Srovnáno se zemí
Richard Bachman (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423644/bmid_srovnano-se-zemi-Agx-423644.jpg
4
638
638
Richard Bachman série
< 2. díl >
2. vydání Bart Dawes stojí v cestě pokroku. Prodloužení dálnice pohltí prádelnu, kde pracuje, i dům, v němž bydlel dvacet let, v němž se miloval s manželkou a hrál si se synem. Než mu však město stačí tohle všechno vzít, stanoví si jediný úkol. A bude to msta, jakou dokáže napsat jen život – a Stephen King pod pseudonymem Richard Bachman.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2019
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Roadwork, 1981
více info...
Přidat komentář
Zajímavě psaný příběh. Už v této době je vidět, jaký je King skvělý vypravěč, jak dokáže popsat psychiku člověka a její vývoj resp. pád po prožitých tragédiích.
Volný pád. Vzpomínky na tento skvělý film se mi vtíraly do mysli od prvních stránek, tudíž Bart Dawes v mých představách získal ksicht Michaela Douglase. Když chlapa zlomí tragédie a do rozhašeného duševního soukolí padá bordel dalších událostí - jako třeba dálnice, která likviduje domovy, nebo ztráta lidského přístupu v zaměstnání - může mu prostě hrábnout. Zatímco ve výše zmíněném filmu sledujeme akční pouť vykolejeného jedince, kniha se zaobírá spíše psychikou, pozvolným klesáním ke dnu... a nejspíš se nenajde čtenář natolik optimistický, aby věřil v odraz a návrat k hladině.
V době prvního čtení mě "Srovnáno se zemí" úplně nechytilo, jako zralejší osoba jsem této pitvě duševního rozkladu rozuměla podstatně lépe. Přesněji - první polovina mě bavila velmi, později do toho vstoupil sex, drogy, rock´n´roll, Bůh, ideologie a vůbec autorovy světonázory, můj zájem bohužel poněkud vychladl. Nekompromisní finále zachránilo čtvrtou hvězdu, ale chybělo málo, abych ji srovnala se zemí. 70%
Mno, dala se číst tak polovina a jenom určité části, zbytek byla celkem nůďa. Nebo to možná jenom nebylo pro mě a bylo tam něco, co mi uniklo a změnilo by to můj pohled na celý příběh. Kecám byla to prostě nuda :D
"Já už pro velké šéfy nepracuju. Právě jsem napsal výpověď."
Tyhle věty čtu zrovna v den, kdy jsem sám dal výpověď. Snad se mi Bachmanův/Kingův svět nezačíná prolínat nenápadně do soukromí. Ale ne, na životním sešupu tobogánem jako Dawes se (doufám) nenacházím. I když on to mohl vlastně docela dobře ovlivnit, rozhodně se nejedná o příběh člověka zmítaného nezvratným osudem. Přesto mám pro jeho sebezničující rozhodnutí aspoň nějaké pochopení, když nám autor ukáže, co vše se mu děje v hlavě. Teď mě omluvte, ještě musím zavřít prádelnu a mrknout jak pokračuje místní obchvat.
Příběh o totálním rozkladu jedné lidské bytosti. Myslím, že nápad výborný, v dnešní uspěchané, náročné a na zvraty bohaté době aktuálnější než kdy jindy, ale moc mě zklamal úplný závěr. Pořád jsem čekala, že King/Bachmann přijde s něčím fakt originálním, což se nekonalo. Jinak napsáno dobře, zachycení postupného magoření hlavního hrdiny jde autorovi na výbornou.
Všetko začalo výborne a od prvých stránok sa dá očakávať, čo príde. Hlavný hrdina bojujúci so svojími démonmi a mestom mi bol v konečnom dôsledku sympatický, na rozdiel od jeho ženy. Koniec bol však trochu sklamaním, dalo sa to roztočiť vo veľkom. Napriek tomu to bolo dobré čítanie a skôr by to bola dobrá poviedka, kratšia, s rýchlejším sledom udalostí.
Velmi slabý Bachman/King.
Bartu Dawesovi se rozpadá život. Stavba nové silnice vedoucí přes městečko kde žije, která zajisté spojí a přiblíží tisíce rodin, rozcupuje poklidný Bartuv život na cucky. Srovná se zemí budovu prádelny kde celý život pracoval, zaviní odstěhování přátel a sousedů, vezme mu dům se všemi vzpomínkami. Může vzít peníze a začít s manželkou jinde nebo..... Může vzít pomstu do vlastních rukou...
Čtenář od prvních stran ví, co asi přijde. I já čekala na pořádnou Kingovskou vřavu, kdy osamocený člověk, kterému je už všechno jedno srovná se zemí minimálně celé Maine.
Problém je, že po vší té vatě mě závěrečných deset stránek vůbec neuspokojilo.
Mohla by z toho být dobrá povídka, na samotnou knihu o 300 stranách je to ale málo.
Příběh člověka, který bojuje do konce, i když ví, že ten boj nemůže vyhrát.
Opět útlá knížka, kterou jsem četla sakra dlouho. Ale opět musím konstatovat, že odložit jsem ji nechtěla. Jen u Kinga/Bachmana mám prostě tendence během četby přečíst i jinou knihu či knihy, což normálně nedělám, že bych četla dvě knihy zároveň.
Kinga mám rád, ale tohle byl fakt hodně slabej Bachman. Námět by bohaté vystačil na sto stran. Zbytečný natahování, když už je každému čtenáři jasné, jak to dopadne.
Príbeh je priamočiary, jednoduchý a záver predvídateľný. Ale len King dokáže z obyčajného príbehu urobiť niečo viac:-) Prerod človeka, ktorý pracuje, býva x-rokov vo svojom dome, má rodinu...na človeka, ktorý všetko stratil (aj keď z časti aj svojím pričinením) a mení sa na "psychopata". Začne žiť len pre pomstu....
Kinga jsem se rozhodl číst od začátku, tak jak knihy vyšly v originále. Srovnáno se zemí je první, do které jsem se nemohl začíst. Kašlu na to, že Bachman. Dlouhý pochod je super a na Running Mana se těším už podruhé. Nemůžu si pomoct, ale tohle mistr napsal buď totálně nalitej nebo po konzumaci alobalem skrytého potěšení. Nejde ani tak o to, jak moc je z textu cítit beznaděj, deprese a zjevná touha se odprásknout. Hlavní problém tkví v samotném stylu, podání a gradaci příběhu. Když si Bart na začátku koupil pušku na dinosaury, tak nějak jsem čekal, že minimálně v půlce začne masakr, který bude pocákán krví a prošpikován útoky ze zálohy. To bych Bartovi fandil. Ať si tu zasranou dálnici postavěj jinde, tady vládnu já! Ale ono ne... Ono šup sem, šup tam s náhodnou stopařkou. Ono "sožeťoježarůžovýhošloníka" na silvestrovské party. Ani toho právnickýho hajzla nesejmul!
Nechápejte mě špatně, tohle není blbá kniha. V porovnání s jinými veledíly je to pořád slušné čtení. Jenom toho Kinga je tam málo a Bachman se taky moc nevycajchnoval.
Bartu Dawesovi se zhroutí svět, nová dálnice ho připraví o práci v prádelně, kde celý život pracoval a současně má přijít i o dům, ve kterém celý život žije. Je sám, opuštěný, bez ženy a syna a proto mu je vše jedno a jediné východisko je pomsta všem. Alter ego Stephena Kinga mě baví, protože z větší části jsou jeho příběhy reálné, hodně depresivní s předvídatelným koncem, kdy celou dobu doufáte, že to skončí jinak, ale .....
Ze začátku se to táhlo. Chápu, že bylo potřeba vysvětlit všechny motivy hlavního hrdiny, abychom pro něj měli pochopení. Majora byl super mafián a poslední asi 3 kapitoly se konečně něco dělo, to jsem si užila.
Podle mě Kingova nejslabší kniha. Je tady znát velký vliv Bachmana, kterého fakt nemusím.
Vlastně mnohem lepší než některá pozdní díla mistra Kinga. Od začátku poměrně hutna atmosféra která nezbytně směřuje k nedobrému konci. Hlavního hrdinu vlastně v něčem chápu. přijde mi, že Bachman byl velký anarchista .)
Pochmurná knížka o jednom starším chlápkovi, kterého pronásledují jeho traumata a nyní se nemůže vyrovnat s tím, že ho chce město přestěhovat kvůli stavbě dálnice. Podobně jako další knížka Richarda Bachmana (pseudonym S. Kinga) Rage je i Srovnáno se zemí antisystémovou knížkou, ze které je cítit vztek a rozhořčení nad světem. King ale je hodně talentovaný bručoun a svět hlavního hrdiny je poměrně zajímavý. Není to kdovíjak realistický svět, občas to působí trochu stylizovaně, ale nikdy kniha nepůsobí pateticky.
Bart Dawes je často bezradný, ale dokáže být i pěkný hrubián. Jeho labutí píseň je plná absolutní upřímnosti, díky níž si získává hodně nepřátel, ale také sympatie některých vedlejších postav (a moje vcelku taky). Tím, jak Bart Dawes drsňačí a umí mluvit, tak v některých chvílích kniha připomíná detektivku ze staré školy. Ale spíš je Srovnáno se zemí depresivním příběhem muže, kterému připadá, že ztratil vše, a tak chce udělat ještě jednu poslední velkou věc. I když přesně neví jakou a ani proč přesně.
Celkově fajn kniha, která sice nemá až tak skvělý příběh a možná by mohla být kratší, ale čte se dobře, hlavně díky Kingově schopnosti psát zajímavé postavy.
Sedm naštvaných starochů z deseti.
Ač nerada, tak musím konstatovat, že tohle byla zatím nejslabší kniha, kterou jsem zatím od Kinga/Bachmana četla. Neříkám, že je špatná nebo že by mě úplně nebavila, ale celkově mě příběh moc nezaujal. Je to ale jen můj osobní názor, myslím, že se najdou tací, kteří z knihy budou nadšení. Tohle prostě nebyl můj šálek kávy.
Na Srovnáno se zemí se dá asi nejlépe ukázat rozdíl mezi Kingem a Bachmanem. King by z knihy udělal epický román plný hluboké psychologie postav, odboček, možná i trochu duchařinu a celé by to bylo mnohem brutálnější. Pod pseudonymem toho ale moc neřeší a spoléhá na absolutní přímočarost, neboť čtenář už od první chvíle ví, že hlavnímu hrdinovi už se osobnost rozpadla a nemá absolutně motivaci cokoliv řešit a všechno už vzdal. I proto není kniha nijak obsáhlá a nabízí jen minimum postav, které navíc slouží pouze k tomu, abychom skrze ně jen více pochopili rezignaci hlavního hrdiny a jejich význam v ději je prakticky nulový. Ani atmosféra není tak hutná jako u kingovek a celkově jde spíše o thriller než o horor jako takový. Závěrečná destrukční akce je fajn, nenabízí ale jakýkoli moment překvapení, což se dá říct o celé knize. Ta zkrátka od začátku do konce jede přímou cestou k cíli, neuhne a ukáže, že někdy prostě člověk dojde na konec cesty a už nevidí ani kousíček naděje. V mých očích jde o nejslabší bachmanovku, její ambice ale na druhou stranu asi nebyly bůhvíjaké, takže by to mělo být všechno v pořádku. Navíc oproti prvnímu přečtení zvyšuji hodnocení o hvězdičku. 70 %
Ten Richard Bachman svému známějšímu kolegovi Kingovi skvěle konkuruje:-)
Výborná práce pane Bachmane/Kingu!
Další klasika Bachman/King. Velmi realistické čtení. Stále si jasně pamatuji na desku Rolling Stone 'Let it Bleed', kterou neustále hrál Barton Dawes na své cestě k šílenství. Cítíte s hlavní postavou, protože ji máte velmi živou před svým duševním zrakem. Jedna z nejsilnějších charakterových studií, jaké kdy Bachman/King provedl. Velmi silná kniha. Rozhodně doporučuji!