Bludná planeta

10.11.2022

Pomalu, ale jistě se chystám na Nový řád Jedi. A Bludná planeta je dobrá předehra. Příběh se mně osobně dost líbil. Obě linky, které se později propojí, byly super. Asi nejsilnější stránka této knihy jsou ale postavy, a to hlavně Anakin, Obi-Wan, Tarkin a Sienar. Zonama Sekot je velmi zajímavá planeta a jsem zvědav, jak se s ní bude dále pracovat. Je tu několik narážek na věci okolo NJO, jako je právě Zonama Sekot, Vergere nebo Cizinci z daleka. Ale nejsou nějak zvlášť rozvedeny, což mě vůbec nevadí. Naopak jsem teď neskutečně natěšený na Nový řád Jedi.

22.05.2021

(SPOILER) Jestli se něco na Bludné planetě dá ocenit, pak je to práce s postavami Obi-Wana, Anakina a Tarkina. Nebýt těchto tří známých postav, které dostaly v příběhu zaslouženou porci prostoru, příběh by si asi nezasloužil příliš pozornosti. Líbilo se mi pokrytí období, kdy byl Anakin stále ještě malým chlapcem a Obi-Wan mladým rytířem Jedi, který si teprve zvyká na svou roli mistra. Koncept planety Zonamy Sekot byl jistě originální a pro mě osobně i přitažlivě podaný, stejně tak kult Magistra, který planetu obýval.
Co už ale bylo horší, je celá řada poněkud těžce pochopitelných příběhových děr. Začněme u světelných mečů - proč u sebe Obi-Wan nosil a používal Qui-Gonův meč? A kde měl meč Anakin, když si je padawani konstruovali už během ranných let svého výcviku? Ale dobře - obě věci se dají s trochou představivosti vysvětlit (i když by to měla být práce autora). Nadále jsem vůbec nepochopil zápletku Tarkinova a Sienarova soupeření - o co tedy šlo? O zisk přízně před Císařem? Jaké byly Tarkinovy motivy k zatáhnutí Sienara do celé operace a jeho pozdější zradě? Proč republikové jednotky útočily na Jedie? Nemám rád, když explicitním reáliím, se kterými autor pracuje, chybí vysvětlení. Zde jich bylo po hříchu mnoho.
Jako poslední obtíž, která je ale silně subjektivní, vidím možná až příliš obtížné vnější popisy a s výjimkou závěru knihy až žalostně málo akce, která je pro SW literaturu očekávaným kořením.
Během čtení jsem osciloval mezi udělením 4* i 2*, takže nakonec volím průměr. Kniha je jistě vhodná pro sběratele a pro čtenáře, která zajímá období mezi epI a epII. Návaznost na Yuuzhan Vongy z Legends zde sice je, ale není kdovíjak signifikantní, nerozvíjí původní příběhy, ani nedoplňuje informace - je to spíše fanservis.

04.05.2021

V Bludné planetě je fakt spousta blbovin.
Za mě nejhorší SW kniha!
Takže za mě 64%

27.03.2019

Neřekl bych že Bludná planeta byl krok vedle. Nápad to byl totiž velice zajímavý - využít dosud nezaplněné období mezi epizodama I a II, a propojit ho s érou mnohem pozdější, čímž by vznikla kniha, která by odkazovala jak na filmy tak i další knihy, a našla by ohlas mezi běžným (casual) publikem fenoménu Star Wars, které zná jenom filmy i tím tvrdším jádrem fanoušků, kteří četli i věci z Expanded Universe, primárně Nový Řád Jedi. Ano, nápad to byl vskutku skvělý. Ale nebylo to vůbec dotaženo do konce. Tedy skoro nic nebylo dotaženo do konce. Hlavní dějová linie sice byla místy zábavná a napínavá, ale většina pasáží byla napsána neuvěřitelně uspěchaně a plytce. Chybí tomu prostě hloubka. Nebylo tam téměř nic, co by mě chytilo za flígr. Podobně to bylo s referencema k NJO - kniha toho řekla hrozně málo, na to, že měla být prequelem éry Nového Řádu. Zonama Sekot, Vergere, Cizinci z daleka i Potencium byli celou knihu stejným tajemstvím, co na jednou stranu může být fajn jako větší tahák číst i sérii NJO, ale myslím, že mohlo být klidně prozrazeno více. Abych jenom nedržkoval, vztah Obi-Wana a Anakina, Anakinova psychologie, resp. jeho vnitřní rozpor byl popsán a zpracován hezky. Výroba lodí byla právě tou části, kterou jsem si docela užíval i vedlejší linka Tarkina a Sienara byla čtivá. AuroN má recht - kdyby jste četli třeba The Crystal Star nebo Jedi Trial, za Bludnou planetu by jste ješte byli rádi :)

09.09.2018

Velký potenciál, který nebyl využit...

01.06.2018

Řekla bych že to bylo hezky zpracované, ale skončilo to stejně jako začalo. Loď neměli a o Vergere skoro nic nezjistili.

29.11.2017

Každá série či sága jednou za čas šlápne vedle. V literárním universu Star Wars je Bludná planeta bohužel právě tento případ. Kniha se chlubí svým propojením se sérií Nový řád Jedi, které je přinejmenším pouze sporadické a nic moc nového k sérii nepřidá. Děj je poněkud plytký a byť se vyskytne několik zajímavých momentů, nelze jej označit za nijak strhující. Román tedy zachraňuje sekundární dějová linka s Tarkinem a Raithem Sienarem, pojednávající o nápadu zkonstruování jisté zbraně. Hlavní postavy jsou popsány dobře, především tedy Anakin Skywalker, který si začíná být vědom jistého stínu ve svém nitru a poprvé je postaven do situace, nad kterou se každý fanoušek Dartha Vadera jistě pousměje. Román popisuje několik zajímavých faktů o Zonamě Sekot a výrobě lodí, probíhajících na povrchu planety. V závěru pak děj získává jistou dynamičnost, avšak to je pouze chvilkové a celkový pocit z knihy to nijak nezachraňuje. Pozitivní je, že u nás již podobný "krok vedle" nevyšel a zbytek knih jsou vybrané kusy, které si drží kvalitu. Na druhou stranu, jsou i horší kusy jak Bludná planeta, tak buďme rádi.

+ sekundární dějová linie
+ vztah mezi hlavními charaktery

- nevyužitý potenciál
- podivné a nevýrazné vedlejší postavy
- žádné nové informace
- těžko představitelná tvorba lodí

celkové hodnocení: 60%

07.10.2017

Mám dočtený Nový řád jedi, takže jsem se těšil na rozvedení mimořádného námětu živoucí planety, jejího prvního kontaktu s "Cizinci z daleka" a roli Vergere. Bohužel v tomto ohledu jsem byl zklamán. Role ZS se redukuje na výrobu lodí a o Cizincích z daleka se nedozvíte nic, stejně jako o Vergere. Líbila se mi příběhová linka Raitha Sienara a jeho vztahu s Tarkinem, škoda že jí nebyl věnován větší prostor. Skutečným pozitivem knihy je velmi dobře popsaný vnitřní konflikt Anakina se svým démonem (temnou stranou) a poněkud marnou snahou Obi-Wana tento konflikt zažehnat. Pro pochopení pozdějšího přerodu Anakina na Darth Vadera je tato kniha velmi cenná.
Kniha se dobře čte, ale přesto jsem se do ní neponořil. Celkem povedený a dynamický byl závěr, ale ani ten mi neposkytl v zásadě nic nového. Ve výsledku tak jde především o promarněný potenciál, který tato kniha bezesporu měla.