Pilná jako včelka
Sára Topinková
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/545642/bmid_pilna-jako-vcelka.jpg
5
18
18
Stačí mávnout křídly série
< 2. díl
Jsou jako voda a oheň, ale jen společně dokážou poskládat střípky svých rozpadajících se světů zpátky dohromady... Šarlota má zdánlivě perfektní život – je premiantka třídy, eso houslového souboru, úspěšná redaktorka školních novin a předsedkyně školní rady. A taky tvrdě pracuje na tom, aby si iluzi o své dokonalosti udržela. Jenže čím víc si toho nabírá, tím je pro ni těžší všechno zvládat. Zatímco v tichosti bojuje sama se sebou, postupně se vzdaluje od všech svých blízkých. Naopak Damián se ze všech sil snaží, aby o své blízké nepřišel. Šarlota mu odpustila a rozhodla se dát mu druhou šanci, ale jejich vztah není ani zdaleka bez chyb. Navíc je Damián po odchodu své matky jediným, kdo svou rodinu finančně i emocionálně drží nad vodou. Náročné situaci vůbec nepomáhá ani náhlý návrat jeho starší sestry, která ho opustila, když ji nejvíc potřeboval. Jak se oba popasují se svými osobními výzvami? A vydrží jejich vztah všechno, co si pro ně život připravil? Emotivní příběh o porozumění, lásce a touze po dokonalosti od Sáry Topinkové, autorky bestselleru Stačí mávnout křídly.... celý text
Přidat komentář
Stačí mávnout křídly od Sáry Topinkové je heavy contemporary, která mi před 2 lety zlomila srdce... Nyní vyšlo pokračování Pilná jako včelka! I k tomuto čtení si určitě připravte kapesníčky.
V příběhu sledujeme Šarlotu a Damiána... Jejich starosti, radosti... Kniha se soustředí i na rodinné vztahy a tíhu minulosti...
Sára je prostě skvělá vypravěčka, její knihy se čtou samy i přes celou řadu těžkých témat, které v sobě mají...
Vztah hlavních postav se neustále vyvíjí a vy jste svědky nepochopení, ale i odpouštění...
Já bych vám toho opravdu nechtěla moc prozradit, možná proto vše působí tak neurčitě, protože je podle mě nejlepší se do knihy pustit s co nejmenším množstvím informací.
Jedno si ale neodpustím - babička...
Knihy Sáry Topinkové jsou podle mě tak skvělé, že mohou skvěle konkurovat všem young adult senzacím ze zahraničí a nadšený z nich bude i ten čtenář, který již mezi cílovou skupinu nepatří.
Nemůžu se dočkat, až mi Sára zase zlomí srdce (znovu do toho půjdu dobrovolně).
Wow! tahle knížka by si rozhodně zasloužila více pozornosti. Já sama na ni narazila víceméně náhodou, a jsem za to ráda. Určitě si přečtu i předchozí autorčinu knížku Stačí mávnout křídly.
Říkala jsem si: tuto autorku neznám, zkusím ji, podle anotace mě více zaujal příběh knížky Pilná jako včelka, a tak jsem se rozhodla že si přečtu nejprve ji, i když se jedná o volné pokračování knížky Stačí mávnout křídly. Knížka se mi ale natolik líbila, že rozhodně Stačí mávnout křídly nevynechám, a kdybych to věděla, rovnou bych s ní i začla :)
Musím říct, že druhá kniha Sáry Topinkové mě zasáhla ještě víc než ta první. Byť jsem si ničím z toho neprošla zdaleka v takové míře, přece jen jsem se dokázala snadno vcítit do všech postav, nejen dvou hlavních. V druhé polovině se mi dokonce několikrát zaleskly oči (byť uznávám, že poslední dobou jsem celkově emocionálně labilnější).
Zpětně mě mrzí, že podobná literatura nevycházela už před deseti lety, ale jsem ráda, že alespoň současná mládež (a třeba i budoucí generace) bude mít možnost kvalitní a autentické četby o nich a pro ně.
Díky.
Doufám, že se od ní dočkáme ještě dalších příběhů (třeba Robova). :)
Ve volném pokračování Stačí mávnout křídly jsou hlavní postavy Šarlota a Damián. Příběh je napsaný ze dvou pohledů, přičemž mužského hrdinu jsem si oblíbila už v předchozí knize. Jeho kapitoly mě moc bavily.
K Šarlotě jsem si cestu hledala poměrně dlouho. Našla jsem ji a bolelo to. Ona je perfekcionistka a občas jsem se v ní viděla.
Věděla jsem, že mě čeká velmi silný příběh, ačkoli se to ze začátku vůbec nemuselo zdát. Šarlot a Damián se dali znovu dohromady, ale moc dlouho to zalité sluníčkem nevydrželo. Na vztahu se musí pracovat a tady se oba dva potýkají s problémy, které na první pohled nejsou viditelné.
Pilná jako včelka je heavy contemporary a čte se velmi dobře (to mě ale vůbec nepřekvapuje). Já si od Sáry Topinkové nenechám nic ujít a moc doufám, že se dočkáme dalších příběhů.
Děkuji nakladatelství @ya.ctu za knihu. #spoluprace
A je to konečně tady! Dočkaly jsme se... nebo teda alespoň já!
Pilná jako včelka (miluji ten název!) je volné pokračování Stačí mávnout křídly.Tento příběh nás opět zavede do světa postav, které už dobře známe.Jsou jako voda a oheň,ale jen společně dokážou poskládat střípky svých rozpadajících se světů zpátky dohromady…Hlavní hrdinkou je Šarlota,která na první pohled vede perfektní život,ale za jakou cenu?Autorka Sára Topinková je známá tím,že do svých příběhů vkládá vážná témata a poukazuje na problematiku.Za to u mě sklízí obrovský obdiv,protože skvěle popisuje složité problémy,se kterými se její postavy potýkají.
Postavu Damiána jsem si v předchozí knize opravdu oblíbila.Působil velmi zajímavě a tajemně,proto jsem ráda,že jsme dostali příležitost nakouknout pod pokličku.Tento příběh je plný silných momentů,napětí mezi hlavními postavami a jejich osobními boji, kterými si právě procházejí.Sára opět skvěle pracuje s postavami,ať už se jedná o rodinné vztahy,ztráty nebo hledání vlastní identity.Příběh opět ukazuje,jaký tlak je vyvíjen na mladé lidi a jak se s tím snaží popasovat.Láska a zamilovanost, kterou si procházejí Šarlot a Damián,rozhodně není jednoduchá,ale je opravdová.Příběh vás nutí se zamyslet nad tím vším.Sára nás dokáže rozesmát i rozplakat.Moje pocity při čtení byly jako na horské dráze,a musím říct, že autorka ušla obrovský kus cesty.V její knize vidím velký posun a těším se na další její knihy a témata. Opět se podařilo napsat knihu,která vám něco předá a nutí vás se zamyslet. A takové příběhy jsou k nezaplacení.
Pokud hledáte knihu, která vás chytne za srdíčko tak Pilná jako včelka rozhodně stojí za přečtení. 10/5 #spolupráce
Pilná jako včelka (PJV) začíná přesně tam kde končí Stačí mávnout křídly (SMK). Hlavní hrdinkou tentokrát není Cilka, ale její přátelé Damián a Šarlota.
PJV můžete číst i samostatně, ale já bych vám doporučila si prvně přečíst SMK.
Zatímco Damiána jsem si oblíbila už v SMK, tak k Šarlot jsem si musela chvilku hledat cestu. V první polovině mě rozčilovala svým chováním a přístupem sama k sobě, ale od určitého okamžiku se vše změnilo a já ji porozuměla a oblíbila si i ji.
Pilná jako včelka opět řeší spoustu těžkých témat jako jsou sebepoškozování, OCD nebo šikana, která jsou krásně a citlivě zpravované. Najdete tady ale i skvěle napsanou romantickou linku. A hlavně úžasně vykreslené emoce a pocity postav, tak jak to umí jen Sára.
Závěrem bych chtěla moc poděkovat @ya.ctu a @divka.mezi.stranami za možnost si i druhou Sáry knížku přečíst v předstihu jako betačtenářka.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Stačí mávnout křídly |
| 2022 | Stačí pár kapitol navíc |
| 2023 | 4 povídky |
| 2024 | Pilná jako včelka |
(SPOILER) !!! POZOR, MOŽNÉ SPOILERY !!!
Přiznám se, že patřím k těm, které prvotina Sáry Topinkové od @ya.ctu zaujala a oslovila, takže když jsem vzápětí po dočtení viděla avízo, že se chystá pokračování, byla jsem přirozeně velmi natěšená. Dá se tedy pochopit, že když jsem si šla pro knihu do knihovny a spatřila ji v poličce připravených rezervací, lačně jsem po ní sáhla, přitiskla ji na prsa a začala se ďábelsky smát. To píšu vlastně jen na vysvětlení tomu pánovi, co tam zrovna v dětském oddělení byl se svými malými dětmi, viděl mě a kterého jsem svoji reakcí vyděsila :-). Zkrátka a dobře, na knihu jsem se nesmírně těšila. Bohužel ale musím konstatovat, že tentokrát to pro mne nebylo úplně ono. Nevím, zda je to tím, že jsem si v rámci očekávání pomyslnou laťku – i v návaznosti na první nadšené komentáře na IG – dala hodně vysoko, anebo tím, že problémy hlavních hrdinů mě tolik neoslovily. Přitom, když jsem nad tím po dočtení zpětně přemýšlela, v mnoha ohledech jsem ještě na vysoké škole byla jako Šarlota. Perfekcionismus, přepínání se, přibírání dalších úkolů, aby člověk okolí dokázal, že na to má a že dostojí své pověsti jedničkáře, aniž by kdokoli viděl nebo snad ocenil úsilí a ztrátu volného času, které do výsledků bylo třeba investovat…
Šarlota mi nebyla příliš sympatická už první knize a ani ve Včelce jsem se do ní příliš nedokázala začíst. U Cilky mi hodně pomáhaly ty dvě časové linie vyprávění, nějaké podobné kompoziční hrátky mi zde chyběly a byla jsem trochu zklamaná tím, že se vše odehrává v přítomnosti. Autorka sice střídala vyprávění očima ústřední dvojice, ale ani to mě úplně neuspokojilo :-). (Zato se mi moc líbilo občasné drobné použití nářečí, třeba u slova rožnout, nenápadně reflektující, v jaké části ČR se děj odehrává.)
Každopádně do Šarlot jsem se úplně nedokázala vžít a nadále na mě působila spíše nesympaticky, byť jsem ji v mnoha ohledech dokázala chápat. Její z vnitřní nejistoty pramenící touha mít přehled o svých blízkých mi až příliš zaváněla snahou kontrolovat, což jsem zažívala roky ze strany své mámy, trvalo dlouho, než jsem dokázala pojmenovat z toho pramenící nelibost, a vzepřít se, abych se neudusila. Mít kamarádku, která mi tohle dělá, měla bych spíše potřebu se od ní distancovat než ji neustále přesvědčovat o tom, jak je pro mě důležitá a mám ji ráda – předně bych vůbec neanalyzovala, proč se tak vůči mě chová.
Oceňuji, že při opisu milostného sblížení nešla Sára Topinková do zbytečných detailů, tohle bylo naprosto postačující. Za přehnanou ovšem považuji reakci Ley, jejímiž ústy bylo třeba čtenáře fungovat s biologií ženského těla :-). I když jsme většinu informací měli spíše z Bravíčka, náš středoškolský profesor nepodcenil informovanost a divím se, že dnešní teenageři toto nevědí??
Damián mě bavil víc, což je dané už tím, že mi byl sympatický v Cilčině příběhu. Zde ovšem úplně nevěřím hloubce sebereflexe dospívajícího kluka, který dokáže pojmenovat svoje pocity, analyzovat a vysvětlit proč se chová tak, jak se chová, a současně vycházet vstříc zneurotizované, nejisté a úzkostné partnerce, přestože je sám plný problémů, strachů, a ještě řeší problémy svých sester. Z tohohle úhlu pohledu v knize naprosto selhaly dospělé postavy – u Šarloty ještě nějak fungovala babička (od rodičů si Lotka nenechala radit a celkově mi přišlo, že fungují spíše jako spolubydlící), ale u Damiána – s výjimkou Miloše – vlastně nikdo. Coby dítě vyrůstající v jiném zázemí si nechci připustit, že by opravdu existoval takovýhle „sociální případ“, a pokud ano, že by to neřešila minimálně škola či OSPOD…
Btw: Ta babiččina „epizoda“ mě dost ťala, ani ne tak kvůli Lotce, brala jsem to jako nutný literární zvrat, ale proto, že od prázdnin doma řešíme něco podobného a není to snadné.
I když jsem tentokrát nebyla tak spokojená, cením si toho, že Sára Topinková otevírá poměrně těžká témata. Pokud se její knihy skutečně dostanou k věkové cílové skupině, věřím, že ji osloví a mnohdy asi i pomohou.
P.S.: Obálka je opět neskutečně vymazlená a už se těším, jak bude vypadat avizované vydání v pevné vazbě s barevnou ořízkou.
P.P.S.: Ještě chci najít odkaz na píseň Kachen proti kapitalismu, abych si dotvořila celkový obrázek :-).