Stalinovi maršálové

01.11.2024

Někteří maršálové dostali titul od Stalina jako ,, trafiku,, třeba vojensky negramotný Buďonnyj ( oblíbená atrapa maršála s ohromným knírem na přehlídkách 1. máje) , Vorošilov, kteří nechápali moderní vedení války, stále lpěli na jezdectvu. Jiní si titul vysloužili, vyhráním bitev za obrovských lidských a materialních ztrát, Stalin na ztráty nehleděl, rozhodující bylo zvítězit, podle toho se řídil hlavně Žukov, Koněv i další maršálové. Tuchačevskij nebyl žádný vojenský genius, polský maršál Pilsudský a Poláci mu to v roce 1921 ukázali, když rozprášili jeho armádu. Solženicyn v povídce Na kraji srázu a Ego napsal dobrou charekteristiku Tuchačevského, choval se brutálně, sebevědomě a hrdopyšsky, vědom si svého mimořádného postavení. Ideologický pisálek , který záplavou nabubřelých frází skrývá své nulové schopnosti, ve svém okolí byl bezměrně nebezpečný idiot, který neváhal proti ruským rolníkům, kteří odmítali dobrodiní bolševické vlády nasadit bojový plyn (Tambovské povstání) . Při hodnocení výsledků bitvy, se skoro nikdy nedozvíme jména štábních důstojníků, kteří bitvu naplánovali, slávou jsou ověnčeni velitelé, kteří však ze štábní práce vycházejí i pro historiky je hlavním pramenem hodnocení velitelů, kteří vedli bojovou činnost. Maršál Šapošnikov byl elitní, bývalý carský štábní teoretik a patřil k nejdůležitějším iniciátorům bolševických vítězství v občanské válce. Jeden z mála maršálů , kterého oslovoval Stalin křestními jmény Borisi Michajloviči a vážil si ho, což u Stalina nebylo obvyklé. Výborná kniha, které nabádá přečíst paměti některých sovětských maršálů.

15.08.2017

Přehledné a v rámci prostoru nabité informacemi. Autor se snaží vyhnout planému řečnění a drží se fakt, což je ku prospěchu věci, ovšem zároveň se zmiňuje i o spekulacích či nedobře dokazovatelným informacích ( což vždy zmíní ). Jako podklad k dalšímu studiu neocenitelná publikace.