavní hrdina u hasičů, mi radostí srdíčko poskočilo, sice jsem se nad označením "požárník" dost nasmála, ale což, přeci jenom se dějově pohybujeme v trošku jiné době, ale když došlo na popis průběhu soutěže či snahu za každou cenu nacpat do textu požární slang, a to i za cenu naprosté nepřesnosti, tak to mi teda vyloženě krvácely oči, co to sakra bylo za zmutovanou disciplínu?!
Ale jinak klasická Lanczová, její knížky miluju a vždycky milovat budu, zkrátka moje totální guilty pleasure, které můžu číst opakovaně a donekonečna bez ohledu na věk.
Afektovaná blondýna Sabina se svými uštěpačnými, rádoby vtipnými poznámkami mi k srdci nepřirostla. Upozorňuje na sebe a balí kluky, jako kdyby chodila do šesté bé. Myslím, že pocity při prvním milování se dají vyjádřit i lépe než „ten kluk má snad nůž“ a „zdá se mi o čertech“. A co se týká jejího srdcového kluka, co měl znamenat ten konec?
Knihu jsem přečetla za jedno odpoledne, nedokázala jsem se od ní odtrhnout. Úplně se mi vybavily prázdniny, letní pohoda u vody a romantika na hradě. Prostě super letní román.
Jak já nemám ráda knihy s otevřeným koncem. Nechtěla bych mít stejné rodiče jako měla Sabina. Nejvíc mě šokoval ten konec.
Příjemná odpočinková kniha, docela se mi líbila. Po dlouhé době jiný žánr, než jaký čtu v poslední době.
Moc pěkná a napínavá. Jen ten konec je takový rychlý. Třeba mě by zajímalo jak Honza vyřešil svůj problém. Jinak jsem se nemohla od knihy odtrhnout a docela jsem se i zasmála
Super kniha strašně se mi libila čtu ji pořád dokola ke konci knihy jsem hodně brečel a moje srdcovka
Na odreagování super kniha. Čte se sama, knihy od LL mám prostě ráda a mám je ve své knihovně, abych po nich mohla kdykoliv šáhnout.
Super romantická knížka akorát na léto i podzim.
Hlavní hrdinka mě z počátku štvala svou namyšleností
a hrubým chováním takže i nesympatická, asi v půlce knihy jsem si ji pomalu začala oblibovat. Honza byl prostě fajn kluk i když ten konec no... Trochu mi Sabiny bylo líto.
Proč to vždy skončí otevřeně?! :D
5* jinak ten obal se mi nelibí, hlavně ten kluk v tom srdíčku je odporný. :D
Musím říct, že Sabina a Honza si moc mé sympatie nezískali. Hodně mi vadila Sabiny povaha, nějak jsem jí nedokázala pochopit. Ale to je prostě tak, někdy si lidé sednou, někdy ne. ( I když jde pouze o postavy v knize )
Jinak se mi příběh moc líbil :)
Knížka je parádní, čte se skoro sama a i po tolika letech má své kouzlo i šarm. Moc se mi líbilo, jak se Sabina s Honzou provokovali, byli na sebe jako pes s kočkou. Docela dost jsem byla překvapená ke konci, předpokládala jsem, že to dopadne trošičku jinak (ale doufám, že Honza zůstal se Sabinou).
O Lence Lanczové jsem měla mínění, že je to autorka knížek pro puberťačky, a tak mě vůbec nelákala, poté co mi kamarádka řekla, že tato knížka je boží...přemohla jsem své přesvědčení a jsem ráda, že jsem to udělala, protože čtení bylo vtipné, jednoduché a prostě boží!!!! Dokonce mě to donutilo přečíst si další knížky..Tomu říkám úspěch :D
Autorovy další knížky
| 2019 |  Těžká noc |
| 2014 | Život na ostro |
| 2013 | Dvakrát dospělá |
| 1997 | Znamení Blíženců |
| 2009 | Pošeptej po větru |
Překonala jsem se a zvládla dočíst až do strany 30. Pak jsem to vzdala.
Hlavní hrdinka mi připadala jak hlavní záporná postava, už vlastně od první stránky mi byla velice nesympatická. Iritovalo mě, jak oslovovala svého staršího dospělého bratra (bráška/debil/idiot), jak prakticky všechny nesnášela a ona byla vlastně jediná dobrá. Jakmile ji někdo nešel na ruku hned ho nenáviděla a alespoň ve své hlavě ho nazvala velmi neslušně, byla útočná, vypočítává, lhala a byla dle mého i dost nafrněná. Myslela si o sobě kdoví co a přitom vlastně neměla důvod. Její rodiče se mi příliš svým pohledem na svět a workoholismem nezamlouvali, ale to jí neopravňovalo být taková.
Od autorky nic dalšího (minimálně v dohledné době) číst neplánuji, i když chápu, že to byl takový začátek YA literatury u nás.