Před zneuctěním přehled

18.05.2020

„Ty parchanti sežrali Pluto.“

10.09.2019

A zase tady máme kapitána Pickarda zachraňujícího svět před Borgy. Ti se opět vzchopili a jsou ještě silnější a nebezpečnější než v Odporu a než kdykoli dřív. A jsou pěkně naštvaní. K tomu tady opět (!) máme vzpouru, vzpouru proti vzpouře, otravnou poradkyni, spoustu štěstí na jedné straně a smůly na druhé, hodně klišé a hodně patosu. Ale komu to vadí!?

Po vlažnější Smrti v zimě, slabším Odporu a zábavnými Otázkami a odpověďmi tady máme pecku z pera Petera Davida, dle mého názoru nejlepšího autora Star Trek univerza. Co do tempa děje a tepové frekvence čtenáře bych knihu přirovnal k horské dráze, na které dlouho jedete nahoru a kocháte se výhledy, jen aby se vozíček na závěr rozjel neskutečným, dechberoucím tempem a pak vmžiku zastavil.

První, klidné části se těžko něco vytýká – David rozhodně umí psát své postavy a situace. Nejzábavnější pasáže patřily Sedmé z devíti a jistému kapitánu hvězdné lodi (ne že by mi nepřipomínal Hana Sola), Spock je prostě Spock (což je dobře, protože v některých knihách či nových filmech moc Spockem nebyl), všechny vzpoury jsou víceméně uvěřitelné, stejně jako motivace všech zúčastněných (výjimkou je pro mě jen stále otravnější, mnou neoblíbená výše zmíněná poradkyně), plán A i plán B dobře vymyšlené a vysvětlené. Žádná kapitola nepůsobila uměle či zbytečně (na rozdíl např. od Odporu, který mohl být o polovinu kratší), chápeme, co se děje a proč se to děje, i když si u toho můžeme klepat na čelo.

Druhá část rychle přišla a rychle odešla, jen mi chyběl nějaký přechod mezi dlouhým intrem a krátkou, šílenou akcí – zčistajasna tady máme sežranou planetku, obrovitánskou krychli, historickou válečnou techniku, souboj titánů a skutečně až směšně silné Borgy. Chybělo mi nějaké pozvolné navození toho, co musí přijít, nějaká „osudovost“, kterou jinak Peter ovládal. Zanechalo to ve mně dojem právě té horské dráhy, kde si sice řeknu, že to byl skvělý zážitek, ale nic hlubšího to ve mně nenechá. Plus souhlasím s tím, co jsem si přečetl v komentářích níže – horko těžko se dá uvěřit tomu, že se Borgové během tak krátké chvíle tak neskutečně vzchopí; co bude dál, lidstvo bude čelit vyhubení každých několik měsíců?

Přes to všechno dávám pět hvězd, neboť autor opravdu umí psát a i přes těch pár výtek jsem byl zase jednou regulérně smutný, že už jsem dočetl.