Sirény z Dunkerque přehled

Leo Kessler (p)

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13274/bmid_sireny-z-dunkerque-Emt-13274.jpg 4 23 23

Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Válečný román anglického autora, ve kterém opět zúročil své vlastní zážitky frontového vojáka. V květnu roku 1940 je Francie napadena a britská armáda ustupuje do Dunkerque. Tamní nevěstinec používají německé informátorky jako základnu ke sledování jednotek. Před anglickým majorem Dalbym a seržantem Mackenziem stojí riskantní operace. Přicházejí s plánem zničit veřejný dům a zajmout hlavního německého radistu, vysílajícího z doverského hradu. Německý útok se však blíží, času mnoho nezbývá. Nadějí pro oba velitele se stává židovská dívka, která dobře zná návštěvníky i obyvatelky nevěstince.... celý text

Skrýt reklamy

Literatura světová Romány Válečné

Vydáno: 2008 , Baronet
Originální název:

Sirens of Dunkirk, 2003

více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sirény z Dunkerque. Přihlašte se a napište ho.

Nové komentáře (7)

21.08.2023 2 z 5

vvikingg

Velmi slabé, nápad využít nevěstinec ke špionáži a sledování a odposlouchávání prominentů režimu realizoval už v roce 1939 H. Himmler v berlínském nevěstinci, salonu Kitty, příběh byl i zfilmován v roce 1976 pod názvem Salon Kitty.

22.03.2019 1 z 5

1amu

Velké zklamání ! Očekával jsem od autora-specialisty příběh, který by alespoň částečně odpovídal historicky zjištěným faktům. Bohužel marně.
1. Admirál Wilhelm, Franz Canaris, mocný šéf Abwehru (německé špionážní centrum), v knize zmiňovaný (a hloupě) Děda Mráz, je líčen jako personalista, který stvořil v Dunkerque nevěstinec (spíše bordel), jehož posláním je vytáhnout z prchajících Britů všechny potřebné informace, potažmo informovat Němce, aby tu a tam nějakého "Anglána" i zlikvidovali. Na takovou banalitu měl boss desítky, možná stovky podřízených, aby tuto prkotinu zvládli. Z historických pramenů vyplývá, že admirál pečlivě dbal o svůj elegantní vzhled a vizáž v perfektní uniformě. V knize je líčen, jako ošuntělý stařík - daleko vzdálen skutečnosti.
2. Klíčová postava knihy major Dalby, pověřen likvidací německých špionů, kteří se dostali na britské území, je násoska, věčně v lihu. Jeho pátrání po "pianistovi" tedy elitnímu radiotelegrafistovi v centru klíčového radiového uzlu v Doveru je nekonečné. Reálně by byl velice rychle odvolán pro neschopnost. Mimo to se ví, že Britové německé špiony po zatčení a rychlém soudu buď pověsili, nebo získali na svou stranu - všechny ! Tedy dezinformace čtenářů.
3. Autor si v knize libuje v oplzlostech, popisujících život v klíčovém již zmíněném doupěti štětek, v čele s madam. Nechutná pornografie. Málo by bylo více.
Nakladatelství Baronet se tímto "dílem" chlubit zřejmě nebude.

Skrýt reklamy

14.03.2019 4 z 5

mi-380

Autor svým obhroublým vojáckým stylem popisuje šachy kontrarozvědky během ústupu britské a francouzské armády před německým náporem v roce 1940 s následným (ne)slavným přesunem přes kanál La Manche. S jedinou výjimkou jsem marně hledal mezi desítkami postav nějakou vyloženě sympatickou. Autor se s nimi nemazlí, seznamuje nás s demoralizovanými Brity, zbabělými Francouzi, zrádnými Vlámy, nenávistnými Iry, vydíranými Židy, arogantními Němci, přestárlými utahanými pracovnicemi bordelu. Těžko hledat dobro, prostě válka je válka, nebo také válka je vůl. Na každém kroku číhá nebezpečí a smrt, a to i díky zrádcům v samotné Anglii.
70 % (19 hodnotících s průměrem 81 %).

… „Angličané, velkoadmirále, jsou jiní. Možná nejsou příliš chytří, ale jsou to houževnatí lidé. Nepřestanou bojovat. Takže pokud chceme splnit Vůdcovo přání a nastolit v Evropě rychlý mír, musíme mít Angličany co nejrychleji z krku. A já a mí lidé hrajeme skromnou roli v tom, aby Angličané utekli z naší Evropy a vrátili se na svůj malý, chladný, deštěm zalévaný ostrov a tam si co hrdlo ráčí pili ten svůj čaj.“ (admirál Canaris)

všechny komentáře