Sirény z Dunkerque

21.08.2023

Velmi slabé, nápad využít nevěstinec ke špionáži a sledování a odposlouchávání prominentů režimu realizoval už v roce 1939 H. Himmler v berlínském nevěstinci, salonu Kitty, příběh byl i zfilmován v roce 1976 pod názvem Salon Kitty.

22.03.2019

Velké zklamání ! Očekával jsem od autora-specialisty příběh, který by alespoň částečně odpovídal historicky zjištěným faktům. Bohužel marně.
1. Admirál Wilhelm, Franz Canaris, mocný šéf Abwehru (německé špionážní centrum), v knize zmiňovaný (a hloupě) Děda Mráz, je líčen jako personalista, který stvořil v Dunkerque nevěstinec (spíše bordel), jehož posláním je vytáhnout z prchajících Britů všechny potřebné informace, potažmo informovat Němce, aby tu a tam nějakého "Anglána" i zlikvidovali. Na takovou banalitu měl boss desítky, možná stovky podřízených, aby tuto prkotinu zvládli. Z historických pramenů vyplývá, že admirál pečlivě dbal o svůj elegantní vzhled a vizáž v perfektní uniformě. V knize je líčen, jako ošuntělý stařík - daleko vzdálen skutečnosti.
2. Klíčová postava knihy major Dalby, pověřen likvidací německých špionů, kteří se dostali na britské území, je násoska, věčně v lihu. Jeho pátrání po "pianistovi" tedy elitnímu radiotelegrafistovi v centru klíčového radiového uzlu v Doveru je nekonečné. Reálně by byl velice rychle odvolán pro neschopnost. Mimo to se ví, že Britové německé špiony po zatčení a rychlém soudu buď pověsili, nebo získali na svou stranu - všechny ! Tedy dezinformace čtenářů.
3. Autor si v knize libuje v oplzlostech, popisujících život v klíčovém již zmíněném doupěti štětek, v čele s madam. Nechutná pornografie. Málo by bylo více.
Nakladatelství Baronet se tímto "dílem" chlubit zřejmě nebude.

14.03.2019

Autor svým obhroublým vojáckým stylem popisuje šachy kontrarozvědky během ústupu britské a francouzské armády před německým náporem v roce 1940 s následným (ne)slavným přesunem přes kanál La Manche. S jedinou výjimkou jsem marně hledal mezi desítkami postav nějakou vyloženě sympatickou. Autor se s nimi nemazlí, seznamuje nás s demoralizovanými Brity, zbabělými Francouzi, zrádnými Vlámy, nenávistnými Iry, vydíranými Židy, arogantními Němci, přestárlými utahanými pracovnicemi bordelu. Těžko hledat dobro, prostě válka je válka, nebo také válka je vůl. Na každém kroku číhá nebezpečí a smrt, a to i díky zrádcům v samotné Anglii.
70 % (19 hodnotících s průměrem 81 %).

… „Angličané, velkoadmirále, jsou jiní. Možná nejsou příliš chytří, ale jsou to houževnatí lidé. Nepřestanou bojovat. Takže pokud chceme splnit Vůdcovo přání a nastolit v Evropě rychlý mír, musíme mít Angličany co nejrychleji z krku. A já a mí lidé hrajeme skromnou roli v tom, aby Angličané utekli z naší Evropy a vrátili se na svůj malý, chladný, deštěm zalévaný ostrov a tam si co hrdlo ráčí pili ten svůj čaj.“ (admirál Canaris)

07.03.2019

Evakuace britského expedičního sboru u Dunkerque z trochu jiného pohledu, než nám líčily různé mnohé jiné knihy nebo filmy. Demoralizovaní britští vojáci s mnoha zrádci a zbabělci si buď chtějí naposledy užít nebo zdrhnout. Proti nim výborně vycvičení Hitlerovi vojáci a Canarisovi špehové. Jak to s BEF nakonec dopadlo víme. Z této knihy se však možní dozvíme více o pozadí války špionů a co vše se muselo stát, aby mohl Churchill poté hřímat to slavné o potu, krvi a slzách včetně “ My se nikdy nevzdáme!“ Vynikající popis nepříliš slavného chování britského vojska.

19.02.2019

Příběh mě tolik nezaujal, i proto mi přečtení této knihy trvalo déle. :D

15.07.2014

Zatiaľ taká najslabšia kniha od spisovateľa, ale na tieto letné oddychové dni dobré čítanie, ľahké, čitateľ nemusí veľa rozmlýšlať.