Stali jsme se městem
Nora K. Jemisin
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476589/bmid_stali-jsme-se-mestem-NSn-476589.jpg
3
31
31
Urban fantasy od trojnásobné držitelky ceny Hugo Podle odvěkých zákonů přichází jednou v životě každého velkoměsta okamžik metafyzického zrodu, kdy se město stane vyšší vědomou entitou zastoupenou lidským avatarem. Na tento okamžik čeká odvěký Nepřítel, lovecraftovský predátor, který se snaží novorozené město uchvátit a pohltit. V případě New Yorku nejsou věci nikdy jednoduché, protože jde o výjimečné, excentrické město složené z více čtvrtí. A tak po prvním souboji s Nepřítelem musí vyčerpaného primárního avatara zastoupit pět městských částí: Manhattan, Brooklyn, Bronx, Queens a Staten Island. Jsou to obyčejní lidé a to, že se stali avatary, se dozvídají za pochodu a beze slov. Někteří se svému osudu brání, ale jejich láska k New Yorku je nakonec silnější. N. K. Jemisinová otevřela první díl nové série příběhem, který je vtipnou a barvitou poctou jejímu městu, ale zároveň svérázným pojetím superhrdinského paradigmatu i vášnivým protestem proti rasismu a homofobii.... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
The City We Became, 2020
více info...
Přidat komentář
Hrozně nerada dávám špatné hodnocení, ale tady nemůžu jinak. Kniha hodně vulgární a psaná špatnou hovorovou češtinou. Celkově děj i postavy byly hodně plytké, neustále jsem se ztrácela a dokonce jsem občas i přeskakovala. Nápad byl určitě dobrý, ale provedení hrůza. Navíc kniha je úplně zbytečně dlouhá.
Premisa tak podivná, že by se v rukou jiného autora mohla snadno zvrtnout v brak, ale tohle je Jemisinová, takže to skvěle funguje. Je to navíc naprosto esenciálně newyorské a úžasně z toho dýchá génius loci tohohle jedinečného města. Ke konci trochu román ztrácel dech, ale na druhý díl se těším.
Na téhle autorce mě vždycky dostane ta fantasy jak dokáže originálně vymyslet svět a povýšit nápad. Bohužel to bylo u této knihy tak vše a celkově mi postavy i dej prisli o ničem a celkem jsem se i ztrácela.
(SPOILER)
Kde bych asi tak začala?! Knihu jsem dostala jako vánoční dárek a nic o ní nevěděla, stejně jako o autorce. Anotace zněla zajímavě a říkala jsem si, že by to nemuselo být špatné... Kniha jako taková sama o sobě špatná není. Je psaná čtivým, poutavým způsobem, má zajímavou (doufám) hlavní myšlenku - tedy že každé město dozraje do okamžiku, kdy se zrodí, ale jsou věci, díky kterým jsem dala jen 3 hvězdičky.
Strašně mi vadil styl, jakým byl napsaný prolog, a kdyby byla celá kniha napsaná takovým stylem, nedočetla bych ji. Nevadí mi ich forma, ale tady mi neseděla. Jakmile jsem se dostala přes prolog, bylo to v pohodě. Zároveň po prologu přišla ta čtivá a zajímavá část. Postupně jsme se setkali se všemi hlavními postavami, s představiteli, avatary, jednotlivých městských částí NY. Na jednu stranu bohužel, na druhou bohudík je čtenář do děje hozen podobně jako naše postavy - víceméně bez souvislostí, bez přípravy a prostě plav! Možná díky tomu je kniha tak čtivá, což kvituji s povděkem.
Jako takový trochu rušivý element vidím v "nenávaznosti" kapitol. V jedné kapitole se pohybujete během dopoledne, kdy postava jede do práce, a v další se podíváte za jinou postavou, říkáte si, že jste přibližně ve stejném čas, ale ne - najednou, asi v polovině kapitoly, zjistíte, že je noc a tak trochu uvažujete, kde je ten kus dne, ale nad tím se dají přimhouřit oči. A nebo to možná vadilo jen mně.
Maličko mě mrzí, že setkání s jednotlivými postavami je celkem stereotypní - avatar si uvědomí, že se stal městem, najednou se objeví Nepřítel a chvíli si spolu povídají, občas dojde k nějaké bitce. Zároveň mám problém s tím, že jsem si za celou dobu nedokázala k nějaké postavě vytvořit vztah. Příběh v tomto hodně klouže po povrchu, mi přijde.
Jak jsem psala výše, hlavní myšlenka se zrozením města mi přijde hodně zajímavá, ale autorka se v knize zároveň věnuje otázce homosexuality, rasismu atd. Bohužel mi to teď s odstupem přijde jako jeden veliký guláš, který nejspíš neumím zpracovat.
Celkově tedy hodnotím 3* z 5* za poutavost psaní, za nápad a zvědavost, co bude dál, kterou ve čtenáři kniha neustále vyvolává.
Fantasy mě nebaví, ale tato kniha je moc dobře napsaná, poutavý příběh i námět. Jen dialogy trochu kostrbaté a zkratkovité.
„Nová“ oblíbená autorka potvrzena. Po Zlomené zemi to bylo víceméně jisté, jenom jsem čekala na „tu“ knihu, která mi potvrdí, že N. K. Jemisin budu číst, i kdyby psala jenom nákupní seznam. Smrtící luně se to úplně nepovedlo, ale Stali jsme se městem zarazilo pomyslný hřebíček do rakve.
Tahle kniha je na jedné straně urban fantasy o zrození avatarů města New Yorku a pokusu monstra o jeho následné zničení (btw pokud se vám líbil vztah Attiony a Jasona v Projektu Kronos, dejte šanci Stali jsme se městem, možná najdete něco, co vás zaujme), na druhé straně je ale bezskrupulózním výčtem všeho, co je na světě špatně. Tváří v tvář světu řítícímu se do záhuby se autorka nesnaží prezentovat mystifikující metafory, neskrývá současné problémy, o kterých píše, do hávu připodobnění. Pokud mluví o sexismu, rasismu nebo homofobii, tahle slova si na stránkách přečtete a nebudete mít příležitost jakkoli její záměr desinterpretovat.
Ze všeho toho dýchá frustrace a láska k New Yorku… ale řekla bych, hlavně, ta frustrace a snaha ukázat, že tohle všechno je sice špatně, ale to neznamená, že to nemůže být lepší, když se bude dostatek lidí dostatečně snažit. A snad i pro ty živé surové pocity je to tak přesvědčivé čtivo i pro někoho, kdo není s New Yorkem a potažmo americkou politickou náladou tak sžitý jako rodilý Američan (Newyorčan). Můžeme si říkat, že ve světě sociálních sítí a digitalizace máme americký obsah tak často před nosem, že je to jako bychom tam žili, ale pravda to není – v našich silách je snažit se porozumět a vcítit, ale na vlastní kůži to drtivá většina z nás nikdy nezažije.
Stali jsme se městem je nicméně jeden z nástrojů možného porozumění, ničím nepřikrášlené okýnko do duše New Yorku. Jo a taky velký dobrý.
Přiznám se, že jsem od Jemisin zatím nic jiného nečetl ale rozhodně to napravím. Stali jsme se městem mě moc nezaujala obálkou a z anotace jsem se trochu bál o nějakou YA týmovku jedoucí na Lovecraftovské vlně, ale to není tenhle případ.
Drsná, vtipná, suverénní a nesmlouvavá (a pro spoustu lidí nepochybně nesnesitelně "woke"). Jemisin si tu nebere servítky a s gustem spílá rasistům, misogynům a homofobům, ať už jsou to mladí bílí kluci z vlivných rodin, maloměšťáci se selektivní slepotou vůči zlu, nebo sám Lovecraft, který se svými názory nakonec nikdy netajil.
Docela by mě zajímalo, jak knihu o New Yorku hodnotí sami Newyorčané, ale pro mě to byl opravdu osvěžující výlet do jiného světa. Jemisin tu dobře kombinuje reálné a fantastické a hlavně stylem, který mi přišel neotřelý. V některých pasážích přecházel zcela záměrně až trochu do grotesky což spolu s mnohdy vtipně vypointovanými dialogy příjemně odlehčilo ta hutnější témata.
Jako první díl série ale kniha trochu trpí množstvím expozice. Svět Velkých měst je poměrně komplexní a trumfne ho snad jen kulturní pozadí samotného New Yorku. Proto se tu hodně mluví. A hodně vysvětluje. Možná až moc, protože najednou byl konec a veškerá ta gradace neskončila takovou "řachou," jakou mi ústy svých postav kniha slibovala.
Celkově jsem se ale skvěle bavil, dost rozšířil obzory a vlastně trochu přehodnotil pár osobních názorů, zvlášť na to, jak vlastně vnímat Lovecraftovo dílo, takže já jsem spokojen a těším se na pokračování.
Přiznám se, že jsem vůbec nevěděla, co od knihy očekávat a pustila jsem se do ní zkrátka jen proto, že je to Jemisin. Celý koncept má opravdu lovecraftovský nádech, kdy Jemisin vrství svou fantazii na realistický moderní New York.
Všechna velkoměsta mají duši a nakonec dosáhnou bodu, kdy ožívají. Nyní nastal čas pro zrození New Yorku, ale samotné město je příliš oslabeno hrozným útokem na to, aby proces dokončilo. Pokud má New York a jeho lidský představitel přežít, pět lidí – nebo přesněji pět avatarů musí povstat a sjednotit se, aby dokázalo zničit plížící se chapadla svého protivníka, amorfní síla zosobněná Ženou v bílém.
Každý z avatarů přitom představuje jednu městskou část New Yorku a zrcadlí se v nich jejich charakter i stereotypy. Manny, náš chladnokrevný Manhattanec s amnézií a pochybnou etnickou příslušností procházející si postupným coming outem. Brooklyn, černoška, která vyměnila břitký rap za politickou angažovanost, aby své rodině zajistila lepší život. Queens, zástupkyně nové generace emigrantů budující místní komunitu. Bronx, umělecky a sociálně uvědomělá stárnoucí žena s kořeny původních obyvatel. A příznačně na konec - Staten Island, odcizená dcera policisty s bílou pletí, ztracená a opuštěná na ostrově, který všichni přehlížejí.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2018 |  Páté roční období |
| 2013 |  Sto tisíc království |
| 2019 | Brána z obelisků |
| 2020 | Kamenné nebe |
| 2021 | Smrtící Luna |
Začalo to zajímavě. Samé krátké, úderné věty, které vytvářely velké napětí. Ale najednou jsem si uvědomila, že je to nějaké psychedelické, že se prudce otáčím kolem dokola. Začala jsem přemýšlet, jestli si autorka "něco nevzala" při psaní. A také nad tím, že přesně tyto Hostovky jsou důvodem, že váhám, jestli je číst, jestli tohle není na mně už příliš velká inťoušština. A tato kniha byla, nedala jsem ji. Po opravdu dlouhé době nedočtená kniha.