Před zneuctěním

18.05.2020

„Ty parchanti sežrali Pluto.“

10.09.2019

A zase tady máme kapitána Pickarda zachraňujícího svět před Borgy. Ti se opět vzchopili a jsou ještě silnější a nebezpečnější než v Odporu a než kdykoli dřív. A jsou pěkně naštvaní. K tomu tady opět (!) máme vzpouru, vzpouru proti vzpouře, otravnou poradkyni, spoustu štěstí na jedné straně a smůly na druhé, hodně klišé a hodně patosu. Ale komu to vadí!?

Po vlažnější Smrti v zimě, slabším Odporu a zábavnými Otázkami a odpověďmi tady máme pecku z pera Petera Davida, dle mého názoru nejlepšího autora Star Trek univerza. Co do tempa děje a tepové frekvence čtenáře bych knihu přirovnal k horské dráze, na které dlouho jedete nahoru a kocháte se výhledy, jen aby se vozíček na závěr rozjel neskutečným, dechberoucím tempem a pak vmžiku zastavil.

První, klidné části se těžko něco vytýká – David rozhodně umí psát své postavy a situace. Nejzábavnější pasáže patřily Sedmé z devíti a jistému kapitánu hvězdné lodi (ne že by mi nepřipomínal Hana Sola), Spock je prostě Spock (což je dobře, protože v některých knihách či nových filmech moc Spockem nebyl), všechny vzpoury jsou víceméně uvěřitelné, stejně jako motivace všech zúčastněných (výjimkou je pro mě jen stále otravnější, mnou neoblíbená výše zmíněná poradkyně), plán A i plán B dobře vymyšlené a vysvětlené. Žádná kapitola nepůsobila uměle či zbytečně (na rozdíl např. od Odporu, který mohl být o polovinu kratší), chápeme, co se děje a proč se to děje, i když si u toho můžeme klepat na čelo.

Druhá část rychle přišla a rychle odešla, jen mi chyběl nějaký přechod mezi dlouhým intrem a krátkou, šílenou akcí – zčistajasna tady máme sežranou planetku, obrovitánskou krychli, historickou válečnou techniku, souboj titánů a skutečně až směšně silné Borgy. Chybělo mi nějaké pozvolné navození toho, co musí přijít, nějaká „osudovost“, kterou jinak Peter ovládal. Zanechalo to ve mně dojem právě té horské dráhy, kde si sice řeknu, že to byl skvělý zážitek, ale nic hlubšího to ve mně nenechá. Plus souhlasím s tím, co jsem si přečetl v komentářích níže – horko těžko se dá uvěřit tomu, že se Borgové během tak krátké chvíle tak neskutečně vzchopí; co bude dál, lidstvo bude čelit vyhubení každých několik měsíců?

Přes to všechno dávám pět hvězd, neboť autor opravdu umí psát a i přes těch pár výtek jsem byl zase jednou regulérně smutný, že už jsem dočetl.

13.01.2019

Celkově k této sérii a sérii Titan. Líbí se mi, že do S-T vnesla několik očekávaných motivů - např. úskalí mezidruhového soužití, kontrast mezi hlavními charaktery (tzn. posádka není jenom jednolitá skupina hrdinských kovbojů) a zejména zvraty, které trochu změní uspořádání celého universa (úpadek Romulanského impéria, zničení Pluta, nový vývoj Společenstva atd.). Samozřejmě kvituji propojování seriálu a starších knih (což je případ i knihy Před zneuctěním).
Ke knize Petera David mohu říci, že se četla mnohem lépe než kniha Odpor a především Q otázky. Děj zdárně graduje a autor dokázal velice zdařile popsat velitelské dilema a atmosféru na rozdělené Enterprise.
Na druhou stranu musím konstatovat, že kniha sice představuje poněkud zběsilou jízdu (na S-T možná až příliš), ale její načasování není rozhodně nejlepší. Další evoluční fázi Společenstva, jak je popsána v knize si dovedu sice představit, ale s větším časovým odstupem. Rozhodně ne, několik týdnů po událostech knihy Odpor. Ačkoliv jsou Borgové skvělí záporáci, možná by stálo za pokus, je nechat chvíli spát. Bohužel další kniha této série pojednává opět o střetu s Borgy. Při čtení mě napadlo, jestli se autor ve svých představách nechytil do vlastní pasti, když udělal Borgy možná až příliš silnými. Na druhou stranu největší výhoda Společenstva byla vždy i jeho největší nevýhodou a tudíž bylo jenom otázkou času, než se přizpůsobí.
Samotná vzpoura na Enterprise působí sice trochu šroubovitě, ale kniha se alespoň neubírala podle scénáře ze S-T: Vzpoura. O to více se mi ovšem nelíbilo rozuzlení této dějové linky (ponechání důstojníků ve svých funkcích nebo Picardův bianko šek).
Jsem zvědavý na další díly, ale do budoucna bych už z toho vynechal Borgy a Q. Sice mám tuto rasu rád, ale když ve dvou knihách vystoupí na začátku děje, kde všechno mohli vyřešit, jenom kdyby mluvili srozumitelněji, začne to poněkud nudit.
Hodnocení bych dal tak 2,5 - protože se kniha na můj vkus v některých ohledech (někdy hraničící s megalomanstvím) příliš rozjela za hranice S-T universa.

Dovedně propojené tři světy Star Treku. Nicméně vzpoura už se stává v Hvězdné flotile normou, Borgové včera poraženi a dnes ještě větší hrozbou než kdy dříve a záchranou je muzeum starého harampádí. Mám pocit, že tahle linie už se strašně vyčerpává.

28.08.2018

Tahle kniha měla všechny předpoklady pro to, být skvělá. Nebo aspoň velmi dobrá. Bohužel není. A důvod proč není, je ten, že její autor naprosto ztratil soudnost ohledně toho, co píše. Ano, Peter David měl vždycky sklon k jistému megalomanství. Nestačilo, že něco bylo velké - muselo to být OBROVSKÉ. Nestačilo, že něco byla katastrofa - musel to být ARMAGEDDON. Navíc v pojetí, kterému by často slušel víc komiks než román. Většinou David dokázal tyto sklony uhlídat nebo zakomponovat do příběhu nerušivým způsobem, tentokrát však nezvládl ani jedno.

Prakticky všechno, co se začne dít po zničení lodi USS Thunderchild rychle prolamuje veškeré hranice logiky, jakékoliv vědecké reálnosti i v rámci SF, a z velké části samotného Star Trek universa. Je to bezhlavá akční jízda, kde na dvaceti stranách proběhne vzpoura i "kontravzpoura", je aktivována i použita sueprzbraň, zničena asi tak stovka lodí, zabito pár desítek tisíc lidí, a sežrán Pluto. Doslova. Pokud dokážete "nechat mozek v šatně", můžete se u toho bavit, asi jako se lze u filmu z dílny Emmericha nebo Baye. Pokud však ne, bude pro vás kniha utrpením a hodnocení "0%" ještě shledáte moc vysokým.

Na druhou stranu, některé části stojí za zamyšlení. Na rozdíl od Dillardové, David umí tvořit velitelská dilemata přímo mrazivě precizně. Pokud se v té záplavě zběsilostí dokážete zastavit a všimnout si, jak DĚSIVĚ subjektivní může být pouhé odlišení vítězství od prohry, anebo jak snadno se lze ocitnout v situaci, kdy veškerá možná řešení jsou špatná, a už jde čistě jen o to, kolik krve vám zbude na rukou, možná vaše sny, jak by bylo skvělé sedět v kapitánském křesle hvězdné lodi, doznají značné trhliny. K tomu nutno přidat některé geniální dialogové repliky. David vždy uměl psát s více či méně "nelidskými" postavami lépe, než s lidskými, a zde to opět dokazuje. Jeho Spock je muž, kterého budete chtít za přítele. Přítele, jakého byste si přáli mít vedle sebe, až přijde konec věcí a na svět padne temnota. A postřehy Madam Q, Sedmé z devíti nebo jistý páreček v TNG naprosto nesnesitelných velících důstojníků, tomu všemu výborně sekundují. Proč jen autora nemohl někdo praštit přes ruce, když došlo na borgské superkrychle a požírače planet...

Nepopírám, že jsem zklamaný. Ta kniha je celkově zkažená, jen s občasnými záblesky geniality. Ano, je to naprosto "jiný Trek" - bohužel, jiný neznamená vždy automaticky dobrý. Přesto věřím, že hlavně lidé preferující akčnější kousky nebo nedbající až tolik na ST kontinuitu (bordel, jaký by za sebou v ST vesmíru toto zanechalo, kdyby to mělo být vzato vážně, je... nepředstavitelný), mohou být mnohem spokojenější, než já.

02.01.2018

Další z nových Star Treků, který stojí za přečtení. Přímo navazuje na Odpor a k četbě je dobré znát z dříve vydaných TNG knih Vendettu. Děj jede kupředu, nezastavuje se a autor se nezdržuje zbytečnými popisy. Když se akce rozjede, už se nezastaví. Postavy z jiných ST univerzí tu jsou logicky začleněny, jediný Spock mi tu připadal zbytečný. Jeho jedinou hlavní úlohu mohl převzít kdokoliv jiný, čímž se v příběhu stává nepotřebným.

28.12.2017

Borgové jsou tu a rovnou zabaví Janewayovou. A chtěli by i Sedmou s Jean-Lucem. Ale ty se jen tak nedají. A snaží se opět zachránit nejen Zemi. Do toho všeho jim hází klacky pod nohy admiralita z Hvězdné flotily a malá vzpoura na Enterprise. A opět se nám tu objevuje trychtýř z TOS. Tentokrát jako klaďas. Aspoň prozatím. To byla jízda. Za mě spokojenost.

08.12.2017

A jsme kvalitou zpátky v průměru. Musím říct, že jsem od Petera Davida čekal mnohem více. Nebo přesněji řečeno zajímavý a uvěřitelný příběh. Protože co se týče stupňování hrozeb a protivníků, "více" jsem opravdu dostal. Borg je zlověštnější, nelítostnější a neporazitelnější než kdykoliv jindy. Děj se pravidelně dostával za hranu uvěřitelnosti a párkrát se otřel o okraj fantasmagorie. I zdánlivě všemocná a neuvěřitelně adaptabilní rasa by se měla pohybovat ve svém, už tak dost širokém rámci. J. M. Dillard jsem vyčítal, že neudržela míru a tady je to ještě na kvadrát. Trochu se bojím, kam tenhle přístup sérii zavede.

17.11.2017

Další kniha Nové generace po událostech Nemesis. Peter David se čte velmi dobře, ale osobně začínám mít o této linii dost pochyb. Je to čtvrtá kniha v řadě a osobně mohu říct, že jsem čekal daleko více. Po přečtení se nemohu zbavit dojmu, že je příběh vystavěn primárně na recyklovaných prvcích. V první knize série to vypadalo, že se příběh bude někam posouvat, stejně jako je tomu u Titanu, který sice také sem tam recykluje (Hvězdůzy), ale není to nic do očí bijící. Druhá kniha vrátila zpět Borgy, třetí Q a čtvrtá Borgy včetně Q. O tom, že Borgové s jednou průměrnou krychlí jsou schopní smáznout Zemi je jasné, ale nikdy to neudělali. V tomto příběhu mají stokrát těžší kalibr a stejně to dopadne dobře? Požírač planet se objeví lusknutím prstu, velení flotily je totálně neschopné, Picardovi se jen tak vzbouří posádka a ostatní rasy federace se ani nesnaží pomoci při obraně Země. Problémy vyvstávají a jsou řešeny rychlostí warpu, bez hlubších a osudovějších vazeb.