Stalker
Boris Strugackij , Arkadij Strugackij
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352820/bmid_stalker-qrk-352820.jpeg
4
1555
1555
Dnes již klasický román bratří Strugackých nás zavádí do Pásma – tajemné oblasti u městečka Harmondu, kde se dá objevit mnoho podivných, ale někdy smrtelně nebezpečných úkazů, předmětů a anomálií. V Pásmu se dá rychle zbohatnout, ale ještě rychleji zemřít… Přesto se noc co noc stalkeři odvažují dál a dál. Cena je ovšem vysoká. A zaplatit musí všichni. Někde v samotném srdci Pásma je však možná skryta naděje…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2016 , TritonOriginální název:
Пикник на обочине (Piknik na obočině), 1972
více info...
Přidat komentář
„Piknik. Představte si les, cestu, palouček. Z cesty sjíždí auto, z auta vystoupí mládež, vytáhnou láhve, koše s jídlem, tranzistory, filmové fotokamery. Za chvíli plápolá táborák, stojí stany, hraje hudba. A ráno zase všichni odejdou. Zvěř, ptáci a hmyz, kteří po celou dobu s hrůzou pozorovali, co se to děje, vylezou ze svých úkrytů. A co nevidí? Tráva je politá olejem a benzínem, někdo odhodil nepotřebnou svíčku. Je tu plno krámů. Baterka, francouzský klíč, popel z táboráku, ohryzky jablek, papírky z bonbonů, prázdné konzervy, láhve, kapesník, kapesní nožík, staré potrhané noviny, drobné mince, zvadlá kvítka z jiných palouků…
Piknik u jakési kosmické cesty...“
„Tak oni si nás vůbec nevšimli?“
Ako je možné, že si nás vôbec nevšimli? Ako NÁS mohli prehliadnuť?
Krásna facka ľudským ilúziám dôležitosti.
Skvělá kniha, ale ten konec to sráží o jednu hvězdu. Škoda, kniha měla tempo, dobře psaná, ale konec přijde z ničeho nic a nedává smysl
Byla jsem maximálně spokojená, ani chvíli jsem se nenudila. Chápu, že někomu může vadit, že není vše detailně vysvětleno, ale mně to naprosto sedlo, cílem bylo spíš přimět čtenáře, aby se zamyslel nad lidskou povahou.
Stručné a strohé, bez zbytečného patosu
POZOR!!!MOŽNÁ OBSAHUJE SPOILER!!!
Úžasný výlet do pásma. Ale ten konec!? Jako vážně? A co se stalo dál? Potřebuji to tajemné zakončení znát! Vydám se do pásma sám a dozvím se to za každou cenu! :)
Dá se platonicky zamilovat do knihy? Tak, aby měl člověk pocit, že tam chce opravdu být? Že chce být Stalker? Že chce umět procházet světem, které jiné zabíjí a ne proto, že se narodil s nějakými výjimečnými fantasy schopnostmi, nebo že je prostě velkej drsňák? Ach, ano. Vemte na to jed.
Co o této knize říct, snad jen neskutečná atmosféra Pásma a její záhady. V této knize vaše hlava šrotuje na 100% aby si dokázalo tak nějak vykreslit podobu Pásma.
Skvělá věc je, že na motivy této knihy vznikly tři počítačové hry STALKER. Kdo hry hrál, tak by si měl povinně tuto knihu přečíst.
Celkové hodnocení 95%
Na túto knihu som sa strašne tešil. Nie je tlustá, takže nevyžaduje veľa času na čítanie. Veľmi dávno som hral hru Stalker, ktorá čerpala podľa knihy, a tak som mal možnosť porovnávať. Herný Stalker mal hutnejšiu atmosféru, pretože mohol byť konzumentovi podaný obrazne a bol usadený do ukrainskej oblasti černobylskej elektrárne. V knihe sa nachádzame niekde v Severnej Amerike, takže si nemôžeme presne urobiť obraz, ako to tam vyzerá. Je jasné, že FPS musí byť akčné, no kniha akčná nie je. Ľudia tu bojujú len s "pascami", ktoré tu nechala mimozemská rasa pri ich "návšteve". Herný Stalker pracuje s výbuchom elektrárne, kde následne radiácia zmenila faunu a flóru podľa svojho gusta. V knihe sa mi páčili preklady na anomálie, no čitateľ zistil až po čase, čo robia. Ničmenej hlavná úloha Stalkerov zostala - hľadať artefakty. A o tom je aj celá kniha. Aby som zavŕšil všetky druhy umenia (ano, hry považujem za umenie), dám si ešte film od Tarkovského. 90%
Kniha vskutku zaujímavá. Ale skôr súhlasím s uživateľom "pafčaodřeky".
Pozitívum knihy vidím vo filozofovaní prof. Pillman v krčme - škoda že takýchto otázok/odpovedí nie je v knihe viac.
Kniha, ktorú som si nemohol naplno užiť, pretože som mal až príliš dobrú predstavu o čom bude. To samozrejme nie je problém knihy, ale môj vlastný a preto kvôli tomu nemá zmysel znižovať hodnotenie.
Piknik pri ceste (tento názov oveľa viac vystihuje atmosféru a jednu z hlavných myšlienok knihy) je nesmierne kompaktné, funkčné a nadčasové dielo. Skĺbenie obsahu a formy je nepriestrelné a čitateľ bude zbytočne dumať na tým, či je kniha najprv sci-fi a až potom sociálna dráma, alebo naopak. Kniha je oboje a ikeď nie je tak Orwellovsky otvorená (ako by aj mohla), finále posúva čitateľovi nevyslovené posolstvo viac než jasne a úderne. Zároveň však ulahodí každému fanúšikovi hardcore sci fi, ktorý rád hľadá odpovede na nezodpovedané otázky týkajúce sa vedy a vesmíru (Sme sami ? Čo by pre ľudstvo znamenal kontakt s mimozemskou rasou a čo by to znamenalo pre nich ?).
Ten nápad. Ten obyčajný hrdina, ten minimalizmus a priestor pre čitateľovu fantáziu..
Klasika žánru!
Vyborna knížka, okamzite vas pohlti a precte te ji jednim dechem. Libi se mi ze zahrnuje trochu filosofie i psychologie a je to krasne zasazene do SF pribehu. Knihu rozhodne doporucuji a v budoucnu se chystam cist dalsi dila těchto bratru.
prijemné sci fi o post mimozemskom pikniku a Zone.
Životy Stalkerov nestoja skoro za nič, pokiaľ nie sú v Zóne.
Slušne spracovaný motív v Tarkovského filme Stalker
Kniha, která se ke mne dostala příliš pozdě. Tohle všechno už jsem četla jinde, jinak a lépe. Vlastně se jedná spíš o povídku, než o román-neurčité obrysy kontaminovaného pásma z mimozemské návštěvy se postupně vynořují, když tu v okamžiku, kdy by děj mohl být konečně zajímavý, přichází poslední stránka. Ano, jistě, klasika povinná pro všechny sci-fi nadšence, mám splněno a jdu si číst američany...
Každá kniha, která člověka coby tvora značně sebestředného a pyšného z této pozice vystrkuje, stojí za přečtení.
Piknik u cesty úspěšně bourá přesvědčení, že se snad mimozemská civilizace cíleně vydala na naší planetu, že bažila po tom nás poznat a ze samé lásky nám tu nechala na spousty krásných předmětů.
Piknik je pořád jenom piknik. Ona civilizace prostě pádila jenom tak kolem. Modrá planeta posloužila za příhodné místečko k občerstvení, k neplánovanému občerstvení. A jako po každém pikniku, na místě jeho konání zbude nějaký odpad. Možná blyštivý, možná zvláštní a pro nás zázračný. Ale pořád odpad a zbytky.
Kniha Stalker (nebo v dřívější edici Piknik u cesty) vás uchvátí hned z několika důvodů:
1) Je psaná svižným jazykem
2) Hlavní charakter není čenobílý klaďas, spíš se pohybuje ve sféře šedých takřka reálných osob
3) ve vykreslení světa (včetně nástrah Pásma) a vynálezů techniky cítíte invenci a obdivuhodnou kreativitu autora
4) kniha má lehký filozofický přesah, myšlenku. Ta je předána nenásilně a poutavě. Přestože mnoho postav mluví o lepších zítřcích a o tom, co by kontakt s mimozemskou civilizací mohlo přinést dobrého, autor nás nenechává na pochybách, že to o čem píše není nudná oslava lidského ega, ale právě pocit zklamání z nebetyčné lidské chamtivosti a přílišné pýchy.
Je to ten druh knih, který ve vás chvíli zůstane.
Doporučuji všemi deseti!
Velice podařené sci-fi, kdy autoři popsali v podstatě na pár stránkách prostředí tak dobře, že jsem si ho v mysli dokázal do detailu představit a uvěřil jsem mu jako realistickému. Navíc i zajímavé nápady a myšlenky (piknik).
Tuhle knihu nelze označit jinak než geniální. Má to spád, že by jeden až spad (ale ne z náspu do úžlabiny nebo příkopu!), má to morální poselství o lidské nenasytné krátkozrakosti, smyslu života a vůbec. A tolik tajemna zůstalo i po přečtení, i když autoři osvětlí dost ze svých nápadů.
Pokud se nepletu, tak tato kniha dostala nějaké ocenění ještě v dobách ČSSR jako nejlepší SF, co u nás kdy vyšlo. A já se vůbec nedivím, protože tahle kniha má všechno, co skvělý příběh potřebuje. Všechno, nic nepřebývá ani nic nechybí, autoři nepopisují do podrobností a nechávají na čtenáři a jeho fantazii, ať si domýšlí. Kniha nemá hluché místo a občas u ní napětím zapomenete dýchat!