Pilná jako včelka přehled

včera

Asi není tajemstvím, že SMK je moje láska. Takže jsem nutně musela mít i toto pokračování. Protože příběh Damiana a Šarloty? To je přesně to, co potřebuju.
No... ale do čtení jsem se pustila v době svoji čtecí krize a trochu se bojím, že jsem tím svým pocitům z knihy trochu ublížila. Ale i tak se pokusím o kvalitní recenzi.
Příběh Šarlot mě nejednou pořádně zasáhl. A přiznám se - nacházela jsem se v ní častěji, než by mi bylo milé. Protože co se týče známek ve škole, jsem na tom dost podobně. A o to víc mě její příběh zajímal a dokázal hlouběji zasáhnout. Damián je další neuvěřitelně silná postava. Mám ho moc ráda a jeho příběh... má můj neskonalý obdiv. A jsem moc ráda, že tato postava dostala tolik zasloužený prostor. No a tito dva spolu? Nové favourite couple. Byli neskutečně krásní a sledovat jejich vzájemný příběh bylo nádherné.
Co se ale týče celkového příběhu a plynutí děje... tady to za mě trošku pokůlhávalo. Protože na rozdíl od Křídel jsem neměla nejmenší problém knížku kdykoli odložit.
Za co ale ode mě dostane knížka 10/10 jsou písničky ke knize. Pardon, ale jsem naprosto závislá na obou dvou.

Ano, za mě to možná bylo trošku slabší než SMK, ale to nic nemění na tom, že to byla skvělá knížka.

4,2/5

instagram: @sabi_z_knihy

23.02.2025

Kniha, která mi přinesla nejvíc čtecích krizí (četla jsem jí opravdu dlouho vč. několika denní pauzy, kdy jsem si vytýkala, že nečtu a nic nového nerozčítala) za celý můj život a upřímně bych to vzdala nebýt čtenářské výzvy zde na Databázi knih.

Nejsem cílová skupina, ale toto bylo moc. Hodně překlepů v druhé části knihy, nedynamický děj, nadužívání hovorových výrazů (zde
mi to hodně vadilo; asi i kvůli tomu, že je to kniha pro mladé a může způsobit snížení gramatické gramotnosti), nelogičnost (proč je na konci knihu najednou věnován prostor dalšímu protagonistovi, když celou dobu vidíme jen pohledy dva), přehánění (to, že má někdo nezdravý vztah k učení hned není na psychologa), nereálnost (takhle mladí teenageři nemluví a když by náhodou byli tak komunikačně zdatní /což nejsou mnohdi ani padesátiletí lidé/, tak určitě nemají v pubertě čas řešit /navíc na úrovni dospělého -vystudovaného psychologa s x letou praxí/ problémy jiných a mít emoce tak na uzdě + chování dospělých v reálu také takové není /SPOILER: např. si neumím představit, že by rodiče řekli holce dva roky před maturitou, že je ok mít horší známky anebo tak vše nechat na nezletilých dětech/).

Na knize oceňuji to, že má potenciál pomoci lidem s psychickými problémy vyhledat pomoc a současně i ukázat dobrý přístup k situaci kamarádům či rodině duševně trpících lidí a ukazuje správnou komunikaci i její důležitost v praxi (na druhou stranu návod úplně neposkytuje, protože bohužel platí, že aby mohlo být komunikováno, je potřeba zájmu obou stran a mnohdy v praxi ten zájem oboustranný není, tudíž se nedá ani komunikace zahájit).